| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Nevěra - co s tím?

 Celkem 20 názorů.
 Tereza, svobodná, 23 
  • 

Nevěra - co s tím? 

(28.7.2000 18:49:54)
Ahojte lidičky!

Musím se přiznat, že jsem přímo "zhltla" všechny vaše příspěvky z poslední doby. Zajímal by mě váš názor na moji situaci a pokud by měl někdo i nějakou radu, tak...
Věc se má asi následovně: Se svým přítelem (30) se znám už 1 a půl roku. Potkali jsme se pracovně a nakonec jsme spolu začali chodit. Problém byl jenom v tom, že jsem v té době ještě studovala daleko od Prahy a vídali jsme se tak 1-2 dny za 14 dní (když nepočítám kontakt po emailu, ale ten po pár týdnech téměř opadnul). Navíc to byl (a pořád je)můj první kluk. Skvěle jsme si spolu užívali a nemohla jsem si stěžovat. Do té doby bylo vše OK. Pak jsem skončila školu a začala jsem pracovat v Praze. Vídali jsme se častěji a v té chvíli jsem zčala tušit, že má nějakou bokovku. Pořád jsem se přesvědčovala, že to není pravda, že mu to ani nemůžu dokázat, ale když se u něj v bytě začaly objevovat cizí ryze dámské věci (lak na vlasy, tělové mléko..), tak jsem to už nevydržela a jednou, když můj přítel chtěl, abych mu stáhla jeden článek z jeho počítače z emailu, tak jsem pročetla i jeho osobní poštu. Objevila jsem "žhavé" (na můj vkus té době až příliš) vzkazy od jisté slečny. To už jsem to nevydržela a když jsem zase jednou byla u něj doma, narovinu jsem se zeptala, jesli spí i nějakou jinou. Nejdřív zapíral, ale když zjistil, že nehysterčím a chci jen vědět pravdu, tak kápl božskou a přiznal se mi. Bohužel se té slečny nehodlal vzdát, stejně jako mě. Uzavřeli jsme to tak, že jsem se rozhodla nechat to jako doposud a vnitřně jsem se připravila na vyčkávací taktiku.
Teď odjel na 2 měsíce do zahraničí, odkud mi napsal, že mě miluje, což mi nikdy za celou tu dobu neřekl. Mezi tím jsem se dozvěděla, že byl ještě předtím týden v Chorvatsku zase s jinou holkou. Tak teď nevím, co si mám myslet a co mu mám vlastně věřit. Potom, co se mi přiznal k té první holce, se začal chovat jinak, mnohem důvěrněji a byla jsem s ním po dlouhé době pochybností opravdu šťastná a bylo nám spolu dobře. Slíbil mi, že jakmile přijede, tak to vyřešíme. Pořád jsme v kontaktu a píšeme si denně sms, ale vím, že si píše i s tou druhou holkou. No prostě mám z toho v hlavě zmatek a bojím se toho, až přijede a začne něco řešit. Já ty holky obě znám, ale ony o mě nemají ani tušení a dohodli jsme se spolu s přítelem, že to tak nechám, dokud nepřijede a nevyřeší to (srašně mě o to prosil, připadalo mi, že se něčeho bál).
Připadá vám to hloupý? Možná je to jen tím, že jsem předtím žádnou vážnější známost neměla a neumím v tom chodit...Teď, když jsem to ze sebe dostala, je mi mnohem líp.
Mějte se všichni líp než já a máte-li někdo radu, ráda si ji přečtu.
Díky,
Tereza.

P.S. Omlouvám se, jetli jsem popsala moc místa, ale musela jsem to nějak ventilovat.
 Dana , 29 let , dvojčata 18 měsíců 
  • 

Re: Nevěra - co s tím? 

(29.7.2000 20:41:25)
Milá Terezko - zdrhejte, co Vám síly stačí. Já vím, mně se to říká, ale když nedovede svoje libido udržet na uzdě v době, kdy spolu teprve chodíte, co potom v manželství, kdy se ti lidé vzájemně poněkud "okoukají"? Existují přeci jiné možnosti, než si "narazit" jinou slečnu a lhát a lhát....zřejmě chodíte s "proutníkem" z profese. Asi ho moc milujete. - Nechci Vám brát iluze a odpouštět se prý má, ale proč už dvakrát? Držím palce, abyste vše vyřešila a nezlobte se na mne za upřímnou odpověď. P. S. - "špiónit" se také prý nemá, ale kdo by se udržel???
 Monika 
  • 

Re: Nevěra - co s tím? 

(29.7.2000 20:46:50)
Milá Terezo,
jediná rada je rychle od něj pryč. Udělal to jednou (resp. dvakrát?), udělá to zase. Vím o čem mluvím. Jednho takového mám doma. Odpustila jsem jednou, dvakrát, třikrát....mnohokrát, a on už se nikdy nezmění, nemá důvod, protože stejně jako ten Tvůj ví, že já neodejdu, zatím to nedokážu (máme dvě děti).Takže prchej dokud je čas, protože s nevěrníkem to není život, ale jen řetěz na sebe navazujícíh trápení a zklamnání.
 Táňa 
  • 

Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(30.7.2000 13:48:00)
Ahoj Moniko,
když čtu tvůj příspěvek, tak přemýšlím, co je horší. Mít doma chlapa-proutníka nebo chlapa, který se rád napije? Jedno je asi společné - sliby,zklamání a chuť odejít. ale... . Kdyby člověk mohl tenkrát alespoň na chvíli nakouknout o pár let dopředu.

Přeji Ti pevné nervy.
 Monika 
  • 

Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(30.7.2000 17:44:09)
Táňo,
nevím co je horší, neznám tu druhou závislost, tedy alkohol. Kdyby ten můj ještě k tomu pil, to už bych asi "nerozchodila". Soudím, že ty to máš naopak a nezávidím ti. Mám několik kamarádek, které žijí nebo žily s alkoholiky a musí to být peklo.
 Dana , 29 let , dvojčata 18 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(31.7.2000 21:35:17)
Žít s alkoholikem je opravdu peklo. Pětiletým manželstvím s takovým člověkem jsem poučená na celý život. A to nevyváděl tak, jako někteří jiní a neměli jsme děti. Brrrrr.... ale nevěru - natož opakovanou bych "nezkousla" ani náhodou. Oni opravdu muži - zejména někteří - nepotřebují k sexu tolik citových vazeb jako ženy, ale i s dvěma malými dětmi bych byla schopna manželovi sbalit kufry. Bydlet mám kde, děti uživím tak proč bych se měla trápit. Já vím, není to tak jednoduché, ale žit s člověkem, kterému nedůvěřuji, bych asi nezvládla. Díky prvnímu "alkoholickému" manželstvím mám dodnes stihomam, že vidím-li svého partnera "popíjet" - myslím tím 2-3 panáky ve společnosti - začnu být ve střehu - a to se to celé "odehrálo" před čtyřmi lety.
  Michal, 32 let, syn 6 let, jedna manželka:-))) ) 
  • 

Re: Nevěra - co s tím? 

(29.7.2000 22:49:41)
Terezko, v tvé, případě bych se zachoval jako pilot stíhačky s hořícím motorem, sáhl bych za hlavu na rukojeti s nápisem EJECT a hbitě bych se vytřelil ven z letadla, ve tvém případě z tebou popisovaného vztahu. Ano, jsem chlap, ale nevěru, pokud není akceptovaná oběma partnery (jsou takové vztahy) odsuzuji. Ano, já vím, je to složitější, ale tvůj případ je ložený. Jestli toho chlapa miluješ, bude tě to stát asi dost slziček, ale věř, že mnohem méně, než budoucí obočky tvého vypečeného partnera.
 Tereza, 23, svobodná 
  • 

Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(30.7.2000 13:18:53)
Zdravím všechny a hlavně ty, kteří mi odpověděli.

Petro,
zase tolik pochopení pro zálety svého přítele nemám, spíš jen tu trpělivost, která mě nedávno ale přešla. A taky jsem se dřív bála začít do toho "šťourat", aby se se mnou hned nerozešel, což byla chyba. Odejít už jsem chtěla dokonce několikrát, ale ono to nešlo. Mám ho prostě moc ráda a když jsme spolu, je mi s ním přesto všechno pořád krásně.

Dano,
nemyslím si, že je to "proutník z profese", protože: 2 roky (kolem jeho 20ti let) žil dobrovolně v komunitě, kde byl jakýkoli styk se ženami mužům zakázán (i slovní kontakt),odešel odtamtud z jiných důvodů. Potom žil 2 roky se svou přítelkyní, rozešli se, protože začala studovat vysokou a bydlela až v Brně. Potom žil další 2 roky s jinou ženou a jejím dítětem a líbilo se mu to (proč se rozešli nevím, ale pro něj to jsou nepěkné vzpomínky). O rodinném životě má dost jasné představy, se kterými se dokonce ve většině shodujeme.
Když jsme spolu začali chodit, oba jsme se shodli na tom, že to nebudeme považovat za "závazný" vztah v tom smyslu, že se nikdo z nás ještě nechce usadit a mít rodinu atd. Prostě spolu budeme jen chodit, což ale neznamená, že mě bude podvádět. A taky jsem mu to řekla a on souhlasil, že tak si to taky představoval Ale prý jsem byla vždycky dlouho pryč...(výmluvy, co?)
Špijónit se opravdu nemá a taky jsem mu řekla, že se za to stydím, ale že jsem byla už tak zoufalá, že jsem vlastně vnitřně potřebovala tu poslední hořkou kapku, aby můj pohár trpělivosti konečně přetekl a abych se odvážila něco dělat.

Moniko,
vážně se z takové situace nemůže ani nevěrník poučit? Když jsem s ním tenkrát mluvila, vypadal tak zoufale, jak jsem ho ještě neviděla. Nejvíc se bál o mě, jestli se z toho nesesypu a že prý nechtěl, aby se tohle stalo, ale tak nějak to vyplynulo ze situace a on už nevěděl co s tím a setrvačností to nechal běžet dál, až to prasklo. Možná se bál to řešit, ať se vyřeší "samo". V tom případě je to spíš pěknej srab (a taky jsem mu to řekla) ale lepší takovej zbabělec, kterej to už nikdy neudělá, než se sním rozejít. Třeba jenom protě hledá tu pravou, bohužel jaksi ne popořadě, ale zároveň...

Michale,
tlačítko EJECT nechám zatím napokoji, než se ten můj "dáreček" vrátí. Jednak jsem mu to slíbila, ale hlavně si o tom s ním chci popovídat. Tentokrát se už bát nebudu a pěkně to s ním proberu, ať si vypadá sebenešťastnějc. Má co chtěl, tak ať mi to teda pěkně vysvětlí a zapotí se. Pokud uznám, že je fakt nepolepšitelnej, tak se asi konečně katapultuju... Snad :(
Třeba se nakonec rozhoupe a dopadne to dobře.

Pro všechny:
Ještě jsem vám neřekla, že je to o to horší, že pracuju v jeho společnosti a přebrala jsem od něj spoustu úkolů, protože to už sám nestíhal dělat. Takže až přijede, budeme se zase často vídat. Príma, co?
Ta jeho druhá nevěra (Chorvatsko) je zatím nejistá, ale dost pravděpodobná. S oběma těma holkama se znám, ale ony netuší, že s mým přítelem chodím a ne že jen pracuju u něj (hrajeme před cizíma lidma divadýlko "my spolu nic nemáme", který ale poslední dobou před odjezdem ON sám začal porušovat a celá společnost o nás ví, jenom okolí ne).

Díky moc všem, moc jste mi náladu sice nezvedli, ale na to jsem byla připravená a taky jsem si díky vám trochu urovnala myšlenky.Napíšu vám, jak se to vyvíjí dál,pokud se něco stane,jo?

Tereza



 Monika 
  • 

Pro Terezu 

(30.7.2000 17:55:14)
Milá Terezo,
neznám jediného "proutníka", který by se z nevěry poučil, i když to pro něj třeba mělo veliké následky.
Ale znovu ti říkám, když to dělá teď, co pak v manželství? Tvoje srdce by bylo jako otevřená rána a on by do něj přisypával sůl...jak by se ti to líbilo? A že se kaje a slibuje? No to je typické! Pokud už se vůbec přizná, pak už to "nikdy neudělá". V tomto případě je čas velice relativní a "nikdy" znamená období do několika měsíců nejpozději.
Já vím a chápu tě, že ho miluješ, taky to znám. Takoví chlapi jsou velice přitažliví, prostě to s námi "umí" a my snadno ztrácíme hlavu. Ale rozmysli si, jestli máš na život s lhářem. Nebudeš si nikdy jistá co a s kým právě dělá. Po desítkách nevěr (netvrdím, že to tak nutně musí být, třeba ne)mu už neuvěříš ani "Dobrý den". No a mimochodem, proč jste svoji lásku tajili? To taky znám, přesně tak jsme začínali...jedna nevěděla o druhé a druhá o třetí...
No nechci ti dál kazit náladu, drž se a naapiš jak to zvládáš.
 Tereza, 23, svobodná 
  • 

Re: Pro Terezu 

(31.7.2000 14:58:57)
Ahoj Moniko,

ještě pár slov k tomu tvýmu vykazu.
Víš, jsem totiž téměř přesvědčená, že to bylo poprvé, kdy takhle zahnul a taky nevěděl, co s tím a vycouvat z toho druhýho vytahu pro něj bylo těžký. Tak to tak nechal (studovala jsem daleko a vídali jsme se jen občas), protože riziko, že se něco provalí, bylo minimální.Jenže pak jsem začla pracovat v Praze a poznala jsem, že se něco děje, jenže ten jeho druhý "vztah" už ve stádiu, že se pro něj bylo těžký jen tak zničeho nic vycouvat. Třeba nechtěl tý holce ublížit, stejně jako mě. Myslím si, že pokud se mu nepokusím pomoct se z toho dostat v klidu, třeba náš vztah zachráním a on už to neudělá. Třeba mě opravdu miluje. Bojím se, že když bych teď odešla, třeba zničím něco, co mělo šanci a co mohlo být krásný...

Dost tomu věřím, i když si uvědomuju, že to třeba může být úplně jinak a on je ten typ, co o něm psal Michal.
Ještě nechci soudit, na to vím moc málo věcí o celé situaci.

Ahoj a dík Tereza.
  Michal, 32 let, syn 6 let, jedna manželka:-))) ) ) 
  • 

Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(30.7.2000 19:27:17)
Jak myslíš, ale za chlapy ti mohu říci, že jsme obecně vzato pěkné svině, co se zahýbaček týká. Jsou čestné výjimky, jako třeba já:-))), ale není nás mnoho. A navíc kdo ví, jak bych se choval, kdyby moje žena nebyla nejskvělejší ženská na světě. Možná bych byl taky svině...
 Tereza, 23, svobodná 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(31.7.2000 14:36:50)
Zdravím vás všechny

a musím vám vylíčit, co se právě stalo. Slečna č.1 (tj. ta "jistá" nevěra) přišla dneska k nám do firmy, předala mi všechny přítelovy věci (měla mu zaplatit nějaké složenky apod., prý ji o to poprosil), prohlásila, že tu nebude za blbce a odešla s tím, že se možná ještě někdy uvidíme (naše organizace spolupracují) a že si jede odvézt svoje věci od něj z bytu.
Ihned jsem to napsala tomu svýmu a on mi odpověděl, že už o tom ví a že to s ní hodlá vyřešit jednou provždy.
Navíc jsem se dozvěděla, že ty dvě holky se znají a je dost nepravděpodobné, že za takové situace on chodí s oběma najednou(tzn. podezření z Chorvatska neplatí). A nebo se poznaly nedávno a proto ta jedna tak najednou zmizela z jeho bytu???

Já vím, sice to neřeší moje dilema "zůstat s nevěrníkem nebo prchnout?", ale dost to změnilo dosavadní situaci a strasně mi to zvedlo náladu. Navíc má být můj přítel za pár dní na internetu a prý si chce se mnou "pokecat", tak jsem zvědavá, co z něj vypadne.

Díky všem za nové vzkazy, když si takhle občas vyleju srdíčko, je mi mnohem líp,p řestože ty rady nejsou moc povzbudivý... :)

Tereza
 Radka, 24 let, bezdětná 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(31.7.2000 16:01:06)
Ahoj Terezko,
dost mi to připomíná můj příběh: chodila jsem s dva roky s klzkem (Petrem), po roce a půl jsem zjistila, že má Petr na mě méně a méně času, že náš vztah je plný výmluv, lží a tak jsem taky začala pátrat. Vypátrala jsem, že si začal se svojí novou kolegyní. Vše jsem mu řekla a on se po dlouhém zapírání přiznal. Přesně jako ty jsem nehysterčila, stálo mě to dost nervů, ale přidat do toho hysterii nemá cenu. Tak jsme se domluvili, že on toho nechá a opravdu po nějaké době to začalo být lepší a lepší, dokonce na důkaz naší lásky jsem se k němu přestěhovala. Já jsem se s tím ale vnitřně srovnávala dost dlouho, pořád ve mě byl ten červík. Nakonec jsem je spolu potkala v restauraci v intimním obětí. Stálo mě to dost proplakaných nocí, ale tohle už jsem nepřekousla. Dokáži nevěru pochopit, ale jen jednou. Nyní chodím s přítelem (Honzou) třetí rok, jsem s ním moc štastná, protože on mi dokazuje každý den co pro něj znamenám. Bydlíme spolu a příští rok plánujeme svatbu. Někdy mě minulost začne hlodat a já si říkám, zda jsou všichni stejní, ale pak na to velmi rychle zapomenu, nikdy tomu nezabráním, tak proč se nervovat už nyní, když to není aktuální. Přeji ti, aby jsi se správně rozhodla a nezapomeň, že on není poslední na světě.
Radka.
 Lucie (23) 
  • 

Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(31.7.2000 14:56:45)
Terezo, muj nazor je asi takovy. Pokud tvuj pritel te od sameho zacatku bere pouze jako spolupracovnici, ktera mu v praci pomuze (coz znamena ze te potrebuje) a s kterou "neco" ma, ale pred okolim to nechce priznat, neni to z jeho strany az tak zhavy. Mozna si myslel, ze i ty budes takto spokojena a ze si on bude moci dale zit svuj zivot i s bokovkama, preci jste si nedali zadny zavazek ale volnost, ale kazdy z vas si tu volnost predstavuje trochu jinak. Pokud muz miluje, tak se za to nestydi ba naopak se s tou co miluje chce chlubit a vsechen svuj zivot usporada najednou tak, aby byla ona stastna, dokaze potlacit sve minule "ulety", protoze je najednou nepotrebuje. Jedine co potrebuje je jeho laska, kterou miluje a je si s tim naprosto jisty. Treba doopravdy potrebuje "tu pravou", ktera by tohle vsechno s nim prekonala a dala mu sanci, pomohla mu se zmenit a byt verny. Treba proto te nechce ztratit a vas vztah se tim mozna prohloubi a nabere vaznosti a vertsi duvery a intimity. Je dobre, ze se ktomu nestavis unahlene a razantne, jak bych asi resila ja, ze cekas, az si s nim o tom promluvis mezi ctyrma ocima, chces mu dat sanci a veris v jeho napravu. Preju vam hodne stesti, ale uvedom si svoji ceny, ty si zaslouzis takovyho muzskyho, jako on si zaslouzi takovou zenskou jako jsi ty.
Lucka
 Tereza, 23, svobodná 
  • 

Pro Lucku 

(31.7.2000 15:22:40)
Ahoj Lucko,

straaaasne ti dekuju z ten povzbudivej vzkaz. Jen na upresneni:
Ja pracuju v té jeho společnosti teprve druhý měsíc (zítra načnu třetí :)) a ještě ke všemu mě on PŘEMLOUVAL, abych šla dělat k němu. Předtím jsme měli spolupracovat na dálku a tak jsme se taky vlastně seznámili (měli jsme být jejich pobočka v jižních čechách), ale z toho nakonec úplně sešlo a jediný, co z toho vydrželo, bylo naše chození na dálku dlouhý asi 16 měsíců a ty další dva měsíce už jsem strávila tady v jeho firmě. A moc se mi tu líbí a pracuju tu ráda. To, že jsme hráli "divadýlko", spíš bylo tím, že u něj pracují jeho kamarádi a kromě asistentky samí kluci, kteří si ho dost dobírají. A někdo to prostě nesnese. Ale mež odjížděl, už mi klidně dal pusu i před nima a ne za zavřenejma dveřma.

Doufám, že ty už jsi celkem v pohodě co se týká toho problémku s tvým přítelem :) Chce to asi trochu času, než se to srovná úplně. Přeju hodně šťastných chvilek :)

Tereza
 Lucie 
  • 

Re: Pro Lucku 

(31.7.2000 15:36:27)
Terezo, libi se mi jak se k tomu stavis. Myslim, ze pozitivni pristup (pozor ne ale naivni) je spravny hlavne pro tebe, pro tvuj klid a pohodu jak pritomnou tak budouci. Urcite by jsi mela zjistit jak si svuj zivot momentalne predstavuje, kam by chtel s tebou "dojit", jestli ma nejake plany do budoucna a co pro neho nevera jako takova vubec znamena, jaky je jeho nazor. Ja a Petr jsme uz snad vpohode, vim, ze to byla malichernost proti tomu co musite vyresit vy dva a urcite se s tim lehcejc vyrovnavam, nez treba ty. Myslim, ze ve vztahu, teda vaznem vztahu, by si clovek mel byt jisty s nasledujicim (a na to by jsi se ho mela zeptat):
- co pro neho znamenam?
- miluje me? co znamena slovo "miluji te" pro neho
- dovede si predstavit se mnou budoucnost? jak?
- chtel by mit se mnou deti? vzit si me?
- chce resit "svuj" problem se mnou? chce ho vubec vyresit?
- je si vedom, ze udelal neco "spatneho"?
- jake vlastnosti jsou pro nej ve vztahu nejdulezitejsi?
- jake jsou jeho predstavy a sny ohledne sexu? chce je se mnou sdilet a uskutecnovat jenom se mnou?
Terezo, jiste toho je mnohem vice, ale nevzdavej to, pokud si myslis a tvuj instinkt se jiste nesmi prehlizet, ze te ma rad a ze to spolu zvladneme, ze prave tu tvoji pomoc potrebuje a prave to vas dostane nekam dal, tam, kde uz budete jenom VY DVA a zadny bokovky, protoze je potrebovat nebude, jistotu a bezpeci nalezne u tebe s vedomim, ze ho milujes a respektujes a to same ocekavas od neho. Urcite nam napis jak to vsechno dopada a potom treba se situace zase trosku zmeni az si popovidate, a budeme to moci dale takhle resit (povidat si o tom - vim, jak moc to pomaha).
lucka
 Tereza, 23, svobodná 
  • 

Re: Re: Pro Lucku 

(31.7.2000 15:54:14)
Cau Lucko,

teda ty mi snad ctes myslenky nebo co.... :-)

Na většinu těch otázek jsem se ho totiž už zeptala, když se mi přiznal k té nevěře. A docela otevřeně jsme si o tom popovídali, i když to nebylo lehký. Ve většině věcí se téměř shodujeme.
Zbytek dořešíme, jak jsme si slíbili, až přijede.

Měj se, Tereza.
P.S. Nejsi z Prahy?
 Lucie 
  • 

Re: Re: Re: Pro Lucku 

(31.7.2000 16:34:50)
Terezo, nejsem z Prahy, ale pracuji tady. Muzes mi napsat na boreskal@hotmail.com jestli se chces dohodnout na pripadnem osobnim setkani. Treba by se nas mohlo sejit vic, co rikate holky? Ze by jsme si poradne popovidaly a vsechny ty nase trable s klukama probraly. Nebo by jsme si mohly nekam vyrazit a zvednout si sebevedomi ha ha nejak.
tak zatim cau
l.
 Dana , 29 let , dvojčata 18 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Nevěra - co s tím? 

(31.7.2000 21:29:41)
Terezko, když tak o tom přemýšlím, ono to opravdu není tak jednoznačné - dobře - s "nevěrníkem z profese" jsem se opravdu "sekla". Abych byla zcela otevřená - znám problém i z druhé strany, z doby, kdy mužský byl nevěrný se mnou. Tak, a teď jsem si asi "naběhla" - to bude ohlasů. Jak psal Michal - chlapi nejsou od přírody monogamní a chce to trochu sebeovládání (taky dost pohodový vztah i co se sexu týče). Jestli ho nechcete opustit, nezbývá Vám (pouze můj názor), jiné řešení, než se k situaci postavit velice tvrdě. A bude-li se to opakovat, potom opravdu odejít. Myslím, že ženy, které měly, případně mají, doma nevěrníky, Vám mohou napsat jaký je s nimi život. Řekla bych, že nevěrník, žárlivec a alkoholik - ani s jedním není život legrace. Takže bojujte, držím palečky, aby se vše v dobré obrátilo.
 Petra 
  • 

Re: Nevěra - co s tím? 

(1.8.2000 10:24:19)
Milá Terezo!
Je to Tvůj první kluk a proto asi setrváváš v tomto ponižujícím vztahu. Myslím, že takový vztah stehně nemá budoucnost. Jestli se Tvůj přítel už nyní chová tak, jak se chová, co myslíš, že se stane až byste si po pár letech trochu zevšedněli? Ve vztahu musí být důvěra. Jestli partner zklame, ale lituje toho a hlavně to okamžitě ukončí, budiž dala bych mu ještě šanci, protože láska má i odpouštět.
Ale Tvůj přítel si v tom doslova libuje, chodit se třemi dívkami najednou ho zřejmě velmi uspokojuje, a jestli se něčeho bojí, jak jsi psala, tak zřejmě jen toho, že bys to prozradila některé ze zbývajících dívek, a ta by nebyla tak váhavá jako Ty a vztah s ním ukončila.
Být Tebou jestli máš ještě trochu sebeúcty, postav přítele před hotovou věc buďto Ty jediná, nebo sbohem!
Na světě je plno kluků, kteří si Tě budou vážit a milovat Tě tolik, abys byla jejich jediná!
Vím, že to není lehké ukončit nějaký vztah, také jsem si to užila, když jsem se rozváděla, ale teď už mám nového přítele a dokonce čekám miminko, jsem šťastná a to Ty můžeš být také.

Ať už se Tvé cesty budou ubírat kterýmkoli směrem, přeji Ti hodně štěstí!

Petra

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.