10.10.2009 8:39:26 Miki
někdy je nutné říct "dost"
Ahojte všechny, je to zajímavé číst ty reakce. Některým z vás díky za podporu a pochopení. A pro ty na druhé straně? Nevím, proč považujete za objev v článku poukazovat na to, že jsem jednala dětinsky apod. Vždyť o tom to bylo. Jak člověk, který se snaží odpoutat od své dětské role může jednat ztv. „dospěle“? Zachovala jsem se tak, jak jsem se zachovala. V tu chvíli jsem ani nerozuměla tomu, proč to dělám, ale věděla jsem, že je to prkotina a ve skutečnosti je to o něčem jiném. Pak jsem to vše nějak nahlédla a snažila se chovat jinak. O tom měl být článek. O tomhle kroku. Ale nejspíš jsem to nezvládla dobře na papír zachytit. Je nutné si také uvědomit, že všichni nemáme laskavé, milující mámy. Moje máma třeba ani vnoučka nechce mít u sebe. Řekla mi ať přijedem kdykoliv, ale hlídat nebude, není na děti (má smečku psů). Že není na děti, co by dcera mohu potvrdit. V téhle atmosféře probíhal spor o dort. Nezajímalo jí, že to nikdo nejíme, šlo o ten efekt. A vyhazovat jídlo, společensky si dát do pusy, za jejími zády to rozdávat? Nám to nepomáhalo. Šlo o to, že ona k tomu potřebovala, abychom z toho byli nadšení, neodmítli to (což, když to nesníš, je vlastně odmítnutí). To jsem měla lépe popsat, aby se to nezaměnilo s přílišnou snaživostí.
Je také rada a rada. Některá rada pomůže, jinou můžete pustit uchem ven a je rada, která zraňuje. A přijít se vyplakat? To spíš naopak. A kolik z vás má manifastně sebevraždící se matku? Každý máme hranici pro tzv.“dospění“, odpoutání se od očekávání, že rodiče vám dají to, co si myslíte, že by milující rodič měl dát někde jinde. A každý jsme jinak silný. Ať se vám zdá článek jakkoliv dětinský, jsem svým způsobem na sebe hrdá a svým způsobem se za to stydím.
Měla jsem nedávno narozeniny a dohadovaly jsme se s mámou o dárku. Chtěla jsem pěkné zimní rukavice, ale nemám ráda kůži. Pro moji mámu je kůže jediné to kvalitní a reprezentativní. Jak to dopadlo? Dostala jsem dvoje – jedny úpletové a jedny kožené. A to je super. Obě jsme měli radost. A nejde v tom jen o ty rukavice, ale o ten princip, který celkově celý vztah ovlivňuje. A holt jsme k tomuhle potřebovaly jednu scénku s dortem.
Odpovědět