Re: Drobný zákrok u syna a babička

ŠLA BYCH SAMA!
Už jen proto, že dcera byla v anestézii 2x (nosní mandle a podruhé reoperace nosní m. + rift krčních). Poprvé ve 3,5 letech to bylo docela dramatické když se probouzela. Plakala, vztekala se, prala se - no hrůza! a podruhé teď v 6-ti letech to bylo sice o něco lepší, ale pořád mě chtěla u sebe... a teda na začátku se taky docela dost prala. Prala se prý i při probouzení na sále. Dokonce si to pamatovala - chtěli, aby ležela na tom vozíku když jí měli vézt na pokoj a ona chtěla sedět, tak se prala. Jsem jí říkala jestli jí to bylo něco platné. "No nebylo, ale aspoň jsem to zkusila " Po narkóze hodně zvracela.

Nevíš jak bude dítě po narkóze reagovat a babička by to "nemusela" zvládnout. Resp. nějak by to určitě zvládla, ale jak by to vnímal syn???

Dcera má s babičkou naprosto perfektní vztah a teď když byli na horách dostala střevní chřipku, celou noc prozvracela a měla průjem a celou noc prý říkala, že by chtěla mít u sebe maminku. Přitom když je u babičky, tak si na mě ani nevzpomene, do telefonu mi řekne maximálně ahoj, byla s babičkou 7 dní na začátku léta, 12 dní v Řecku, běžně u ní bývá cca 5 dní, po nemoci často na doléčení nebo rekonvalescenci.... opravdu je na ní hodně zvyklá, ale jak jí bylo opravdu hodně špatně, tak prostě chtěla maminku. Navíc mít dítě na operačním sále, tak já bych stejně byla naprosto nepoužitelná, vynervovaná, vystresovaná, že bych v žádné práci nebyla nikomu nic platná a nadělala bych víc škody než užitku.