MartinaNov (dva rošťáci |
|
(18.9.2009 9:54:03) vzpomínám na loňské léto, kdy jsme celá rodina i blízké okolí všichni padli za vlast při jakési střevní chřipce. Začal náš tehdy dvouapůlletý chlapeček, zvracel. Manžel měl "jenom" průjem, ze mě to ovšem lítalo všemi směry. Situace, kdy máte strach ze vzdálit ze záchodu, ale musíte, protože vaše ještěskoromimi zvrací obloukem (ve stylu: snědl jsem piškot, vyzvracím celý balík) a je z toho vyděšené. Do toho je třeba neustále prát a sušit oblečení, protože už ani jeden nemáte co na sebe, prcek vše ve chvilce zašpiní. K tomu padne manžel a aby nebylo málo srandy taky babi, u které jsme přechodně bydleli díky rekonstrukci (na tu jsme si "dovolili" na ty tři dny zapomenout, což se nám později poněkud vymstilo). Díky objednané schůzce u gynekologa (zapomněla jsem zmínit svůj první trimestr těhotenství - tudíž jakákoliv medikace nepřicházela v úvahu - matko - chcípni) jsem požádala svou možnáněkdybudoucí švagrovou, aby prcka pohlídala. Což o to, teta hlídá ráda, bohužel pro ni není příliš rezistentní vůči chorobám... Další oběť, samozřejmě nakazila i mého bratra, ten měl pouze "lehký" průběh. Protože mu nebylo tak špatně, zajel něco zařídit k mé babičce a i tam se zákeřný virus uchytil.
Nikdy nezapomenu na ten pocit bezmoci, kdy jsem viděla, jak virus kosí všechny mé potenciální zachránce dříve, než mě mohli přijít spasit (rozuměj jít si sednout k mému bezvládnému dítěti a chvilku ho hladit místo mně, abych se mohla aspoň trošku prospat). Nemám potřebu, aby se o mně někdo staral tak, jak si to Bellana představuje.... teda beru to zpět, taky bych si moc ráda dopřála takový servis, ale vím, že mi už léta hýčkání skončila.... v podstatě by mi v případě nemoci stačilo, kdyby někdo ze mne sejmul břímě péče o mé ratolesti (k 3,5 letému torpédu přibylo 10ti měsíční torpéďátko).... Ale dobrovolníci jaksi zmizeli z povrchu zemského, či co.... Anebo si pamatují, jak dopadli loni a dávají si majzla, aby se nám vyhnuli obloukem????
|
Sylva2 | •
|
(18.9.2009 10:23:56) Belano, mé velké díky, moc jsem se nasmála. Jenom mi to bohužel něco připomíná, že by to u nás bylo stejně. Martino
|
|
asmara |
|
(18.9.2009 10:55:59) i mě se připomnělo story, jak jsem nakazila širokou dalekou rodinu. jeli jsme švárovi na oslavu padesátin na druhý konec republiky. nemáme auto, takže busem. nikdy nevolností netrpějící synek si stěžoval na divné stavy okolo žaludku, moc jsem tomu nevěnovala pozornost- dokud obloukem nepozvracel přední třetinu autobusu. s mnoha omluvami jsem opucovala dítě, spolucestující i sedačky, dojeli jsme do místa uřčení, kde čekala delegace příbuzných. dítko se vypotácelo z autobusu a poblilo jim špičky....zbytek víkendu měl stereotypní průběh - já i dítě zavření v zadním pokoji, já přikládám mokré hadry na čelo a vynáším kýbly se zvratky. v něděli před odjezdem už virus skočil i na mě, naštěstí to ještě nebyla krizovka, ale domů jsme jeli radši vlakem v kupé hned vedle záchodu.... jen jsme se s prckem se trochu vzpamatovali, skončil s hlavou v míse manžel a švagr volal, že blijí všichni, kdo byli na oslavě - asi patnáct lidí dlouho nás pak nepozvali....
|
Cipora |
|
(18.9.2009 12:41:20) aj Asmar tak to byla teda poradna oslava na kterou asi nikdo nezapomene My se pridavame s pozdravem se chripkou /at uz sloni, jeleni nebo medvedi/ nebot i kdyz je pocitac nachylny k virum tak ne timto zpusobem Jinak Belli moc hezky clanek kazda mama mame v sobe sily lvice a hrosice, ale ty jsou jen na extremni pripady. A jeste jedna mala, ale dulezita technicka: Nedavejte detem nemocnym chripkou /a obecne/ acylpyrin, zvysuje to u nich riziko Reyova symdromu, neurolog. onemocneni ohrozujiciho zivot.
|
|
Blanka + 2 děti | •
|
(18.9.2009 16:34:57) Tak takhle nějak dopadla předloni oslava 90-tin naší babičky (z taťkovy strany). Protože se konaly u taťky doma, přijela jsem mu na pomoc i s naší tehdy 4-měsíční dcerou o týden dřív. Při té příležitosti jsme i s manželem zajeli i druhé babičce (z mamčiny strany). Z tý bohužel až při našem příjezdu vylezlo, že jí je už druhý den špatně a že má průjem... To byla sobota... Dneska už vím, že ani otočit se mezi dveřma by tehdy nepomohlo, ale v tu dobu mi to manžel dost vyčítal... Noc z pondělí na úterý jsme já a manžel ztrávili na WC. Já u taťky, manžel u nás doma. Já do toho ještě hlídala dceru, aby se nedejbože nezadusila zvratkama + převlíkala postýlku podle pořeby. V úterý ráno jsem se dovlekla k nejbližšímu dětskému Dr. pro pomoc.(cca 500 m od domu) Při návratu jsem byla schopná nám (mně i dceři) jen "uslat" u taťky v obýváku na zemi. Nést dceru do patra do mýho pokoje jsem si netroufla, na rozložení gauče nebylo ani pomyšlení. Dcera si hrála s hrazdickou, já vedle ní ležela jak mrtvola a občas se ji pokusila nakojit... Záchrana přišla až odpoledne, kdy jsme udělali společně přesun o patro výš a byli tam až do čtvrtka. V ten den to skolilo oslavenkyni. Poslední, co jakž takž stihla, bylo převzetí pugetu a daru od starosty za asistence strejdy (já byla dopolende ještě nepoužitelná, taťka v práci). Ve 3 odpoledne už to neustála a strejda si pobyt u nás neplánovaně prodloužil, až do taťkovo příchodu. V pátek už jsem byla naštěstí fit a stihla jsem připravit jak dort tak ostatní věci na sobotní oslavu. V sobotu se u nás sešlo cca 20 lidí, všichni samozřejmě byli gratulovat marodovi. Kolik lidí to nakonec odneslo nevim, ale bratra to skolilo už ze soboty na neděli (a tím přišel o nedělní rande se slečnou...), taťku tuším v pondělí a nakonec se z toho vzpamatovával měsíc. Ostatní se raděj nepochlubili, ale několik marodů určitě bylo... Později jsem se odzvěděla, že tou dobou v mém rodném městě řádila tzv. jednodení střevní viróza, která kosila už od pohledu...
|
|
|
natalka 01 |
|
(19.9.2009 21:20:27) Ježiš, měli jsme to samé v květnu, akorát jsem s mladším dvouletým skončila na kapačkách, kvůli dehydrataci, neudržel ani vodu. Poté co ho zavodnili, jsem druhý den v nemocnici zkolabovala já a to doslova, omdlela jsem a pak to ze mě lítalo. Pustili nás předčasně domu a postupně to skolilo 14 lidí. Teď pro změnu ležim s virozou, nehodlá se mě pustit :-( a před hodinou průjem chjooo
|
|
|