Re: Může si učitel dovolit?

Můj syn měl první dva roky ve škole vynikající paní učitelku, kterou měl každý rád pro její lidský přístup k dětem i rodičům. Byla to dáma každým coulem. Nikdy jsem s ní neměla žádný problém, dokonce zohledňovala synovu dysleksii ještě před tím, než na ní měl "papír" od psychologa. Teď ve třetí třídě dostal novou paní učitelku, která přišla po delší rodičovské dovolené. Ke všemu jim sloučily třídy a z pohodové a bezproblémové třídy o 16 dětech jich je najednou téměř 30 a díky jistým problémovým dětem už asi nebude tak pohodová a bezproblémová. Současná paní učitelka je mladší než předchozí a výraz dáma bych pro ní rozhodně nepoužila (první den školy měla na sobě teplákovou mikinu a džíny, na rodičovských schůzkách pak propocenou košili a opět džíny). Syn má notýsek polepený vzkazy pro rodiče typu: "Pište do omluvenky důvod nepřítomnosti dítěte" nebo "Ptejte se dětí, jestli mají dostatek svačiny". Na schůzkách nám taky sdělila, že děti rozdělí na tři skupiny - první jsou ti chytří a šikovní, co si jedničku zaslouží; druhá skupina jsou ti, co jsou sice chytří, ale práci odfláknou a tak si jedničku nezaslouží a třetí skupina jsou (promiňte mi ten výraz) hloupý, ale snaživý a jedničku si zaslouží za snahu.
Včera syn přinesl sešit z češtiny se známkou 1/2, což jsem nejdřív pochopila jako 1 za správnost a 2 za úpravu nebo opačně. Pro upřesnění jsem si syna zavolala a ten mi sdělil, že to je půl jedničky, že mu to tak řekla paní učitelka. Už se těším, až přinese místo čtyřky jen její půlku, tudíž dvojku. Mám ještě starší dceru, která je teď na vysoké škole a nikdy jsem se s půl jedničkou nesetkala. Vy ano? Máme za sebou třetí týden školy a tohle je jen krátký výčet výtek na adresu paní učitelky.
A ještě jedna perla: Ve středu odpoledne jsem byla na důležitém jednání, když mi zazvonil mobil a viděla jsem, že mi volá ZŠ. Nemohla jsem to okamžitě vzít, ale během dvou minut jsem volala zpět, protože syn měl před dvěma týdny úraz v družině a bála jsem se, co se mu zase stalo. Telefon ve škole byl nejdřív 20 minut obsazený a pak ho nikdo nezvedal. To už jsem byla na cestě do školy, která je 30 km od mé práce. Celou cestu jsem se snažila dovolat do školy, ale stále to nikdo nebral. S hrůzou jsem přiběhla do družiny, ale nikdo o ničem nevěděl a syn byl v naprostém pořádku. Druhý den (v 7:15, cestou do školy) mi volala paní učitelka, že mi po synovi pošle nějaké papíry a že ano, včera odpoledne mi volala, ale já jsem to nebrala, tak šla domů. Hahaha.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale potřebovala jsem se vypsat z totálního nasr... za poslední tři týdny.