Re: manžel žije na chatu

Můj ex-ex tomu jednu dobu taky propadl. Výhodou ale bylo, že jsme doma neměli počítač, resp. přístup na internet, takže doma to nepraktikoval, ovšem ve veřejných internet pointech ano, chodíval tam taky na celkem dlouhou dobu. Já jsem tomu (podobně jako ty) vůbec nerozumněla. Mluvila jsem s ním o tom, co ho na tom baví. Tak jsem tam několikrát zašla s ním, abych to "jako pochopila".

Já osobně (bohužel jako asi každá žena) jsem to v podstatě po několika návštěvách pochopila, že je to děsná ptákovina, páč každý tam lže, vymýšlí si, chce jen sex (nebo o tom aspoň píše). Po pravdě - chvilku mi lichotilo, že se se mnou chce někdo sejít, že mi píše, že jsem super atd, než jsem ale velmi záhy pochopila, že jsou to kecy a že takových lidí tam najdu během půl hodiny třeba i 20. (A to jsem nikdy nelezla do místnosti, která by byla cíleně o sexu).

Takže jsem udělala zas trochu větší pohovor na téma, že mi celkem vadí, že ze sebe (určitě) dělá jiné osobnosti, někdy si tam hrál třeba i na ženskou (tj. měl několik přezdívek a virtuálních identit a min. v jednom z nich předstíral, že je mladá holka)...
Odmítla jsem tam chodit.

Z jeho strany to vyšumělo taky, i když to trvalo dýl, už si na to moc nepamatuju, jestli to bylo v řádu týdnů nebo měsíců... Prostě to skončilo a až do konce našeho vztahu (tj. min. 4 další roky) ho to pak už nezajímalo a nevím o tom, že by se k tomu vrátil. Myslím, že i on pochopil, že je to blbost, že skutečné přátele tam nenajde, že pravda se tam nevyskytuje atd. A ten "pěkný pocit", že mu někdo píše, že je skvělý a super, že se s ním skvěle povídá atd., že je to vlastně jen lež. Osobně si myslím, že na chatech je min. 80% chlapů, i když se tváří, že jsou to ženské. Je to takový způsob "honění si ega", možnost být někým jiným-kýmkoli, bez jakékoli námahy, a samozřejmě pro chlapy jistě velmi atraktivní obrovský prostor na neplacený virtuální sex

Pokud byl manžel doteď normální, myslím si, že je to jen jeho způsob řešení krize středního věku a ta vždycky vede buď k uklidnění nebo k rozpadu vztahu.

Nemyslím, že je nutné to léčit jako závislost, ono mu to třeba secvakne samo, že to je vlastně marně strávený čas a že dělat se dá i něco užitečnějšího. Ale popravdě, nechala bych to na něm. A když se vzpamatuje a bude se chtít vrátit, sama bych se rozmyslela, jestli mě ten chlap ještě stojí za to (ne kvůli chatům, ale tak obecně). Je to i o mojí sebeúctě.