17.9.2014 13:25:09 jentak
Re: Ženské zbraně?
Jo, občas jezdíme tak, že manžel jede tzv. větší okruh se starším synem a já takový menší s mladším synem - řekne - jeď tady rovně, tam a tam, na rozcestí támhle a až dojedeš někam, tak tam počkejte nebo my budeme čekat.
A mladší syn píchnul - já to pochopitelně taky opravit neumím. Jednoduše jsem zavolala v první vsi na prvního člověka, který byl na zahradě a řekla mu svůj problém. A on zahulákal na jakéhosi Jardu, který přiběhl se soupravou na spravování a mezitím, kde že mám teda manžela a že rozhodně nemůžu nikam jet, však on si mě najde a pojďte si dát pití a tady do stínu.
Než manželovi došlo, že se něco muselo stát a než se oba vrátili, tak kolo bylo opravený. Manžel - já bych to opravil. cizí muž - no jo, ale jděte, však se nic nestalo, rádi jsme pomohli.
Já jednoduše potřebuju pomoc v podstatě neustále - a nebráním se jí. Žije se mi rozhodně lépe než - já údernice všechno zvládnu. Údernice mají těžký život.
Odpovědět