Názory k článku Jak jsme se rozhodli (ne)vzít si hypotéku

Gratuluji Vám,
máte to nádherné. Já žiji s přítelem v garsonce a o budoucím větším bydlení si mohu jenom snít. Když v práci zjistili, že čekám miminko, tak mi snížili úvazek a s tím i veškerou možnost získání jakékoliv půjčky. Přítel splácí auto, které používá k práci a jde to jen taktak. Jednou se nám to snad podaří a možná i bez půjčování. dobří lidé snad ještě nevymřeli a třeba budeme moci jezdit alespoň k někomu na návštěvy.

Takže důvody jsou trochu jiné, než které uvádíte v původním příspěvku? Spíš nezralost, než skutečné problémy, že. Taky dojíždím 50 km ze zaměstnání domů (a není to 50 km od Prahy), mlhu (pokud nenamrzá) považuji pro dojíždění lepší než než sníh, jak tráví čas sousedé, pokud mne neobtěžují (a nechovají se kriminálně), je mi jedno. Toho domu, o kterém píšete, je mi opravdu líto. A držím mu palce, ať se má líp!

Záleží, co je to za vesnici. Jestli tam máte dobrou dopravu, tak gratuluji. U nás jede autobus v 7 hodin ráno do města, pak jeden kolem poledne a v 15 hodin přijíždí z města. Ve všední dny. A to je všechno. O víkendy nejezdí nic. Není to zastrčená díra a o pár domech, město je 6km. Jakákoliv aktivita, která končí po třičtvrtě na tři je problém. Ve městě je kino, město si stěžuje, že je prodělečné. No aby ne, když si tam nemůžou puberťáci zajet ani na představení od 18 hodin.

Superně jste se rozhodli! My máme podobné dilema. Chceme baráček na vísce,našetřeno mám pár tisíc na její koupi,nejraději bych se nezadlužila.Ale pokud to bude stát nějakou korunu navíc,půjčí nám kamarádka. Banku na půjčku bych fakt nerada.
Baráček sháníme intenzivně už skoro rok.Ale to co se objevuje je děs! Rozpraskané zdi tak,že jde prostrčit celá ruka.. zatékající střecha:-((
Máme pár požadavků: Barák musí mít minimální vlhkost,nesmí být narušená statika a nejlépe inž.sítě v domě,nebo těsně u domu.Že by nebylo wc a koupelna,to nám nevadí. Však ruce máme a rádi si své pohodlí dovybudujeme.
Kéž by se na nás usmálo štěstí tak,jako na vás!! Máme syna (13let) astmatika alergika,druhého (1rok) s atopickým exémem.Bydlíme v Ostravě,vyrostla jsem na vísce a tak vaši nechuť k městu plně chápu. Moc vám fandím!! Držím vám palce,aby se vám vždy jen dařilo a poprosím o držení palců nám. Děkuju Silvisko.

To vylízání s hrnkem kafe před barák a koukání na les nechápu. Nemyslím to zle, pardon, ale já to prostě neumím. Buď musím u toho čaje (kafe nepiju) číst, luštit křížovku, nebo vyřizovat maily, nebo koukat na TV, prostě mě ten les a příroda hrozně nudí. Znervozním a jsem jako na jehlách. Na chatu ke tchánovi jedu s největším sebezapřením na víkend tak jednou ra rok. Jakmile dosnídáme a mám uklizeno, už mě to tam prudí. Musím buď na inliny, nebo vařit, nebo na kolo, ale jako astmatika a alergika mě to v tom lese docela zmáhá, takže už bych hned večer jela domů. Kolikrát se snažím sama sobě namluvit, jak je to hezké, ale vydržím to jen kvůli psovi a synovi. Jsem městský člověk, s tím nic nenadělám. A to jsem jako malá jezdila k babičce na venkov každý víkend, milovala jsem to tam, ale šlo o tu babičku a ta zvířata u ní, byla jsem na zahradě i dvorku a měla jsem svůj malý ráj, s dětma z vesnice jsem si nehrála, byla jsem samotářka. Spíš než lození po stromech mě bavilo ležet pod ním a číst
Jsem městský člověk a rodinný dům v lůně přírody je moje noční můra. Nemluví ze mě závist, prostě to tak mám v sobě nastavené. Má to někdo podobně?