Re: Přehnaná úzkost?

Já bych své děti autorce článku asi taky nedala pohlídat. Ač to máme u nás v rodině nastaveno netradičně - že já dovolím dětem víc "nebezpečných" věcí nebo v nižším věku než manžel.
Ale odsud posud...
Nůž a nůžky - učím je kontrolovaně krájet a stříhat (pod dozorem) kolem dvou let, abyt věděli, že s nožem se nelítá, ale chodí pomalu a že si mají dávat pozor na prsty druhé ruky a tak. Prostě myslím, že je lepší, když se to pod dohledem naučí v přiměřeném věku, než jim to do dvaceti zakazovat.
Zábradlí na terasu bych taky dala, na schody záleží na přístupu dítěte. Kamarádky holčičky asi od roku chodily opatrně, držely se oběma rukama, později jednou. Prostě opatrně slézaly či scházely schody. Zrovna tak dcera asi v roce a půl se držela, šla pomalu. Syn je pravý opak. Pomalu ještě neuměl chodit po rovině, ale ze schodů by se klidně vrhnul bez držení po dvou.... tak s ním to opravdu nešlo ho nechat samostatně až do cca 25měs.

Je jasné, že někdo je víc v klidu, někdo větší nervák co kdyby...
Chce to s rozumem. Nemusí mi dítě zrovna spadnout do ohniště, ale na 70°C teplou vodu ho nechám sáhnout, aby vědělo, že to pálí (a co je to pálí, dokud to nepozná, je to pro něj jen slovo bez významu).

Ale i na našich celkem rozumných dětech občas člověk zírá, jaké dostanou "úžasné" nápady.
Takže já sama za sebe - nebudu je vodit pořád za ručičku, ale mačetu jim nedám...