Názory k článku Jak jsme se rozhodli (ne)vzít si hypotéku

Asi bych měl začat tím, že jsem mladší bratr autora, je mi 21 let a vlastní děti nemám a studuju vysokou školu. Většíny "velkých akcí" jsem osobně aktivně účastnil. Pro ty zkažené konzumní společností dnešní doby dodávám, že se v rodině se za práci neplatí, prostě oba víme, že až jednou budu potřebovat, tak mi bude také pomoženo.
O tomhle članku jsem se dozvěděl při hovoru a ze zajimavosti jsem si přečetl celou diskusi k němu a k některým názorům se prostě musím vyjádřit.

1) Naučte se rozlisit provizorní a špinavé! jsou to dvě zcela odlišné věci, které nelze zaměňovat!
Provizorní je, když nemáte na podlaze kachličky, ale natřený beton. A i ten beton může být čistý, jen to dá trochu více práce.
Špinavé je, když máte plesnivé spáry mězi kachličkama a nemusí jít vůbec o provizorium.

2) To že se rekonstruuje/staví svěpomocí nutně neznamená, že se děti okrádají o kus dětství, například:
Víte, co to je pro malé dítě moct si několik dní hrát na několika kubíkové hromadě písku ?
Při navážení materiálu se většinou jedním směrem vezl materiál a druhým děti, a podobně bych mohl pokračovat.
Nepopírám, to zajišťování aktivity dětí stojí nějakou fyzickou energii, hodně psychické aby se děti nezranily a celkově všechnu práci zpomaluje, ale určitě dětem neničí dětství.

3) Pujičky a hypotéky - je to snadné je to rychlé, všechno je hned , ale podívejte se na druhou stranu mince. Kolik by vráti bance, v případě, že by si pujčil 500 000 CZK na pět let ? Když budu hodně optimistický, tak 600 000 CZK. Takže tím, že se uskrovnil a nechtěl všechno hned tak v podstatě ušetřil 100 000 CZK a za to se dá udělat hodně dobrá koupelna!

4) Na genech závisí, jak je člověk inteligentní, ale určitě ne, jak je či není manuálně zručný. Manuální zručnost závisí na tom, hodně toho v životě udělal. Věřte tomu, že dvacetiletý mladý muž, který drží kladivo po první v životě v ruce, bude stejně gramlavý, jako šestileté dítě! Já s bráchou jsme měli to štěstí, že nás bral s sebou do dílny děda a už jako hodně malí jsme měli "vlastní svěráček, kladívko, ...". A jako náctiletí jsme se stylem pokus/omyl pouštěli samostatně řešit různé opravy všeho možného.
A pak se hodně lidí divilo, že jsem v 18 letech nemě problémy rok a půl udržovat budovu internátu o kapacitě 150 lůžek.

A teď mě ukamenujte!

Nevím sice kde bydlíte, ale jak už tu bylo řečeno 100tis za chaloupku je opravdu divné.
To že jste ušetřil tolik peněz bych klidně uvěřila.

My teď taky kupujeme baráček. Chtěli jsme původně koupit starší a udělat rekonstrukci (barabizna by tady u nás - 30km za Libercem, vyšla na 900tisíc) mám šikovného muže, ale opravy a všechno okolo by nás vyšlo minimálně na dalšího půl milionu, né-li víc, aby se v tom dalo bydlet a nebylo by to stejně podle našich představ. celkově by nás to vyšlo min. na 1400tis.

Nakonec jsme se ale rozhodli, že půjdeme do zrekostruovaného baráčku, vyjde nás sice ještě o 300tis. dráž, ale je tam všechno hotový, jen se nastěhovat.
Takže hypo nás nemine. Ale když přijdeme z práce, budeme mít čas na děti, budeme se jim moci plně věnovat, což by s rekonstrukcí opravdu nešlo!!
Dávali jsme dohromady byt - žádné obsáhlé práce. S 8.měsíčním dítěten a bylo to na palici manžel se malému nevěnoval vůbec, buď byl v práci nebo makal na bytě, pak lehnul a volný čas prospal.

Takže u nás zvítězil dražší baráček bez práce!

Jestli jste to dali dohromady za tak malé peníze, tak palec nahoru
Ale myslím, že to v dnešní době není moc reálné, co píšete.
Hodně štěstí do další práce

Taky to tak plánujem.Přesně z důvodů, který popisujete.

to je 15000 měsíčně, kolik musel mít pan Jan plat, aby tolik ušetřil? Píše že má dělnickou profesi a také že stíhal opravovat No nic, to je dle mého docela zásadní nesrovnalost

Není to až takový problém, jak by se zdálo - my se přestěhovali celkem narychlo, protože se vyskytla skvělá příležitost, a bydlíme v úplně mrňavé vesničce, kde každý zná každého (což utužuje místní obdoba společenské kolonády - tradiční sobotní vození odpadu na místní skládku), kde se poslouchá hlášení místního rozhlasu s neodmyslitelnou ukrutánskou dechovkou, pole a roviny a loupitelné hrušky, třešně atd. atd. na vše strany, prostě rurální idyla, ale jsme jen asi 3km od krajského města, kde najdeme nejen základku, ale i gymnázium, slušně zásobenou knihovnu a hned tři hypermarkety. Je to skvělé skloubení venkovského života, kde projedou asi tři auta za půl dne a děcka z celé vsi řádí v různých chumlech v jednom kuse venku, a civilizace - a určitě to není ojedinělá situace. Držím palce.