Re: Rozvod - únik z něčeho, co nefunguje?
Poznali jsme se když jemu bylo 18 a mně 17.. Měli jsme společný kamarády, ale Ti manželovy se rozutekli a on sedí doma, permanentně na netu nebo kouká na DVD a chodí do videopůjčovny. Koníčky jsme společný neměli nikdy, ale líbilo se mi na něm, že je takovej "rodinnej typ"-jak tu někdo napsal "tatínek". Jenže to fungovalo do doby, než začal malej chodit, od tý doby ho vyloženě obtěžuje. Te´d se to trochu zlepšilo, ale to je krátkodobý, protože se muž snaží zachránit co se dá, ale až bude mít pocit, že je to "v suchu", začne zase stagnovat. I jsme spolu bydleli- společně s jeho mamkou. A co jsme dělali? Každej něco jinýho, nebo pařili s těma lidma, ze kterých se vyklubali buď svině, nebo jsou někde jinde a muž nemám zájem poznávat nový lidi, ktdežto já jo a mockrát jsem ho prosila aby chodil "ven" se mnou, když bylo hlídání. Nechtěl, radši seděl u TV... Tak to dopadlo jak to dopadlo.
Vdávala jsem se až když byl malýmu rok, protože svatba v mých hodnotách nebyl ten papír, ale to, že budu za princeznu a budem celý den "snový pár v hlavní roli"-dost naivní, já už to teď vím taky. Byl to neskutečnej mejdan pro sto lidí-většinou kamarádů, žádný že věkovej průměr 60 a hudba umcaca umcaca...Věřila jsem, že je to napořád. A snažila jsem se ho poznat, šla jsem do toho s tím, že jsme každý jiný, ale byl dost tvárnej a přizpůsobivej, tak jsem myslela, že nám to vydrží napořád a časem vychytám všechny mouhcy, až došlo na moje prozření, že vůbec nefungujeme jako rodina a to v základních věcech a dohnat se to dá asi jen těžko. Kromě toho za toho "druhýho" bych dýchala. Navíc si s manželem nesedneme v sexu, od čehož se odvíjí další komplikace. -kdyby fungovalo tohle, bylo by snazší to napravit. Když se zamyslím, bylo to tak vždycky, že mně nevzrušoval a sex jsem brala jen jako lásku převedenou na tělesnou úroveň. Žijeme vedle sebe jako bratr a sestra, jako kamarádi. Bohužel nový přítel mi ukázal, že je možný málem vzrušením omdlívat jen z "pouhého" obejmutí.
-pro ty, kdo to shrnou tak, že jsem zaslepená sexem a těma "začátkama", není to pravda. I kdyby to s přítelem nevyšlo, bude to strašně bolet, asi z toho duševně umřu, ale stejně vím, že s manželem nebudu.. Asi to nějakou dobu ještě půjde a věřím, že budou i moc hezký chvíle, ale že naše naprosto rozdílné povahy plus ten problém se sexem nás stejně přesvědčí, že se spolu jen trápíme a je to neslučitelný se soužitím spolu...
Odpovědět