Filipe, já mám totožný názor, jako ty.
Spoustu věcí dokážu synkovi vysvětlit daleko líp, než ve škole, navíc mu to podám v dobu, kdy ho to zajímá a většinou i takovým způsobem, že se dál ptá a můžeme jít víc "do hloubky" - já mám na něj čas, čas na jeho otázky, čas na povídání si o různých věcech... to ve škole prostě nemá - čas na diskusi... mám to moc ráda..
Pokud něco nevím (a že je toho čím dál víc), tak se pak snažíme buď na netu nebo v knížkách najít odpověď.
Mám zato, že takhle se člověk učí nejlíp a nejefektivněji - nemusí se biflovat a drilovat, ale lehce a přirozeně získává velké kvantum vědomostí vlastně jen tak..
Navíc mám asi ještě velké štěstí v tom, že můj synek má strašně dobrou paměť - s manželem říkáme, že pořád jen zapisuje na disk
, takže u něj opravdu stačí málo, aby si dodanou informaci zapamatoval a následně jí vzal za vlastní a používal.
Klasická situace je zrovna teď - kouká na pohádkový seriál o Herkulovi a každou chvíli slyším - mami, čeho je Orferus bůh? a Afrodita, to je ta bohyně lásky a krásy, viď? atd...
To mu to jako nemám říkat s tím, že se to bude učit ve škole?? To tedy nevím proč!
Tohle zatím ještě zvládám, a když náhodou tápu, mám tady po ruce vyndanou knihu s touhle tématikou i s obrázkama, takže pak v posteli společně hledáme...
Já tohleto prostě miluju!!!
Mmch. ..Moji rodiče nám (ně a bráchovi) skoro nic nevysvětlovali (i když toho dost věděli) a mě to bylo vždycky líto, když jsme byli na výletě s jinou rodinkou, jejíž tatínek se svým klukům hodně věnoval a pořád jim něco vykládal a popisoval...
Takže já to prostě dělám, protože tak to má být, podle mne - podle mne má nejvíc informací o světě dítě dostat doma...