| Zuzka, 22 let, 20. týden | •
 |
(27.10.2000 12:32:23)
Ahoj všichni,
přečetla jsem si příspěvky v této rubrice a jsem celá zmatená. Také patřím mezi těhulky, které se nechtějí jen kvůli děťátku narychlo vdávat, tak jsem doufala, že zde najdu nějakou radu nebo zkušenost. Nic moc. Níže doporučená adresa je Ministerstva práce a soc. věcí, kde jsem se nedozvěděla vůbec nic. Třeba to jen neumím najít, ale v každém případě jsou tyto stránky dost nesrozumitelné. Takže jediné co už vím je, že ještě před porodem zajdeme s partnerem na matriku podepsat prohlášení o přiznání otcovství, aby jsem neměla problémy v porodnici a to je asi tak vše. ¨
MOHL BY MI NĚKDO POMOCI VYZNAT SE V TERMINOLOGII ÚŘADU SOC. VĚCÍ? Ani nevím, na co všechno mám jako matka nárok a sociálních pracovnic se teď už bojím.
Předem děkuje a zdraví Zuzka
|
| Stáňa(40)+Ondra(6,5) | •
|
(3.11.2000 15:53:20)
Ahoj Zuzko,
Tvoje otázka je dost nekonkrétní, takže je taky dost těžké na ni odpovědět (zřejmě proto zatím taky na Tvůj dotaz nikdo nereagoval). Tak snad jen něco málo, co mne napadá „z první vody“.
Jak je to s mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, ochrannou lhůtou i rodičovským příspěvkem, jsem tu už jednou docela podrobně popisovala, takže si zkus v této rubrice zalistovat zpátky. Pokud se Ti to nepovede najít (nebo nebude chtít hledat), ozvi se na můj mail, psala jsem si to ve Wordu, tak Ti po zkopíruji a pošlu, nechci tady zabírat místo opakováním něčeho, co už tu bylo.
Jinak to, že budeš mít nárok na porodné asi výš, tak jen doplním, že jeho výše je v současné době 6400 Kč a nárok na něj se musí uplatnit do roka od narození dítěte.
Pokud budeš chtít ještě něco vědět, mohu se Ti pokusit na konkrétní otázku vyhledat odpověď.
|
| Stáňa(40)+Ondra(6,5) | •
|
(3.11.2000 16:05:23)
Teď jsem zjistila jakou bezvadnou chybu se mi povedlo napsat - takže všem, kteří omdleli při pohledu na slovo "víš" použité ve smyslu "vědět" ovšem napsané s ypsilonem, se omlouvám.
|
|
|
| Ahoj | •
|
(8.11.2000 16:21:34)
Vazene slobodne mamicky, vacsina z vas by sa hlavne mala zamysliet and tym ako zodpovedne pristupujete k zivotu a az potom by ste sa mali zamyslat nad tym ako k vam pristuju urady. Nie je ulohou statu aby sa staral a vodil za rucicky mlade zeny alebo skor deti, ktore maju alebo cakaju deti.Je to maximalne bezohladne voci narodenym detom takto pristupovat k zivotu. Ved predsa ked leziete s chlapom do postele, musite pocitat s tym ze mozete otehotniet, tak by ste sa mali zamusliet nad tym s kym si uzivate.Preto ma maximalne poburuje postoj, ked si slobodne mamicky myslia ze tento problem za nich niekto vyriesi. Ako k tomu potom pride dieta, ktoremu nemozete poskytnut ani zakladne potreby. Je to od vas maximalne bezohladne, pretoze myslite len a len na svoje uspokojenie a co je za tym to vas uz vobec nezaujima. Su pripady slobodnych mamiciek, ktore sa pre takyto zivot slobodne rozhodli a tie su si vedome toho co ich caka a nespoliehaju sa na urady.
|
| Jana* | •
|
(8.11.2000 19:18:50)
Malá či milý Ahoj,
přeji Ti, aby jsi se nikdy do podobné situace nedostal(a), ať už by to bylo způsobeno čímkoli a aby Ti to někdo stejně hořce a s naprostým nadhledem (jaký zde předvádíš) Tvými vlastními slovy nevrátil. Myslím, že jsi si nepřečetl(a) či nepochopil(a) původní položenou otázku.
Všem hezký večer, Jana*
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(8.11.2000 21:59:32)
Milá (ý) Ahoji, zcela chápu, že neuvedeš ani své jméno. Zřejmě žiješ ve velmi šťastném a spokojeném svazku manželském a v žádném případě nepředpokládáš, že život vždycky neběží tak, jak bychom si představovali. Ze třech svobodných maminek, které znám - se pro osamělý život programově rozhodla pouze 1, ale všechny dávají svým dětem maximum. A právě proto, že své děti nechtějí omezovat, snaží se zajistit veškerý příjem, který mohou a když ani to nestačí, obrátí se na stát, kterému pravidelně odváděly daně a hlavně platily sociální a zdravotní pojištění. Chceš - či máš děti? V případě, že ano, zajímá mne, zda jsi pobíral(a) ty nebo tvůj partner rodičovský příspěvek, či jiné dávky, které stát poskytuje. V případě, že ano, moralizuj, prosím, někde jinde..... V případě, že ne, velice tě obdivuji. Všechno naplánovat si totiž můžeš v životě pouze tehdy, jsi-li si něčím 100%-ně jistý (á), což je samozřejmě - naprostý nesmysl. Nic ve zlém, ale tvůj příspěvek mne poněkud "vytočil"...
|
| marian | •
|
(9.11.2000 11:04:14)
Ahoj Danka, skutocne nepoberame s manzelkou ziadne rodicovske prispevky ani rodiine pridavky a ani nic podobne. Manzelka bola na materskej dovolenke len 6 mesiacov a potom isla spat do prace. Mame dceru a zijeme skutocne velmi stastne. Svojmu dietatu mozeme dopriat to co momentalne potrebuje, a dostava sa velmi vela lasky od oboch nas,pretoze nase dieta velmi milujeme. Nemal som v umysle nikoho nastvat, len som chcel poukazat na to ako si hlavne dievcata vyberaju svojich partnerov, a potom sa nestacia cudovat ako skokncia same s dietatom. A najviac ma na tom stve to ako potom ziju prave deti, ktore su vo vsetkom totalne nevinne. Samozrejme, ze odsudzujem chlapov, ktori sa takto stavaju k zivotu, ale je predsa na zene aby sa rozhodla, pretoze v konecnom dosledku ak sa na nu partner vykasle tak je na vsetko sama. Ja neodsudzujem slobodne mamicky, nemaju to lahke ale skor by mali hladat riesenie ako uzivit ich dieta samy ako stracat energiu na uradoch.Danka, velmi by ma zaujimalo ako sa podarilo tebe stat sa slobodnou mamickou ak mi posles mail mozeme sa o tom pobavit aj mailom. Prajem Ti vela stastia
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(9.11.2000 21:03:13)
Prima, Mariane, že nemusíme diskutovat anonymně - znovu mám možnost si ověřit, že ne vždy psaním dokážeme vyjádřit svůj pocit stejně jako mluvenou diskuzí. Oceňuji to, že jste se představil i váš příspěvek. Nevím a nechci posuzovat zda odejít od dítěte do zaměstnání v 6-ti měsících je dobré či špatné rozhodnutí. Osobně hodlám se svými kluky strávit maximum času alespoň do tří let jejich věku. Prostě proto, že mi dvě děti prozatím stačí a chci si mateřství (pokud to půjde) vychutnat naplno. Svobodná jsem prostě proto, že i já i můj partner za sebou máme každý již jedno nepříliš šťastné manželství, takže jsme se sice chtěli vzít, ale ne nějak moc rychle. O to rychleji se mi podařilo otěhotnět (plánovaně) a těhotná jsem se vdávat nechtěla, potom jsem kojila (takže jsem nemohla od dětí). A když tohle všechno uplynulo, prostě nám došly peníze (partner přišel o zaměstnání a více než rok jej hledal). No a protože nechceme svatbu narychlo a odbytou, čekáme. Čekáme na to, až vyděláme tolik peněz, abychom mohli zajistit potřeby svých dětí, naše i hezkou svatbu. Takže asi nebudu úplně typický případ. Sociální dávky pobíráme, protože díky tomu, že tatínek nevydělával, pracovala jsem na mateřské a nějak to nestačilo..... To jen pro ilustraci. Ani jsem původně nemluvila o sobě, ale například o jedné své kamarádce, která prostě měla v životě smůlu na chlapy a když se měla vdávat, její kluk se zabil na motorce - tudíž - svobodná matka. Moje jiná kamarádka se programově rozhodla po několika zklamáních, že nemůže žít s mužem, ale chtěla dítě - tak je má a domnívám se, že se o něj stará naprosto příkladně. Netvrdím, že mu muž v rodině nebude chybět, ale v některých případech jej může velice dobře nahradit např. i bratr matky, či dědeček..... Když to budeme bagatelizujeme, stejně bychom mohli nahlížet i na maminky rozvedené.
Připadalo mi totiž, že jste šmahem všechny svobodné matky "hodil do jednoho pytle" a to bychom hodně zjednodušovali. Je fajn, když máte partnera, na kterého se můžete spolehnout, ale někdy prostě dáte důvěru i někomu, o kom si myslíte, že se o něj můžete opřít a ve skutečnosti to tak není.... A to, že někdo spoléhá v úzkých na stát? - nezlobte se, ale proto byl vymyšlen a je aplikován systém, který známe všichni - pracuj, plať si, v případě, že nebudeš schopen se o sebe postarat - postará se stát (mimochodem - nic zvláštního nám nenabízí a neznám nikoho, kdo by na základě sociálních dávek zbohatl) - zkuste si spočítat, jak vysoké v produktivním věku odvedete poplatky státu a kolik peněz od státu očekáváte, či jste dostal. Tak to prostě funguje na celém světě. Přeji Vám, abyste se ve svém protějšku nikdy nezmýlil a nikdy nebyl odkázán na pomoc státu (a ještě hůře - úředníků), protože podle mého názoru je to velmi ponižující.... Mějte se krásně
|
| Marian | •
|
(10.11.2000 11:01:24)
Danka, prajem Vam nadherny den. Velmi ste ma prekvapili svojou reakciou.Su v zivote take pripady o akych pisete, ale tie som ja nemal na mylsli. Skor mi islo o tie dievcata, ktore sa k rodicovstvu stavaju lahostajne. Ktore si vyberaju partnera, nie podla jeho skuktocnych hodnot ale len na zaklade nejakych materialnych statkov alebo podla toho ci fajci malborky. A to su vacsinou take pripady, ktore ani ziadne socialne poistenia neplatia, lebo vacsinou stihnu otehotniet skor ako skoncia skolu, alebo zacnu pracovat. Potom su cele roky poberatelkami materskych a socialnych prispevkov a v skutocnosti ani nemaju snahu nieco na tomto stave zmenit.
Vidim, ze ste si v zivote prezili tiez svoje. Pocul som rozne nazory na to ci ostat s dietatom dva alebo try roky doma, alebo ist po pol roku do prace. Ja si myslim, ze pokial ma zena dobre velmi dobre vzdelanie a dobre zamestnanie tak je to spravne.O nasu dceru je cely den velmi dobre postarane.Ked sme v praci tak sa jej venuje moja mamina a skutocne sa jej venuje velmi dobre. Po obede pride z prace manzelka. Ja chodievam z prace velmi neskoro pretoze dochadzam 140 km denno -denne.Vikendy travime spolu a snazime sa byt spolu co najviac.Mozno sa Vam to zda byt divne ale dieta okrem pritomnosti rodicov potrebuje aj viac. Kulturu, sport, vzdelanie a pod.Jasne, ze osemmesacne dieta este nema take potreby ale tiez potrebuje svoje a bez penazi to nejde.V rodine sa zide kazda koruna a aj tak male dieta potrebuje pre seba pomerne dost. Pampersky,detske vyzivy,oblecenie...A teraz co je lepsie, byt doma a nezarabat, byt vytrhnuty zo spolocenskeho zivota, z praxe a nemoct dietatu kupovat pampersky alebo byt s nim len cast dna a dopriat mu to co potrebuje. Dieta potrebuje pritomnost svojich rodicov ale nie od rana do vecera. Ja si myslim, ze pre nasu dceru je toto riesenie to najlepsie ake sme mohli zvolit.A nebolo to len take lahkovazne rozhodnutie.
Ak je zena dlhodobo mimo pracovneho a spolocenskeho procesu ma potom daleko tazsiu poziciu pri hladani zamestnania. A to tiez nepovazujem za nejaky prinos pre dieta.
A ak chcete vediet ako je to u mna napriklad s marodkou a podobne? Velmi jednoducho. Ked som chory tak si vezmem dovolenku.Ked idem na jednodnove vysetrenie tak si vezmem dovolenku tiez.Keby som si nechal vypisat marosku tak z toho co by som dostal od poistovne by som nezaplatil ani splatku za auto.
Danka prajem Vam pekny vikend.
M.
|
| Radim, dva rošťáci a jedna rošťanda (7 měsíců) | •
|
(10.11.2000 12:01:04)
Dobrý den,
nezlobte se, že vám vstupuji do vaší diskuse, ale rád bych možná trochu "přidal body" Daně, pokud jde o to, jak dlouho má být žena s dítětem doma na mateřské. Také si myslím, že půl roku je málo. Když už jednou člověk má dítě, měl by mu obětovat hodně a nehledět trochu sobecky na to, jestli má dobré zaměstnání nebo nemá, jestli je společensky "out" či nikoliv atd. Dítě je rozkošným miminkem jenom chvilku a asi byste, Mariane, nebyli jednou moc rádi, kdybyste si, až bude Váš potomek třeba v pubertě, řekli: "My jsme o všechna ta jeho (její) první slůvka, krůčky, brblání, plazení apod. přišli jenom díky tomu, že jsme si chtěli koupit auto na leasing/jsem měl(a) dobré zaměstnání/nechtěl(a) jsem být mimo dění."
Mějte se hezky a všem přeju hodně zdraví. Radim
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(10.11.2000 22:30:09)
Díky, Radime, vidíme to dost podobně - P. S. - toho, že máte tři děti si velice vážím - také jsem chtěla tři, ale neprošlo u tatínka (je trochu starší)..... nevadí - zatím ti dva rošťáci docela stačí.
|
| Eva,syn13 | •
|
(11.11.2000 17:04:43)
Ahoj Dano,v tomhle mas 100% pravdu.Libi se mi tvoje nazory a Marianovou zahorklosti se nenechej vyprovokovat.V Americe i v Kanade/zijeme v Torontu/je to presne tak, jak to popisuje Marian.Ale je to zivot?Neni.Je to jen jeho honba za penezi.Kdo mu dal pravo odsuzovat jine?Jeho dopis do tehle rubriky vubec nepatri.Mel by zde byt nejaky socialni pracovnik,ktery poradi svobodnym maminkam a jejich detem.Vite ze ve Svedsku nemaji skolky ani jesle?Maminky jsou s detmi doma do sedmi let.Skolu zacinaji deti az od osmi let.Deti jsou vice vyrovnane.Je mi lito Marianove dcerky.
|
| marian | •
|
(13.11.2000 8:43:54)
Ahoj Evka, vidim, ze si vobec nepochopila o co tu ide. Vobec Ti nemusi byt luto mojej dcery, pretoze moja dcera je skutocne velmi stastne dieta.Ak mo posles mail tak ti poslem par fotiek aby si videla jed skutocne stastny usmev.Skus si precitat vsetky prispevky a potom niekoho lutuj, zrejme by som mal ja polutovat teba a tvoje deti. Neviem, ale asi je to nenormalne a pre dieta velmi nestastna situacia, ked dieta vyrasta v uplnej rodine, kde je mu venovana maximalna starostlivost, kde rodicia normalne pracuju. Neviem,mozno v canade je to inak.
Ahoj
|
|
| marian | •
|
(13.11.2000 15:56:41)
Ahoj Eva, nejako mi to nedalo a este chcem reagovat na tvoj clanok.Sedem rokov doma pri dietati...Ano je to krasne, ale ak si myslis,ze tym dietatu nieco prinesies alebo, ze bude vyrovnanejsie tak si na velkom omyle. Asi zijes v uplne inom svete ako normalny pracujuci ludia. Su len dva extremy, v ktorych sa mozes nachadzat. Bud si velmi bohata, a absolutne nie si odkazana na svoje schopnosti alebo si velmi chudobna, jednak duchom a tiez aj financne a preto takto reagujes. Vies vobec ako ide vyvoj v spolocnosti velmi rychlo dopredu? Asi nie, inak by ta taka sialenost ako byt sedem rokov doma ani nemohla napadnut. Vysokoskolsky vzdelana zena ma vacsinou k tomu patricne zamestnanie. Uz behom jedneho roka dochadza k takemu posunu vo vyvoji spolocnosti, myslim ale vysoku spolocnost, ze po roku sa musi zoznamit s novymi informaciami, co zaberie par tyzdnov casu, niekedy par mesiacov. Po siedmych rokoch to bude trvat niekolko rokov. Je to jedno ci zena alebo muz, nie je v tomto kolobehu sedem rokov nema sancu. A teraz mi vysvetli ako len prispie matka , ktora ostane doma sedem rokov svojmu dietatu, ked bude totalne bez moznosti uplatnenia sa v spolocnosti. Jednak strati vsetky spolocenske kontakty a tiez aj pracovne a vobec sa nedokaze zorientovat na trhu pace, pretoze vyvoj bude uplne niekde inde ako ked odchadzala z prace. Vezmi si do ruky statistiky a socialne rozbory a budes vidiet, kto ma najvacsi problem uplatnit sa v spolocnosti a najst si zamestnanie. Matky, ktore boli viac rokov na materskej dovolenke a dlhodobo nezamestnani ludia. A tomuto hovoris nejaky prinos pre dieta? A honbe za peniazmi vravis, ked si rodina zabezpecuje normalne potreby ako je zivobytie, vzdelanie, kultura a sport? Ako chces vychovat hodnotneho obcana spolocnosti ked mu nedas zakladne socialne navyky ako je praca a vzdelavanie, zaujem o kulturu a sport.Ak matka sedi doma a klabosi s kamaratkami, to je to spravne co ma dieta vidiet? Len sa pozri okolo seba ako to v spolocnosti vyzera, ako sa chova mladez a o co ma zaujem.Pozri sa na pocmarane vagony z metra, na rozbite telefonne budky a na narkomanov. A pozri sa z akych socialnych skupin taketo deti pochadzaju. Z tych najchudobnejsich a zo super bohatych. A ak nevies preco tak ti to mozen nabuduce vysvetlit.
Ano rodicia zohravaju v zivote dietata velku rolu, vlastne je to prvy priklad, ktory dieta vidi.A vidi aj to ci rodicia pracuju alebo nie.Otcovia vacsinou travia v praci viac casu alebo dalej dochadzaju do prace a matky zase travia viac casu s detmi. Podla mojho nazoru, super karieru moze robit len jeden rodic. Je to jedno, ktory. Ten druhy je viac s dietatom.Horsie je ked karieru robia obaja rodicia, to neuznavam, preetoze to je honba za peniazmi na ukor deti a tie si tych penazi aj tak nakoniec ani neuziju. Ale ked matka pracuje a chodieva z prace o tretej, to je uplne normalne a spravne. Je to ten najlepsi priklad aky moze dat svojmu dietatu. Este zo svojho detstva si pamatam, ze sme si v triede viac vazili ked rodicia pracovali ako ked boli doma. Jeden spoluziak mal matku doma, nikdy nepracovala a vsetkym nam to bolo divne. Moji rodicia pracovali, dokonca som bol v jasliach, co moje dieta nemusi , pretoze sa o nho stara babka, a som dostatoce vyrovnany a uspesny. Mam vybornu pracu a je to asi tym, ze cely zivot som mal vyborny priklad.Ja tvoju reakciu citim ako ospravedlnenie seba samej , pretoze si v zivote zrejme nedosiahla to co si chcela a teraz to potrebujes nejako pred sebou ospravedlnit. Pritom, lutujes ludi, a vlastne zrejme by si mala polutovat hlavne seba.Skus si este raz precitat clanok co si napisala a este raz sa nad nim zamysli. A este jedna poznamka, precitaj si nazory od Dany.A skus sa s nou poradit aby si sa nabuduce vedela zapojit-na urovni do diskusie.
Prajem Ti pekny den. M.
|
| Eva | •
|
(13.11.2000 16:29:03)
Ahoj Mariane.Rozesmal jsi mne."Chlapce,kdyby blbost kvetla tak jsi samy kvet".Pracuji na pul uvazku pro socialku pro ohrozene deti/nekdy dite doporucime odebrat z rodiny,kdyz rodic odmita spolupracovat/a studuji na Universite Sociologii a Psychologii.To co delas ted-napadas a obvinujes lidi -je normalni reakce na prepracovani.Chces lidi presvedcit ,aby vse videli jen z tve pozice.Nehadas se z manzelkou?"Podle sebe soudim tebe".Ty jesle ti opravdu neprospeli.Nazor jaky mas na vsechny zeny, ti muze rozbit manzelstvi a ublizit tve dcerce.Zamysli se sam nad sebou.
|
| marian | •
|
(13.11.2000 16:42:48)
Tak ti si ma skutocne nerozosmiala. V tejto chvili mi pripominas priseru z americkych filmov, ked pride socialna pracovnicka a vezme dieta z rodiny...Prepac, ale asi by si mala zmenit zamestnanie pretoze asi velmi skodis kanadskym detom.Prepac ale si totalne egoisticka zena, ktora nie je schopna kultivovanej diskusii a nie si schopna priajt iny nazor. Stale si nepochopila , ze ja nikoho neodsudzujem. Skusa sa zamysliet nad svojimi slovami. Ja nie som prepracovany ale ty asi v tak narocnej praci nezvladas ani tie 4 hodiny
M.
|
| Jana, 28 | •
|
(14.11.2000 8:43:38)
Mám pocit, že Marian trpí takovým tím komplexem "já vím všechno nejlíp", takže asi nemá moc význam pouštět se s ním do nějaké diskuse, protože každého ukřičí. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál :-)
|
|
|
| Maca | •
|
(14.11.2000 9:44:47)
Pani Eva
mlčky sledujem diskusiu, ktorá prebieha medzi Vami a Marianom. Zdá sa, že adrenalín urobil svoje u oboch, lebo posledné príspevky, už ťažko možno nazvať diskusiou. Nemienila som sa pripojiť, ale keďže sa v poslednom príspevku odvolávate na mňa, nedá mi, aby som sa neozvala sama za seba. Aby som to vysvetlila - som Marianova manželka.
Obvinili ste Mariana, že útočí na každého, kto s ním nesúhlasí. Nerobíte to samé? Poznámky o kvitnúcej hlúposti, o úbohej dcérke a pravdepodobný rozpad manželstva, mi nehnevajte sa, pripadajú ako úder od boka.
- Vaša starostlivosť o naše manželstvo je vskutku dojemná, ale ujisťujem Vás, že naše manželstvo hádkami netrpí a ani ho v najbližšej budúcnosti nemienim opustiť /po dasaťročnom manželstve viem o čom hovorím/.
- A ľutovať na šu dcéru. ˇano odišla som do práce / po dôkladnej úvahe čo je pre ňu najlepšie/ a som rada, že tým nijako netrpí. Malá má k dispozícii mamu, otca, babku a dedka, a už vo svojich 9 mesiacoch to vie primerane využiť. Priala by som všetkým deťom, aby mali aspoň takú starostlivosť ako ona. Myslí, že nie je veľa detí, ktoré by sa ráno s babinkou naučili ťap-ťap, s deduškom brm-brm, podvečer s tatinkom obdivovali, akú krásnu kôpku urobili v nočníčku a večer ľahli k mamine do postele aby si dali maminkine mliečko. Nedá mi aby som sa nepochválila že vo svojich necelých 9 mesiacoch hovorí mama, tata, baba, dede a ham - len s jedlom začíname mať trochu starosti /začína byť velmi prieberčivá/. Týmto čo som napísala nemienim poúčať ako si má kto zariadiť život a vychovávať dieťa, chcem tým len naznačiť, že Vaša ľútosť ma vlastne uráža.
- A do tretice o hlúposti. Prečo Vás tak irituje Marianov názor. Niekoľko krát sa zmienil o tom že ho rozčulujú ženy ktoré nezodpovedne pristupujú k životu, nechávajú iných nech sa o ne postarajú a sami nepohnú ani prstom. Ako keby pichol do osieho hniezda. Veď keď sa Vás to netýka a ani o Vás nehovorí, prečo ste tak vyskočili. Veď Vaše zamestnanie samo hovorí o tom, že takéto "matky" existujú a deti i v tom prípade odoberáte /dúfam, že nie v inom/. Veď keď sa súdny človek rozhliadne okolo seba, vidí že takýchto prípadov nie je málo. Dievča nie je schopné postarať sa o seba /natož o svoje dieťa/, chlap niekde zdrhol a teda staraj sa štát alebo rodičia. Mňa to tiež štve a ľúto mi je práve týchto detí. Snažíte sa Mariana obviniť , že je nejaký odľud len preto, že túto zodpovednosť za seba a svoju rodinu nesie sám a nekladie ju na plecia niekomu inému - veď je to smiešne. A mimochodom nikde som si nevšimla, žeby hádzal všetky ženy do jedného vreca.
A jasle - predpokladám, že väščina z nás sú tridsiatnici - teda drvivá väčšina tzv. jaslové deti - myslíte, že nás všetkých to poznačilo na rozume?
Ak po prečítaní mojho príspevku, máte pocit, že ma k nemu Marian nejakým spôsobom požiadal - nie je tomu tak. Ani netuší, že som sa pripojila a dnes sa ani k počítaču nedostane. Ako niekto múdro pripomenul má aj kopu inej práce. Vzhľadom k tomu sa ho pokúsim presvedčiť aby sa k tejto nezmyselnej diskusii už nevracal.
Zdravím Vás Maca.
|
| Jana* | •
|
(14.11.2000 12:27:59)
Dobrý den, Marine,
pár dní jsem tu nebyla a musím říct, že se to celkem pěkně rozběhlo. Nevím, nakolik znáte tento server a jeho účastníky, ale aby nedošlo k nedorozumění, předem uvádím, že mé názory (zejména k tomu o čem píšete) najdete zde (bylo-li by třeba upřesnění) : Něco za něco - nebo jen šťastné náhody, Interrupce - osvěta - jednoduché počty , Jak by měla prevence a osvěta vypadat (zmínila to tu Dana).
Myslím si, že základní chybu a chaos jste způsobil tím, že jste odpovídal v rámci diskuse na otázku Zuzky nazvanou Svobodná matka. Samozřejmě, že vaši odpověď pokládám za odpověď adresovanou jí, ačkoli po přečtení celé diskuse soudím, že jste se prostě jen rozčílil a zaplakal na špatném hrobě nad tím, nad čím jsme se rozčilovali i my ostatní v jiných rubrikách - nad nezodpovědným přístupem k životu vlastnímu a zejména k životu cizímu (darovanému). Měla-li vaše odpověď patřit Zuzce, pak byla skutečně nepřiměřená. Nechtěla přece návod na to, jak si správně hrát před státem na chudinku opuštěnou svobodnou matku a ždímat ho, kde to jen jde ?! Ona přece jen napsala : "Ani nevím, na co všechno mám jako matka nárok a sociálních pracovnic se teď už bojím." Já jsem vdaná a plánujeme rodinu a ač ještě nejsem těhotná, také mě už teď zajímá, na co všechno mám jako matka nárok. Týká se to prostě naprosto všeho počínaje tím, co mi vyplývá ze Zákoníku práce vůči zaměstnavateli ... . Někde jste uvedl, že nepobíráte mateřskou ... to není zásluha, je to logické, když oba pracujete. Také jste si prostě spočítali, co je pro vás přednější a přínosnější po všech stránkách. Já vás nesoudím a neříkám, že je to špatné, prostě jste se nějak rozhodli a jiní lidé se zase rozhodují jinak. To je celé. Proto nesuďte ani vy je a opravdu je nedávejte do jednoho pytle. A netvrďte, že to neděláte, když to děláte. Napíšete to jednou větou a následně tuto větu musíte dalším příspěvkem rozvinout, aby každý pochopil, že vás štvou stejné věci jako nás. Nám se také nelíbí maminky s kočárky v zaplivaných hospodách a lidé, kteří zneužívají sociální systém. Na druhou stranu právě proto, že ho nechceme zneužívat, bychom od něj rády nějaký čas (po dobu mateřské) něco dostaly nazpět. My ho totiž platíme zrovna tak, jako vy, pane Mariane. A jen nás zajímá, jak moc se na něj můžeme spolehnout. A protože nemůžeme, víme zase jen my, jak těžké to je a bude.
Navíc i toto jsou jednoduché počty. Co se chce ? Co chce stát ? Chce mít maminky po 3 roky doma (odborníci tvrdí, že první 3 roky jsou v psychickém vývoji dítěte nejdůležitější), nebo je chce mít v práci (je jedno, jestli jako pošťačky nebo vědkyně) a děti ve státních či soukromých zařízeních ? Prostě ne každý má babičku. A ne každá babička je zvědavá na to, aby se v důchodě denně starala o něčí dítě zadarmo. Vy nechodíte do práce s nadějí na klidný, slušně finančně zajištěný důchod ? A nedělá-li to zadarmo, je ráda, že si přivydělá, tak ji také musí někdo zaplatit. Takže pokud máme zaplatit chůvu či jesle, pak na to musíme vydělat. To však znamená, že musíme vydělávat tak, aby nám z toho také něco zbylo. Strávit celý den v práci, přinést výplatu a dát ji chůvě či jeslím by bylo přece celkem nesmyslné. A kde na to máme vydělat ? A kdo takto vydělává ? Ta prodavačka či pošťačka určitě ne. A to jsou věci, které ví téměř každá žena před odchodem na mateřskou velice dobře. Hlavním bodem je zde však celkový užitek pro rodinu. A nejhlavnějším bodem je celkový užitek pro dítě. Štěstí vašeho dítěte je hlavně vaší zásluhou. To by snad mělo být normální, stejně tak jako bude jen vaší zásluhou jeho neštěstí, pokud mu nějaké způsobíte. Pracovala jsem jako au-pair s miminkem menším, než vaše dcera. Vždycky šťastným úsměvem vítala kteréhokoli z rodičů, když přišel z práce, ať byla jakkoli unavená. I to je normální, byla to prostě změna, přišla nová energie. Nebyli s ní celý den, tak si ji chvíli odpoledne či večer užili a ráno zase vítala zářivým úsměvem mě - další změnu, další energii. Nevítala takto každého, jen lidi, které znala a s nimiž trávila čas. To vše je přece normální a ne projevem jejího štěstí proto, že oba pracujete a jednoho dne ji budete moci zaplatit studium či stáž v zahraničí. Co často říkají všechny matky se zde jen potvrzuje - jsou s dítětem celý den, starají se o něj ... , ale jakmile přijde večer tatínek, tak jsou zcela mimo zájem dítěte, ..., ale běda jak se dítě uhodí či lekne ..., už se běží k mámě, aby mu pofoukala bolístku. A o tom to právě je, proto chce být spousta maminek s dětmi do 3 let doma, aby věděly, kdo jim pofouká bolístky (je jim jedno, kdo jim platí hodiny angličtiny). Ta malá běhala s bolístkami za mnou. Já jsem byla tím, kdo viděl její první úsměv, slyšel ji se poprvé smát nahlas, poprvé chodit, když se s odvahou vydala napříč kuchyní, ..., a díky této zkušenosti vím, že se o to nenechám u svých dětí nikým připravit (nebudeme-li sociální případ) a bylo-li by to jen trochu možné, přála bych si být na mateřské spolu se svým manželem, abych mu o tom všem nemusela jen vyprávět (utopie). Tím samozřejmě neříkám, že by vaše dcera běžela s bolístkou vždy za babičkou. Máte štěstí anebo jste si to předem zařídili (promysleli, ...), že vaše žena chodí ve 3 hodiny z práce domů. Ale kolik takových pracovních příležitostí se ženám s dítětem ve věku do 6 let nabízí ? Ty maminky s tříletými dětmi jsou rády, když je zaměstnavatel vůbec opět zaměstná a určitě nejsou denně ve 3 doma. A navíc platí to, co jsem již napsala, kolik musí za tu dobu vydělat, aby zaplatily hlídání, to je druhým problémem.
To, že jste při vzdálenosti vašeho zaměstnání 140 km večer doma na koupání a trávíte doma víkendy, je také jen záviděníhodné. To rovněž není pravidlem. My to máme do práce 15 km a jsme tam oba denně 12 hodin včetně 80% víkendů a státních svátků a bez dovolené (snad mimo vánoc). A není to proto, že bychom chtěli vilu na Floridě, ale právě proto, že asi přistupujeme zodpovědně k životu našemu i tomu, jenž chceme počít. Chceme mít pro to malé slušné bydlení a maminku (mě) 3 roky k dispozici. Poté bych také ráda našla takovou práci, z níž bych chodila ve 3 domů, ale nevěřím, že se mi to podaří.
Plně souhlasím s Míšou, že vzdělání s duchaprázdností nesouvisí a že ani maminka na mateřské dovolené nemusí vypadnout zcela z oboru. Avšak i toto je často otázku peněz.
Kriminalita lidí ve věku od 8-18 let rozhodně nesouvisí s tím, je-li matka na mateřské dovolené 6 měsíců nebo 6 let. To by bylo další delší téma, ale tato souvislost se mi zdá směšná a příliš jednoduchá. Rovněž souvislost s bohatstvím. Bohatství samo o sobě z dětí kriminálníky nedělá. Ve většině případů se jedná o problém vznikající ze vzájemných rodinných vztahů. Takže opět jsme u hesla, že rodina je základem státu. Otázkou je, co je to rodina. Ve vašem případě vy, vaše manželka, babička a dědeček = vy všichni jste základem pro vaše dítě. V našem případě to budeme manžel a já, kdo budeme základem pro naše dítě. Když na to budeme mít, tak občas i nějaká ta studentka, která mi povozí kočárek, když to budu potřebovat. Asi tím padnu do té sorty lidí, o nichž píšete, že si nechávají vozit kočár ... . Promiňte, ale je v tom takový rozdíl, jestli vám vozí kočárek babička a mě ho jednou bude vozit nějaká třeba i žákyně deváté třídy, když si bude chtít přivydělat a bude zodpovědná ...(dělala jsem od 7.třídy totéž) ?
Dále si myslím, že to, že nepracovala matka vašeho spolužáka vám bylo divné, protože jste v tom vyrostl a tento názor vám byl dán. To není váš vlastní názor, ten jsme se všichni naučili a postupně zjišťujeme, že nemusí být jediný. Není to tak dávno, co mužům připadalo divné volební právo žen či naopak to, že by se ženy neměly starat o rodinu, ale chodit do práce. Ta matka vašeho spolužáka nebyla na dovolené a jsem toho názoru, že ani nežila na úkor státu či váš. Prostě mít mámu doma třeba bylo pro danou rodinu prioritou, jako je pro vás prioritou mít peníze na školní výlet vaší dcery. Navíc to, že je matka doma do věku 3 let dítěte, nebude asi rozhodujícím momentem v jeho 18 letech (nebude-li doma po celou tu dobu), když mu bude říkat, že si prostě na tu stáž bude muset přivydělat nebo půjčit, protože někdo na některé věci má a jiný ne. A jsme opět u priorit. Pro mého strýce je představa jednoho dítěte v dnešní mladé rodině víc, než strašná (je to až moc). Předpokládá, že každému ze svých dětí je nutné dát tu možnost dosáhnout nejvyššího (v jeho myšlení nejdražšího) vzdělání. Tím mám na mysli skutečně studium v Americe. Mluvíme-li před ním s manželem o tom, že bychom rádi děti 3-4, jsme nezodpovědní hazardéři. Nikdy jsme neřekli, že se necháme živit státem a že si je pořídíme všechny najednou. Prostě je to otázkou toho, jak na tom budeme i finančně, ale víme, že pro nás nebude rozhodující, jestli jim budeme moci všem poskytnout studium v zahraničí.
Nesuďte maminky a ženy, které jsou svobodnými matkami, protože jim odešel "nezodpovědný" partner. Lidé se mění a kdo se dnes jeví jako stoprocentně zodpovědný může se zítra v nové ještě nepoznané situaci projevit jako zcela nezodpovědný. To však není vina těch maminek a nikdo jiný než ony sami neví líp, jak těžké tyto momenty pro ně jsou a jak těžké je rozhodování, co dál. Už jste si někdy představil, že jste - třeba jako sekretářka s platem 12 tisíc hrubého a pronajatou garsonkou - tou jedinou osobou, která má rozhodnout o celém dalším životě človíčka, kterého nosí pod srdcem, najednou úplně sama, ačkoli na to měli být a byli od začátku dva ? Ty mámy za to přece nemůžou, ale jsou a budou to vždycky ony, od kterých se bude očekávat, že to vše zvládnou.
|
| Zuzka, 22 let, 24 týden | •
|
(21.11.2000 12:54:17)
Teda lidičky, nebyla jsem tu od doby položení mého dotazu, a nevěřím svým očím.
Osm Re: v názvu příspěvku je jen proto, že mi přišel Janin* příspěvek, po dlouhém čtení ostatních příspěvků, jako velice rozumný. Myslím, že úplně prvotní Marianovo rozhořčení bylo naprosto nemístné. Já se považuji za nejštastnější a nejpohodovější, ikdyž svobodnou (rozvedenou), nastávající maminku. Mám partnera, který je pro mě naprostým ideálem muže. Nikdy bych něvěřila, že něco tak krásného zažiju. Na děťátko jsem se hrozně moc těšila, ale nejprve jsem toužila vytvořit pro něj to pravé prostředí plné lásky. K tomu jsou potřeba nejen peníze, ale i čas a správný partner. To se mně ani mému nynějšímu příteli (29 let) na poprvé nepodařilo. Oba máme jednu svatbu za sebou, na tu druhou rozhodně nepospícháme, ale moc se na ni těšíme, a to hlavně proto, že na ni bude moci být i naše Janička, které jsme už příjmení po tatínkovi na matrice zařídili.
Možná se vám zdá můj text dosti naivní, jsem přece tak mladá, ale věřte, jsem naprosto spokojená se svým životem a nepotřebuji k tomu vysokou školu nebo statisíce na kontě. Bez podpory státu bychom se asi neměli tak dobře, každá kačka dobrá, ale tak to přece chodí. Všude na světě jsou tzv. bohatí, chudí a hodně těch mezi, kam se řadím i já.
Napsala bych toho mnohem víc, ale byly by to jen mé názory na Mariana, jeho ženu, Evu i Danu, a to tady nejspíš nikoho nezajímá.
Takže se mějte všichni krásně, ať jste jací jste, ať máte jakýkoliv názor na život a na výchovu děti.
Zuzka
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(21.11.2000 20:34:58)
Ahoj Jani*, díky za odpověď, vůbec nepřemýšlej o tom, jak co vypadá, mně se moc líbí, že i v momentě, kdy chceš miminko, jsi připravena na možnou eventualitu vydělávání a, že rozhodně nemíníš tři roky nebo déle jen vyměňovat plínky a vařit kašičky. Tahle situace je totiž hrozně nebezpečná právě v tom, že nás TI CHLAPI (zpravidla naši šéfové) podezírají z toho, že jsme na mateřské totálně zblbly, zpohodlněly a přestaly myslet. Před porodem jsem vlastně byla ještě chvíli doma, a v podstatě nic jiného (krom ošetřování dětí, drahouška, zvelebování bytu a teplé kuchyně - což je samo o sobě práce na plný úvazek), řekněme duševního jsem nedělala. A přestav si - přijdu do obchodu se slovy:"Víte, já bych chtěla to, no tamto, hmmm, hmmm, naplýtá se to na svetry, myslím lem!" - Prodavačka se po mně podívala, usmála se a řekla:"Vy asi chcete náplety, že?". Do toho jsem jednu noc vzbudila tatínka a místo jakéhokoliv souvislého projevu jsem na něj udělala "BUBUBU". No a to byla poslední kapka. K tomu taťka přišel o práci a Díky, díky já pracuji!!!!! HURRRRRÁ. Samozřejmě tě budu informovat. Jo, vitamín E - taky dobrej. To přišla jedna teta a říká té mé lásce:"Víš, ty stárneš a chlapi, jak stárnou, mívají potíže s prostatou, ber na to Éčko...". Takže bral (už nebere), co když dvojčata máme z toho? Ale -jak říká tvůj manžel, nutné jsou i jiné aktivity. Měj se, ozvu se.
Pro Zuzku,
klidně piš své názory na články, myslím, že sem každý píše s tím, že na jeho příspěvěk obdrží nějakou reakci. Máš přece právo vyslovit svůj názor, ať je jakýkoliv a z toho, že to někdo nechce pochopit a občas zareaguje trochu drsněji (možná i více, než zamýšlel), si vůbec nic nedělej. Lidé jsou různé.
Sharon,
už jsem ti psala.
|
| Jana* | •
|
(22.11.2000 9:06:06)
Ahoj Zuzko,
souhlasím s Danou co se týká zveřejňování vlastních názorů. O tom to koneckonců je, myslím. Za sebe musím říct, že když už se to tak rozběhlo a když už nás tolik toho k tématu svobodné matky (ač zašmodrchaně) napsalo, tak mě tvé názory na věc i zmiňované osoby zajímají.
Tvůj příspěvek mi nepřipadá naivní, jak jste se rozhodli, takové to budete mít se vším, co k tomu patří. Každá věc má dobré a špatné stránky. Jak už tu někdo napsal, když něco státu 30-40 let odvádíme (jako pracující) tak prostě logicky čekáme na ty 3 roky nějakou podporu.
V souvislosti s tvým a jinými příspěvky tady na rodině mě napadlo, jestli by tu ochrannou lhůtu po dobu 3 let nepotřeboval i druhý partner. Pak by se nestalo to co např. u Dany, že manžel přijde o práci od níž je závislá rodina s mamkou na mateřské a jedním či dvěma dětmi doma. Nemám to vůbec domyšlené, prostě jsem to tu teď vhodila jen tak. Leckdo asi namítne, že bych toho chtěla od státu moc - 2 lidi v ochranné lhůtě. Ale třeba by nebylo špatné dát manželům možnost se rozhodnout, kdo bude v ochranné lhůtě, zda ten, který je doma nebo ten, který živí rodinu. Bylo by to pak na jejich vlastním uvážení. Je to stejné, jako dnes mohou být na mateřské i muži, tak je to prostě návrh na nějakou další úpravu. To bych ale asi měla napsat na ministerstvo.
Ahoj Dani,
jsem zvědavá, jak se to u tebe bude dál vyvíjet (zkoušky, přijímačky apod.), tak dej pak vědět. Díky.
Tak se tu všichni mějte. Jana*
|
| Zuzka, 22 let | •
|
(22.11.2000 10:23:59)
Hezký den,
nemyslím si, že sem až tak patří mé názory. Připadám si divně, protože jste všichni tak horliví po vzdělání. Já školní učení nesnáším, za to ale hrozně ráda sbírám zkušenosti běžného života. Neměla jsem špatné známky, z účetnictví jsem odmaturovala za jedna, ale prostě škola neni moje parketa. V mých 14 letech měla sestra první dítě a já od té doby nějak táhnu k tomu rodinému životu. Zalíbilo se mi to a drží mě to dodnes. Takže studium při dětech neuznávám, ale je to samozřejmě každého věc. Ani do práce bych nešla dřív jak za tři roky. Snad i potom bych zůstala doma, pokud bych ztratila nynější práci v místě bydliště, kde končím ve tři hodiny. Jezdit v sedm hodin z Prahy odmítám, raději oželím peníze. Sama jsem chodila hlídat dvě děti hodně zaměstnaných rodičů a stačilo mi to. Zase ale neuznávám názor Evy, která byla se svým synem doma sedm let, aníž by se zapojil do kolektivu jiných dětí. Čtyři až šest hodin režimu ve školce rozhodně neuškodí, nehledě na rozvíjení osobnosti, pro které je jiné než domácí prostředí podle mě důležité. Mariána a jeho ženu už vůbec nechápu. Sice souhlásím s jejich názorem na ty matky, které sedí v hospodě s kočárkem u stolu, ale proč jejich holčička musí snášet několik hodin pět dní v týdnu babičku a brát ji jako autoritativní osobu, to opravdu nechápu. Koho bude v sedmi letech víc poslouchat, vlastní rodiče, nebo babičku. Bude lítat mezi nima, možná jim to taky všechno jednou pěkně vyčte. Marián napsal, že jeho žena má moc velké vzdělání na to, aby zůstala doma, alespoň tak jsem to pochopila. Takže dítě mají jen proto, aby ho prostě měli a splnili si tak nějaký ten svůj úkol a hurá zpět do svého života. Dítě bude jen takové zpestření, zpříjemnění odpoledne a víkendů. Ano, to je možné, ale až od určitého věku toho dítěte, a né v prvních třech letech jeho života, v tom nejdůležitějším období. Já jsem prostě jiná, když už jsem se pro toho drobečka rozhodla, věnuju mu všechno co můžu, včetně mého času, a za každou cenu. Nevadí mi, že má inteligence bude strádat, jsem na to připravená a můj přítel taky. Už teď mi říká, ať se nebojim, že se postará o to, aby měl stále dostatečně inteligentní ženu. Já mu věřím, je sice jen vyučen, ale v určitých oblastech mu nesahám ani po kolena a všechno to způsobilo ohromné množství knížek, které přečetl. On je ten studijní typ, před pár lety se rozhodoval, zda si dodělat školu, nebo založit rodinu, ale našel mě a bylo po problému.
Udělalo mi dobře zveřejnit touto formou svůj názor a budu ráda za každou podporu nebo námitku. Uznávám, že se můžu v něčem mýlit, nejsem ješte tak zkušená a proto si ráda nechám poradit.
Hodně se mi zalíbila Janina* myšlenka na ochranou lhůtu pro manžela, nebo alespoň možnost výběru. Povinnost zaměstnavatele poskytnout taťkovi od rodiny po dobu tří let od narození dítěte práci by bylo fajn, rozhodně by to přispělo k většímu klidu a pohodě doma.
Mějte se všichni moc hezky
Zuzka
|
|
| Dana, dvojčata | •
|
(23.11.2000 20:53:13)
Ahoj Janinko*,
moc nových info zrovna teď nemám - začala jsem se opravdu učit na zkoušky. Jde to, ale dře to, tolik toho ještě neznám!! Takže študuju a študuju. Díky internetovým daňovým poradnám se mi podařilo sehnat bezvadného "patrona", jak si sám říká ohledně věcí, ve kterých mám mezery. Takže -narazím na problém, napíši mu, on bleskem odpoví a vysvětlí, což je super. Už se těším, až to budu mít za sebou (jestli někdy budu) a na oplátku někomu vypomůžu pro změnu já. Zjistila jsem, že soukromá VŠ ekonomiky a managementu je v Praze, distanční čtyřleté bakalářské studium umožňuje, ale problémek - 25 tisíc za semestr. Takže za ty čtyři roky je to opravdu darda, kterou momentálně prostě dohromady nedám. Mám se zeptat, jak moc drahá byla Vaše krásná svatba, jestli to nechceš napsat veřejně - e-mail je k dispozici. Jo a ještě něco - tatínek se včera ptal, jestli jsi hezká - než mi to došlo - pacholek jeden (měl na mysli výpomoc s dvojčaty) - tak jsem chvíli zblble zírala, přemýšlela o tom, kde jsem tě viděla.... Skončilo to nadávkou - ty prevíte a honičkou okolo stolu za účasti našich skvělých potomků. Měla bych zájem o nějaké info o certifikaci, byla bys tak hodná a ozvala se mi na e-mail?
Pro Zuzku,
Zuzi to, že se na miminko těšíš a chceš se věnovat jenom jemu - to je přeci naprosto v pořádku. O inteligenci jsem se také nebála - to moje povídání o zblbnutí byl spíš takový vtípek, pracovat jsem prostě začala muset, abychom nebyli úplně nuceni spoléhat na sociálku (to by stejně asi nebylo ani na život, ani na umření). Abych pravdu řekla, trochu se mi to i hodilo, protože bych se po mateřské chtěla věnovat svému původnímu povolání a v účetnictví a daních se něco mění pořád - takže bych určitě měla potíže sehnat zaměstnání. Kluky ale rozhodně nešidím, pracuji když spí - tzn. po obědě (2-3 hodinky) a večer tak od půl deváté (jak kdy) - to už jsou většinou v postýlkách, povím jim pohádku a už přebírá štafetu tatínek. V případě, že jsem v časovém "presu" - to se také občas stává, trochu si večer "natáhnu", takže s nimi ráno vstává tatínek, abych se alespoň trochu vyspala. Jediné, co malinko trpí, je občas naše kuchyně a domácnost, takže se snažím maximální pořádek udržovat průběžně a dost vařím "na mrazák" - potom už jen rozmrazuji.
Vcelku jsem s tímhle uspořádáním spokojená, jenomže každé vyhovuje něco jiného. Mám kamarádku, která je doma 8 let a její "seberealizace" je krásný a uklizený byt a teplá kuchyně. Prostě jsme v tomhle každá jiná.
Holky mějte se - ahojky
|
| Jana* | •
|
(24.11.2000 10:57:29)
Ahoj Dančo,
pasala jsem ti na mail. Nešlo o utajení, ale o jeho délku.
Je opravdu dlouhý, ..., velmi, velmi dlouhý.
Všem hezký víkend. Jana*
|
| Dana, dvojčata | •
|
(26.11.2000 12:59:00)
Ahoj Jani*, marně se ti už druhý den snažím "protlačit" odpověď. Změním adresu - snad se zadaří, tak se nezlob, že to trvá...
|
| Jana* | •
|
(27.11.2000 12:40:15)
Ahoj Dani, zatím nic nepřišlo, je něco, co pro to můžu udělat ?
Jana*
PS : Toto jsem Ti poslala i na mail, abych prubla, jsetli ti funguje.
|
| Dana, dvojčata | •
|
(27.11.2000 19:37:20)
Ahoj Jani, povedlo se !!! Ono to ani jít nemohlo, když jsem nastavila špatně server k odesílání pošty. CHYBKA OPRAVENA, hurráá!!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Míša, syn 3 a 3/4 | •
|
(13.11.2000 22:32:53)
Mariane,
napsal jste toho dnes opravdu hodně (nedá mi to, abych se nezeptala - to v pracovní době jste takový psavec?). Nemám chtuť se vyjadřovat ke všemu, ale trošku Vám přece jen budu odporovat.
Jsem přesvědčená, že malým dětem prospívá, když jsou s nimi doma maminky, které se jim věnují. A myslím, že každý dětský psycholog by mi to potvrdil. Ale jsem i přesvědčená, že maminka, která doma být nechce, dítěti víc prospěje, když půjde do práce, uspokojí si své ambice a bude se mu po návratu o to raději věnovat.
Nikdo mi nevyvrátí, že mému dítěti nepřineslo hrozně moc to, že jsem už čtvrtý rok doma. Především je na něm vidět, že se mu nevěnuje osoba "chudá duchem". Nepoužívala bych sice vysokoškolské vzdělání jako měřítko inteligence (znám spoustu blbců s diplomem), ale prosím - mám ho taky. Jsem skoro čtyři roky doma, ale nemyslím, že by mi trvalo měsíce seznámit se se všemi novými informacemi a změnami, k nimž za tu dobu ve světě došlo. Činím tak totiž průběžně - od čeho bych měla doma internet? Od čeho jsou noviny, knížky apod?
Ano, mám štěstí, že můj manžel je v práci natolik úspěšný, že si prostě můžu dovolit být doma (o ceně, kterou za to platím jsem diskutovala jinde). Ale i kdybychom na tom byli "jen" průměrně, asi bych se raději na pár let uskrovnila a byla doma stejně. Jsem sobecká a dobrovolně bych nikomu nepřenechala tu radost z prvního krůčku a prvního slova, první písničky, prvního povedeného obrázku a spousty dalších věcí. Předpokládám totiž, že je děti neodkládají, až bude mít maminka po pracovní době.
Já už vlastně na mateřské oficiálně nejsem, protože můj syn chodí na čtyři hodiny denně do školky. Ale podle Vaší rady jsem si spočítala, nakolik se mu věnuju - kromě toho dopoledne velmi intenzivně každou minutu až do 21:00, kdy šel spát (zítra to pravda trochu odfláknu - mám angličtinu tak mě na dvě hodiny zastoupí tatínek). Mrzí mě, že máte samé sousedky, co se dětem nevěnují, ale třeba jste se jen špatně rozhlédl.
|
|
|
|
| Eva,syn13 | •
|
(11.11.2000 17:11:47)
Dano, vis ze v Kanade psychologove prosazuji oblekat dvojcatka kazde jinak?Jiny styl ucesu,jine zajmy,proste kazde dite ma svou mentalitu.Sama sve deti znas nejlepe,ktera barva se jim libi a co je nejvice zajima. Hodne radosti v zivote,i to dalsi miminko.Eva
|
| Dana - dvojčata - kluci - 20 měsíců | •
|
(11.11.2000 19:23:29)
Díky Evi - to, že ve světě doporučují oblékat dvojčata každé jinak vím (prý se tím podporuje jejich osobnost) a také s tím počítám - nyní jde spíš o to, že jsou ještě malí, aby se ozvali, že se jim něco líbí či nelíbí (a v kočárku i na ulici je senzační, když vidíte takovou dvojku - samozřejmě jsem náležitě pyšná máma), takže je zatím odlišuji alespoň barevně. Až trochu povyrostou, předpokládám, že se sami ozvou, do čeho je mám obléknout. S tou pravdou je to trochu složitější - pořád každý klade důraz na mezilidské vztahy, ale když se nad tím zamyslím - co dáme svým dětem do budoucna, budeme-li považovat za velmi důležité všechno materiální a ostatní až potom? I když Marian to má zařízené docela dobře. Prostě chci aby moje děti věděly, že jsem tu pro ně, že je miluji (i když se zrovna kvůli něčemu zlobím) a zároveň nechci, aby nějakým způsobem strádaly po stránce sportovního vybavení apod. legrácek (to totiž také znám - moji rodiče stavěli dům a dost mne trápilo, že nemám to, co ostatní, byť se v té době jednalo o blbé džíny....pochopila jsem až časem, ale trvalo to). Takže jde spíš o nalezení rozumného kompromisu. Marian asi není zahořklý, prostě jeho úhel pohledu je někde jinde, ovšem spočítá-li si, že nebýt bezva babičky (to mají štěstí - já také), těžko si mohou dovolit oba chodit do práce, protože slečna na hlídání v podstatě sebere celý jeden jejich plat nebo alespoň jeho podstatnou část.
Takže díky za ohlas a mějte se krásně.
|
| Sasa | •
|
(11.11.2000 22:21:22)
Chtela bych tu podekovat vsem, kteri se snazili vysvetlit Marianovi ( Ahojovi), ze svet neni cernobily, a ze se nekdy stane, ze clovek zustane s deckem sam aniz na zacatku musela byt nejaka silena nezodpovednost , nahodne poceti , ci jak to Marian popsal a ze stat tu je od toho, aby dokud muzeme od nas bral (pojisteni, dane) a v pripade , ze se dostaneme do situace, ze to sami financne nezvladneme, aby nam pomohl (myslim komukoli - nejen svobodnym maminkam ). Jsem svobodna maminka s rok a pul letou holcickou, miluji ji (jeji otec take, ale nezijeme spolu - vim, ze to neni idealni, ale je to tak) a snazim se aby nijak nestradala ( presto si myslim, ze spis oceni , ze se ji venuji nez ze by mi vycetla, ze ma obleceni po nejakem jinem diteti, nebo treba pujceny kocarek ...) a presto bychom to jiste bez rodicovskeho prispevku a pridavku na deti a toho co "tajne " privydelam nezvadly (aby bylo jasno, jde o prijem z nehoz se odvadi dan i pojisteni, jen je psany na nekoho jineho - a to proto, ze v dobe kdy pracuji potrebujeme pani na hlidani - nemame zadnou babicku, tetu .... proste jsem s malou sama, takze mame pani na hlidani na tech 15 hodin tydne, takze po zaplaceni pani na hlidani mi zbyde tolik, ze kdyby pani na hlidani bylo mozno danove uznat jako naklad, klidne bych to mohla odtajnit... proste par korun na to, abych nemusela pocitat kazdy rohlik nebo prave tuhle dobu , kdy se divam, co noveho na rodine). Predpokladam, ze zrejme patrim do cilove skupinky, jiz Ahoj (Marian ) vycetl kdeco. Sice jsem pred otehotnenim 7 let pracovala a mela pomerne slusny prijem, takze ted bydlime v male, ale nasi garsonce - pripoustim, ze jeste nam zbyly nejake dluhy, ale nastesti uz jen u pribuznych (tata a prateta), kteri pochopili, ze dokud jsem na materske, skutecne nic nemohu splacet - ale ted jsem svobodna maminka a chapu, ze by nekdo mohl namitat, ze jsem to mohla i predpokladat - lepe nedalo se to vyloucit ... jenze to nejde vyloucit nikdy, ze ten druhy neodejde. Na Ahojuv prvni prispevek jsem nebyla schopna odpovedet, ma jedina reakce byla, ze jsem se odpojila a brecela a brecela .... A tak chci jeste jednou podekovat vsem, ktere zvladly korektne a kultivovane Ahojovi ( Marianovi ) oponovat.
Jen technicka poznamka Marianovi, domnivam se, ze ony Pampersky ( alespon kdyz je koupim ve velkem baleni 70ks/385 Kc ) vyjdou stejne nejlevneji, takze je kupujeme i my svobodne maminky.
S pozdravem Sasa.
|
| Eva | •
|
(13.11.2000 15:51:37)
Ahoj Saso,netrap se k vuli tomu co reknou druzi.Takovych Marianu potkas v zivote jeste hodne.Jsi dobra mama,milujes sve dite a to je to hlavni.Nemusis nikomu nic vysvetlovat.Stejne to nepochopi a oduzovat budou dale.Je to jen ztrata casu,ktery jsi mohla venovat sve dcerce.Takze hezky den a netrap se hlouposti druhych.Eva
|
|
| marian | •
|
(13.11.2000 16:03:04)
Ahoj Sasa. Prajem Ti pekny vecer.Neviem preco si plakala nad mojimi nazormi, ale tak akok som vyjadril svoje pocity tak to je. Skus si precitat vsetky prispevky.
Ja som vyjadril nazor na tie slecny, ktore privedu na svet dieta bez nejakej zodpovednosti. Pisal som o matkach , ktore maju deti s vrcholne nezodpovednymi partnermi, cim sa vlastne aj ony stavaju nezodpovedne, pretoze si maju rozmysliet s akym partnerom sulozia. Do akej skupiny sa zaradujes , to neviem.
Ahoj
M
|
|
|
|
|
|
| marian | •
|
(13.11.2000 8:49:22)
Je to skkutocne nadherne, byt s dietatom doma. Len som zvedavy, teda pokial nemate na konte miliony, ked vam vase dieta povie ze potrebuje peniaze na skolu alebo na nejaku odbornu staz co mu odpoviete. Velmi rad by som vedel ake mate vzdelanie, zamestnanie a hlavne aku buducnost chcete pripravit vasmu dietatu. Potom mozeme diskutovat dalej.
|
| Eva | •
|
(13.11.2000 15:34:33)
Ahoj Marian,pracuji jako socialni pracovnice-ohrezene deti.Miliony na konte nemam,ani zadna z maminek,nebo z tatinku.Ono v Kanade je totiz SVOBODNYCH RODICU S DETMI cela jedna tretina Kanadske populace,at az svobodne matky,rozvedeni, nebo ovdoveli.Kazde pate dite zije pod hranici bidy.V prvni rade je zde dite,ktere potrebuje pomoc.Ostatni je vedlejsi.A kdyz se na mne obrati nekdo o pomoc, tak pomuzu.Rady do zivota detsky zaludek nenasyti.Nemame pravo odsuzovat lidi.Sama dobre vim,ze ty maminky dopravaji svym detem to nejlepsi na svuj vlastni ukor.Tvyj dopis zde opravdu nepatri.Kdyby ses nabidl dat obleceni,nebo hracky po dcerce,nejake mamince,ktera je v nouzi,tak bych to pochopila.Ale vychloubat se, jak se ty mas dobre to-nechapu.Misto fotky stastne dcerky,radeji posli na VANOCNI KONTO pro chudsi deti.Zamysli se, proc tolik odsuzujes.Vzdyt ty maminky ani neznas,nikdy ti neublizily.Proc se nezlobis na PAPALASE nahore?Ti rozkradaji po milionech.A jednou tyhle deti budou po nich zplacet dluhy.Tak je to alaspon v Kanade. Ahoj Eva
|
| marian | •
|
(13.11.2000 16:15:34)
Mila Evka, prepac ale mne nejde o to vychvalovat sa mojou stastnou dcerou a mojim stastnym manzelstvom. To sme si so zenou vybudovali sami a je to nasa vec. Mne islo o uplne nieco ine. O to aby sa niektore , myslim tie nezodpovedne maminy nad sebou zamysleli a hlavne aby si uvedomili, ze pre svoje dieta a hlavne pre seba musia v prvom rade nieco urobit samy. Stat im ciastocne pomoze, ale to nie je konecne riesenie. Riesenie je najst si pracu a starat sa o svoje deti. Casto sa stretavam s pohladom, ked mamina sedi v krcme vedla seba ma osuntely kociar, spinave dieta, pije pivo a fajci cigarety. A cely cas si bude nariekat ako sa ma zle , socialne davky na nic nestacia ale pracovat sa jej nechce. A o tom cely cas pisem, o totalne nezodpovednych matkach- skor slecnach pretoze matkami sa stali az po ich neuvazenych krokoch. A este ta potesim, pracujem vo firme, kde si kazdorocne odpustime nejake vyhody, ktore by sme mohli cerpat pre seba a takto usetrene peniaze idu pre deti do detskych domovov. Casto darujeme oblecenie pre deti ktore na to nemaju. A tiez som poslal peniaze pre jedno chore dieevcatko. Na konta neposielam, pretoze je to zbytocne, peniaze sa ja tak minu ucinkom. Vacsinou si predstavitelia chart a podobne kupia drahe auta, alebo sa vyvazaju na helikopterach a to ja skutocne nemienim podporovat.
Tie informacie o chudobnych detoch su z Kanady? To ma velmi prekvapuje, ved Kanada je uz niekolko rokov ako najvyspelejsia krajina s najlepsou socialnou politikou na svete.
M.
|
|
|
| Dana - dvojčata - kluci - 20 měsíců | •
|
(14.11.2000 22:31:12)
Abych nezapomněla odpovědět - Mariane - mám SEŠ (maturitu), momentálně se chystám na VŠ, původní profesí ekonom - nyní pracuji jako účetní - a učím se na zkoušky daňového poradce (mimo to také angličtinu, ve které jsem na mateřské začala pokulhávat - děti ještě neumí)- právě proto, abych mohla pracovat po večerech (když děti spí). Takže - budu-li snob na žebříčku společenském jsem poněkud "poklesla"? - to byl vtip. Jsem v poměrně čilém kontaktu s lidmi, protože mě jednak pravidelně navštěvuje spousta známých i klientů z různých profesí (nejenom kamarádky u kafe....) a za druhé se snažíme čas od času trochu "vypnout" a vyrážíme na různé společenské akce či školení (nehodlám na mateřské zakrnět, protože v oboru, který jsem dělala, jsou změny na denním pořádku). Díky tomu, že máme babičku i dědečka (a nesmím zapomenout na mou milou sestru) v domě a navíc mám muže, který pracuje z části doma (a perfektně vaří - a uklidí si po sobě i kuchyň!!!!), tak v případě, kdy mám velký náraz práce, což je situace opakující se pravidelně minimálně 5 x ročně, prostě vezme nejdůležitější část domácích povinností za mne. Jenomže každý tuto možnost nemá (viz. opravdu svobodné maminky, nebo ty, které nemají ani babičku). Abych nezapomněla - manžel je VŠ vzdělaný. Zřejmě opravdu z výše uvedeného vyplývá, že nebudu úplně typický případ svobodné maminky, protože mám perfektní zázemí, navíc možnost dál pracovat (i se vzdělávat v oboru, který mám ráda), protože chci, aby moje děti měly možnost studovat (i např. dostat lyže apod. hrůzné investice, které nás čekají ((2x najednou)). Jenomže tohle by podle mého názoru chtěla a udělala každá máma ať již s tatínkem nebo bez jen kdyby měla možnost..... Rozumíte mi? Každá máma, pokud má trochu rozumu a má ráda svoje děti (a jiné sem opravdu nepíší) udělá první poslední proto, aby byly spokojené. Teď jde jenom opravdu o to, určit priority v mezích možností, které máme..... Nezlobte se, ale kdybych opravdu byla prodavačka, těžko budu pracovat doma. Velmi se ztotožňuji s názory Jany, která sem často píše, souhlasím také v tom, že bez vlastního přičinění nejde nic, ale někdy (a tu zkušenost mám) nastanou okolnosti, se kterými toho prostě moc nenaděláte.
P. S. - věříte mi, že jsem se zřekla docela fajn kariéry s tím, že budu muset začít znovu (i když ne úplně), prostě proto, že asi nebudu mít možnost zkusit si mateřství znovu? Je to tak, ale bylo to mé rozhodnutí. Těžko ale mohu posoudit situaci vaší (když v ní nejsem) - či svobodné maminky, která nemá to štěstí jako já nebo prostě jakoukoliv jinou. Ono je jednoduché odsoudit, když jste někde jinde...
|
| Jana* | •
|
(15.11.2000 8:05:19)
Milá Dano,
mám ráda Vaše příspěvky a také s nimi velmi často souhlasím. Prostě bych řekla, že se mi líbíte.
Chci vám popřát hodně štěstí při zkouškách na daňového poradce a poté při přijímání na VŠ.
Jen tak mimochodem, není-li to tajné, můžu vědět, kam se chystáte ? Na VŠE ? Už 3 roky doufám, že zavedou vhodné dálkové studium a jen 3 roky sleduji, že od něj ustupují. Asi mi také nezbude nic jiného, než počkat, až budu na mateřské a dodělat si VŠ při ní. Nemusíte mi samozřejmě nic prozrazovat. Jen jsem Vám chtěla popřát hodně štěstí.
Jana*
|
| Dana - dvojčata - kluci - 20 měsíců | •
|
(15.11.2000 20:22:26)
Díky Jani*, právě jsem vyrostla o cca 1/2 metru. Teď bez legrace - myslím, že máme na hodně věcí poměrně podobné názory - zpravidla vyjádříš úplně přesně to, co já pracně okecávám. To nás takhle deformuje telefonování (alespoň si to myslím....). Chystala jsem se (původně) na VŠE, protože jsem toužila po vzdělání nikoliv pro titul, ale po vědění jako takovém. Bohužel, jediné distanční studium, které v Praze letos otevírali, byla Správa regionů, což mne jaksi nebere a v praxi bude k ničemu, přičemž navíc pro malý zájem ještě nedávno tvrdili, že zřejmě vůbec ročník neotevřou... Měla jsem zájem o finance, účto - či nějakou vnitropodnikovou ekonomiku - bohužel, denní studium určitě nezvládnu (prý vyžadují povinnou účast na přednáškách - přičemž nyní složitě plánuji svůj čas a přes den se "nechytám" vůbec). Když jsem to navíc rozebírala s lidmi, kteří zkušenost studia na VŠE mají - bylo mi sděleno, že mi stejně škola do života nic podstatného nedá (viděla jsem skripta a fakt je, že v některých případech, které již z praxe znám se opravdu mýlí...). Navíc jsme celou situaci několikrát přehodnocovali z mnoha stran a fakt je, že např. proto, abych se mohla dál vzdělávat jako auditor nebo další stupně certifikace účetních - zde je titul (VŠ vzdělání) prostě nutností. Za rohem - bydlím kousem od Suchdola, mám ČZU, takže teď zbývá vyřešit malé dilema - zda studovat proto, abych mohla tvrdit, že mám VŠ, či zda se vzdělávat jinak a své vzdělání v praxi uplatnit..... Ještě zapátrám po dalších informacích a uvidím, protože jen proto abych byla ing. vystudovat něco, co mi (krom titulu) nic jiného nedá - to prostě nechci.
Měj se krásně. Dana
|
| Sasa(31) a Sasenka (18 mesicu) | •
|
(16.11.2000 23:36:11)
Ahoj Dano,
po precteni Tvych (doufam, ze nevadi tykani) prispevku, zejm. z diskuze o rodine, bych Te chtela pozadat o setkani. Delam to v teto rubrice, protoze tady je relativne mene prispevku nez jinde, tak si rikam, ze si spis vsimnes :-) Neudelala by sis na nas cas treba na spolecnou prochazku s detmi ? Rada bych si chvili povidala, ale asi nemam natolik jasno, abych psala do zminene diskuze . Pokud se ti bude chtit, tak nam prosim mailni, dik, Sasa a Sasenka.
|
|
| Markéta, 10měsíční Veronika | •
|
(18.11.2000 21:53:18)
Milá Dano,
možná drze se zapojím do vaší diskuze s Janou. Jsem přesvědčená o tom, že VŠ je vždy dobrá věc. Já mám VŠE a do smrti budu tvrdit, že mi mnohé dala. A to i přesto, že jsem drahnou část studií prožila v komunismu. Už tehdy se totiž našli kantoři, kteří hodně četli, věděli a znali svět. Poslední dva roky po revoluci to byl úprk... Ekonomka bohužel není matkám nakloněna. Pokud ji ale chcete vystudovat, dovolím si tvrdit, že je jedno, který obor. První dva roky máte stejné a potom si stejně vybíráte předměty a dá se i přestoupit. Na katedře, kterou jste zmiňovala učí i můj kamarád, který studoval finance a tvrdí, že se musel ještě mnohé přiučit... Jinak je ještě možnost studovat ekonomický institut UK či soukromou VŠ. Škola je i v Hradci. Mnoho štěstí. M.
|
| Dana - dvojčata - kluci, 21 měsíců | •
|
(18.11.2000 23:26:39)
Díky Markéto, za další informace. Jestli myslíš Jindřichův Hradec - tam je distanční studium managmentu, tak to je pro mne zatím trochu problematické, protože opravdu mám jako prvotní cíl být doma s dětmi a dojíždění by zabralo dost času. Takže ještě budu zvažovat jakou školu a kdy začít. V každém případě tě budu informovat, jak to dopadlo. Ještě jednou díky.
|
|
|
| Jana* | •
|
(20.11.2000 8:26:42)
Ahoj Dano,
když dovolíš, budu ti tykat, stejně mám dojem, že ti občas tykám a občas vykám a po internetu mi přijde tykání přirozenější.
Mám na tebe hned několik věcí.
Ke studiu na VŠ. S tou VŠE mi to přijde dost škoda, že nedělají dálkové studium, protože jsem zatím nenašla vzdělání tohoto typu dálkově kdekoli jinde po republice. Teď mám na mysli opravdu finance a účetnictví. Vím, že kdekdo dělá dálkově různé marketingy a managementy, ale to mě moc neláká. Dříve jsem chtěla titul pro titul, takže jsem byla ochotna se na tyto školy přihlásit, ale časem jsem dospěla k tomu, že chci studovat právě finance a účetnictví pod VŠE, ale to nejde dohromady s pravidelným zaměstnáním (tím je i mateřská). Manžel tvrdí, že má asi VŠE dostatek financí, protože ta dálková studia ekonomiky a marketingu a managementu dělají právě často školy, které asi dostatek financí neměly či se chtěly stát zajímavější pro širší okruh zájemců o studium. O ČZÚ jsem uvažovala před 3 roky (dálkově), ale tenkrát jsem dostala rozpis předmětů a odradily mě takové, jako technika zemědělských strojů apod. Nevím už přesně, pod kterou fakultou to tenkrát bylo, třeba je to dnes jiné. Pokud něco zjistíš a budeš ochotna se podělit o informace, budu ti vděčná a předem děkuji. Také jsem následovně přemýšlela o ČVUT fakultě stavební - management a ekonomika, ale manžel to vystudoval a řekl mi, že ani tam se výkresům a čistému stavebnictví prostě nevyhnu. Takže nevím, co s tím. Pak je třeba Centrum distančního vzdělávání pod VUT Brno, ale to už je o penězích (stejně jako jiná distanční studia po celé republice). Zjistila jsem, že placené dálkové studium obdobných oborů na českých VŠ stojí skoro totéž, jako MBA, takže kdybych se rozhodla investovat do vzdělání takové částky, tak už mi to MBA připadá výhodnější (když je to mezinárodní) a můžu to studovat v Praze. Závěr z toho nevyplývá žádný, k ničemu jsem nedošla, jen jsem přestala doufat, že VŠE něco dálkového otevře (teď už není ani to národohospodářství). Dalším problémem je, že auditorství (nevím, jestli i daňové poradenství) vyžaduje vzdělání ekonomického či právnického zaměření a mám obavu, že než bych dostudovala ČZU či ČVUT, tak by se změnil zákon a v něm by stálo něco jako ... vystudování ekonomické vysoké školy ... a ne jen oboru ekonomie pod jakoukoli VŠ apod. Právě jsem byla na školení pro certifikaci účetních a školitelka měla vystudovanou fakultu stavební na ČVUT (nevím přesně který obor) a nemůže se tudíž stát ani auditorem ani účetním expertem. V této informaci je asi obor klíčovým slovem, ale já jsem se jí na to nezeptala.
Trošku mimo naše téma. Jak se dělají dvojčata ? (To byl vtip.) Já bych taky strašně ráda měla 2 děti najednou, tak hledám zaručené recepty.
Mám pro tebe tip na svatbu, četla jsem tvé příspěvky, takže vím, že si ji chcete užít, až na ni došetříte. Já jsem z Moravy a manžel z Prahy, tak jsme se rozhodli to uspořádat někde na půli cesty a všechny jsme nasměrovali do Telče. Byli jsme tam před turistickou sezónou (začátkem dubna). Hlavním přínosem byly nejen nízké ceny (oproti Praze), ale zcela nesrovnatelný přístup lidí (personálu). Na radnici (můžete se brát i na zámku) jsme si vše domluvili telefonicky předem (i to, jaká má být hudba a jak by měl obřad vypadat) a ochotně nám všechny papíry poslali a bleskově vyřídili (svatba se konala 3 týdny ode dne, kdy jsme se rozhodli). O víkendu před svatbou jsme si tam zajeli na výlet a vybrali jsme si hotel s restaurací, zamluvili pokoje pro hosty, domluvili jídelníček ... v místní cukrárně jsme objednali dort a cukroví a to vše bez jediné koruny jako zálohy. V Praze jsem jen v cukrárně otevřela pusu s otázkou, zda dělají svatební dorty a místo odpovědi jsem slyšela 50% záloha. Když jsme tam za týden přijeli (večer před svatebním dnem), domluvili jsme poslední podrobnosti, hotel se sám postaral o nákup ovoce a pochutin, vyzvedli a zaplatili za nás objednaný dort a cukroví a my jsme se prostě nemuseli o nic starat. Třetí den při odjezdu jsem jen dostali účet. Měli jsme například k dispozici i jeden pokoj pro ty, kteří přijeli na otočku a nenocovali v hotelu, aby si měli kam odskočit a třeba se na chvíli "vypařit" a ten nám vůbec neúčtovali. Měli jsme svatbu o 20 lidech, hotel měl i vlastní zahradu, takže jsme seděli i venku, což přivítali kuřáci (skoro všichni) (určitě by se hodila pro děti). Jen větší svatba by se tam (do restaurace) asi nevešla a muzikanti asi také ne. Není to však jediný hotel v Telči. My jsme si ho vybrali vzhledem k našim potřebám a představám. Prostě něco takového mohu jen doporučit. Má to i výhody takové, jako že není třeba aut a řidičů, protože jsme šli na obřad z hotelu přes náměstí procházkou a zpět také. Třeba máte jiné představy, ale musím říct, že když vidím, jak v Praze z radnice leze jedna nevěsta za druhou do běžného provozu (jezdí auta, zvoní tramvaje, ...), tak to pro mě tu poetiku úplně ztrácí.
Měj s hezky. Jana*
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(20.11.2000 20:42:50)
Ahoj Jani*, tos vážně psala ty - neopisovalas? Máme přesně stejnou zkušenost, také mne nejvíc "berou" finance a účetnictví, jenže je to prý jeden z nejtěžších oborů a já nevím jestli si troufnu, navíc dvojčata opravdu nejsou žádná legrace (o tom dále) a denní studium prostě v případě, že ještě pracuji, nepřipadá v úvahu. Když jsem právě o tomhle mluvila se známými, tak mi řekli ať se "vyprdnu" na ekonomku, že titul platí odevšad stejně, jenomže to zase není ono a "chov skotu" opravdu nebude to pravé ořechové. Pro auditorské zkoušky pozitivně vím, že potřebuješ VŠ tak, jak ty uvádíš, ale na zkoušky daňového poradce se chystám (tam stačí SŠ). Jestli je udělám - neváhám a vyrážím směr škola, doufám, že do té doby otevřou již nějaký rozumný ročník distančního studia. O certifikaci účetních také uvažuji, ale protože opravdu teď "škudlám" na vánoce, na zimní oblečky pro kluky a oblek (na tu svatbu) pro tatínka - krásnej, ale 11.000,-- UUUFFFFF, musím si to trochu srovnat. Zaručený recept na dvojčata -
a) budeš chtít holčičku - zatím jednu
b) dohodneš se s partnerem (dostane jméno Anička) - partnerovi by mělo být kolem 50 a měl by mít pár dětí z prvního manželství (není podmínkou)
c) nepůjde to
d) začneš se léčit (Gravosan)
e) zapomeneš ho doma - odstěhuješ se na léto na hory na chajdu
f) za měsíc si dáš smaženici, na to lahev šampusu a v noci objímáš záchodovou mísu.... Celou noc
g) další měsíc vyrážíš k lékaři - těhotná asi nebudu (vždycky tě zlobil menstruační cyklus) - odpověď nebudete, jste!!!! Již devět týdnů. Jééééé a jsou tam dvě. UUFFFF!
i) v pátém měsíci zjistíš, že jsou to dva kluci
j) dvě možnosti - oželíš holčičku, nebo to zkusíš znovu......
Takže - moje babí dodnes tvrdí, že já to mám z hub.
Kluci jsou v nejlepším věku, je s nimi hrozná legrace, pokud zrovna "nemají den" a v případě, že si potřebuji odskočit, je tu někdo, kdo je těch pár minut pohlídá. Díky Bohu za tatínka a babí. Nakecají toho hromadu a vyrobí také hromadu nepořádku. Fakt jsou sladcí. Všem bych je přála, ale nedám, ani nepůjčím.
Díky za tip na svatbu, ještě stále šetříme - v každém případě jsem už dávno zamítla Prahu - ten běžící pás mne opravdu rozčiluje. Uvidíme, těším se na další "podrbáníčko". Ahoj Dana
|
| Jana* | •
|
(21.11.2000 15:51:12)
Ahoj Dani,
když jsem si tvou odpověď ráno přečetla, pěkně jsi mě rozesmála, takže děkuji. Vezmu to trošku bodově.
Zkoušky na daňového poradce - držím ti palce a dej pak vědět, až to nějak dopadne. Já jsem tomu zatím příliš vzdálená, snad časem (za rok, za dva, za tři, ..., ale jednou snad ano).
Certifikace účetních - kdyby mi to firma nehradila (mám povolené oba dva stupně), asi bych do toho ty peníze zatím sama nedávala, ale jak mi řekli nadřízení, je to pro firmu finančně přijatelnější, než kdybych chtěla přidáno.
Recept na dvojčata - hezký a veselý, ale u nás to nemůže fungovat, protože já chci kluka a bude to Albert. (Takže budeme mít určitě holčičku - Adélku). Teď vážně, jsem moc zvědavá, kdy nám to vyjde. Končíme třetí měsíc čištění se a dávání si pozor (pili jsme bylinkový čaj, zobeme vitamíny, hlavně E, C a kyselinu listovou, já navíc ještě maternu), měřím teplotu (dělám grafy) a snažím se jí rozumět (nerozumím), k tomu mám kalendář plodných dnů od astrologa (vlastně se jen chci vyhnout těm, kde hrozí potrat) no a z toho všeho vyplývá, že "vím, že nic nevím" a "přírodo čaruj". Manžel mi k tomu dodal, že tohle všechno mi k otěhotnění prý nestačí, že je nutno také ..., na což při současném pracovním nasazení nějak nezbývá čas a síly (usínáme mrtví ve 22 hodin a vstáváme v 5, mezitím jsme skoro furt v práci či na cestě do práce nebo z práce), takže to bude asi opravdu jen náhoda či zázrak, když zjistíme, že jsme těhotní. Zatím to neberu moc vážně, máme čas a až to bude, tak to bude, ale teda těším se úplně příšerně (manžel tak nějak normálně, říká, že někdy ty děti asi mít musíme, tak proč ne teď - ha, ha, - myslí to z legrace).
VŠ - také letos (jako každý rok) koketuji s myšlenkou zkusit přijímačky. Při současném zaměstnání bych to časově nezvládla (nemá mě tu kdo zastoupit a firma, v níž nikdo nebere telefon, působí divně), ale kdybych náhodou otěhotněla, tak by se to stejně muselo nějak přeorganizovat (viz. mé plány na účetnictví z domu apod.) a pak bych si říkala, proč to aspoň nezkusit, vzdát to můžu vždycky. Takže opět - držím ti palce, pokud se někam budeš hlásit. Tak nějak nechápu postoj VŠE, účetnictví přece není medicína, aby se to nedalo zvládnout dálkově. I kdyby to mělo trvat o rok déle. Navíc je to i pro VŠE přece mnohem levnější. Kdyby se to platilo, tak si ještě vydělají. Připadá mi to spíš jako póza (image) náročné školy. Přece jen je to pořád o tom, jestli člověk složí či nesloží určité zkoušky a kde si to procvičím líp, než v praxi, to opravdu nevím. Některé školy mají například pro dálkové studium podmínku práce v oboru. I to mi připadá jako vstřícný krok, ale postoj VŠE mi tuto školu staví do negativního světla. Přirovnala bych to k tomu porodnicím. Z informací nalezených na serveru rodina jsem nabyla dojmu, že kdekterá porodnice třeba až na konci republiky či u Krakonoše už má míče, žíněnky, vany, soukromí pro ty dva (manžele apod.) při porodu, klistýr, nástřih a holení dle přání rodičky, různé pozice při porodu (vana, sed, klek, ...), jen v hlavním městě běží vše pořád postaru. Spíše bych očekávala, že Praha půjde příkladem. To, co se stalo s CAPem jen potvrzuje má slova.
Mít alespoň občas babičku či dědu musí být super. Tady se mi přesně vrací mé "každý svého štěstí strůjcem" - chtěla jsem do Prahy, tak mám babičku moc daleko. Já ještě nevím, jak to jednou u nás bude vypadat s dětma, hlídáním, studiem, prací, ... prostě jen tak přemýšlím, co bych mohla dělat, jak bychom to chtěli ,... a co z toho vyjde a na co budeme mít peníze, to se teprve uvidí. Ono se to poskládá za běhu samo. Jen si trošku připravuji nějakou možnou variantu. Teď to vypadá, že chci na mateřskou jen proto, abych mohla vést doma účetnictví a chodit na VŠ, ale tak to není. Chci se starat o mimčo (mimča), ale nezastávám názor, že musí být celý den jen a jen se mnou. Dřívější model velkých rodin, kdy všichni příbuzní žili nedaleko, se mi zdál pro oba (matku i dítě) vhodnější. Dnes si to stejně vynahrazují maminky jinými aktivitami (s miminkama) jako jsou plavání, cvičení mateřská centra nebo aspoň procházky s jinýma maminkama, aby právě ti dva nebyli pořád a jen spolu. Občasná změna přináší těm malinkým určitě i více podnětů pro jejich vlastní rozvoj. To vše prostě myslím tak nějak normálně v rozumné míře, pořád považuji matku (nebo prostě toho jednoho rodiče, který je na mateřské) za ten nejdůležitější bod v životě dítěte do jeho 20 let.
Měj se moc hezky. Jana*
|
|
|
| Míša, syn 3 a 3/4 | •
|
(21.11.2000 12:51:37)
Jani*,
dá se vůbec MBA studovat bez předem ukončeného VŠ vzdělání? Co jsem zkoumala já, vyžadovali všude alespoň ukončeného bakaláře. Je ale pravda, že jsem zjišťovala jen podmínky na zahraničních školách.
|
| Jana* | •
|
(21.11.2000 16:15:41)
Ahoj Míšo,
docela jsi mě tím zaskočila. Schválně jsem zavolala na České manažerské centrum a tam mi řekli, že pro studium MBA je nutné VŠ vzdělání (aspoň bakalář). Na www stránkách Open Univerzity je to trošku jiné. Já to tedy tak chápu. Mají takový studijní program (Profesionální diplom v managementu), který ti umožní MBA získat. Řekla bych, že to také trvá déle, snad jako běžné studium na VŠ, ale nejsem si tím jistá, ještě jsem to nezjišťovala. Okopírovala jsem to sem :
Manažeři volí jeden ze dvou postupů dosažení MBA:
1. Stupeň MBA
a) Standardní postup: uchazeč musí být držitelem Profesionálního diplomu v managementu, který představuje 1. stupeň MBA, případně jiné kvalifikace, která je odbornou komisí OU uznaná jako vhodný ekvivalent.
b) zrychlený postup: pokud uchazeč nemá Profesionální diplom v managementu, ani vhodný ekvivalent, má možnost studovat samostatný vstupní kurz do programu MBA. V tomto případě musí splnit také další podmínky přijetí:
1. vysokoškolské vzdělání
2. minimální věk 27 let
3. 4 roky praxe v řídící pozici
2. stupeň MBA
se skládá z úvodního povinného kurzu a ze tří volitelných kurzů, které si manažer libovolně volí z dalších nabídnutých. K dosažení kvalifikace MBA musí být splněn limit 180 kreditních bodů (60 + 60 + 60).
|
|
|
|
|
|
|
|
| marian | •
|
(13.11.2000 16:36:44)
Dobry vecer Radim, som velmi rad, ze ste vstupili do tejto diskusie.Vy ste o tie najvzacnejsie chvile prisli, ale treba sa zamysliet preco. Nechcem to hodnotit ani sa k tomu vyjadrovat, len vam prezradim ako to robim ja. Mozno ste si vsimli ak ste citali aj predchadzajuce prispevky, ze dochadzam 140 km do prace a 140 km z prace. A predsa o nic neprichadzam. Kazdy vecer som doma, ked sa mi podari prist domov pred siestou tak kupem svoju dceru, venujem sa jej cely vikend. Viac sa jej venuje moja manzelka. Ale nech si zrataju mamicky , ktore su niekolko rokov na materskej dovolenke , koko sa venuju detom. Ja ked sa pozriem na svoje susedky, tak deti si nechavaju vozit, cudzim detom, a tie su cele dni vonku same. No ak toto je ta spravna starostlivost tak potom neviem...
A
|
| Dana - dvojčata - kluci - 20 měsíců | •
|
(14.11.2000 22:08:22)
Tedy UFFFF, - dva dny se tu člověk neobjeví (v takové hezké diskuzi) a vy si div neroztrháte občanky... Tyhle stránky přeci nefungují proto, abyste se násilím přesvědčovali jeden druhého o tom, že jen ten váš názor je ten správný. Takže mi udělejte radost a propříště na sebe buďte hodnější. Když se nad tím zamyslíte - nepřipadá vám, že je na světě málo lásky už tak? A že je v podstatě jedno, jestli dá dítěti lásku jenom maminka nebo tatínek (znám tatínka, který sám vyhoval perfektně dnes již dospělé dvě dcery!!!) nebo oba najednou? A zapojí-li se babičky, tetičky, či dědečkové a strýčkové - tím lépe? Prosím vás, nehádejte se........
|
|
|
|
| Míša, syn 3 a 3/4 | •
|
(10.11.2000 14:37:20)
Mariane,
vstupuju do té diskuse, protože se mě trochu dotklo, co jste napsal (i když možná to bylo myšleno trochu jinak; jak už psala Dana - v mluvené debatě by třeba k žádnému nedorozumění nedošlo).
Tedy - bez mučení přiznávám, že jsem v životě žádné sociální pojištění neplatila, dítě si nezodpovědně pořídila ještě na škole (pravda vysoké), tři a půl roku pak pobírala od státu rodičovský příspěvek a rozhodně na tom nechtěla nic měnit (jsem přesvědčená, že pro malé dítě je nejlepší, když se mu věnuje maminka).
Na druhou stranu - ten rodičovský příspěvek byl jediná dávka SSP(kromě porodného), na kterou jsme měli nárok. Říkali jsme mu "malá domů", protože nám tak stát vracel zlomek (a věřte, že směšný) z manželových daní. Přijde mi nesmyslné třídit lidi podle toho, jestli si tu peněžitou pomoc v rodičovství "předplatili" před porodem, nebo jestli to budou eráru "vracet" až následně.
No, ale možná Vás jen štvou stejní lidé jako mě - tedy Ti, co ze sociálních dávek žijí opravdu léta, vyhovuje jim to a vlastně ani pracovat nechtějí. Jako ten dobromyslný pán, co mi v čekárně na Obvodním úřadě vyprávěl, že má čtyři děti, stát mu vyplácí 17.000,-Kč měsíčně (nepřepočítávala jsem to podle životního minima, jestli je to vůbec možné), tak proč by měl chodit pracovat? Jenomže takovéhle "vyžírky" mezi přispěvateli na Rodině nenaleznete, takže i já brečím na špatném hrobě.
Přeju všem pěkný víkend.
|
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(10.11.2000 22:22:45)
Ano, Mariane, také mi "lezou na nervy" lidé, kteří nikdy nedělali a zřejmě ani pořádně nebudou (nikoliv proto,že nemohou sehnat práci, ale proto, že prostě nechat se živit státem je pohodlnější). Tím nechci napadat paní, která si měla miminko na VŠ - to JE PRÁCE a hrozná - studovat VŠ s dítětem není legrace. Nebudu je soudit - každý máme nějaký život - oni svým způsobem pohodlný, protože nemusí ráno vstávat, poslouchat žádného šéfa, na druhé straně neustále "žebrat" u našich skvělých úředníků, protože ti se tak občas tváří.... Nehodlám se také dotknout našich romských spoluobčanů, ale pravdou je, že systému sociálních dávek ve valné většině případů zneužívají oni. Byla jsem se informovat na vlastní bydlení tzn. za jakých podmínek bychom si mohli od úřadu zapůjčit byt, který si na vlastní náklady zrekonstruujeme. Bylo mi sděleno, že byt poskytnou ve výběrovém řízení tomu, kdo investuje nejvíce a nabídne nejvyšší nájem - dobrá, tak to chodí. (Bydlíme v rodinném domku s mými rodiči a sestrou a vůbec to není špatné - prostě mě to jen zajímalo). Takže jsem pochopila a poděkovala a odcházím... A do toho na chodbě od právě jednoho Roma slyším - Tak sem jim řek, že se odsud nehnu, dokud mi nedaj nový bydlení a dobrý - dostal sem 2+1!!! Tak tohle mi pije krev - jak k tomu přijdou ti ostatní? Jinak také chápu Vaši situaci - byla jsem zvyklá dost pracovat (12-14 hodin denně), zastávala jsem ve svém věku poměrně slušnou pozici v soukromé firmě a vydělávala "balík". Už jsem to tu psala, dost jsme ušetřili a to nám pomohlo při investicích do bytu, auta a z počátku i dětí - každý asi ví, kolik stojí výbavička a máte-li dvojčata, těžko něco seženete v second-handu - málokdy to totiž mají 2 x. Taky jsem byla zvyklá na kontakt s lidmi, takže se mi brzo vytrvalý úklid stále stejných ploch a teplé jídlo 3 x denně začalo zajídat. Proto jsem byla také ráda (zní to trochu paradoxně), že manžel začal mít problémy v práci a bylo nutné abych začala doma pracovat a posílila rodinný rozpočet, protože nyní toleruje moje noční vysedávání u počítače (on je vůbec skvělý a tolerantní člověk...). Nejsem dětský psycholog a nechci posuzovat, zda dítěti chybíte, či nikoliv - nyní spíš ne, pokud vím, protože je prostě malé. Já jsem to viděla spíš z jiné strany - mně by se stýskalo a chci si je užít, protože strašně rychle rostou. - Museli jsme vymalovat chalupu a děti nám hlídala moje maminka, kterou milují, se sestrou - pouhý 1 den a noc a půl dalšího dne - telefonovala jsem snad 6 x denně - to by se ze mne každý šéf zbláznil. Teď se tatínek vrátil ze 14-ti denního školení, byl úplně vedle z toho, co kluci nového zase umí a jak vyrostli.... Co tím chci říct? - Že Vás chápu, zřejmě jste jen nedostatečně (písemně je to vážně nanic) vyjádřil to, co jste chtěl říci - osobně neznám nikoho, kdo by sociální dávky pobíral neprávem - zřejmě znám jenom prima lidi....Že jsem také zvyklá na to mít peníze a teď jich prostě tolik není, takže investujeme hlavně do jídla, kluků (boty a Pampersky opravdu nejsou legrace) a když dostanu za úkol koupit si něco na sebe, tak zpravidla docházím k závěru, že nic nepotřebuji..... (mám "našvihané" skříně z dob minulých a móda mě moc nebere). Je to prostě otázka priorit a moje jsou teď trošinku někde jinde.
P. S. - Jo a těžký život? Ten jsem neměla nikdy - vážně, mám se úplně báječně.
Takže Vám všem přeji, abyste se rozhodli jen správně ať již je to dítě a práce nebo jinak, dítě s tátou nebo bez, protože někdy je to lepší i bez tatínka.... Hodně štěstí!!!!
|
| Dana , 29 let , dvojčata 21 měsíců | •
|
(10.11.2000 22:27:38)
Jo a ještě jsem zapomněla - doufám, že všechny ty, kteří tu čtou moc neotrávím délkou svých příspěvků. - Mariane, těch maminek, které otěhotní víceméně náhodou začíná valem ubývat - existuje totiž daleko větší možnost prevence než tomu bylo v dobách minulých.... Nevím, kolik jich znáte, ale já jen dvě z těch mladších (a těm bylo kolem 20) - mimochodem obě mají velmi spokojená manželství. A myslím, že pokud se stane - je to ve valné většině vina naše - nás rodičů, že své dítě nedokážeme poučit dostatečně i tím, že se rozpadá takřka polovina mladých manželství, takže děti prostě nedostávají moc dobrý příklad. Nebudu opakovat Janu, která moc hezky o prevenci psala v rubrice Interrupce.
|
|
| marian | •
|
(13.11.2000 9:03:16)
AhojDana, ked chcem napisat prispevok tak mam na to len par minut a skutocne nemam cas vyhladavat tie najspravnejsie slovicka. Je mi velmi luto, ze okrem Vas nikto tu nepochopil na co som narazal,ale to je ich problem.Doba nie je a ani nikdy nebola jednoducha, a nech mi nikto nevyprava, hlavne z Ameriky alebo z Kanady ako sa tam mamicky venuju detom a hlavne ako dlho su na materskej dovolenke.
To, ze skutocne zijeme velmi spokojnym zivotom , a ze nase dieta je tiez velmi stastne, je to v prvom rade nasa zasluha. Prajem Vam skutocne vela stastia a aby ste na tvarach svojich deti videli vzdy len usmev.
M.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Milada, dcera 11 dní, syn skoro 5 let | •
|
(19.11.2000 18:26:53)
Přeji všem dobrý večer,
koukám, že ten den, co se mi narodila Terezka, se tu rozběhla pěkná diskuze. Zběžně jsem to teď pročetla a chtěla bych vyjádřit podporu Daně(s dvojčaty) a Míše(s jedním klukem) - nakonec s oběma jsem si před časem několikrát dopisovala. Myslím si, že dobu, kterou trávím se svými dětmi nelze absolutně nahradit a pokud by nám manželův příjem nestačil, také bych to řešila nějakým uskrovněním a ne mým odchodem do práce. Já jsem začala znovu pracovat až když bylo synovi 3 a 1/4 roku a řešila jsem to celodenním hlídáním - chtěla jsem jít do práce ne z důvodů ekonomických, ale z důvodu, že obor, kde se pohybuji, se mění velmi rychle. Ovšem po pár měsících jsme s manželem usoudili, že na sebe a zejména na syna prostě nemáme čas, přicházíme domů až když spí a odcházíme, když ještě spí, jsme vyčerpaní, já jezdila přes celou Prahu 2xdenně -tzn. 3 hodiny na cestě... Jistě, byly tu víkendy, ale to nám nestačilo, za ty peníze nám to prostě nestálo. Tehdy jsem začala uvažovat o druhém miminku (manžel chtěl již dávno) a vrátila se zpět na MD a pak jsem již zůstala úplně doma. 8 měsíců jsme se snažili a pak to teprve vyšlo. (Už jsem z toho byla zoufalá).
Nyní máme maličkou holčičku a jsme moc šťastní a je mi teď úplně jedno, co se v mém oboru děje... No, budu se to snažit trochu z povzdálí sledovat...
PS:Pro Danu:je to holka, tak snad tříselná kýla nehrozí, jak jsem byla v porodnici ujišťována.
Pro Míšu(Milenu)syn ty antibiotika dobral, výtěry byly negativní, do školky ho zatím nedáme. Dcera se narodila 38+6, což je úplný zázrak, že jsem to vydržela tak dlouho!
Omlouvám se všem na Rodině, že zdržuji dlouhým příspěvkem a PS-kama.
|
|
|
| Alena,svob.matka,dvojčata 2,5roku | •
|
(24.11.2000 16:12:43)
Ahoj Zuzko,
docela chápu tvé obavy.Sama jsem tím prošla a pěkně se v tom vymáchala.
Takže před porodem :
- nechej si na matrice udělat společné prohlášení rodičů,kde se otec přihlásí k otcovství.
Podle $95 zákona o rodině máš nárok jako neprovdaná matka na příspěvek na výživu od otce dítěte.Záleží na vztahu vás obou, ale radím, podej si žádost podle tohoto paragrafu ještě před narozením dětí na Obvodní soud v místě tvého trv. bydliště.To kdyby si otec otcovství rozmyslel,po narození se to hůř vymáhá, před narozením to platí automaticky domnělý otec po dobu 2 let od kdy si to určíš,od početí, nebo od porodu.
- na sociálce (v místě bydliště) máš nárok na příspěvek na výbavičku = výše závisí od příjmu za posledního 1/2 roku.
Po porodu:(žádá se na sociálce)
- nárok na všechny sociální dávky (porodné se do soc.dávky nepočítá).Vyplácí oddělení soc.dávek
- po ukončení placené mateř.dovolené, jestliže tvůj příjem nedosahuje život.minima budeš doplácena do život.minima -musí se žádat- odbor sociál.věcí na měst.správě.Nedají automaticky.Pozor,životné minimum se vyplácí od doby, kdy o to požádáš, ostatní dávky se vyplácí s měs.zpožděním.Když si doplácená do živ.minima,máš nárok na příspěvek 15000/rok jako jednoráz.příspěvek - nákup postýlek, kočárků ...
A nenech se odradit na sociálce,jsou tam pro nás.Když ukážeš že se nebojíš tak opadá i arogance.
Zdraví Alena
|
| Zuzka, 22 let | •
|
(27.11.2000 13:59:57)
Milá Alenko,
nejprve Vám chci poděkovat za Vaši odpověď. Ale pořád trošku tápu.
Vím, že na úřadě by mi to vysvětlili, ale raději chci být připravená.
Asi nemusím žádat o příspěvek na výživu od otce, když spolu bydlíme a příjmy máme dohromady, že?
Co se týká příspěvku na výbavičku, nejsem si jistá, zda bych vůbec něco dostala (nerada bych se ztrapnila), beru v průměru devět čistého.
Doplácena do životního minima budu moci být až za těch 28 týdnů, co budu na placené mateřské dovolené. Následně budu muset jít zažádat na sociálku o "rodičovský příspěvek".
Za jak dlouho po porodu si mam na sociálku zajít pro ty ostatní dávky? A jaké to vůbec jsou? Vyplatí mi sociální dávky třeba i zpětně za několik měsíců?
Určitě budou počítat společný příjem všech členů domácnosti.
Jsem vlastníkem družstevního bytu, kde mám trvalé bydliště jen já a můj bývalý manžel, který tam už skoro dva roky nebydlí. Otec dítěte je hlášen jinde, byť spolu teď bydlíme.
Jestli budete mít chvilku na odpověď, budu Vám moc vděčná.
Zuzka
|
| Stáňa(40)+Ondra(6,5) | •
|
(27.11.2000 15:45:50)
Ahoj Zuzko,
já už jsem tu před časem v rámci diskuse na nějaké otázky týkající se sociálních dávek, mateřské dovolené, rodičovského příspěvku a podobných věcí odpovídala (něco jsem psala i konkrétně Tobě, ale to Ti zřejmě v následné diskusi rozpoutané okolo toho, jak dlouho má být žena na MD a nakolik má spoléhat na sociální dávky, uniklo - ta odpověď byla z 3.11.).
Některé ty odpovědi byly v této rubrice, něco jsem tuším psala i do rubriky "O čem si povídají maminky...", už si ale nepamatuji kdy. Nicméně psala jsem si tyto odpovědi nejprve ve Wordu a pak teprve kopírovala do diskuse, takže je mám ještě k dispozici. Budeš-li chtít, ozvi se na můj mail (nahoře), já Ti to zkopíruji a pošlu, popř. pokud pak budeš chtít ještě něco konkrétního, pokusím se Ti k tomu něco najít (100% odborník v tom nejsem, ale mám přístup k právním předpisům).
Aleno,
musím se přiznat, že nevím, že by byl nárok na příspěvek na výbavičku (podle mne by mohlo jít jedině o finanční příspěvek sociálního odboru, na který však nárok není ). Pokud si pamatuješ, podle kterého právního předpisu jsi takovýto příspěvek dostala, budu ráda, když mi to napíšeš.
A všem se omlouvám za předchozí nedokončené příspěvky - opakovaně jsem na ťukla na něco jiného než jsem chtěla (a měla)
|
| Šárka | •
|
(12.12.2004 13:53:06)
Zdravím Vás všechny,
před 2 dny jsem zjistila, že jsem v jiném stavu a nyní zvažuji zda si miminko nechat. Nejsem si ale vůbec jistá, jestli budu schopná sebe a miminko uživit. Jsem bez přítele, pracuji bez smlouvy a bydlím u rodičů, kteří nevím jak se s tím vyrovnají.
Díky za odpověď
|
| Lenka | •
|
(13.12.2004 14:25:32)
Milá Šárko,
nikdo z nás za Vás nebude moci udělat tak složité rozhodnutí které na Vás čeká. Možná tomu nebudete věřit, ale trochu Vám závidím, to že budete maminkou. Já sice dítě nemám,mám sice práci, ovšem vždy člověk v životě touží po věcech, které nemá. Určitě i Vaši rodiče se budou maximálně snažit Vám pomoci. Nemyslím, že by to byla neřešitelná situace.Před půl rokem porodila jedna z mých klientek, bude jí 18 až nyní a musím říct, že nastávající babička s dědečkem byli a jsou úžasní. Ona měla velké obavy, studuje totiž střední školu. Do školy se vrátila,v rodině museli program přizpůsobit děťátku, ale jde to. Uvidíte,že vše zvládnete. No až se na vás to malé děťáko podívá, věřte mi, s odstupem času se sama sebe budete ptát, proč jste přemýšlela i o jiné variantě, než je porod. Být matkou je dar, poštěstí se vám jednou, dvakrát v životě! Přeji vám hodně klidu a hodně štěstí a zprávnou volbu.
Budete-li se chtít na cokoliv v těhotenství zeptat, můžete kdykoliv.
Krásný den.
|
|
| Nadia@ | •
|
(22.12.2004 8:56:02)
Sarko ja jsem byla dlouho svobodna matka a bydlela jsem u rodicu! Dite jsem vychovala sama, je z nej spolehlivy, sobestacny milujici syn! Verte, ze prvni roky se daji prezit u rodicu, pak uz jde dite do skolky, nejak se to da vzdycky udelat! Mne to materstvi za svobodna vlastne vyhovovalo vic, nez tohle z manzelskeho svazku. On ten chlap doma neni vzdycky nejvetsi vyhra, kdyz je detatko malicke, ne kazdy prebaluje a koupe, kolikrat by chtel, ale miminko je uplakane, proste uzijte si to, ze dite vam bude velmi blizke, bude jen vase. a hlavne zajdete uz ted na urady a zjistujte, jake kroky je treaba podniknout, aby vse probihalo v klidu (zajem ci nezajem otce a podobne). Financne se to da zvladnout. treba materske mliko nic nestoji, oblecky na nejmensi jsou po second handech kolikrat jak nove, muzete sledovat inzerci, kdy lidi daruji spoustu veci prave lidem v situaci, jako je ta vase. VUbec se nebojte!
Z pohledu dnesniho, kdy klukovi tahne na deset, musim rict, ze to byly nejkrasnejsi roky meho zivota!
|
|
| Mima | •
|
(22.12.2004 19:07:33)
Sarka, bola som v takej situacii pred rokmi. Teraz viem ze moje rozhodnutie bolo spravne. Dietatko som si nenechala. Asi pred 6 rokmi som stretla mojho manzela, mame 2 rocnu dcerku a viem ze moj zivot mohol byt aj tak pekny ale vedela som ze tomu dietatu nemozem dat vsetko co si taky maly cloviecik zasluzi.Je to jedno ako sa rozhodnes. Tak ci tak budes s tym rozhodnutim ostat na zivot. Ja som na moje rozhodnutie nezabudla do dnes ale vedela som ze situacia by urcite bola ina. Nebola by som v zivote tam kde som dnes a nemohla by som mat veci ktore mam dnes. To znamena pohodlny zivot pre dieta a dobru buducnost. Nevies co sa do buducnosti moze stat a mozno toto ma byt tvoja cesta zivotom a mozno ti toto dietatko prinesie vela stastia ale toto rozhodnutie je len na tebe. Jedna vec je ista, ze to nebudes mat asi lahke na dlhsi cas. Rodicia su rodicia aj ked pomozu ale kompletna rodina pre dieta je kompletna rodina. Aj ta sa moze sice rozpadnut ale aspon si skusila. Nikdy nevies co sa stane. Ja moje rozhodnutie urcite nelutujem a som velmi stastna s mojim zivotom teraz. Mam kompletnu rodinku a stastny domov pre moje dieta. Drzim palce do buducnosti.
|
|
|
|
|
| Dana, dvojčata | •
|
(27.11.2000 19:40:18)
Ještě pro Zuzku - kdyby "čistě náhodou" nestihl tvůj partner uznat otcovství před porodem, jde to udělat i následně (bohužel - neznám lhůtu), my jsme jeli uznat otcovství a na kontrolu k lékaři - skončilo to porodem. Takže klukům potom jen "vyměnili" rodný list, protože to prostě funguje tak, že tvé miminko dostane příjmení po tobě a až v momentě, kdy otec uzná své otcovství, bude případně změněno...
|
| Zuzka, 22 let | •
|
(28.11.2000 11:49:15)
Zápis o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů je asi to jediné, co jsem zatím zvládla. Nosím ho v těhotenské průkazce, předám ho v porodnici a tak doufám, že nikde neuvidím příjmení naší holčičky po mně.
Myslím, že lhůta na sepsání zápisu o určení otcovství až po porodu je pouhých 14 dní, pak už se to musí vzít přes soud.
Zuzka
|
|
|
| Jana | •
|
(9.1.2001 8:10:36)
Aleno ,
chci tě poprosit,také se nevyznám v žádostech o sociální přízpěvek,a podle čeho jsi získala přízpěvek 15000,-Kč na nákup postýlky ,kočárku,či výbavičky,nerada bych se na úřadech strapnila pro neznalost těchto věcí a nechala se odbýt,určitě by to tu zajímalo více čtenářek,pokud mi odpovíš a poradíš,rád jim to přepošlu.
Hodně zdraví a štěstí vám všem v novém roce Jana
|
| Kateřina, 27.týden | •
|
(26.2.2001 12:16:33)
S přítelem, se kterým čekám dítě, jsme se rozešli. Já jsem docela ráda, soužití nevyhovovalo ani jednomu, nutno podotknout, že k početí došlo hned na začátku našeho mileneckého vztahu. Mám jen otázku, jak je to po narození miminka, když se vyplňuje rodný list dítěte. Příjmení bude mít samozřejmě po mně, ale stačí když já uvedu v porodnici otce do rodného listu dítěte nebo se kvůli tomu musí někam na matriku? Jestli ano, kdy, před narozením nebo až po? A co když otec dítěte není "k sehnání", to do rodného listu uvedou "otec neznámý"? Také bych chtěla vědět, jestli má takový člověk právo na mně vymáhat styk s dítětem.Po našich neshodách nemám z toho všeho dobrý pocit a bojím se, že mi bude chtít dělat naschvály. Předem děkuji za odpověď.
|
| Míša, syn 4 roky | •
|
(27.2.2001 11:07:47)
Ahoj Katko,
je to složité rozhodování a moc bych Ti přála, aby se Ti podařilo najít co nejlepší řešení pro vás všechny tři.
Na jednu stranu bez otce v rodném listě budete ty a miminko "nezávislejší", bude jenom Tvoje, rozhodovat o něm budeš jen ty sama. Na druhou stranu - stát se může v životě cokoliv a třeba někdy budeš pomoc od otce svého dítěte potřebovat. Teď máš asi práci a možná i dobře placenou, ale po narození dítěte může být všechno jinak.
Hlavně bych se na to ale zkusila podívat z pohledu dítěte. Pravděpodobně bude chtít vědět, kdo je jeho táta. Třeba by se necítilo dobře, až by do všech formulářů vyplňovalo do kolonky otec "neznámý". Samozřejmě se můžeš v budocnu vdát a Tvůj manžel může dítě adoptovat (a pak by bylo jednodušší mít "dítě bez otce", jinak bys k osvojení potřebovala jeho souhlas), ale nemusíš a dítě pak prožije s poloprázdným rodným listem celý život.
Podstatné ale je i jak se k tomu staví Tvůj bývalý partner. Nepíšeš, jestli on sám se chce nebo nechce k dítěti hlásit. Podle poměrně nové úpravy (tuším že od léta ´99) má dokonce muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, možnost podat u soudu návrh na určení otcovství (viz §54 odst.1 Zákona o rodině). Samozřejmě nevím, jak moc je to u vás pravděpodobné, ale tatínek se může k dítěti hlásit v podstatě i proti vůli maminky.
Pro případ, že se dohodnete - otcovství se dá určit "souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo soudem" (§52 odst. 1 zákona o rodině) a to i "k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato" (§53). Tolik suchá řeč paragrafů. Jak postupovat konkrétně Ti bohužel neporadím, protože jsem to na vlastní kůži nezažila, ale třeba se ozve ještě někdo další.
Měj se krásně.
M.
|
| Kateřina, 27.týden | •
|
(27.2.2001 11:58:56)
Ahoj Pavlíno a Míšo,
moc vám děkuji za odpovědi na můj dotaz ohledně otcovství.
Chápu tedy správně,že pro zapsání otce do rodného listu dítěte je potřeba učinit "souhlasné prohlášení rodičů před matričním úřadem", jinak úřady uvedou "otec neznámý"? Nestačí uvést otce ústním prohlášením matky v porodnici??
Předem děkuji za odpovědi
|
| Stáňa(40)+Ondra(7) | •
|
(27.2.2001 20:01:31)
Ahoj Katko,
to, co Ti napsala Míša a Pavlína jsi pochopila zcela přesně. Jen na základě prohlášení matky skutečně dítěti otce do rodného otce nezapíší. S otcovství jsou spojené natolik závažné důsledky, že není možné, aby domnělého otce matka označila jen tak bez dalšího (jistě si dokážeš představit, jak by to bylo možné zneužít - tím nechci říci, že to hodláš udělat Ty). Takže buď se dohodnete na souhlasném prohlášení nebo otce neuvedeš anebo je ještě možnost podat návrh, aby otcovství určil soud. Jak už psala Míša, všechna řešení mají svá pro i proti a je jen na Tobě, abys zvážila, jaké řešení bude pro tebe, ale především pro dítě to nejlepší.
|
|
|
|
| Petra*Sluníčko* | •
|
(28.6.2003 10:41:34)
Ahoj všem!
Prosím o Vaše zkušenosti a názory. Jsem už v osmém měsíci těhotenství. S otcem dítěte jsem měla vztah rok a půl. Když jsem mu ve 3tím měsíci řekla, že s ním budu mít dítě (dříve jsem ho nesehnala, nebral telefony a nereagoval)řekl mi, že s náma nechce mít nic společného. Teď stále říká totéž a v klidu vyhrožuje, že pokud bude jakkoliv jeho otcovství určeno (soudně- test DNA), bude žádat hned, jak to půjde o určení dítěte do jeho péče, souhlas k adopci mi nikdy nedá a budeme se tedy stále soudit. Myslím, že mu jde o to, aby nemusel na děťátko platit. Myslím si také, že některé věci jsou v životě dané. Je biologickým otcem mého dítěte, tak proč ho neuvést? Na druhé straně mám velký strach, že nám bude dělat problémy. Je pro mě velmi těžké se rozhodnout. Každé dítě ma přece na otce právo. Nebudu mu lhát. Chtěla jsem se s otcem na všem rozumně dohodnout, nic jsem od něj nechtěla žádat. Teď jsem však v takovém stavu, že když vyhrožuje, mám chuť se pustit do toho soudní cestou a dostat z něj vše, na co má miminko právo. Pro sebe to přece nechci.Problém možná je, že je student, ale zodpovědnost přece musíme za své činy mít všichni. Děkuji Vám všem za odpovědi a pomoc při mém těžkém rozhodnutí.
Petra
|
| Jitka | •
|
(29.6.2003 23:51:29)
Jsem svobodná matka a se svou dcerou žiji sama od samého začátku.Přítel mě opustil,když jsem byla ještě v porodnici.Dceru ale navštěvuje a výživné také platí.(vše po vzájemné dohodě u soudu jsme nebyli).Měla jsem si nechat u soudu potvrdit,že je dcera v mé péči nebo je to jako samozdřejmost,když jsem s dcerou sama?Prosím poraďte někdo co nejdřív.Dcera už brzy oslaví 3 narozeniny a nerada bych něco zmeškala.Většinou se vše k soudu podává do tohoto věku dítěte.Děkuji mockrát za odpověď.
|
|
| Eva | •
|
(30.6.2003 0:03:13)
Ahoj Petro,z mých zkušeností ti radím otce neuváděj!!!Až budeš mít toho drobečka v náručí a otec dítěte se s tebou bude soudit a bude ti ho chtít vzít budou to těžké chvilky.A co kdyby ten spor vyhrál?Dáš mu své dítě?Uvést otce do RL můžeš i později,ale něco se za to platí.Já jsem BOHUŽEL otce uvedla a dnes toho moc lituji.Dítě má právo na oba rodiče,ale určitě bude radši jen s mámou šťastnou,spokojenou a klidnou než mít otce na papíru,občas ho vidět a mámu s nervama na dně.CHlapi umí pěkně psychicky týrat a odneslo by to jen tvé dítě.Přemýšlej a hlavně se rozhodni správně.Ahoj.
|
| Jitka | •
|
(30.6.2003 0:10:44)
Jsem svobodná matka s 1 dcerou a budu se stěhovat do domku k mé matce a jejímu příteli(žijí spolu v jedné domácnosti již 10let).Domek je postaven jako dvojdomek a tak budu mít s dcerou tři místnosti s koupelnou a WC.Mám nárok na příspěvek na elektriku,vodu,...?Dům je psaný na přítele mé matky.Musím být tedy u nich jakoby v nájmu nebo půlku domku vlastnit,abych tento příspěvek dostala?Děkuji za odpověď.
|
|
| Petra*Slunicko* | •
|
(30.6.2003 10:16:53)
Ahoj Evi!
Dekuji za Tvuj nazor. Chci Te jeste poprosit, zda by jsi mi mohla napsat vice svych zkusenosti. Pokud nechces tady, posli mi e-mail. Dekuji Petra
|
| X | •
|
(2.7.2003 20:03:30)
Ahojky, myslím, že když otce neuvedeš stejně si tím moc nepolepšíš, protože karta se může jednou obrátit, on si to může rozmyslet až za pár let dostane rozum a může on naopak tvrdit že je otcem dítěte - podat návrh k soudu atd.
Jsem svobodná matka, přítel nás opustil po roce a půl, když jsem byla asi ve 3měsíci, uvedla jsem otce do rodného listu, on to popřel, takže soud nařídil testy otcovství, ty vyšli pozitivní - zaplatí je tedy on. Stojí 17tisíc. A na základě toho se bude určovat výživné...a to zpětně od narození dítěte...No a ikdyž mi znepříjemnujě život kde může nelituji toho a nemám strach, že by ho mohl dostat do péče...Vždyť kdo by o tom mohl rozhodnout,když tvrdí že není otcem, s dítětem se nestýká a nemá o něj nejmenší zájem? A to že ty se o dítě staráš a dobře se dá prokázat velice lehce,ne?
Kdybys chtěla vědět víc nechej mi mail a napíši. Začínám mít bohaté zkušenosti:-)
Přeji ti hlavně pevné nervy, budeš je potřebovat!
|
| Petra*Slunicko* | •
|
(3.7.2003 9:14:05)
Díky moc za to, ze jsi napsala. Neuvedla jsi sve jmeno. Pis prosim na pytrisek@tiscali.cz Dekuji pekne *Petra*
|
|
|
|
|
| Andrea (syn Martinek) |
|
(28.7.2003 23:55:19)
Milá Petro,
jsem v podobné situaci jako ty. Mám půl ročního syna, jeho otci jsem o svém těhotenství řekla,hned po té co jsem se to dozvěděla a on mi jen řekl, že "to nechce". Od té doby už se mnou nepromluvil. Nejprve jsem uvažovala, že ho do RL neuvedu, ale po té jsem se dozvěděla, že o mě roznáší lži, jaká jsem kurva a kdoví s kým vším jsem nespala. Vzhledem k tomu, že jsem z vesnice, tak se mě to docela dotklo, a rozhodla jsem se ho uvést. Také proto, že mi bylo jasné, že pokud ho neuvedu, tak si všichni řeknou, že on má pravdu a já ani nevím s kým to mám.
Určení otcovství je docela zdlouhavá věc. Nejprve ho uvedeš jako otce na matrice, matrika to postoupí soudu, ten si tě po šestinedělí vyzve, ty tam přijde a učiníš prohlášení, že on je otec. Na to si vyzvou jeho, aby se k tomu přišel vyjádřit - to trva další měsíc. Když on řekne, že se otcem být necítí, tak Ti přijde vyrozumění. A ty, nebo odbor péče o dítě, podají k soudu žádost o soudní určení otcovtstí. A jak jsou ty naše soudy pomalé, tak předvolání k prvnímu stání Ti přijde, nejdříve v půl roce dítěte. Tam pokud to půjde rychle rozhodnou o tom, že se budou dělat testy DNA, my na nich ještě nebyli, čekámá až nám přijde předvolání. Každopádně chci říct, že je biologickým otcem a svého syna ještě neviděl. A i tvůj bývalý přítel, se jistě nepožene podívat na dítě, které nechce. A pokud až do rozsudku dítě neuvidí, a pak bude o něj žádat, tak mu ho žádný soudce nedá. Myslím, že každý právník, by to zcela bez problému uhrál na to, že se o dítě nezajímal ani v době těhotenství, ani po porodu a nyní se chce jen pomstít, za to že má platit. Pokud se chceš ještě na něco zeptat, tak mi napiš na email: andrea.fofo@seznam.cz,
na diskuze moc nechodím.
|
| Corra | •
|
(29.7.2003 0:18:45)
Test DNA se dělá min. v jednom roce dítěte.Odebere se krev potenciálního otce,matky a dítěte.Případně se vyfotí všichni tři Polaroidem.Výsledky jsou tak za měsíc
|
|
|
|
| AniTina | 
|
(5.7.2003 0:00:05)
Ahoj, taky jsem řešila jestli napsat otce do RL, nebo ne. Přítel sliboval když jsem zjistila že jsem těhotná, že se o nás postará. Pak když jsem byla v pátém měsíci a papíry na matrice byli vyplněné (naštěstí jsem napsala, že příjmení bude po mě), tak se rozmyslel, řekl že rodinu nechce, ale slíbil že bude jezdit a posílat peníze. Nedostala jsem ani korunu. Takže žiju z příspevků od sociálky, nebo tedy spíš nás obě živí moji rodice. Malé je 8 měsící a i když jsem jemu i jeho rodičům psala hned z porodnice a zvala je na návštěvu, podívat na malou tak ji ještě nikdo z nich neviděl. Soud už byl třikrát a on se ani jednou nedostavil. Taky jsem na něj naštvaná a přemýšlela jsem co bych dělala kdyby se časem chtěl s malou stýkat. Právník mi řekl, že zrušit otcovství nejde, ale adopce, tedy v případě že bych se vdala, by jestli nadále nebude mít zájem mohla být bez problému. Prý za určitých okolností nemusí biologický otec ani souhlasit.
Ještě bych se chtěla zeptat: Jaké máte zkušenosti s neplacením výživného? Co dělat, když bude po soudu a on peníze stejně nepošle? Je nějaká lhůta po které se dají peníze soudně vymáhat, nebo se to dá hned jak nezaplatí, třeba další měsíc? Předem děkuji za rady.
|
| Miška, 3 děti | 
|
(5.7.2003 7:13:49)
Pokud otec neplatí výživné několik měsíců, tak podáš k soudu žalobu o neplacení. Jenže soud může být za delší dobu a další čas zase trvá, než rozsudek nabyde právní moci. Soud může ale navrhnout strhávání výživného ze mzdy. Jsem ale laik, takže to tak ber:-) Vím, že když můj bývalý muž prostě dva měsíce nezaplatil, tak jsem nic nenadělala. Musí to být delší dobu....asi...
|
| LFNikita | 
|
(9.7.2003 1:31:52)
Milé maminky, omluvte prosím můj zásah trochu mimo vaši diskuzi. Asi bude rozumnější vzít to a oslovit vás všechny globálně:-)
Vy, které jste přispěly svými příběhy do diskuze na téma veselé historky o Vašich dětech, prosím, zavítejte do mého klubu "Chcete Vy a Vaši mrňousci být součástí pěkné nové knížky???"
Najdete tam následující vzkaz a mou prosbu.
Přijďte prosím a nenechte si své skvělé příběhy jen pro sebe!!!
Milé dámy - chcete, aby o Vás a Vaší ratolesti byla napsaná knížka?
Jestli ano a souhlasíte s tím, že Váš příběh bude použit v mé nové knize, napište mi své příběhy ze života Vás jako maminky - jaké bylo Vaše těhotenství, porod, péče o miminko...Beru příběhy veselé i smutné, jen ať jsou zajímavé a nevšední!Prosím do pěti let Vašeho miláčka, zatím. Ráda si s Vámi popovídám o čemkoliv. A děkuju:-)
A ještě něco - pokud je Vaše story delší, použijte k tomu prosím můj e-mail : BabyBook@seznam.cz Pokud ještě připojíte fotku v dobré kvalitě, budete mít možná jednou prima památku na báječná léta:-)
|
|
|
| Corra | •
|
(28.7.2003 19:58:41)
Ahojky AniTino,budu psát jenom bodově,tak se nezlobte.stejné problémy jsem měla a mám s mím ex-podnikatelem.Záleží taky hodně na soudci jak rozhodne,občas to jsou perličky.Ohledě styku-ted se mužeš odvolávat na to,že je malinká,že ji kojíš a vydrží bez jídla max 2 hodiny a z vlastí zkušenosti vím že o tak malinké děti není zájem.Styk ve starším věku jsme řešili nedávno,mladý pán měl požadavek,že je chce vidět každou sobotu 6 hodin a odvážet si je.Přitom je neviděl od roku a pul mladší dcery.Soudce mu nasoudil 1 hodinu každých 14 dní:-)Ohledně adopce tad už naštěstí soud nerozhoduje podle přání otce,musí rozhodnout ve prospěch dítěte.Výživné stačí když nezaplatí 1 měsic.Je možnost podání u soudu žádost o exekuci.Je to exekuce bud na plat,exekuce na obstavení učtu,nebo majetková exekuce.Sopud si od dotyčného vyžádá adresu zaměstnavatele a číslo učtu a doložení placení výživného.Pokud se zjistí,že to výživné neplatí tak bez jakéhokoliv stání mu tu exekuci uznají.Sepsat žádost Vám pomuže sociální pracovnice.Hlavně si nenechávejte dát exekuci na běžné výživné,jenom na to dlužené.Pokud tam bude i běžné výživné a z jakéhokoliv duvodu se to protáhne,tak se muže stat že budete bez výživného hodně měsícu.A z vlastí zkušenosti mužu doporučit posílat otci upozornění na korespondáku.Slušně mu napíšu kolik a za které měsíce mi výžiné dluží,zmíním se o exekuci,prodeji firmy a o policii.Zabírá to rychle.Ex bydlí na vesnici a tam si to přečtou na poště a za chvilku to ví celá vesnice a mají téma k hovoru.Pro trestní oznámení je lhuta neplacení 6 měsicu po sobě,ale stačí když zaplatí jenom 20 Kč tak už se to prý nemuže podat.Nevim,tohle jsem ještě nepotřebovalaPřeji Vám at to pro Vás dobře dopadne
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)