Re: Usměrňování dětí

tak právě jsem pochopila, kde se berou ti rodiče, co své děti odmítají vychovávat (usměrňovat)... jako vážně chceš tvrdit, že uřvané dítě je chyba průvodkyně? že rodiče jsou nesvéprávní a musíme počkat, až zasáhne vyšší moc? že není na rodičích, aby situaci zvládli? že za nevychované spratky může škola, tedy učitelé, které platíme za jejich výchovu (co na tom, že učitelé mají děti "jenom" vzdělávat)? že pokud bude ječet dítě v autobuse, je na řidiči, aby situaci zvládl? je mi vážně špatně, pokud někdo vidí situaci takhle... JÁ jsem jednou máma a je na mně a otci mých dětí, abychom je naučili ohleduplnosti a slušnému chování. Neříkám, že někam děti nepatří (vyjma snad vykřičených domů, striptýzů a podobných podniků), ale říkám, že já jako rodič je musím naučit, jak se na různých místech chovat. Že je naprosto v pořádku, když si na hřišti bude přebíhat z prolézačky na prolézačku, ovšem v tramvaji si sedna na místo a sedí (nebude riskovat zdraví své ani jiných), že na louce, ať se klidně válí po zemi, ale v obchodě prostě ne, že pokud chce ode mne ochutnat zmrzlinu, klidně mu dám, přesto nesmí požádat o ochutnávku někoho cizího v cukrárně, že když jedeme autem, klidně může zpívat o stošest, ale v autobuse prostě ne... Jsem to já, kdo to musí dítě naučit a nemůžu čekat, až to za mne udělá řidič tramvaje, prodavačka, cizí člověk (hulvát, co se ani o zmrzku nepodělí s ubohým robátkem) nebo řidič autobusu...

a co se týče toho, že TY žádné rozmazlené děti nevídáš, je to nejspíš tím, že to jen nevnímáš. pokud se někdo začne bavit o blbých účesech, určitě se najde spousta lidí, co řeknou, že je to děs, klik lidí má hnusný účes, kolik jich denně potkávají a přestože možná budou mít pravdu, moje zkušenost bude taková, že lidi s blbým účesem nepotkávám - já si totiž cizích vlasů nijak nevšímám... výsledek? to že já to nevidím, neznamená, že to není pravda