Re: (Ne)profesionalita učitele

Nebo, ještě jinak. Ke mě se spolužáci na základce chovali poměrně ošklivě, i nějaké fyzické násilí tam proběhlo. Dneska by to asi byla šikana, tehdy jsem ten pojem neznala.

1) Neřekla jsem to nikomu. Strašně jsem se styděla, že se mi něco takového může dít. (a ano, uměla jsem mluvit)

2) Připadala jsem si, že nestojím za nic. Že mi to asi patří (ne, nedokázala jsem poznat, že se někdo chová jako hovado a zaujmout k tomu postoj. Myslela jsem si, že si to asi zasloužím)

Protože to nikdo nevěděl, nikdo mi nemohl pomoct, logicky. Ale předpokládám, že kdyby moje okolí vědělo, co se děje (a to zas takový extrémy nebyly, prostě jsem byla neoblíbená, no, trestnej čin to nebyl), pokusilo by se zasáhnout (jestli úspěšně, to je otázka, počítám, že ne).
Pokud by mi moje okolí (třeba matka) sdělilo "vyřeš si to sama", hodně by mi to ublížilo. Vyřešit bych to nedokázala a rozhodně by to bylo naposledy, co bych se jí svěřila s nějakým problémem. Protože proč, když si to mám řešit sama. Myslela bych si, že jí na mě asi moc nezáleží, když je jí jedno, že jsem nešťastná a někdo mi ubližuje.