Názory k článku Damoklův meč přijímacích zkoušek

V článku jsou zmíněny postupy učitelek, jež se snaží pomoci nadaným žákům, aby se dostali na gymnázium. Bohužel jsou také učitelky, které děti od víceletých gymnázií odrazují a straší, protože se bojí že na škole zůstane jen hrstka "těch zbylých".

Nejste v tom sama! Přeji synovi hodně úspěchů a vím, o čem mluvím. Dcera je v tercii na gymnáziu, kam přišla také z vesnické školy. Začátky sice byly o tom, že se městské děti snažily všemožně "venkovské" utlačovat, ale i to, jak se zdá, už povolilo. Mám doma asi "marťanku", protože podobné pocity mi dcera vysvětlovala, když jsem se zajímalo o to, proč na základní škole nemůže svačit s ostatními dětmi, ale odbíhá do třídy dětí o dva roky starších /mimochodem, dodnes má nejvíce kamarádů právě z jejich řad/ a kupovidu i na gymnáziu má kamarádky ze sboru o jeden až dva roky starší. Přístup je k dětem zcela jiný -jsou to prostě studenti se vším všudy a to mé ratolesti zřejmě vyhovuje. Občas také zahřmí,jsou přeháňky s horší známkou, ale z toho není třeba si dělat těžkou hlavu. Hlavní pro mě je, že tvrdí, že na základku by se už nevrátila ani za nic. A na dotaz, jestli by nešla za bývalými spolužáky, mi minulý týden odpověděla, že kromě P. a M. / chlapec a dívka z bývalé třídy/ fakt neví, o čem by se s nimi měla bavit, když je jim všechno jedno. Držím Vám palečky !

24.4.2006 můj syn úspěšně složil zkoušku na víceleté gymnázium.Zkouška sestávala ze dvou 60 minutových testů a jednoho 45 ti minutového scio testu a to vždy s 15 minutovou přestávkou mezi jednotlivými testy...tedy dle mého názoru dost záhul.
Dle výsledků skončil zhruba někde uprostřed ..tedy zdravý průměr. Nijak cíleně se na přijímací zkoušku nepřipravoval,občas jsem z internetu stáhla ukázku scio testů, aby věděl o co jde a jak na to.Je to zvídavý všestranný chlapec,prospívá s jedničkami na vesnické škole, hraje fotbal,hraje na flétničku.
Na gymnázium toužil přejít sám..baží po informacích,které jeho vrstevníky vůbec nezajímají,nebo nelákají-někdy se cítí mezi svými spolužáky jako marťan/cituji/.Myslím, že gymnázium mu bude lépe vyhovovat a jsem ráda, že tato možnost existuje...

Milá paní Šárko,naprosto s Vámi souhlasím .Jsem ráda ,že jsem našla Váš příspěvek.Můj syn Jan se bude letos rozhodovat zda zůstat na ZŚ a nebo odejít na vyšší gymnázium.Já osobně jsem přesvědčena ,že lépe by mu bylo na ZŠ,ale on je opačného názoru.Také on je premiant třídy a i on se nemusí učit.Navíc je ve svém věku hravější než ostatní děti.Zastávám názor zkusit přijímací zkoušky,ale bez nervů,stresů a zbytečného přepínání dítěte.Navíc si myslím ,že je lepší zůstat na dobré ZŠ nežli přejít na méně kvalitní gymnázium.Bohužel bydlíme v oblasti ,kde si člověk nemůže vybírat,Máme tu jedno gymnázium a nemá příliš dobré reference.Takže se uvidí jak to dopadne.Děkuji a Nashledanou Lenka

Napoprvé se mi to nepřidalo, takže ještě jednou - sama 12 let učím a skutečně považuju několikahodinové debaty na téma "Existuje Bůh" nebo "Je vesmír opravdu nekonečný", vedené s devítiletými dětmi, za flákání se. Tyto debaty totiž nevedou k rozvíjení znalostí ani k nějakým "komunikačním dovednostem", za které se rády schovávají (musel by je řídit specialista, školený na vedení kolektivních diskuzí) - jen k tomu, že část dětí prostě "uřve" ty druhé - názor na tyto otázky nemají ani mnozí dospělí a také jejich smysl pro normální život (pokud nejde o církevní školu) je podle mě sporný. Výuka, která je podle mě přínosem, je asi výuka Daltonského typu - pokud je mi známo, děti dostanou sérii SMYSLUPLNÝCH A NA SEBE NAVAZUJÍCÍCH otázek k danému tématu, a zpracovávají je pomocí encyklopedií, slovníků a případně počítačů. Tyto děti ale běžně zvládají rozsah učiva, daný Základní školou a ještě i cosi navíc - proč to tedy jinde nejde? (Sama narážím na to, že já zadávám:určete si téma a k němu navrhněte webovou stránku... kdežto zkušenější kolegové: stiskněte F5 a vložte soubor A1...Ale mají přípravy na každou minutu, což já nemám, a taky - hádej, kdo se víc nadře?)A ještě něco - mému synovi dá určitě víc "Kronika mého města", kde jednotlivé listy zpracovávají děti samy, než několikadenní povídání o městě ve třídě, bez pomůcek a bez přípravy a osnovy - zatímco v prvním případě ztrávil několik hodin hledáním po Internetu a sháněním pohlednic aby "neudělal spolužákům ostudu", ve druhém přišel ze školy s tím, že "to se zas Pepa vykecal...a půlka z toho ani nebyla pravda" (což vzhledem ke svým zájmům - turistice a historii - posoudí docela dobře). Nicméně ve drhém případě Pepa, který jiné děti nepustil ke slovu, vyhrál - dostal jedničku na vysvědčení přesto, že sám vykřikuje, jak zbytek roku nemusel nic dělat...stačilo jen vydržet kecat dost dlouho.