Vždycky jsem byla hypochondr. Stonání mám z dětství spojené s příjemnými okamžiky, kdy ležím ve své posteli, obklopena hrnky s čajem, sirupy na kašel, talířky s ovocem a pochutinami všeho druhu, knihami, časopisy a hračkami."/>
tisk-hlavicka

Hypochondrova zhouba

18.9.2009 Bellana 66 názorů

Vždycky jsem byla hypochondr. Stonání mám z dětství spojené s příjemnými okamžiky, kdy ležím ve své posteli, obklopena hrnky s čajem, sirupy na kašel, talířky s ovocem a pochutinami všeho druhu, knihami, časopisy a hračkami.

Růžové závěsy v okně jsou zataženy a dětský pokoj se noří do příjemného narůžovělého šera. Polštáře pod zády jsou načechrané a příjemně mě objímají, když poslouchám oblíbené pohádky z gramofonových desek. Nemoc mě učinila středem zájmu celé rodiny. Náležitě jsem si to užívala. Nechávala se rozmazlovat. Pochopitelně teď nemám na mysli vážné a skutečně nepříjemné choroby, ale taková lehká podzimní viróza měla prostě něco do sebe. Nebo třeba žaludeční neuróza. Tu jsem si pořídila v maturitním ročníku na gymnáziu jako následek strachu z matematiky. To byl přesně druh újmy, u které mě všichni litovali (a já sama sebe), a která mě uchránila písemky z integrálů, ale na druhou mi nehrozila vážná újma na zdraví.

Jednou jsem při běhu na 1500 metrů omdlela. To byl šťastný okamžik. Konečně jsem si mohla připadat jako slabá a křehká dívka. A navíc jsem do konce školního roku byla osvobozena od tělocviku... Fascinace nemocemi mi zůstala až do dospělosti. Samodiagnóza se stala mou druhou přirozeností. Už mi nestačilo mít v lékárničce jen oblíbený „cilimpilínek” neboli acylpyrin, který jsem coby dítko vyžadovala při každém zakašlání. Prošla jsem si obdobím hluboké důvěry ke klasické medicíně a po mírném zklamání jsem navázala hluboký a vášnivý vztah k homeopatikům, bylinám a přírodní léčbě. Ať tak či tak, stále věřím v magický účinek pilulky a sirupu.

Jenže stonání už není, co bývalo. Za bezdětna jsem mohla vyčerpaně klesnout na lůžko, dovolit pečovateli (zprvu matce, po vylétnutí z rodného hnízda nahrazené manželem) přikrýt mě až k bradě a moci zkrušeně sténat a nechat si servírovat léky, knihy, hudbu, filmy a neustálou pozornost. Po narození dětí je vše pochopitelně úplně jinak. Nikdy jsem nebyla žena údernice, co by s vysokou horečkou a bolestí kloubů zaťala zuby, přehodila těžké břemeno přes rameno a s vypětím všech sil a do roztrhání těla setrvávala ve vysokém pracovním nasazení. Naopak, mým ideálem byla bledničková viktoriánská hrdinka, jež se půl života proválí v mdlobách na sofa, zavinuta do hřejivého plédu. Bohužel, být zároveň chudokrevnou pacientkou s vlahým horečnatým pohledem a matkou od rodiny, nejde dohromady. Lépe řečeno, dětem jsou vaše mdloby úplně fuk.

Poslední půlrok by za jiných podmínek (třeba za podmínek že bych měla k dispozici chůvu, kuchařku a uklízečku) jevil jako naplnění mých dětských tužeb. Neuplyne měsíc, abych domů nepřivlekla nějakou nemoc (a většinou se o ni nesobecky podělím i se zbytkem rodiny). Jenže všechny moje pokusy zhroutit se do postele bývají uťaty už v zárodku. Vzpomínám si na vskutku vydařené loňské Vánoce, kdy nás postihla vyčerpávající střevní chřipka. Pominu-li hezké zážitky jako třeba Agátu, která mě pozvracela štědrovečerní večeří, nebo probdělou noc, kdy jsem topornými pohyby zombie podávala své prvorozené dceři misku na blitíčko, nemohu se nezmínit o okamžicích zoufalství, kdy jsem nebyla schopna opustit toaletu, ale přesto jsem svými holčičkami byla nucena, abych sedíc v křeči na míse, s krůpějemi potu stékajícími z vršku hlavy až mezi půlky, předčítala Ferdu mravence.

Jistěže když jsem si pořizovala děti, počítala jsem, že se o ně budu v době nemoci starat. Ale nikdo mě neupozornil na možnost, že můžeme s dětmi marodit současně, ba co hůř, že dětský organizmus se s nemocí popere během pár dnů, zatímco já se budu mátožně ploužit po bytě týdny. Nedošlo mi, že když se stanu matkou, zploditelkou, ochránkyní rodu a srdcem domova, že se budu muset vzdát role ubohé litované souchotinářky.

„Tak si lehni,” nabádá mě vždy manžel. Zřejmě se mě snaží pobavit. Když jsem s dětmi sama doma, můžu si lehnout tak nanejvýš na podlahu mezi kostičky stavebnice, kterými mě děti budou zasypávat při hře „pohřbena pod lavinou”. Děkuji pěkně, tomu já neříkám příjemné stonání. A když už je muž doma, tak většinou sám kvílí, kašle a smrká tak, že mi pocit solidarity nedovolí schovat se v ložnici a nechat ho napospas dětskému rafinovanému sadismu. A pokud je náhodou zdráv a já využiji chvilky, abych položila rozpálené čelo na chladivé povlečení polštáře, děti mě stejně s neomylnou jistotou ohaře na lovu vyčmuchají a pokoušejí se mě léčit údery botou přes hlavu případně lámáním žeber. Ke ztracené idyle narůžovělého světla a pohádek na gramofonových deskách to má vskutku daleko.

Píšu tyto řádky v okamžiku, kdy moje tělo po dvoutýdenní viróze (manžel, též hypochondr mi se svitem naděje v oku sdělil, že se jistě jedná o prasečí chřipku) vypovídá službu. Sedím zhroucena v koutku místnosti a nevěřícně pozoruji, jak děti, které ještě před dvěma dny žhavily jak kamínka, vesele vrší uprostřed obývacího pokoje mohylu z mých bot. Jak se dostaly do botníku, je mi záhadnou, ale nemám dost sil, abych se po probdělé noci, kdy jsem jim podávala nápoje, aplikovala panadolové čípky, utírala jim nudle a hladila je po čele, aby usnuly, vstala ze židle. Co vstala ze židle...nemám sílu ani otočit hlavou, abych si pořádně prohlédla dílo zkázy za mými zády.

Zdá se, že časy, kdy jsem mohla spočívat v laskavé péči ostatních, jsou už dávno pryč. A narůžovělé světlo? To asi spatřím pouze v případě, že mi praskne žilka v oku.

Autorka má vlastní webové stránky http://www.bellana.estranky.cz/

Názory k článku (66 názorů)
:))) fisperanda 18.9.2009 8:56
*Re: :))) Jana+3 princezny 18.9.2009 9:15
*Re: :))) Blanka 21.9.2009 10:50
Ta nostalgie..... Natanela 18.9.2009 8:57
*Re: Ta nostalgie..... Dagmar, dvě holčičky 18.9.2009 10:39
**Re: Ta nostalgie..... MrakovaK 18.9.2009 10:45
***Re: Ta nostalgie..... Dagmar, dvě holčičky 18.9.2009 10:47
**Re: Ta nostalgie..... lklasinka 19.9.2009 8:52
Bell Stáňa a dva kluci 18.9.2009 8:59
*Re: Bell Zawgat_Mohammed 18.9.2009 14:53
rodinné nemoci MartinaNov (dva rošťáci 18.9.2009 9:54
*Re: rodinné nemoci Sylva2 18.9.2009 10:23
*Re: rodinné nemoci asmara 18.9.2009 10:55
**Re: Nedavat detem acylpyrin Cipora 18.9.2009 12:41
**Re: rodinné nemoci Blanka + 2 děti 18.9.2009 16:34
*Re: rodinné nemoci natalka 01 19.9.2009 21:20
To byly časy Vlastivila, 3 zlobidla 18.9.2009 10:54
Bell, remus 18.9.2009 11:9
*Re: Bell, Marcela, Ondrášek 05/05 18.9.2009 11:46
**Re: Bell, remus 18.9.2009 12:25
*Re: Bell, Lída+2 22.9.2009 9:46
přechození nemoci Jaana2 18.9.2009 11:39
*Re: přechození nemoci Feliz 18.9.2009 12:11
*Re: přechození nemoci wer 18.9.2009 18:3
**Re: přechození nemoci Danka a Klárka 19.9.2009 20:32
hezke jana 18.9.2009 12:3
podobné - spavec gajka111 18.9.2009 12:52
pocta tchýni martina 18.9.2009 13:59
*Re: pocta tchýni Iva, dva kluci 18.9.2009 14:36
*Re: pocta tchýni JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 18.9.2009 17:30
**Re: pocta tchýni pavla 2 deti 19.9.2009 0:21
***Re: pocta tchýni Jana+3 princezny 19.9.2009 9:30
ano, nemocna matka je prusvih... 7kraska + jedna 18.9.2009 14:20
Bellano, to snad není pravda, Jana, 2/07+10/08+5/11 18.9.2009 14:25
*Re: Bellano, to snad není pravda, Bellana 18.9.2009 16:40
a co naše matky?? Kukajs (Mája+Jožka+Tom) 18.9.2009 14:38
*Re: a co naše matky?? Teraza Horáková 18.9.2009 14:47
**Re: a co naše matky?? Venice+3 18.9.2009 15:0
***Re: a co naše matky?? Jana+3 princezny 18.9.2009 16:26
****Re: a co naše matky?? Tvoje horší já 19.9.2009 9:2
*****Re: a co naše matky?? Tvoje horší já 19.9.2009 9:3
******Re: a co naše matky?? Jana+3 princezny 19.9.2009 9:39
****Re: a co naše matky?? VIP 19.9.2009 21:13
*****Re: a co naše matky?? Jana+3 princezny 21.9.2009 8:36
*Re: a co naše matky?? Anetka 18.9.2009 15:5
*Re: a co naše matky?? Anezka73 18.9.2009 18:53
**Re: a co naše matky?? Valkýra 18.9.2009 18:55
***Re: a co naše matky?? Valkýra 18.9.2009 18:57
****Re: a co naše matky?? Anezka73 18.9.2009 19:4
****Re: a co naše matky?? Anezka73 18.9.2009 19:5
**Re: a co naše matky?? Káťa,2 kluci 22.9.2009 12:50
Nemá cenu se o něco snažit s nemocí... Jednazměsta 18.9.2009 15:10
prozření v porodnici x.sky 18.9.2009 15:13
Ondřej Hypoch čili Hypoch Ondra. :o) 16.5Salám&Lajka14 18.9.2009 16:31
*Re: Ondřej Hypoch čili Hypoch Ondra. :... Bellana 18.9.2009 16:39
hypochondři matka a tchyně M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 18.9.2009 23:55
Vánoce se střevní virozou Kočanská 19.9.2009 12:3
jako obraz svetlana 19.9.2009 17:50
*Re: jako obraz Arónie 19.9.2009 19:12
úžasné :-DDD Jiřina,Julie 3/01,Martin 1/06 19.9.2009 20:4
Bellano, Petrýsek 20.9.2009 7:10
super Barbora Dědičová 20.9.2009 13:20
*Re: super Ipserka 21.9.2009 9:14
*Re: super Stázi 2 21.9.2009 11:3
:-)))) Sharinka 21.9.2009 10:0
http://tojesila.cz/ honza 28.9.2009 19:46




Vyhledávání článků podle věku

Fotky podle věku

Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.

Naše milovaná ---ADELINKA-----ADELINKAFilípekEliška 3.8.2010Naše ADÉLKA ve školce:-)(ve fialovém tričku)FotbalistaFotbalistaTo jsem pěkná čarodějka .....ADÉLKA.......Naše princezna AdélkaADÉLKA A PEJSEK

Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.

Přihlásit k odběru

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě

(C) 1999-2016 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.

Zajimavé odkazy:
   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.