Eva | •
|
(18.9.2015 9:30:12) Já bych spíš své dítě učila, že když se OBA uskromníme (oba budou mít mokrý rukáv), tak se pod ten deštník vejdeme oba a oba budeme převážně v suchu.
|
Eva | •
|
(21.9.2015 7:21:00) Ono to je asi hodně o aktuální situaci, celkovém přístupu rodiny atp. Já bych svého syna chránila stejně - protože měl zdravotní problémy a nachlazení pro něj bylo riziko. Mí rodiče by mě vzali do náruče, nesla bych deštník a byli bychom schovaní oba (vzpomínka z dětství). Pokud jde o to, že "všichni stejně" - můj táta mi v lese vždycky dával všechny lesní jahody (příklad), které našel s tím, že je nemá rád. Svým malým dětem jsem dělala totéž... Vím už, že je táta rád měl, ale ještě radši se díval, jak je blaženě pojídám. A také jsem si všimla, že mé starší, náctileté, dítě podobně podstrkuje dobroty malým dětem, případně je nosí mě, když ví, že to je něco, co mám moc ráda. Nenaučila se tedy tomu, že je středobod světa, ale tomu, že někdy je radost z darování větší, než radost ze spotřeby. Syn je ještě malý, ale z drobností vidím, že něj také sobeček nebude.
|
|
Koulička M |
|
(22.9.2015 16:13:02) Já vám nevím, ale mně se zdá, že má otec suchou hlavu a synátor je teda mírně omoklý, takže mi to spíš přijde, že tatínek šel tak nějak napůl schovaný a syn asi víc, ta mokrá záda - znáte to, když je pořádná průtrž, tak jste stejně mokří úplně celí, deštník nedeštník......... a tohle mi přijde že už sundává deštník, protože už neprší, nebo ho jen tak nese a nechce ho hned mokrý skládat........
|
|
|