Re: Iniciační rituály v ČR

Ono kde není co, ani smrt nebere. Nemá smysl rituály konstruovat jen pro ně samotný, existujou i kultury, který bez kolektivních přechodovejch rituálů žijou klidně a spokojeně - kultury přírodní, "nezkažený" civilizací. Není to tak, že bez přechodovejch rituálů muži ztratí mužnost a budou tápat ve svý roli, jak se to občas poslední dobou v různejch populárních článcích a internetovejch debatách prezentuje (čímž tohle nepodsouvám zakladatelce). A ani ženy, doplňuju.

Rituál upozorňuje, připoutává pozornost k určitýmu reálně existujícímu přechodu, změně způsobu života, životního rytmu, životní role, role ve společnosti. Pokud tohle není, nebo pokud ta změna je plynulá, táhlá, rituál může docela snadno zůstat jen rituálem pro rituál. Rituál podpoří uvědomění si změny, to ano.

Pochybnosti o rolích a tápání v životě způsobuje nejasnost ohledně rolí, která vyplývá z jinejch věcí, než je absence rituálů. Je to podobný, jako kdybychom si vzali do hlavy, že kdyby páry nežily na hromádce, ale hezky si slibovaly věrnost v kostele nebo na radnici, do partnerskejch vztahů by se vrátila harmonie.

Píšu trochu mimo tuhle debatu, ani ne tak v reakci na ni, jako na související témata, který čas od času vyskakujou z netu nebo z tisku, berte to tak...