| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Závisí úspěšnost při stopování na vzhledu (potažmo věku)?

 Celkem 50 názorů.
 . . 


Téma: Závisí úspěšnost při stopování na vzhledu (potažmo věku)? 

(23.8.2019 18:02:09)
V diskuzi o věku co je/není jen číslo mě zaujalo jakési naznačování, že úspěšnost při stopování závisí na vzhledu (potažmo věku). To mi hlava nebere. O řidiče, který by mi zastavil na základě vábného vzhledu jsem fakt nikdy nestála ~t~

Stopovala jsem pár let docela hodně (praktické důvody), a úspěšně, i když moje oblečení nedávalo možnost řidičce či řidiči odhadnout věk, nejspíš ani pohlaví.
V současnosti stopuju už jen občas, ale taky bez problémů (věk 55).

Co vy si myslíte? Fakt má dvacítka větší šanci stopnout slušného člověka, než padesátka?
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Stopování  

(23.8.2019 18:15:46)
U mě má vyšší šanci.
Jsem posera, mladou holčinu bych možná vzala, starší dámu nikoliv, byla by mi podezřelá.
Je to předsudek, ale jelikož jsem už též starší dáma, jsem paranoidní.
Muže bych si do auta nenaložila vůbec. Snad jedině mimořádně okouzlujícího mladíka ~:-D , ale ještě se mi to nestalo.
Odpovědět
 Simeona+3 


Re: Stopování  

(23.8.2019 18:31:56)
Nezastavuju stopařům nikdy. Ani mladým, ani starým. Zčásti protože mám většinou plné auto, pokud jedu někam po dálnici, zčásti protože k nim nemám důvěru a zčásti nechci být odpovědná za život někoho cizího, byla bych nervózní a asi by to neprospělo stylu jízdy.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Stopování  

(23.8.2019 18:39:32)
Simeono, ano, to je pro mě také důvod, nechci si komplikovat život odpovědností za cizího člověka.
Občas vozím známé nebo přátele, ale nikdy z toho nemám úplně dobrý pocit.
Řídím myslím dobře, spolehlivě, ale náhoda je náhoda a raději nesu odpovědnost jen za sebe, max. za vlastní rodinu.
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Stopování  

(23.8.2019 18:36:49)
Má.
Prostě každej normální chlap radši sveze mladou a hezkou než starou ( bez urážky).
Já se bojím stavět komukoliv, ale již dvakrát se proti mojí vůli vecpal do mého auta bezdomovec s igelitkou. Jednou jsem jela s dcerou (byla ještě malá) a jednou se synem(byl dospělej a je silnej, to jsem se bála míň). Nakonec mě to vždy stálo cca 20 - 50 KČ, abych se ho zbavila a vylezl z auta. ~:(
Odpovědět
 Karkulína 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:24:32)
Jak se to tak stane, že se ti proti tvé vůli nacpe do auta bezdomovec?
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:51:40)
Odhaduji třeba při nakládání nákupu na parkovišti. Ale ještě se mi nikdy nestalo.
Odpovědět
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:58:15)
Jednoduše, starej chlap, mává, gestikuluje a něco ukazuje,vypadá pod obraz, myslím si, že potřebuje doktora nebo tak něco,zpomalím, ptám se, zda mu můžu nějak pomoct a už je v autě. ~7~
Odpovědět
 Marika Letní 


Re: Stopování  

(23.8.2019 18:53:03)
Nikdy jsem nestopovala a nikdy nestavím stopařům, je to příliš riskantní z obou stran.
Odpovědět
 Termix 


Re: Stopování  

(23.8.2019 19:02:21)
Myslím si,že ta mladší má větší šanci.
U mě to je stejně, jako u holek nade mnou. Stopaře neberu a nikdy jsem nebrala.
Odpovědět
 La Pepa 


Re: Stopování  

(23.8.2019 19:29:48)
Jezdila jsem stopem jako dobre maskovane devce, cca od 15 do 25. Stopare beru dle uvazeni, igelitka je ale jasna stopka. Beru, I kdyz vezu deti, jeden jim vykladal bajecnou historku, kterak podpalil les s pomoci lupy. S detmi vzhledem k poctu stopem.nejezdim, syn jel jednou s dedou a dcera mu to hrozne zavidi. Ale dnes uz nikdo nestopuje a tak mi prijde trapny, abychom sly na stopa jako 2 vzhledem dospele zenske. Mozna, kdyz nebude zbyti, napr pro auto na vode, dame to I tak.
Odpovědět
 Evelyn1968,2děti 


Re: Stopování  

(23.8.2019 19:31:29)
Já nestopuju, ale je fakt, že v minulosti mi řidiči stavěli, i když jsem jen šla po krajnici, jestli chci svézt~;), to bych se bála nastoupit, ale když jsem jednou v tom věku, vyjímečně stopovala s manželem v Krkonoších, (autobusová zastávka byla daleko, tak jsme chtěli trochu přiblížit), tak páru nezastavil nikdo.
V Itálii nám jako páru těsně po revoluci zastavil mladý Ital, při chůzi z jednoho městečka do druhého, nestopovali jsme, tak jsme se trochu báli~;), ale byl fajn a ptal se odkud jsme.
Odpovědět
 1kulička 


Re: Stopování  

(24.8.2019 22:29:54)
Evelyn, to se mi taky stávalo. Poprvé snad ve 13, myslela jsem, že dostanu vynadáno, že jsem vlezla k cizímu člověku do auta (autobus by jel až asi za hodinu, tak jsem šla pěšky), ale babička byla v klidu a říkala, že přes den jezdí jen pracující a těch se bát nemusím (zastavila mi Avia). Bylo to o prázdninách. No to teda nevím, svoje dcery bych stopovat nenechala (samotné).
Odpovědět
 magrata1 


Re: Stopování  

(24.8.2019 23:02:02)
Babička patrně věřila Bájím a pověstem socialistické morálky. Bohužel byla na těžkém omylu. Zrovna z Avie vylezl ten úchyl, co jsem mu s kámoškou utekla ve 4 letech a pak byl ve FKÚ pátrá, radí, informuje, načež jsem jezdila po výsleších. Byl celostátně hledaný, za co, to příslušníci VB sice neřekli, ale předpokládám, že to bylo za víc než ošahávání malých holek, vytahování péra z gatí a lákání holčiček do přírody~5~
Odpovědět
 1kulička 


Re: Stopování  

(25.8.2019 21:36:58)
Magrato, jo, už tehdy mi to přišel ubohý argument, ale riskla jsem to, zastavil mi sám, bylo to jen kousek naštěstí a vysadil mě, jak jsem si řekla. Jinak jsem vždy stopovala zásadně v páru, celkově se dost bojím i sama v noci po městě - teda mám k tomu důvody, už mne obtěžoval ledaskdo.
Odpovědět
 Alraune 


Re: Stopování  

(23.8.2019 19:42:59)
Pokud jde o stopování slušných lidí, padesátka určitě vítězí :D
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:13:32)
Alraune, žejo!

Jinak tedy znám historku muže, který vzal mladou stopařku, a ta ho vydírala, že když nezaplatí, obviní ho ze znásilnění. Nezaplatil, roztrhala si oblečení, nařkla ho z pokusu, a nevykroutil se ~d~ - z toho pohledu je pro chlapy bezpečnější brát staré baby (těm by to nikdo nevěřil) než vnadné mladice.
Odpovědět
 Federika 


Re: Stopování  

(23.8.2019 19:46:10)
Já nevím,jak to je dneska~:-D
Obecně byhc řekla, že se stopuje daleko daleko míň. Ve dvaceti jsem stopovala pořád. jezdila jsem stopem k rodičům, zpátky, stopem ke kamarádům, v létě stopem do Itálie, Španělska...
A ano, stopovala jsem v minitílečku a mini džínových rozdrbaných šortkách. A zastavovali mi převážně chlapi.Jsem si jistá, že by dneska už nezastavili~:-D
Odpovědět
 Kaipa 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:02:21)
federiko, mám to podobně (ne-li stejně) a nechápu, jak se tomu někdo může divit. Tady je to samej "jinej vesmír".~t~
Odpovědět
 Federika 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:04:36)
No, je fakt, že já bych takový odrbaný zmalovaný, napůl nahatý, jako jsem kdysi stopovala já, rozhodně nezastavila~:-D
Ale mně zastavovali.
Dneska bych nestopovala, nejen kvůli věku.Jsem líná, mám auto, vozím věci a ...Zkrátka nneí ani důvod~:-D
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:50:24)
Kaipo, tak já jsem se (snad kromě koupání) polonahá na veřejnosti nevyskytovala, namalovaná nikdy nikde, tudíž i na stopu jsem v těch 20 vypadala.............. NIJAK ~t~ Přesto mě brali, a berou mě i teď, kdy nejčastěji stopuji ve sportovním (tj. v létě trenky či běžecká sukýnka téhož rozměru a tílečko, v zimě zahalená, ale jaksi "obepínavě").

Zamlada bych se asi bála stopovat "na vzhled", ale stejně jsem neměla ten styl oblékání. A během toho stopování v mládí jsem potkala tolik hodných lidí, že to považuju za celkem bezpečný prostor.

Jednou jsem třeba jela z HK do vísky poblíž JH, a řidič z Tábora, který by mě musel vysadit v půlce cesty, vyhlédl auto z SPZ JH, vyblikal ho k zastavení, a "přesadil" mě k němu ~t~ (ten ani nemrk"" a odvezl mě až na místo, byť si pár km zajel). A další řada milých a/či vtipných zážitků (jenom jeden byl takový rozporuplný).

Stopující beru podle nálady a vzhledu - s kým bych se nechtěla zblízka potkat před sámoškou, toho si do auta nenaložím. I se stopaři mám řadu historek, jeden mi třeba hodinu líčil, jak leze po komínech - do té doby jsem netušila, že taková zájmová skupina existuje.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:37:49)
Mně na stopu nikdy nikdo neublížil (a mám jich za sebou možná stovky), a pravděpodobnost, že na úchyla narazím zrovna mezi řidiči mi připadá výrazně nižší, než v podchodu ke krčský nemocnici. Takže jsem se nebála a nebojím. Teda v tom podchodu někdy jo.
Odpovědět
 splechtulka & M+J+R 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:40:50)
Jo na schodech z Vyšehradu pod Nuselak se potká uchylaku a sjetych lidí dost, při stopu se mi nic nestalo (naštěstí)
Odpovědět
 Marika Letní 


Re: Stopování  

(23.8.2019 23:18:35)
Mně chodil většinou někdo naproti k autobusu aspoň na půl cesty, když jsem neměla doprovod. U nás to bylo docela o strach, nedaleko zabil "spartakiádní" vrah, byla tam odlehlá místa, lesíky, sad.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:51:54)
Taky mi les přijde bezpečnější než město, to je asi logický. Já tedy do podchodu vlezu, ale jsem ve střehu (dělala jsem k stáru pár let karate a vím, že se dokážu účinně bránit, pokud ovšem zareaguju včas).
Tobě s těmi zkušenostmi a výchovou naprosto rozumím - pokud je pro tebe vlastně každý ne dobře známý muž potenciální nebezpečí, tak nepolezeš k cizímu chlapovi do auta. Tuhle obavu ale v sobě nenosím, mám v lidi naopak celkem důvěru - předpokládám, že většina jich je dobrých nebo aspoň neškodných.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 22:09:34)
Danulu, "A to I v mladi, mamka mi vzdy dala na taxika penize abych nechodila z tramvaje 10 min.pesky domu"

Mně naši nikdy nedávali peníze na taxíka. Jak se dostávám večer - v noci domů neřešili. Chodila jsem hodně pěšky, i hodinu noční Prahou, když už nic nejezdilo. Jeden čas (to mi bylo 15 a 16) pravidelně 1x týdně kolem půl jedenácté přes les ze zkoušek ochotnického divadla, a to už jsem tedy sama zvažovala, že to není moc dobré, že si toho při té pravidelnosti může nějaký blb všimnout, a karate jsem ještě k dispozici neměla.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:50:12)
My jsme kdysi měli v občance psát nějakou práci o nebezpečí autostopu. Učil nás starý páprda, který byl děsně prudérní, v mládí objížděl na motorce studenty, jestli jsou večer doma (byl třídní mé milované matikářky ze ZŠ, povídala mi to). Od nás ze třídy nikdo moc nestopoval, teda až na mě. Tenkrát jsem vozila ségru do Prahy do školy, vracela jsem se v neděli ve 20.10 hod. do okresního města a už nic nejelo. Jediná jsem ve své práci rozebírala, proč je pro mě bezpečné stopovat. Na taxík jsem neměla, přijet pro mě neměl kdo. Měla jsem na výběr jít pěšky nebo stopovat. Kdybych šla pěšky těch 17 km, riskovala bych, že mě někdo srazí (reflexní pásky ani blikačky tenkrát fakt nebyly). Navíc byla daleko větší pravděpodobnost, že kolem mě pojede úchyl, kterému mezi vesnicemi neuteču, když půjdu 3 hodiny, než to, že toho úchyla stopnu během 15 min.~5~ Učitel byl šokován, že mu to nikdy nenapadlo, ale že mám pravdu.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:56:37)
Tak to je dobrej, že to uznal, a nešel na sociálku žalovat, že takhle vozíš ségru a pak nemáš jak se vrátit. Správnej (teda blbej) páprda neuzná chybu ~d~
Odpovědět
 77kraska 


Re: Stopování  

(24.8.2019 9:13:42)
zamlada jsem se niceho nebala....stopovat, jit v noci sama parkem, jit sama na trziste ve meste ve Stredni Asii, vzit si na kolej neznamyho kluka, vzit si do bytu neznamyho kluka, jit do bytu k neznamymu klukovi....dneska se az dodatecne bojim :-)
Odpovědět
 77kraska 


Re: Stopování  

(24.8.2019 9:16:03)
od rodicu jsem mela stopovani zakazany, ale jednou jsem stopovala do naseho mesta, povidala jsem si s ridicem a bohuzel ridic byl znamy mych rodicu, ktereho jsem neznala, a on pak rodicum rekl, ze jsem ho stopla a dostala jsem vynadano
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:07:41)
Federiko, také bych řekla, že se dneska stopuje mnohem méně než před dvaceti lety.
Tehdy stál u silnice všude někdo, dneska vidím stopaře výjimečně.
Já jsem se též něco najezdila stopem, sama i v páru, lidé brali hodně. Dalo se celkem spolehnout na úspěšné dosažení cíle.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:36:44)
Já jsem jezdila stopem z VŠ. Busem s přestupem mi trvala cesta 2,5-3 hod., stopem většinou kolem 50 min., nejdýl asi hodinu a půl. Vzhledem k tomu, že jsem spěchala za dcerou, byla volba jasná. V prváku jsem tak jezdila skoro denně, od druháku jsem měla individuální plán, to jsem jezdila tak 2x týdně. A už jsem měla své lidi, kteří mě brali, když jsem ještě nestihla stopnout. Bylo to fajn.
Odpovědět
 Fern 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:01:23)
Fakt má dvacítka větší šanci stopnout slušného člověka, než padesátka? - BEZPOCHYBY!

Já taky dost stopovala,dnes jsem ráda,že tedy jsem ve zdraví vše přežila a z jednoho stopu,když mi bylo asi tak krásných 33 a já byla fakt kočka, jsem získala na několik let prima milence~;).

Ted už teda zas několik let nestopuju,víc se bojím a už nejsem ani tak akční,tak si vždy už poradím i bez toho.

Jednou jsem jela sama v autě a koukám,fakt stará babina u silnice a stopovala - jsem ji ráda svezla,protože to se fakt často nevidí.

No a myslím si,že řidiči logicky zastaví radši mladší a hezké než starší ženské,která už je evidentně za zenitem~t~ .
Odpovědět
 JaninaH 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:07:18)
Sama jsem nestopovala ani jako mladá, ani jako stará - viděla jsem film Smrt stopařek, brrr.
S MM, tehdy ještě budoucím, jsme milovali knížku Na cestě a stopovali jsme pořád. Nejdál jsme dojeli stopem až k Balatonu. Brali nás pořád, byli jsme mladí a krásní. Teď už by nám někdo zastavil leda že soucitu, radši to nezkoušíme.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 20:56:54)
No ze soucitu samozřejmě stavím - lidi na stopu vnímám jako buď tuláky (jak píšeš Na cestě), nebo v nouzi. Tuláků ubývá ~d~ naposled jsem kluka, co mu bylo jedno, kam jedu, vezla před sedmi lety.
Odpovědět
 Kudla2 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:01:00)
Je fakt, že ač bych asi měla co vracet, protože jsem kdysi taky párkrát zastopovala, tak se spíš bojím.

A je to asi blbej předsudek, ale u mlaďochů bych stopování brala jako normální, ale u lidí středního věku už jako divný, leda že by to bylo v nouzi.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:13:05)
Kudlo, ano, vidím to stejně.
U mladých vnímám stopování přirozeně, u starších podezřele.
A také si říkám, že bych měla vracet ty cesty svého mládí, a také se bojím.
Odpovědět
 . . 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:17:52)
No, jak vás tu tak čtu, tak jsem ráda, že někteří-některé se nebojí, a já si i v pokročilém věku užívám drobet toho pocitu lidské sounáležitosti na cestách a současně napětí, jestli mi zastaví tohle auto nebo až to dvanácté..., nebo jestli půjdu ještě iks kiláků někam, kde jede hromadná doprava, jestli stihnu kamarády cyklisty na obědě nebo je uvidím až večer, a tak :-).
Odpovědět
 kachna_ 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:14:06)
Vzhledem k "hustotě" místní autobusové sítě stavím bez ohledu na věk, místním bez obav, cizím, když se spletu.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:21:51)
Já jsem mládí v podstatě prostopovala. Jezdila jsem stopem několikrát týdně. Když jsem začala řídit, pár stopařů jsem vzala, ale v té době už jich moc nebylo. Teď nevidím stopaře skoro vůbec. Sama jsem stopovala naposled na jaře, když mi ujel autobus na přijmačky na VŠ. Jinak než stopem bych to nestihla. Proti mládí trvalo dost dlouho, než mi někdo zastavil. Byl to mladý Slovák, který jel do Brna do práce. Nikdy stopaře nebral, byla jsem prý první. A ještě si mě všiml na poslední chvíli, takže se otočil a vrátil pro mě. V mládí bych do takového auta nenasedla, tehdy jsem ale byla už zoufalá. Mladík říkal, že stopaři už skoro nejsou (taky to sleduji), mladí si domluví na FB spolujízdu, staří se na autostop nevydávají. Pokud stopuje někdo starší, většinou vypadá dost podezřele, takže mu nezastavuje. Na mně prý viděl, že to děsně potřebuju. Já taktéž vidím starší stopaře značně olezlé ožungry. Jednou mě teda u nás na vsi stopla na zastávce paní, které ujel autobus. Byla hodně ráda, že nemusí čekat dvě hod. na další. Od té doby ji brávám, když ji vidím na zastávce, i když jí bus ještě nejel (přesedá, takže čeká na přípoj). Ušetřím jí pár minut a pár kaček a ještě pokecáme, je fajn.
Odpovědět
 magrata1 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:31:18)
Já jsem měla pár hnusných zážitků sexuálního charakteru, ale na stopu ne. Jednou mě teda vzal chlap, který, jak jsem si vzápětí všimla, měl rozepnuté kalhoty, ze kterých mu trčelo stojící péro. Tam i něco hrozilo, ale jeli jsme přes město (výjimečně jsem nestopovala za městem), takže jsem mu suše oznámila, že jestli hned nezastavím, budu řvát z okna. Tak radši zastavil.
Jinak se mi nikdy nic nestalo, ani nikdo nic nezkoušel.
S MM jsme jezdili stopem na čundr a jeli jsme tak i na svatební cestu. Bylo to super.
Odpovědět
 Dari79 


Re: Stopování  

(23.8.2019 21:27:23)
Jako mladá jsem stopovala, takže oplácím...

S dítětem teda nikdy.

Vezmu někoho, jako jsem byla já - čili mladý lidi, s báglama, jedoucí zjevně někam na fesťák či na "dovču"...

Jezdím hodně dálnici, takže třeba v létě ti stopující pořád jsou... Vezla jsem třeba mladý polský pár, jeli z Rakouska zpět domů, tři holky, které jeli do Mikulova na fesťák (pův. jsem jela jen do Břeclavi, ale hodila jsem je až tam, nespěchala jsem a vím, že posledních 20 km se vždycky blbě stopuje) ...

Myslím, že stop je vyhrazen právě mladým - jednak nemaj prachy, jednak se nebojej. Já strach ze stopování dostala kolem 25, pak jsem s tím přestala. Starší stopující by mi tedy byli podezřelí. Jako žena zastavím jen, pokud je tam aspoň jedna holka nebo samotným holkám.

"Starýho" chlapa jsem vezla jen jednou, ale to nebyl stop - dobíhal autobus a ten řidič mu sprostě ujel (nepočkal), jela jsem za ním (tím autobusem), tak jsem to viděla. Pán šel zjevně z práce, bylo to na kraji města, takže by tam na zastávce stál určo nejmíŇ půl hodiny na další autobus. Tak jsem ho naložila, že ho hodím (jela jsem stejnou trasu, jako ten autobus) - doma byl teda nakonec ještě dřív.
Odpovědět
 Monika 


Re: Stopování  

(23.8.2019 22:03:13)
Fakt si myslím, že má dvacítka větší šanci někoho stopnout. Jestli to bude "slušný člověk", to si neodvažuju posuzovat. Osobně jsem se jako mladá vždycky stopovat bála (několikrát na to došlo fakt z nouze, ale vždycky jsme byly alespoň dvě) a jako stará jsem to nikdy nepotřebovala (jako mladá taky moc ne, měla jsem režijku na autobus, ale ty samozřejmě všude pořád nejezdí). Sama jsem stopaře zatím nikdy nevzala, protože 1) sama na delších cestách jezdím minimálně, 2) i když jedeme celá rodina, tak poslední roky je stopařů fakt málo, 3) neumím se tak rychle rozhodnout, takže bych se leda tak musela vrátit, což bych udělala leda, kdybych měla pocit, že ten člověk je fakt v nouzi. S manželem ještě bez dětí jsme párkrát někoho vzali na místech nebo v čase, kde bylo jasné, že má dost malé šance.
Odpovědět
 Koníček mořský 


Re: Stopování  

(23.8.2019 22:10:00)
Já mám pro svezení stopařů několik hledisek: nesmím jet sama, ale musíme být v přesile. Nesmím jet služebním autem - to asi stopaře ani vozit nesmím. Nesmí to být na moc dlouhou vzdálenost, po dálnici apod. Stopař nesmí vypadat podezřele. Musí vypadat, že svézt potřebuje a že bude vděčný (á). Po splnění všech těchto hledisek zastavím a svezu. Někdy i docela zajímavé lidi. Někdy zastavím i lidem, kteří nestopují, ale jenom jdou po krajnici a nabídnu svezení. I tihle musí splnit výše uvedená kriteria. Věk však v mých nárocích není uveden. Na ten nehledím. Také jsem párkrát v nouzi stopovala. Přežila bez úhony. S vděčností.
Odpovědět
 Žžena 


Re: Stopování  

(23.8.2019 22:51:21)
Je to tak. Známá stopovala často, brali ji hned a ještě po cestě zvali na oběd.
Odpovědět
 Inka ..|-.|-.-|.- 


Re: Stopování  

(24.8.2019 9:30:56)
Myslím, že mladá hezká holka má víc šancí.
Já jsem nikdy nestopovala. Večer mi chodil naproti táta nebo mě někdo doprovodil. Stopaře jsme brali akorát vojáky.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Stopování  

(24.8.2019 20:08:20)
Jsou to dvě věci. Hezká mladá holka má samozřejmě větší šanci, že jí nějakej chlap zastaví, hlavně ale takovej, kterej normálně stopaře nebere. Zvlášť teda ještě pokud to není u nás, ale v nějaký patriarchálnější zemi.

Jinak ale stopaře obecně bere určitá skupina lidí, který je běžně celkem jedno, koho bere, vidí prostě stopaře. Často to jsou lidi, co sami dřív stopovali. Jsou i takoví řidiči, co prostě taky berou ze zvědavosti, nebo aby měli společnost. Nastopoval jsem se zamlada dost u nás i v cizině a myslím, že lidi, co berou stopaře, jsou dost často výrazný individuality, ne lidi, co si chtěj zvednout sebevědomí tím, že vemou mladou holku a co kdyby... Ale nebyl jsem nikdy mladá holka. Sám jako řidič beru taky kohokoli. I starý ženský.

Obecně myslím největší šanci na to, že zastaví slušnej člověk, má pár - kluk+holka. Maj šanci i na to, aby jim zastavil někdo, kdo běžně nebere. Lidi to brávaj tak, že sami toho stopaře neznaj (tj. nevěděj, co čekat), ale viděj, že s ním je někdo, kdo ho zná. To jsem v různým vyjádření slyšel od těch řidičů opakovaně. Opakovaně, protože jsem to vypozoroval a hřešil na to. Když jsem viděl stopující holku, přidal jsem se k ní s návrhem, že budem stopovat spolu, budem mít tak větší šanci a ona nebude sama. Nikdy jsem nezažil odmítnutí a většinou jsme frčeli skoro hned.


Odpovědět
 NovákováM 


Re: Stopování  

(25.8.2019 1:01:52)
netuším
Zamlada jsem si myslela, že stopuji a byl to černej taxík občas :-D. Tak jsem hezky poděkovala a vyjela z auta jak kulovej blesk.

Jako řidička jsem často nabrala fakt porce.

Zoufalou slečnu se třema naprosto vožralýma asi kamarádama.. řekla jsem jim, že jestli budou zvracet mimo okýnko, fakt je zmlátím. Zastavila jsem jen té slečně, kamarádi vyjeli z pangejtu.
Pak jednoho pána, co vypadal, že nemůže chodit a najednou jsem měla v autě dalšího pána a tři báby k tomu... ani nevím, kde byly schovaný.. ale jeli ze zahrádky.
A pak pán a pes.. pršelo. Pes byl Německý ovčák -ty miluju. Ale pak pán zapískal.. a ti NO mi na zadních sedadlech přistáli další 3... a jak pršelo.. smrad jsem likvidovala dlouho...

A kamarádka měla hezkou historku. Píchla v hlubokém lese, projelo pár aut, na její stopování nikdo nereagoval (asistenční služby nebyla nebo nebyl signál, už je to dávno).. Pak zastavilo auto, z toho vylezla dívka jako víla - šatičky společenské, vysoké podpatky,
- no prostě vykasala šatičky, vyměnila pneumatiku za rezervu, popřála hodně štěstí a odjela.. ani ty botky si nezula.
Odpovědět
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Závisí úspěšnost při stopování na vzhledu (potažmo věku)? 

(26.8.2019 11:31:00)
To by se muselo vyzkoušet...
Dneska už nemám na stopování čas. Než dojet MHD za město a dřepět na patníku, radši dojedu domů na kole.
Na VŠ jsem jezdila od vyšších ročníků pravidelně: v pondělí směr Praha, čtvrtek-pátek směr domů.. Bylo to především levnější... zda rychlejší? no to asi ne... ale scházela sem se u výpadovky z klukama ze vsi, co jezdili studovat do Suchdola... málokdy jsem fakt jela sama.
Odpovědět
 . . 


Re: Závisí úspěšnost při stopování na vzhledu (potažmo věku)? 

(26.8.2019 16:15:10)
Cairo, stopovala jsem na VŠ dálkově studované, a potřebovala jsem se přesunout vždy v sobotu odpoledne z HK do nějaké....... vesnice různě po republice, kde zrovna byli kamarádi na vodě/horách apod. Bylo to stopem i rychlejší, hlavně proto, že v sobotu odpo-večer prostě nic nejezdilo, takže bych se tam často hromadnou dopravou dostala až v pondělí ráno ~t~
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.