8.2.2016 1:03:36 Barbs
Re: Zmatenost a zbytečnost
Reaguji jen málokdy, ale nedá mi to - Váš příspěvek, hlavně jeho poslední část na mě působí jako jednoznačný projev deprese. To, že člověk depresi popírá, je popravdě řečeno naprosto normální a typické, v duchu jsem realista, život je skutečně naprd. A taky se Vám nedivím, máte náročnou situaci. Péče o postižené dítě, sama, to chce spolehlivé a vydatné zdroje, které vám doplní optimismus, energii a chuť na to všechno. Je možné, že to máte jen dost omezeně, a všechnu sílu na chod domácnosti a péči o syna čerpáte jen ze sebe. Obavy ohledně imigrantů sdílím, i když soucítím s konkrétními osudy. Připadá mi to ale spíše jako úvod k hlavní informaci, a to, že ztrácíte energii se z toho života, jaký žijete, dostatečně radovat. Hlavní je najít smysl toho všeho, taky rozptýlení a odpočinek a nebát se o syna - jeho životní úděl může být veselejší a užitečnější, než to vypadá na první pohled. Sama mám první dítě s AS, složitě se k tomu vyjadřuje, ale aspoň částečně Vám rozumím. Přeji hodně sil a ať se Vám brzy vrátí do života energie a radost
Odpovědět