9.10.2009 11:11:07 Miki
Nešlo o dort
Zdravím a děkuji za reakce. Pro ty, co si kladou otázku, proč takového snažení, když si malý nic pamatovat nebude a co jsem vlastně tropila, tak vlastně ano, cítíte to naprosto přesně. A vlastně to někde i v článku píšu – nešlo o dort, nešlo o oslavu, nešlo o to být lepší, morálnější... .- chtěla jsem, aby to bylo o mně (čistě sobecky o mně). A po celé této eskapádě, kdy mě mamka řekla, že jsem šikovná, došlo mi, že to bylo o tomhle. Chtěla jsem její uznání. Moje máma je složitá. Měla podivný vztah se svou matkou, slýchávala jsem to celé dětství, nikdy nebyla pro svou mámu dost dobrá. A tak se moje máma úzkostně snaží být celý život dobrá, ta nejlepší. Bohužel svou bolest nezvládá a potýká se z části i s alkoholem (lepší a horší období) a to si člověk potom vyslechne věci co bolí. Mateřská role ve mně probudila mnoho otázek, a nejvíce, proč mě máma neocení, nikdy neobjala, proč se s náma nemazlila. O tom to nějak bylo. Celé se to schovalo do boje o dort. Chtěla jsem tím zakřičet: „Mami, jsem tady, jsem dobrá, mami dívej. Neřeš pořád sebe.“ Jako malé dítě na hřišťátku, když se chce pochlubit, že sjede velikou skluzavku. Ale to vím až teď, s odstupem. V té chvíli jsem byla těmito pocity tažená a neuměla jsem si udělat odstup. Ale vážně mi to pomohlo, ať už to bylo morální či nemorální. Jak to asi bylo vygradované, mámu to nějak trklo. Já jsem si také zažila, že když se ohradím, tak ji neztratím. A když se tohle všechno poskládalo, nedělá mi ani problém ji zavolat, jaké koření mám dát do polévky, protože ona umí vykouzlit úžasnou chuť. Vím, že to není boj a ona mi strháváním pozornosti na sebe nic nebere. Ale při ponížování ji rázně zarazím, to zase jo. Právě, že se tyto věci přenášejí, nechci být takovou mámou, proto jsem si potřebovala kapitolu dcery nějak uzavřít. A byla z toho taková, pro některé nepochopitelná, situace.
Odpovědět