Re: Vdova

Čím víc o tom, přemýšlím, tak Lenku a Michaelu není proč litovat: Lenka nezralá pro vztah, po pěti měsících z něho vycouvala , nedali s partnerem šanci spolu s dítětem se sžít, překonat počátky po porodu, sama mluví o tom, že ani před dítětem to nebylo zrovna super a pod... Michaela to samý, ta si zas vysnila cosi , co evidentně partner nechtěl, nebo se do toho nechal v manévrovat...otázka jak by to bylo, kdyby byly vdané, já myslím, že tak lehce a rychle by se z toho nevyvlíkly ( ani ony ani partneři), musely by se víc snažit , protože ten " blbej" papír , není jen o tom, že je k ničemu, že rodina je i bez papíru ( což je pravda) , ale když jsou problémy , tak se prostě musejí řešit a teprve když je to děs běs tak se to oficiálně s celou parádou rozsekává. A po osmi letech, to už je slušné manželství, tak dlouho ani leckterá nevydrží... osobně lituju děti všech zůčastněných paní, vdovy i těch dvou Lenky a Michaely, ale z žen lituju vdovy. Do situace se dostala nezaviněně, naráz, z čista jasna ( aspoň jsem pochopila, že nešlo o nějakou dlouhou nemoc, ale něco tragického) . V případě dlouhodobých nemocí a dlouhého umírání je to ještě zdaleka o něčem jiném, ale to už je na jinou diskuzy. U dlouhodobé nemoci lituju oba partnery i děti ještě o hodně víc než u "obyčejného umření"...všimněte si uvozovek, aby mi někdo nenapsal, co že jsem to za ženskou. U dlouhodobého vstupuje ještě bolest, utrpení a to všechno dětem a partnerovi na očích ... kdo zažil ví, že to by nepřál ani největšímu nepříteli. Sice se na fakt, že budete sama /sám můžete připravit( měsíce, roky), ale to hrůza kolem ...to snad radši ránu od náklaďáku.