Názory k článku Poradna: Můj tříletý syn si velmi rád hraje s panenkami

Milá Lenko, vystihla jste úplně přesně co cítím. Ano, nejde mi tak o ta všude zmiňovaná vnoučata, i když děti miluji, ale přesně o ten strach z budoucnosti mého syna, o nepochopení ostatního okolí, atd. Samozřejmě, že jsem šťastná, že syna mám a miluji ho, jak nejvíc matka může, už jen proto, že je to moc hodný a citlivý člověk a vím, že stejně tak, mě má rád i on, protože si to dost často říkáme. A to, že je hodný si nemyslím jen já, slýchala jsem to z úst všech jeho učitelek, pedagogů, lékařů, kamarádů a dalších lidí,kteří s ním přišli a přicházejí do styku, a to si myslím, že je v dnešní době velký dar. Bohužel, ne vždy máme tolik dětí, kolik si samy přejeme, a já si těch vlastních dětí opravdu přála víc, ale osud mi je nedopřál. Toto dítě není totiž prvorozené a zcela zdravé, také ne. Ale musela bych Vám tady vypsat celý svůj osud, čím vším jsem musela projít, abych si své dítě zasloužila. A to se mi opravdu nechce, svlékat se tady téměř do naha. Jinak děkuji všem těm, které pochopily mou bolest, a těm které nechápou, nemám k tomu více už co říct. Samozřejmě, že jsem se s tím smířila, nebo se o to alespoň snažím, nic jiného mi totiž nezbývá. Ale v hloubi duše mě to trápit bude napořád. Nejdůležitější pro mě je, aby byl šťastný on a nic jiného si nepřeji. Díky za pochopení, Marie

Milá Elo, proč tolik údivu? Matka je nešťastná z orientace syna proto, že to homosexuálové mají přece jenom těžší, to snad víme. A že je to její jediný syn taky hraje roli - asi se nedočká vlastních vnoučat, navíc do svého jediného dítěte vkládala určitá očekávání...Nesouhlasím s tím,že je to jenom jeho věc, matky se to taky významně týká -i ona bude trpět posměšky hloupých lidí, ona nebude mít snachu, ona se bude obávat o budoucnost svého syna. Chvání malých dětí souvisí s budoucí orientací, na to přišli etologové už dávno.

Ano, vidim to úplně stejně.... taky do budoucna doufám ve vnoučata (od čtyř dětí si slibuju, že se teda snad určitě aspoň pár kousků dočkám :-D )... takže přesně chápu, že kdyby mi jedinej syn řekl, že je prostě nikdy mít nebudu, tak mne to teda hodně vezme... ale stejně tak srovnávat to se smrtí někoho blízkého už mi taky přijde moc.

No, že výběr hraček v dětství s pozdější sexuální orientací absolutně nesouvisí, je poměrně jasná věc, ale že genderová preference určitých typů hraček je kulturní výmysl civilizace, je naprostý blábol. To, že si naprostá menšina chlapců hraje v určitém věku více s panenkami a kočárkem (a u dívek naopak), je z globálního pohledu absolutně výjimečná situace. Drtivá většina chlapců si totiž drtivou většinu jejich dětství hraje s "klučičím" typem hraček a úplně stejně to platí u dívek. Stačí jen trochu otevřít oči a všímat si objektivní reality na dětských hřištích, v dětských koutcích, školkách apod. a ne jen tupě sledovat své vlastní dítě, které je středobodem vesmíru a na základě jeho chování a vnímání dělat závěry, že tak, jak to má můj Véna, tak to prostě platí pro celý svět a basta fildi. A běda, jak to někdo má nebo vnímá trochu jinak! Samozřejmě ještě čekám častý tupý argument, že těm dětem jsou genderové preference naší společností násilně vnucovány a že nemají na výběr. To možná platilo před 100 lety, ale dnes určité ne.

Ještě jednou bych prosím chtěla vysvětlení, jak souvisí hračky se sexuální orientací. To že si holky hrajou s panenkama a kluci s autama je čistě náš civilizační kulturní výmysl, který jsme si vymysleli my sami, sexuální orientace je biologicky daná věc.

A i kdyby se tím výběrem hraček měl jaksi připodobňovat k holkám, kde se prosím vzala ta myšlenka, že by snad gayové měli mít nějaké ženské vlastnosti?? Jediná jejich "ženská vlastnost" je to, že je přitahujou muži. Absolutně nechápu proč by se měli jakkoliv připodobňovat k ženám.