Názory k článku Přirozená výchova dětí - oč jde?

Na to nepotřebuji montesori. Učitelka ve školce, kam chodí moje vnoučata to umí taky.

ahoj Linda. riesila som takuto situaciu so svojimi detmi, starsi ublizoval mladsiemu. bola som z toho hotova. pokial zacal popoludni, este som to zvladala, chapala som, ze je uz unaveny, ale ked s tym zacal uz od rana a pokracovalo to cely den (bitie, zhadzovanie z gauca, kludne 5x za sebou). musela som sa im stale venovat, alebo mladsieho nosit. samozrejme aj dostal, ale nepomohlo to a uvedomila som si, ze by musel dostavat kazdy den a to predsa nejde! uz som ho zacinala skoro nenavidiet...tak som s tym chcela nieco robit a narazila na knihu Respektovat a byt respektovan. a pochopila som, co je to nastavit pravidla, dat na vyber - mozes sa tu hrat s nami ale nezelame si, aby si komukolvek ublizoval. inak sa budes musiet ist ukludnit do vedlajsej izby. tam som ho odviedla a povedala som mu: az sa ukludnis, prid, radi sa s tebou zahrame. samozrejme tam nezostal ani sekundu, nezatvarala som ho, ale pochopil. a samozrejme to neslo zo dna na den, samej mi to trvalo aspon rok, nez som si na to zvykla, je to fakt obrat v mysleni. ja som tiez musela pochopit, ze nejde o to, aby deti posluchali na slovo, ale aby robili to, co je spravne. a ja som sa hrozne ukludnila. beriem to asi takto: mas na vyber, bud urobis to, co je spravne, alebo nie - a nesies si nasledky, ale prirodzene nasledky, nad ktorymi je treba obcas porozmyslat. je to skratka na tebe. (priklad, ako som to riesila ja, ked uz toho bolo prilis, pripominam, ze sa jednalo o 4rocne dieta): mlatite a hadate sa cele dopoludnie, popoludni sme chceli ist do mesta - bohuzial nemozme, takto sa ludia k sebe nechovaju, bojim sa, ze spadnete pod auto a ja som tak vycerpana vasimi hadkami, ze sa na to necitim a nemam uz chut nikam ist). davam detom co najviac na vyber - mozny vyber, nemozu si vymyslat cokolvek a nedirigujem ich zbytocne, beriem na vedomie ich nazory. a strasne to pomaha. ked chcem, aby sa dieta chovalo slusne, musim sa v prvom rade chovat slusne aj ja. proste mu nerobim to, co by sa od neho nepacilo mne a ani si to nenecham. to znamena, ze napriklad nerozkazujem. ak je nieco potreba urobit, tak poviem, ze je to potreba urobit z toho a z toho dovodu. obcas nejaky rozkaz samozrejme vyklzne, obcas aj kricim, kazdy ma predsa blbu naladu, je unaveny, deti to prepisknu, nie som predsa stroj. ale ked pravidla porusim ja, tak sa im za to ospravedlnim. tak ako by to malo byt a co ocakavam aj od nich. a sme v pohode...

Ale třeba na vysokých školách to taky tak funguje, že je dětem ponechána určitá volnost. Na začátku semestru se stanoví, že do konce semestru mají odevzdat semestrálku a je to na nich, kdy jí vypracují. Mohou si vybrat termín, kdy z jakého předmětu budou dělat zkoušku a jestli se budou učit průběžně a nebo až těsně před zkouškou je zase jen na nich. Přistupuje se tam k dětem (lidem) víc s respektem.
A se zaměstnáním je to podobné, člověk si může svobodně vybrat práci, která ho baví.
A o co víc budou děti vychovávány tak, že něco mají udělat pouze tehdy, když nad ním stojí někdo s bičem a nebo když za to mají slíbenou odměnu, o to víc to budou vyžadovat v dospělosti a do práce budou chodit jen proto, že tam musí (tedy neradi)a výkony budou podávat pouze tehdy, když jim bude za jejich nesplnění něco hrozit nebo budou mít něco slíbeno, namísto uspokojení potřeby seberealizace, potřeby uznání a úcty a samozřejmě také uspokojení fyziologické potřeby.

Já si zase myslím, že děti od přírody mají zájem na tom, učit se nové věci a sebezdokonalovat se.
Vemte si, jak se naučily samy od sebe chodit, mluvit ... Také nikdo nad nimi nestál s bičem nebo jim za to nesliboval odměny, jedničky ... To až postupem času je dospělí "zkazí" odměnami a tresty.

A mám dojem, že v alternativních školách není ponechána dětem absolutní volnost. Společně s dětmi učitelé předem nastaví pravidla a pouze v rámci těchto pravidel je dětem ponechána určitá volnost a možnost výběru.
A podle mého názoru nezasahuje učitel pouze pokud vše funguje tak, jak má. Pokud ne, zasáhne.

V montessori se take dodrzuji pravidla, nekdy pro nekoho neprijemna. V tom se porad mijime, resp. vy tvrdite, ze montessori je bez hranic, coz neni pravda.