| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Proč mě odmítá?

 Celkem 4 názorů.
 Kateřina , 19m Filípek 
  • 

Proč mě odmítá? 

(7.4.2001 23:31:19)
Filípek zřejmě dorostl do období vzdoru a pilně s námi doma cvičí. Je umrněný, uvztekaný, nic mu není po vůli, mám pocit, že mě provokuje. Přebalit jej, nebo ho obléci začíná být nad moje síly. To vše se dá přežít. Co mě ale poslední dobou začíná hodně trápit je, že mě jaksi odmítá. Má chvíle (bohužel velmi často), kdy na něj nesmím ani sáhnout, natož jej pochovat. Pokusím-li se Filípka vzít do náruče (nebo obléci atd.), začne "hadrovatět", vtekat se. Uchlácholí ho jen jeho tatínek. Jsem šťastná, že mám úžasného manžela a můj syn skvělého otce, ale pochopte - já jsem maminka a chci své dítě laskat, hladit, chránit. Dnes mě dorazila návštěva lékařky. Filípek se bál a plakal. A víte koho volal? Ne ´mami´, ale ´tati´! Připadala jsem si jako macecha.
Samozřejmě, že se Filip "vzpírá" i svému otci, jsme-li s manželem oba doma, drží zpravidla "basu" s ním. Vydrží mu klidně sedět na klíně a prohlížet si s ním knížku, hrát si. Já se musím držet jakoby stranou.
Také nevím, co mám dělat s Filipkovou touhou neustále štípat. Jen co jsme se zbavili kousání, začal nás mučit štípáním. V očích se mu přitom probleskne vztek, zloba, potřeba vydat energii? Nevím. Je to normální? Co s tím? Dodávám, že Filípek je obrovsky aktivni dítě, má velkou sílu, je pohybově nadaný, chytrý.
ahojte Katka
 Michal 
  • 

Re: Proč mě odmítá? 

(12.4.2001 14:20:52)
Ahoj Káťo,
asi to bude, jak píšeš, že je v období vzoru.Takže odmítavé reakce jsou přirozené. Nevím, jak je to u Vás, ale pokud jako ve většině rodinách, že maminka je s dítětem doma a tatínek je přes den v práci, pak je pochopitelné i to, co píšeš. Kdyby se o kluka staral celé dny otec a ty bys pracovala, mohlo by to být zrovna tak naopak. Pokud jste s manželem dohodnutí na stejných pravidlech hry (za tohle dítě pochválím, za tohle dostane na zadek, ...), čili k oběma si může dovolit zhruba stejně, pak z z tohoto období časem (brzy) určitě vyroste.
Chápu, že ho chceš chovat, hladit, ... a je to pro Tebe teď těžké - ale pokud to otevřeně odmítá, tak pokud mu to člověk "vnucuje", bude tím spíš odmítavější. Díky Bohu, že se nechá chovat teď alespoň od táty, protože bezpochyby tělesné projevy lásky moc potřebuje. Pro kluka je důležité, aby věděl, že když chce, může se s Tebou kdykoli pomazlit. V tomhle přechodném období to odmítá, ale vydrž! Měj ho dál ráda, dávej mu alespoň laskavé pohledy bez výčitek, a on brzy změkne. Vnucující péče by jen uzavírala jeho ducha, ale Tvoje trpělivost, láska a příjemné pohledy ho naopak otevřou.
 Ája 
  • 

Re: Re: Proč mě odmítá? 

(13.4.2001 9:12:31)
Ahoj Katko,

mohla bych napsat velice podobný příběh,jen by to dítě bylo o půlroku mladší, ale to nemá cenu. Spíš popíšu, co mi poradila psycholožka, když jsem se po třech měsících odhodlala k ní jít.
U nás byl problém trochu odlišný, jen ta potřeba pořádně mamču bacit (štípnou, kousnout) taky. Jiné je to, že pro juniora jsem naprostá jednička já. Tatínka miluje, ale mamina je mamina. Jenže proč taky ne, vždyť je ještě o tolik mladší. Filípek už se přehupuje na stranu táty a asi tam chvíli zůstane, než se zakolísá zase k tobě.
Ale k té matko-destruktivní činnosti. Zkus se nad sebou zamyslit, tak jak jsem to musela u paní doktorky udělat já. Jak reaguješ na takové jednání a co na to pak Filípek? Já jsem zjistila, že když si trvám na svém – ne tu krabičku teď otevírat nebudeme, a ve vhodném okamžiku nabídnu odvedení pozornosti někam jinam, prcek se uklidní. Musím ale trvat na svém, rozumně, klidně ale pevně. Je to fuška. Dávám mu tím hranici, odsuď pocuď. Maminka není žádná onuce, dovede stejně jako táta jasně říct ne a dohlédnout na to, aby se zakázaná činnost skutečně neprováděla. Jinak dávám synovi velkou volnost a svobodu, ale je vidět, že i to se dá přehnat.
Můj muž je silná osobnost a dovede se prosadit, ale mě radši neříkal, dohlídni si na to, aby nedělal, co nechceš. Dobře totiž ví, že jsem taková „rozsypácí“.
Nevím, jestli to tak bude fungovat i u vás, možná je problém někde jinde. Já jsem byla prostě slabá chudinka maminka a synátor ze mě zkoušel udělat chlapa tím, že do mě bušil. Musím říct, že zatím máme klid a všechno je v pohodě, jen mu občas v nějakém jeho záchvatu amoku musím připomenou, kdo je tu pánem. Zdá se, že je tak i klidnější a spokojenější.
Přeju hodně štěstí.
 Kateřina , 19m Filípek 
  • 

Re: Re: Re: Proč mě odmítá? 

(13.4.2001 9:38:41)
Ahoj Ájo,
tisíceré díky za dopisek a hlavně za Tvoji zkušenost s psychologem. Alespoň už mám vyřešeno, zda za ním zajít či nikoli. Když jsem si přečetla Tvoji reakci, začalo mi pomalu svítat. Ony zpravidla ty nejjednodušší věci bývají nejchytřejší. Je pravda, že jsem na Filípka asi měkká. On byl vždy rozkošné a usměvavé dítě, a tak bylo velmi snadné mu dát absolutní volnost a nijak ho neomezovat. Lumpárny a mnou zmiňovaná agresivita pak přišly jakoby z ničeho nic a mě logicky zaskočily. Jediný problém nyní spatřuji v tom, že Filip je docela osobnost (a ještě ke všemu pěkně vychytralá)a že bude tedy potíž trvat si opravdu pevně na svém. Odvádět pozornost - na to mi už hodně dlouho neskače. On moc dobře vi, kam jsem co schovala apod. Nechá se jakoby zabavit něčím jiným a pak šup, už zase peláši ke skříni, kde je jeho objekt zájmu. Ale obecně - jak říkám můj otec - asi bude zapotřebí přejít od Komenskeho k Frištenskému a občas jej plesknout po zadnici.
díky ještě jednou, budu ráda, když zase napíšeš.
Kačka

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.