| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele?

 Celkem 6 názorů.
 Iva 
  • 

Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele? 

(26.7.2001 14:51:35)
Zdravím všechny na Rodině,
tuto debatu už čtu dlouho, ale teprve nyní jsem se odhodlala vám napsat.
Před rokem a půl se mi zabil přítel Radek v autě, měli jsme pár týdnů do svatby. Byli jsme spolu šest let, byl to pro mě ideální partner a já ho velmi milovala, měli jsme vše do budoucna naplánováno a ze dne na den se vše změnilo. Nemohla jsem se z toho vůbec vzpamatovat, bylo to pro mě těžké a hlavně nečekané. Měsíc jsem byla pod dohledem lékařů. Za tu dobu jsem se sblížila s rodiči přítele a já jsem jim alespoň z části vynahrazovala jediného syna, pomáhali jsme si navzájem. Po dlouhodobých depresích a měsících osamocení jsem udělala radikální krok a změnila svůj zaběhnutý život. Začala jsem chodit mezi lidi, změnila práci a bránila se samotě. Ta byla pro mě nejhorší. Asi před dvěma měsíci jsem si v práci našla přítele, pomalu si na něj zvykám a i když je vše úplně jiné, začínám si připadat šťastná. Největší problém je ale nyní v rodičích Radka. Nemohou a nechtějí pochopit, že jsem si našla někoho jiného, že jsem za těch 17 měsíců zapomněla na jejich syna. Rozhlašují po městě, že jsem běhna a já nevím co všechno ještě. Volají mi domů, do práce a stále mi vše vyčítají, někdy i agresivním tónem, několikrát napadli i mého nového přítele, zatím jen slovně po telefonu. Stále mi připomínají Radka a já se pak nějak nemohu odpoutat od minulosti. Jsem bezradná.
Iva
 Jarka, dvě dcery 
  • 

Re: Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele? 

(26.7.2001 15:16:39)
Milá Ivuško, snaž se odpoutat od těch rodičů. Nemají jakékoli právo ti mluvit do života, nebo tě dokonce vydírat připomínkami na jejich syna. Neděláš nic špatného, život jde dál, je moc dobře, že už tolik nesmutníš a začínáš znovu žít, že jsi našla nového partnera. Rozhodně nejsi žádná běhna a pokud by z nich ještě někdy něco podobného vypadlo, nebo by znovu atakovali tvého přítele, bylo by asi nejlepší udělat rázný a rozhodný konec v jakémkoli styku s nimi. Víš, vím o čem mluvím, prožila jsem něco podobného, s tím rozdílem, že už jsem měla dvě malé děti. Taky jsem poslouchala věty typu: ale to by on nikdy nedovolil, tohle by nikdy neudělal, kdyby viděl, co ty děti vyvádějí, to by se musel v hrobě obrátit. A že bych při jeho památce měla dělat to to, nebo naopak to a to nedělat. Když jsem trošku nabrala zpět svou sílu, naprosto kategoricky jsem se proti podobným řečem ohradila. Nemůžeš, Ivuško, žít svůj život ve stínu svého zemřelého přítele, nemůžeš se ohlížet na to, co by bylo, kdyby, nemůžeš ani jeho rodičům sloužit jako náhrada. Pro ně je to hodně těžké, ale pro tebe taky. Uchovej si na něj hezkou vzpomínku, to ti nikdo ze srdíčka nevezme. Je to kus tvého života. Ale ty jsi to vzala za správný konec, jsi šikovná holka a tento svůj postoj si musíš uhájit proti všem. Pokud budeš chtít, můžeš mi napsat na mejlík, je v záhlaví pod jménem. Moc tě zdravím a přeju hodně síly a hodně lásky. :o))
 Sharon 
  • 

Živý nebo mrtvý? 

(27.7.2001 12:43:39)
Ivo, kdybych napsala svůj názor na tvůj problém, v podstatě bych jen opakovala to, co už napsala Jarka. Její příspěvek je o to konkrétnější, že si sama něco podobného zažila. Nevím, jestli já můžu mít právo ti radit nebo soudit, když jsem si něčím takovým nikdy neprošla, ale myslím, že rodiče tvého bývalého přítele přes svůj velký žal zapomněli uvažovat soudně a jejich chování je velmi sobecké a kruté. Nemohou čekat, že ty svůj mladý život obětuješ památce jejich syna a budeš až do smrti chodit plakat k jeho hrobu a žít jako stín. Zní to možná tvrdě a cynicky, ale ty máš právo zkusit si znovu lásku, tím spíš, jestli se ti podařilo najít fajn kluka a konečně se se svým velkým trápením vyrovnáváš. Můžeš se pokusit s nimi promluvit a bez emocí jim vše vysvětlit, ale pokud takovému kroku nebudou vstřícní nebo tě budou dál napadat, ukonči s nimi veškerý kontakt. Jestli tě pomlouvají ve vašem městě, nic s tím nenaděláš. Soudný a rozumný člověk ví dobře, kde je pravda, a hlupákovi nemá cenu něco vysvětlovat - ten tě uvidí stejně takovou, jak on sám bude chtít. A ty sama víš nejlíp, že láska ke tvému snoubenci v tobě bude pořád... jenom ji teď musíš odsunout do podvědomí, abys mohla žít dál... Držím ti moc palečky, abys už mohla zapomenout na slzičky a čekala tě jenom radost...
 Katka 
  • 

Re: Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele? 

(27.7.2001 15:31:07)
Ahoj, zazila jsem neco podobneho v rodine. Tete zemrel manzel podobne jako Jarce a bydlale s rodici manzela v dome. Bylo to totalni peklo. V dome se s nicim nesmelo hnout, vsechno se delalo pro pamatku zemreleho stryce. Teta se nejprve branila, ale s dvema malyma detma v doma manzelovych rodicu to bylo opravdu tezke. Nakonec rezignovala a stala se z ni takova smutna zenska, co opravdu zije pro pamatku nekoho mrtveho misto aby se vzpamatovala a zila dal. Jeste po letech jsem slychala vety Co by tomu rekl tatinek a to i z ust deti...bylo to hrozne. Tohle prece nechces !!! Rodice ztratili syna a uz tezko budou mit jineho, ale ty muzes mit snoubencu prece vic. Zni to tvrde, ale je to tak. Ty si na jine strane reky. Na strane zivota a nenech se stahnout do vecneho smutku a truchleni. A na reci hloupych lidi se vykasli, to nestoji za to, aby ses tim trapila. Drzim palce.
 Michal Řada 
  • 

Re: Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele? 

(31.7.2001 11:12:10)
Téměř není co dodat k předchozím příspěvkům. To, co dělají ty rodiče, je obyčejná manipulace - snaží se Tě donutit, abys žila podle jejich představ. Nemusí to nutně dělat záměrně a naschvál, přesto se jimi nenech ovlivňovat.
Buď taková pevná, jednou jim to jasně vysvětli (samozřejmě v dobrém), že je přirozené, že sis našla přítele - a nenech si nic vyčítat. KDyby někdy přišli s nějakou výčitkou - třeba po telefonu - řekni, že se s nimi klidně ráda budeš povídat, ale ať Ti nic nevyčítají - nebo že bys musela zavěsit telefon. V první chvíli může být dusno, které buď časem vyšumí a budete mít celkem dobré vztahy, nebo zůstane - pak se nedá nic moc dělat - ale je potřeba být pevný a nenechat si vyčítat cokoli, upadávat v nějaké pocity odsouzení, ... To, co děláš, je naprosto přirozené a nikdo nemá nárok Ti to vyčítat. Přeji hodně sil.
 Iva 
  • 

Re: Re: Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele? 

(31.7.2001 12:08:29)
Milá "rodino",
děkuji za Vaše příspěvky, obzvlášť s Jarkou soucítím, věřím, že když jsou v této situaci ještě děti, je to úplně o něčem jiném a moc Tě Jarko obdivuji.
Jinak rodiče velmi změnili své chování v sobotu mě pozvali na oběd, chovali se příjemně (že by četli můj článek?) a vzájemně jsme se snažili vše vyříkat.
Bohužel maminka dostala trochu hysterický záchvat, že se odvažuji hovořit o Martinovi (můj současný přítel), ale otec vše přijmul a dokonce se omluvil za své i manželčino dřívější chování, že nechtějí ztratit ještě mě, jako poslední památku na syna. Rádi by se se mnou stýkali. Maminka Radka mi ještě večer volala a omlouvala se za své chování. Tak jsem byla spokojená, protože to všechno okolo byl pro mě velký stres.
Jen jsem se s nimi domluvila na kompromisu, že budu raději, když budou chodit ke mně domů, kde to bude jistě volnější. Protože kdykoliv k nim jdu, jsem velmi citově rozrušená a vše na mě padá, vše mi připomíná Radka a pak nevím, zda dělám dobře, zda jsem si opravdu nenašla přítele moc brzy, že jsem nedržela smutek déle, jak zde ode všech lidí slyším. Musím ještě napsat, že žiji na menším městě, takže Vám nemusím popisovat vztahy, které zde panují.
Chci Vám tedy ještě jednou poděkovat za povzbudivá a vřelá slova.
Iva.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.