| Sylvie | •
 |
(3.6.2001 9:59:39)
mám menší problém - naše půlroční dcera a pes mých rodičů na sebe vzájemně žárlí. Už to došlo tak daleko, že jen přijdu k rodičům a pozdravím se s Džinem, Verča začne vřískat, jak kdybych ji vraždila (držím ji přitom v náručí). A naopak - jakmile mám Verču v náručí, Džin mě neustále ojíždí a já se ho nemohu zbavit. Jakmile Verču kojím, Džin se snaží natlačit mezi nás, když tedy dostane od rodičů jídlo, tak zas pro změnu spouští řev Verča... Ten, kdo na procházce vede Džina na vodítku, Verče nestojí za jediný pohled a odmítá s ním komunikovat. Džin se zas pro změnu snaží natlačit co nejblíž ke kočárku a vůbec mu nevadí, že mu každou chvíli někdo přejede packu... Přiznám se, že nevím, co mám dělat. Mám obavy, že když se budu věnovat Džinovi, tak si to Verča přebere, jako že ji nemám ráda. Zrovna tak mám obavy, že když se tedy Džinovi věnovat nebudu, tak Verča získá pocit, že se vždycky všechno musí točit kolem ní. Neznáte nějaký způsob, jak je vzájemně sblížit?
Díky Sylvie
|
| Lenka, Jakub 4 roky | •
|
(6.6.2001 7:49:37)
Ahoj Sylvie,
predem rikam, ze nevim, jak presne ti poradit, a pokud chces predam tvuj dopis nasemu znamemu - vycvikari - kteremu doma prochazi rukami spoustu psu, pritom maji triletou holcicku. Ja sama mam 4 leteho syna a protoze psi jsou konicek meho manzela, v dobe narozeni maleho jsme meli v byte 2+1 dva psi, jednoho maleho a jednoho velkeho. Kdyz jsme si miminko prinesli domu, oba psi si k nemu cuchli a oba se svorne zatvarili velmi znechucene, tim bylo seznamovani odbyto. Pak jsme dusledne dodrzovali, kdyz pecuji o miminko, nesmi me pes obtezovat, kdyz Jakoubek spal, pokojne lezel (pozdeji sedel) v kocarku, je cas venovat se psum, treba o neco intenzivneji nez driv. Psi to brzy pochopili, prinaseli si svoje hracky kdyz maly spal a ja zrovna nevarila, nezehlila apod. V dobe kdyz maly zacal lezt jsem nikdy nenechavala psy (presto, ze jim 100% verim) s Jakoubkem bez dozoru, zavirala jsem je na tu dobu do vedlejsi mistnosti (jsou na to zvykli z navstev, ktere treba psy zrovna nezboznuji). Pokud jsem s Jakubem byla, mohli byt psi samozrejme u toho. Kdyz byl malemu rok a pul, bral si manzel na vikendy domu dalsiho velkeho psa (mladeho a hraveho), s tim uz byl Kubik rovnou velky kamarad, pak prisel za rok opet dalsi pes (ty dva predchozi jsme uz nemeli), opet zcela bez problemu. Nedavno jsem hlidala 14dni rocniho synovce (vcetne toho, ze u nas spal), momentalne jsme meli doma pouze maleho pejska, taky jsme nemeli zadny problem. Vse je asi o tom, ze pokud ma pes (ale i dite) sve jasne vymezene misto, problemy nejsou. Stykame se s nekolika rodinami, kde jsou 1 - 2 psi a maji male deti, nikdo z nich problem se zarlivosti nema. Ale vsichni se psy alespon castecne cvici nebo se jim venuji, kdyz maji deti z dosahu (treba se v dohledu detem i jen 10 minut intenzivneji venuje kamaradka). Pokud chces napis mi na mail, zkusime spolecne vymyslet, jak vse resit v tvem konkretnim pripade.
|
| Sylvie | •
|
(10.6.2001 19:05:24)
Ahoj Lenko,
díky za nabídku, ale zatím ji nevyužiju. Dostala jsem mailem pár rad, které mi připadají rozumné, tak je nejdřív vyzkouším. Máš pravdu, že by jak pes tak dítě měli mít jasně vymezené své místo, snad to nějak zvládnu. Kdyby se mi nedařilo situaci zlepšit, tak se určitě ozvu. Ještě jednou díky. Sylvie
|
|
|
| Helena, dva kluci | •
|
(7.6.2001 11:18:57)
Ahoj Sylvie,nenapsala jsi, jakeho plemene je pes Tvych rodicu , cili nevime, jak je velky,ani jak je geneticky snasenlivy.Nekterym psum mnoho nevadi, kdyz jim slapnes na packu, jinym se pak tri dny omlouvas a kousou okamzite ! Vidim v tom velky problem. Protoze v tom, jak si polozila otazku je malinko citit,ze trosku nevis, jak psi reaguji.Proc chces sblizovat pulrocni dite se psem, kdyz ani navic nejsou nuceni bydlet v jednom byte ? Mozna ze holcicka vriska protze vidi psa !ze by umela v pul roce zarlit ? To je divne .Mela jsem zaroven starsiho jezevcika / trpasliciho / a narodil se nam kluk.Razem me prestalo trapit, kdo na koho zarli.Tedy v tom smyslu, ze pes musi automaticky stranou !!!Musi mu byt z meho chovani naprosto jasne,ze mezi mou a psem je dite a ze nesmi ani na chvili nastat situace,ze se budou o misto ve smecce stridat!Prisne jsem je oddelila od sebe a pes dostal jasne narizeno, ze miminu se neublizuje.Zili spolu pet let a nikdy si spolu nehrali.Nas pes ho nikdy nekousl, ale vyhybal se mu jak mohl a kluk se naucil, ze pejskove nejsou na okusovani ani na tahani za usi. U jezevciku je to nutnost. Mozna , ze kdybych mela fenu a velkeho spolecenskeho plemene, ze by ho hlidala v kocarku a brala jako sve stene.Ale pro bezpeci ditete je nutne predem zamezit jakemukoliv riziku, ze pes bude muset zautocit.
Pes je smeckovy tvor a nema z toho ten rozum, jak nam vnucuji americke a japonske serialy ! Psa , zarliveho psa ke ktremnu se do tehle chvile venovali vsichni jako prvnimu ve smecce nelze bez rizika sblizit s pulrocnim miminem ! Proc taky ? Pulrocni dite z toho nic nema, a pes je od prirody nespolehlivy v tom, ze muze zautocit na mimino.Vetsina prirodnich plemen a vsichni volne vychovani vlci na MLADATA nikdy nezautoci.Znaky mladat jsou u vsech savcu stajen. Oble tvary, velke oci, velka hlava, knouravy , vysoky hlas, nejista chuze.Ale pes uz davno neni vlk, a na nektere jeho reakce uz se nelze spolehat. / pes treba nenecha prednostne nazrat kojici fenu, vlk ano / .A proto chtit po vasem psovi, aby se sblizil s vasim miminkem, ktere mu ohrozilo postaveni ve smecce, je blahove a nebezpecne .Pokud se citi pes takto ohrozen,je vrcholne nebezpecne verit,ze se na nej muzes spolehnout.Nema to nic spolecneho s jeho povahou, nebo s tim, ze ma rad deti,nebo ze jeste nikoho nekousl ! To je pudova zalezitost. Souziti psa a deti probiha vetsinou bez problemu,pokud prijde pes jako posledni a deti uz maji tolik rozumu, ze neublizi . Dite nejvic pritahuji oci , usi a opravdu muze psovi ublizit. Pes neni blbec a pudove se brani.Videla jsem sice fenu boxera ,ktera mela vypichnute oko tuzkou od rok a pul stareho chlapecka a klukovi nic neudelala, ale byla to fena po stenatech !A bylo velke stesti,ze mela kam utect. Nechci,aby jste se zbytecne vydesili,a prestali jezdit k rodicum,jen si proste davejte pozor a nechtejte po psovi veci, ktere nedokaze. Neni to v jeho moci.Nemuze po lidsku milovat nekoho, kdo mu sebral jeho vysostne postaveni.Asi nez jste se vdala, byl pes vas,kdyz na vas tak zarli.On ani nezarli, spis bojuje o sve predchozi postaveni ve smecce.Zkuste vzit parkrat psa na prochazku bez holcicky a nedelejte si tezkou hlavu, pokud ho vykazete na jeho misto, kdyz kojite.Pes to prezije,nebojte se.
|
| Fany | •
|
(7.6.2001 19:27:32)
Myslím si do puntíku totéž.
|
|
| Jarka | •
|
(7.6.2001 20:16:59)
Souhlasím naprosto se vším. Je to vyčerpávající a pravdivá odpověď. Známí mají fenu vlčáka a když přinesli domů miminko, brala ho asi jako štěně. Hlídá kočárek, jemně malou očuchává, neštěká, když spí, prostě je úžasná. Druzí známí měli psa vlčáka /dokonale vycvičeného/ a když přinesli miminko, tak sice nedocházelo k nějakým dramatům, ale ten pes se tomu mrněti radši vyhnul. Když ta malá začala lézt, v nestřeženém okamžiku dolezla k misce zrovna, když pes žral, odstrčila mu hlavu a začala mu to z té misky jíst. Bylo velké štěstí, že ten pes měl opravdu dobrý výcvik a věděl, že tomu mrněti nesmí ublížit. Byl celý zježený, pysky měl úplně naruby, ale nevyjel po ní. Takže jestli ten váš pes nemá nějaké kladné city k vašemu miminu, tak bych se ani nesnažila je dávat dohromady. A jestli ten pejsek žárlí, je potřeba ukázat mu jeho místo, nekompromisně. Jak už tady zaznělo, on to přežije.
|
|
| Sylvie | •
|
(10.6.2001 19:06:13)
Ahoj Heleno,
díky za reakci. Vyjádřila jsem se nepřesně. Já bych ráda dosáhla spíš vzájemného tolerování než sblížení. Psa máme křížence, střední velikost (asi deset kilo).
Džin a Verča se vzájemně ignorují - pokud já si jich taky nevšímám. Ale stačí, abych na jednoho promluvila, už ten druhý vyvádí. Za nejhorší považuji, že pokud jsme my tři sami, tak mě Džin prostě neposlouchá. A já v tu chvíli ztrácím jistotu, že bych dokázala zabránit nějakému maléru.
A co se Verči týká - nevím, jestli půlroční dítě dokáže žárlit. Ale vlastní názor dokáže projevit docela dobře. Jedna příhoda z doby, kdy jí byly čtyři měsíce. Rodiče ji vzali na procházku. Dala mi dostatečně najevo, že teda v kočárku jet rozhodně nechce (já ji většinou nosím v šátku), nicméně jí to bylo houby platné. Když se vrátili, tak na první pohled bylo všechno v pořádku, Verunka se chovala jako roztomilé usměvavé a "upovídané" miminko. Mělo to jedinou chybičku - odmítala se podívat na mne. I když jsem usoudila, že není možné, aby ještě neměla hlad a přiložila ji k prsu, tak nejdřív zavřela oči, nadlábla se, otočila hlavu, oči otevřela a sápala se k babičce... Trucovat vydržela skoro čtyři hodiny (z toho hodinu jsme byly samy), pak usnula a po probuzení bylo všechno v pořádku. A obdobně reaguje na každého, kdo se věnuje Džinovi a ne jí. A mám obavy, až začne lézt, tak aby v nestřeženém okamžiku (vědoma si své převahy) Džinovi neublížila. Nejsem si jista, jestli by si to nechal líbit.
Zdraví Sylvie
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Toulání kolem Orlice 2024 (TěchonínÚstí nad Orlicí 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Festival Svátky písní OlomoucOlomouc 
Jedna země, jeden králČeská Lípa 
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Toulání kolem Orlice 2024 (Těchonín
Pohádkový park na Sychrově
Festival Svátky písní Olomouc
Jedna země, jeden král
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)