Názory k článku Houpací koník, nebo hnusáci lepáci?

Autorka napsala moc pekny clanek,ale jako obvykle jsou matky,ktere se namisto venovani se detem,brouzdaji na netu a kritizuji kde co.Kdyby si radeji vsimaly deti a "nekrafaly" hloupe po diskuzich.Nechapu,kde berou tolik casu.

Ha. Já si říkala, odkuď to mám. NO, to musí bejt zápotonda na krchově pyšnej, že se to tak uchytlo :)

Pokud někdo televizi nechce, prosím, jeho věc. Ale to, že někdo má televizi, ještě neznamená, že na ni musí koukat od rána do večera. Já sama se na televizi dívám velmi málo, ale chci ji doma mít právě proto, abychom měli možnost výběru, jestli se chceme dívat nebo ne. Dokážeme se bez problémů zabavit i bez ní, sama za sebe nemám pocit, že by mi kradla čas, protože když už se na ni dívám, tak už jsem většinou tak utahaná, že bych se stejně k ničemu jinému nedonutila, nebo při jejím sledování něco kutím.

ahoj,

nechci pobuřovat, jen se ptám.

nešlo by tu televizi vyhodit? když někdo nutně potřebuje info o světě nebo filmy, tak se to dá opatřit přes internet, z novin a z dalších zdrojů.

my ji nemáme už dlouho, ještě před dětmi jsme zjistili, že se stejně nekoukáme, tak jsme ji dali pryč. nechybí nám. s odstupem soudím, že život s televizí má víc mínusů než plusů. zažila jsem obojí.

naše děti zbožňují dětské idoly - Hello Kitty, Bořek, Cars, princezny, všechno, co mají rádi vrstevníci. občas nějaké video vidí u kamarádů nebo příbuzných, ke Kitty, Bořek i Cars jsou různé pracovní sešity, knížky, pexesa, takže jsou v obraze a mohou rozebírat s kamarády své idoly bez toho, aby se na ně koukaly na dvd nebo televizi. Nejvíc se mi líbí časopisy. Obsahují kromě čtení i spoustu kreativních nápadů a je tam ten kontakt s tím hrdinou! k narozkám a svátkům dostávají i oblečení s obrázky aktuálních hrdinů.

až budou potřebovat vidět nějaký film, tak jim ho jednorázově půjčím nebo se na to mrknem u kamarádů. Syn třeba takto viděl dvakrát Cars a od té doby si vystačí s tím, co viděl a vzpomíná nato při hrách s auty a zdá se mi naprosto spokojený. naopak když někde koukají na televizi (jako třeba ve školce, a to tam chodí jen dopo), tak jsou potom takoví uvaření a dceru z toho bolí hlava.

když příjdeme domů z venku a já vařím večeři nebo musím při nich udělat jinou nedokladnou práci, tak se musí zabavit sami a docela jim to jde. jsou každý jiný - divoký kluk a introvertní holka, ale takto jsou nuceni najít cestu i jeden k druhému.

hraček mají minimum. bylo jich tu hodně, ale zjistila jsem, že mě rozčiluje to pořád uklízet, takže jsem je vyhodila a vůbec nikomu to nechybí.

díky za Vaše názory.

Milada

já si teda taky ráda hraju - třeba vyrábím, ale s hračkama to fakt už né, ale nikomu to neberu, když to chce dělat