Re: tak tohle mě dostalo :(

tak smrtelných úrazů je v ČR ročně okolo 38, ale nevím jak to souvisí s případem, kde se údajně nejednalo o náhodu, ale o úmysl, na to že deset milionů lidí používá každý den elektřinu mi to nepřipadá jako významnéé číslo, mezitím jsou i osoby, které pracují s el. zařízeními, kde jsou jiné hodnoty než jsou v obyčejné zásuvce, protože toto číslo zahrnuje nejen laiky, ale i profesionály

samozřejmě, že el. proud zabíjí /při určitém napětí/, ale není žádná jistota, že zrovna tu kterou osobu lze el. proudem zabít v krátkém čase, tak aby se nebránila, s jistotou útok nepřežila a naprosto je vyloučené, aby byly takto zabity dvě osoby, což soudní znalec také uznal, každé lidské tělo má jinou konstituci, jiný odpor a při zásahu elektrickým proudem se bude chovat jinak, není naprosto žádná jistota, že člověk v řádu vteřin zemře a to v místnosti, kde je přítomna jiná osoba, která si toho nevšimne a nikdo nemůže dopředu zaručit, že na těle nezůstanou žádné stopy, myšleno významné popáleniny, viz.

Pro účinek elektrického proudu na organismus je důležitá dráha proudu, tj. kudy proud mezi vstupem a výstupem prochází a do jaké míry prochází životně důležitými orgány především srdcem. Při průchodu srdcem může již při intenzitě 30 mA dojít k funkční zástavě srdce. Zvláště nebezpečná je proto dráha proudu od jedné ruky k druhé nebo od ruky do nohy druhé strany. Mozek je proti působení proudu vlivem isolačních schopností lebních kostí poměrně dobře chráněn. Průnik proudu v oblasti hlavy vede většinou k bezvědomí, trvalé poškození je však vzácné.

Významnou úlohu dále hraje doba průchodu elektrického proudu tělem. Jestliže se jedná o zlomky sekundy, nemusí ani při nebezpečných intenzitách dojít k poškození. Naopak trvá-li průchod proudu dlouhou dobu, může i při intenzitách při kterých nedochází k přímému smrtícímu účinku, dojít k nepřímému poškození tkání tepelným účinkem (Jouleovo teplo). Následkem poškození svalstva a vzniku toxických produktů rozpadu bílkovin dochází k myoglobinurii, tubulárním nekrosám ledvin a k anurii. Vyvíjí se podobný obraz jako u popálenin.


Účinek elektrického proudu je nebezpečnější pro osoby starší a nemocné se srdcem, unavené, při thymolymfatickém stavu apod.. Naopak připravenost na zasažení elektrickým proudem, jak je známo u elektrikářů, účinek snižuje. Uvádí se dále návyk a tolerance k elektrickému proudu a snížení nebezpečí účinku ve spánku a v narkóze. U vysokého napětí (přes 5000 V) může dojít k zasažení i bez dotyku vodiče a to přeskokem elektrického výboje. Přitom dochází k těžkým popáleninám až ke zuhelnatění, které v důsledku značného zvýšení odporu v místě vstupu má za následek přerušení proudu.