Názory k článku V mléce příčinu většiny potravních alergií nenajdete, je to mýtus

Pokud je mleko homogenizovane, kasein se prave nejak vic vstrebava.Proto kupuju jedine pasterizovane

Hodně zavádějící článek. Patřím k těm, komu alergii na bílkovinu prokázali. Po letech na dietě se to dost spravilo, hádám že se uzdravila střeva. Ovšem i nadále mám laktozovou intoleranci, zvládám kysané výrobky, některé sýry a nepasterizované nehomogenizované mléko. Ona i ta homogenizace muze dělat problémy. Problém je v tom, že běžné mléko je na hony vzdálené tomu, na které se adaptovali naši předci - krom všech těch technologických uprav je to i otázka krmiva - dnešní dojnice dostávají vědecky sestavené krmné dávky postavené z nemalé části na kukuřici, obilovinách, mlátu (a v jiných krajích i soje), aby při nepřirozeně vysoké dojivosti mělo mléko potřebný obsah bílkovin a dalších složek. Krávy našich předku žraly hlavně trávu. A tohle se prostě taky někde projevit musí.

a kterou lactasovou deficienci máte na mysli při popsaných úvahách o ní ?

"Laktázová aktivita v dospělosti chybí jen v asijských etnicích (čínské, japonské) a v černošské populaci.

Zcela jiná je situace v indoevropské populaci. Její etnogenetický základ je v pastevecké populaci západní euroasijské stepi zachovávající laktázovou aktivitu i v dospělosti. Tito jedinci byli evolučně výrazně zvýhodněni, protože v mléce přijímali vysoce hodnotnou potravu. Jedinci s laktázovou aktivitou se s větší jistotou dožívali dospělosti a předávali tuto pozitivní vlastnost potomstvu. My patříme do populace, kde ztrátu laktázové aktivity - která je příčinou laktózové intolerance - v dospělosti vykazuje do 10% populace," upřesňuje odborník."

Odborník by měl možná taky upřesnit, jak si věci stojí s nezávislou domestikací krávy (tura) v severovýchodní Africe a tisíciletým využíváním krav a pitím mléka v černošských populacích Afrického rohu (kde jsou, řečeno Škvoreckého slovy, černoši opravdu hodně černí) a Sahelu?

Že má indoevropská populace "etnogenetický základ" v západní eurasijské stepi, je kapku sporné, přinejlepším nedoložené, nehledě na to, že mluvit v souvislosti s Indoevropany o etnogenetickém základu je od základu nesmysl, stačí si srovnat Portugalce, Bělorusa a Inda. Už původní pra-indoevropská populace, o níž nevíme přesně, kde žila (existuje víc více či méně věrohodných hypotéz), byla už možná sama o sobě smíšená, a pra-indoevropština vznikla právě smíšením dvou odlišných jazykových základů. V každém případě se Indoevropané šířili a na západě absorbovali obrovskou masu jiné populace, o níž ani s určitostí nevíme, jakým jazykem hovořila, ale geneticky je odlišná dodnes, na severu ugrofinské populace, žijící původně až k hranici stepí (díky tomu mají Baltové a mnozí - ti severní - Germáni a Slované modré oči a plavé vlasy), na východě drávidské a jiné. V každém případě přinejmenším někdy od 3. tisíciletí př. n. l. nějaká jednota mezi etnikem (etnicitou) a geny už neexistovala.

O evolučním zvýhodnění pomlčím, autor má znalosti spíš základní úrovně.

Jinak k využívání mléka domácích zvířat v potravě došlo podle všeho až ve 4. tisíciletí, dávno po domestikaci krav, ovcí a koz, a to na Blízkém východě, ne někde v eurasijských stepích, kam tento vynález dorazil z Blízkého východu a šířil se odtud dál, na východ stepním pásmem a na sever do tajgy, mezi pastevce sobů.

Úplně na závěr: nechci snižovat renomé prof. Krejska, co se týče jeho vlastní specializace, což je výzkum střevní mikroflóry a imunologie, tomu nerozumím sám a podle všeho má pan Krejsek solidní bibliografii.

Souhlasím, ale naši předkové nepili pasterizované mléko. Já třeba s trávením mléka trochu problém mám, ale s mlékem rovnou od krávy ne, domnívám se, že je to proto, že průmyslově zpracované mléko je enzymaticky úplně mrtvé. (jinak samozřejmě jsem ráda, že nedostanu tuberu atd)
Jinak ten článek
Už podle nadpisu
vím, kdo je v podpisu.