Re: Nenávist v české společnosti

Zkoukla jsem krátkou část a osobně s pánem tak nějak spíš nesouhlasím.
Nenávist je opak lásky, je to její druhý pól, je to pouhá negativní emoce...ale z něčeho musí vzniknout - není většinou prvotní emocí, lidé se nerodí nenávistní.

Podle mne se většinou přerodí....tady u té migrace ze rodí ze strachu, z obav...z nespokojenosti.
Souhlasím, že nenávist se dá z toho strachu a obav a nespokojenosti cíleně rozfoukat ze semínka a nasměrovat, když někdo zvenčí cíleně pomůže najít viníka - lidi rádi hledají viníky, na které by mohly zacílit svou nespokojenost.

Ale nejdřív je to nespokojenost...a strach...pocit ohrožení, pocit bezmoci.
To myslím že se děje teď...děje se něco, s čím běžné lidi nejsou schopni nic udělat...musí se s tím smířit...a to vyvolává nespokojenost, obavy a hněv. Následná nenávist nevznikne jen tak.
Myslím, že nenávist jako taková je poměrně vzácná...že to, co se označuje jako nenávist, nenávistí není, že je to hlavně jen ten strach a bezmoc...možná taky určitý pocit nespravedlnosti.

A taky se dá způsob nahlížení na danou věc i okoukat, "nakazit se"...jako se můžeme "nakazit radostí a láskou, můžeme se "nakazit" nenávistnými postoji...transformovat tam svou nespokojenost.

A že máme animální stránku, to ano...u někoho převažuje, u někoho převažuje ta lidská rozumová a volní stránka...ta není jen po předcích, ta prostě a jednoduše je a i bude tak dlouho, jak budou lidé lidmi. V různé intenzitě.

Někteří vzácní lidé, kteří "umí" tu neemoční lásku, takovou tu opravdickou, nejsou už nenávisti schopni... .
Ale neznamená to, že musí se vším souhlasit.

Možná by to neměli politické špičky brát jako nenávist (a odsuzovat ty lidi), ale známku nesouhlasu, strachu, odporu, bezmoci, nespravedlnosti...a podívat se na to, jestli i oni nějak nepřispěli k tomuto stavu.