Život pod taktovkou rodičů mého zemřelého přítele?
Zdravím všechny na Rodině,
tuto debatu už čtu dlouho, ale teprve nyní jsem se odhodlala vám napsat.
Před rokem a půl se mi zabil přítel Radek v autě, měli jsme pár týdnů do svatby. Byli jsme spolu šest let, byl to pro mě ideální partner a já ho velmi milovala, měli jsme vše do budoucna naplánováno a ze dne na den se vše změnilo. Nemohla jsem se z toho vůbec vzpamatovat, bylo to pro mě těžké a hlavně nečekané. Měsíc jsem byla pod dohledem lékařů. Za tu dobu jsem se sblížila s rodiči přítele a já jsem jim alespoň z části vynahrazovala jediného syna, pomáhali jsme si navzájem. Po dlouhodobých depresích a měsících osamocení jsem udělala radikální krok a změnila svůj zaběhnutý život. Začala jsem chodit mezi lidi, změnila práci a bránila se samotě. Ta byla pro mě nejhorší. Asi před dvěma měsíci jsem si v práci našla přítele, pomalu si na něj zvykám a i když je vše úplně jiné, začínám si připadat šťastná. Největší problém je ale nyní v rodičích Radka. Nemohou a nechtějí pochopit, že jsem si našla někoho jiného, že jsem za těch 17 měsíců zapomněla na jejich syna. Rozhlašují po městě, že jsem běhna a já nevím co všechno ještě. Volají mi domů, do práce a stále mi vše vyčítají, někdy i agresivním tónem, několikrát napadli i mého nového přítele, zatím jen slovně po telefonu. Stále mi připomínají Radka a já se pak nějak nemohu odpoutat od minulosti. Jsem bezradná.
Iva
Odpovědět