Re: Stopování

Jako mladá jsem stopovala, takže oplácím...

S dítětem teda nikdy.

Vezmu někoho, jako jsem byla já - čili mladý lidi, s báglama, jedoucí zjevně někam na fesťák či na "dovču"...

Jezdím hodně dálnici, takže třeba v létě ti stopující pořád jsou... Vezla jsem třeba mladý polský pár, jeli z Rakouska zpět domů, tři holky, které jeli do Mikulova na fesťák (pův. jsem jela jen do Břeclavi, ale hodila jsem je až tam, nespěchala jsem a vím, že posledních 20 km se vždycky blbě stopuje) ...

Myslím, že stop je vyhrazen právě mladým - jednak nemaj prachy, jednak se nebojej. Já strach ze stopování dostala kolem 25, pak jsem s tím přestala. Starší stopující by mi tedy byli podezřelí. Jako žena zastavím jen, pokud je tam aspoň jedna holka nebo samotným holkám.

"Starýho" chlapa jsem vezla jen jednou, ale to nebyl stop - dobíhal autobus a ten řidič mu sprostě ujel (nepočkal), jela jsem za ním (tím autobusem), tak jsem to viděla. Pán šel zjevně z práce, bylo to na kraji města, takže by tam na zastávce stál určo nejmíŇ půl hodiny na další autobus. Tak jsem ho naložila, že ho hodím (jela jsem stejnou trasu, jako ten autobus) - doma byl teda nakonec ještě dřív.