Re: dvě s za sebou v českém slově

psjc Příruční slovník jazyka českého

ssavý adj. živící se ssáním (o mláďatech ssavců n. o hmyzu). Spíš uhlídá se pytel našich skokanů ssavých nežli jedna zbujnělá žena. Win. Zool. ssavý bmyz řád hmyzu, Rhynchota, hmyz bodavý. D něco z něčeho ssající, do sebe přijímající, ssací, pijavý. [Strom] své ssavé kořání vrhá tak chtivě dál, že půdu sousední i močál vystřebal. K. Čap. Je to speciální ssavý papír na odborné lisování a sušení rostlin. Čap. Ch. Prádlo slepilo se s kůží [pochodujícího vojáka] v jednu vlhce horkou, ssavou houbu. Šrám. D dychtivě smysly vnímající, vnímavý. Rybí očka jako by se chtěla na panu Sálovi rozplíznout ssavými pohledy. Jah. Oh, má duše, má veliká ssavá duše, je předvečer zářící neděle. Theer. Nikdo by se mu [Šaldovi] byl nemohl rovnat v ssavé vnímavosti, v obsáhnutí a zdolání věci. Vodák. D Zř. přissávající se, přilnavý. [Ženská] dusí Petráska dusavými, hned zase ssavými a hned zase mlaskavými hubičkami. Jah.

ssavýš, -e m. zool. rod svijonožců z čeledi Rhizocephalidae, Sacculina; ssavýš račí.

ssáti ned. (praes. ssaji, bás. ssám, imper. ssaj, příč. ssál, subst. sloves. ssání) vtahováním do úst, huby, sosáku přijímati mléko, tekutou potravu n. vůbec tekutinu (o mláďatech ssavců n. o hmyzu).