Názory k článku Učíme angličtinu dobře?

ho dorazet takovymi protimluvy?
"Je všeobecně známo, že vysokých škol, které kvalitně připraví budoucího učitele na vzdělávací proces, je jako šafránu (pakliže u nás vůbec jsou)."

jj, taky jsem doučovala několik studentů a žáků, a taky mi bylo líto, že o angličtině prohlašují, že je to pruda, otrava, pakárna, že to nechápou a že je to těžký. Po cca půl roce společné práce a spoustě "aha-efektů" byli ochotni připustit, že angličtina přeci jen k něčemu je, když ví proč a jak se to učit, když najdou smysl v jejím využití (děti a počítač = využití AJ) a způsob (nemlčet jak ryba když se ho na něco zeptám, ale naprosto jednoduše odpovědět - stylem "jo, ne, jasně, v sedm, nevím, chápu, to je dobře, díky, ahoj". A pak už šly i složitější věci.
Myslím, že hlavním cílem metodického bádání pro učitele jazyků na ZŠ by měla být definice "cizí jazyk je DOVEDNOST, nikoli jen ZNALOST", a s tím by se k výuce resp. jak bylo v článku hezky řečeno "osvojován" jazyka mělo přistupovat. A že každá úroveň této dovednosti je dobrá a užitečná. Sama jsem příznivcem toho, aby se děti nejdříve učily pouze foneticky (cca od těch 6-7-8 let), bez nároků na zápis a čtení, a až později k tomu přijít. I menší děti jsou schopné zopakovat vyslovené složité slovo, které by je v psané formě zmátlo a odradilo. Na druhou stranu si také myslím, že na jazyky není každý úplně talentovaný, a tak bych klidně souhlasila s dvěmi možnými úrovněmi dosaženého výstupu na ZŠ - ti co chtějí a jde jim to by mohli zvládnout více, ti, kterým to jde pomaleji klidně méně, ale zato správně. A druhý cizí jazyk dávala pouze volitelně a ne povinně.

Přesně, chtělo by to víc filmů v angičtině s titulky. Jeden čas byla možnost si televizi přepnout na originální znění, ale pak se začalo vysílat jinak (neptejte se mě, nevím jak a bylo to v háji. Já sama jsem se začala učit anglicky před takovými 22 roky, do dneška žiju z toho, co jsem se naučila tehdy - u soukromého učitele. Bohužel, pan profesor přestal ze zdravotních důvodů učit a bylo to v háji. Žádný jiný učitel už mi tak nesedl. A protože AJ v práci moc nepotřebuji (sem tam si něco přečíst, a to zvládnu), samozřejmě zapomínám. Nyní si občas koupím film za 50 Kč a pouštím si ho v originále s titulky. A zjišťuji, že po takovém třetím shlédnutí už rozumím mnohem víc.
Syn se začal učit na ZŠ od 3. třídy. Ten první rok se tak nějak seznamoval s jazykem a pak jsme ho dali do jazykovky "na kroužek AJ". Ve třídě ŽŠ exceluje, zná věci, které já nevěděla nikdy. Takže přesně je znát, že ZŠ nic moc. Maminky se mě na třídních schůzkách ptají, kam to syn chodí, že vůbec nemá problém. Pravda, je jazykově nadaný, od 7. třídy (vloni) má jako povinně volitelný předmět němčinu a tam také nemá problém. Ale myslím si, že kdyby byl odkázaný jen na ZŠ, nebavilo by ho to a tomu by asi odpovídaly i výsledky.
Jsem pro titulkování filmů všemi deseti!!!

Nejen v angličtině. Znala jsem např. magora, který učil mat+fyz na učňáku a hrozně rád se chlubil tím, jak těm blbým slepicím solí čtyřky, protože ty káče to prostě nehápou. Nebylo naproto vůbec reálné mu vysvětlit, že cílem jeho práce není dupat po něčím egu, ale naučit své svěřence co nejvíc přiměřeně jejich schopnostem - a tudíž že když slečny mají všechny 4, tak chyba bude asi někde jinde.
Pevně doufám, že změny ve školství půjdou i když pomalu, tak aspoň jistě směrem, kdy si tihle pedagogicky nekompetentní lidi půjdou hledat práci v jiných oborech a učit budou ti, kteří k tomu mají předvším vlohy.

Přiznám se, že článek radši ani nebudu číst, protože je mi z výuky AJ v Čechách tak nějak smutno. Mám vystudovaný AJ se zaměřením na vzdělávání. Těsně před zahájením mého studia ke mně chodila na konzultace učitelka ZŠ, která učila děti angličtinu aniž by cokoliv sama uměla! Tato paní učitelka učit mohla, já ne. Dále doučuji angličtinu neteře, které tempo mladého, ambiciózního učitele na ZŠ prostě nezvládají. Proč tento učitel "jede" pořád dál, aniž by si snadno zjistil, že děti nepochopily jednodušší učivo a beznadějně se ztrácejí? Že by podle hesla ŠVP za každou cenu? Vztah k angličtině je v obou případech (u paní učitelky, která neumí anglicky i u ambiciózního lektora) u dětí naprosto nulový, děti nejsou motivované a anglicky se podle mne alespoň od těchto pedagogů v životě nenaučí. Vztah budou později v dospělosti těžko hledat a budou se AJ přetěžko učit.
Nechci být jenom kritik - pokud najdu místo pedagoga, chtěla bych také učit. Třeba záhy přijdu o iluze
Samozřejmě jsem se už setkala i se skvělými pedagogy - na gymnáziu, před lety v kurzu AJ (mimochodem fantastická lektorka, která si nyní dodělává VŠ vzdělání), samozřejmě na univerzitě