Re: Stopování

Fakt si myslím, že má dvacítka větší šanci někoho stopnout. Jestli to bude "slušný člověk", to si neodvažuju posuzovat. Osobně jsem se jako mladá vždycky stopovat bála (několikrát na to došlo fakt z nouze, ale vždycky jsme byly alespoň dvě) a jako stará jsem to nikdy nepotřebovala (jako mladá taky moc ne, měla jsem režijku na autobus, ale ty samozřejmě všude pořád nejezdí). Sama jsem stopaře zatím nikdy nevzala, protože 1) sama na delších cestách jezdím minimálně, 2) i když jedeme celá rodina, tak poslední roky je stopařů fakt málo, 3) neumím se tak rychle rozhodnout, takže bych se leda tak musela vrátit, což bych udělala leda, kdybych měla pocit, že ten člověk je fakt v nouzi. S manželem ještě bez dětí jsme párkrát někoho vzali na místech nebo v čase, kde bylo jasné, že má dost malé šance.