Jsme v pasti

Ahojky, musím si tak nějak ulevit a možná, že vás i napadne jak z toho ven, já ale nevím a musím se aspoň vypovídat...

Malý úvod do situace - dcerka šla letos do první třídy, o rok dřív, docela složitě jsme kvůli tomu obíhali PPP a přesvědčovali okolí, že už na to má. Při nástupu do první třídy skoro plynule čte, píše tiskace, sčítá a odčítá v podstatě libovolná čísla (chápe desítky-stovky-tisíce atd), ovládá menší-větší, umí malou násobilku, chápe dělení a u malých počtů dělení zvládá, řeší slovní úlohy složitostí pro druhou třídu atd atd... prostě jsme chtěli aby měla indivindi přístup a šla o rok dřív. Neumí psát - alespoň to jsem "uchránila" aby se měla co učit společně s ostatními dětmi.
ŠKOLU jsme pečlivě vybírala- vzdálednost, dojížení, klima, cena... vše se muselo zvážit. V té vybrané škole pracují s integr. žáky, tváří se vstřícně, matiku jedou podle Hejného, děti jim chodí na umělecké školy, IT obory atd, mají málo dětí ve třídách...
No a už se dostávám k jádru pudla tak jsme do přihlášky psali jméno pí.uč. kterou bychom rádi. S tou učitelkou jsem se o dceři několikrát bavila, učitelka o ní věděla, byla na ní připravená se jí věnovat "jinak", aby se dcera nenudila v hodinách a neztratila motivaci a chuť se dál učit nové věci, prostě byly jsme vzájemně naladěné na stejnou notu....

A teď to rozčarování v září - máme úplně jinou úču, navíc paní v důchodu, co je za jednu mladou, co tam bůhví proč narychlo skončila a měla taky původně mít prvňáky. Paní si jede svoje, však už má něco odučeno a nikdo jí do toho nebude kecat Snažila jsem se jí říct, viz výše - jaká dcera je a požádat jí, aby se jí trochu jinak věnovala... poslala mě k šípku, že ona to přeci pozná sama, když bude potřebovat něco jinak, že ode mě nic nepotřebuje. Jen jsem chtěla aby mě vyslechla, klidně si může myslet svoje, ideálně aby to vzala v potaz. Myslím, že by jí to taky mohlo pomoct v práci s dítětem, pokud by tedy měla zájem. Ale ona nemá
Měli jsme také na ten čas od zápisu na doma na vypracování opakovací sešit pro první třídu - dcera ho má s přehledem hotový už delší dobu, ta nová důchodkyně nechce nic.

Byla jsem dnes ráno za zást. ředitele, opatrně vysondovat, jestli nemůžeme k té co jsme si napsali, no nedopadlo to dobře, jen jsem teď navíc ještě za problémového rodiče...

Tak nevím co dělat - sice jsme si vybrali školu, ale spíš jsme šli za učitelkou....Tahle úča už je ale na nějaké inovace a kreativní přístup neslyší, jemoc zajetá v tom svém.

Třeba taková blbost z mnoha ilustrující její přístup k dětem - najednou se při úvodní řeči ve třídě obrátila na maličkého klučíka v první lavici se slovy - No a Lukášku, do školy se budeme co? A malej koukal logicky jak puk, většina dospěláků se chechtala, že neví a úča s takovou tou nadřazeností toho, kdo VÍ - no přeci těšit... ha haha, všichni se smáli... teda až na mě... kdyby tohle udělala mojí dceři, tak jí to pěkně vytmavím, proč jí zesměšňuje před spolužáky, že až jí naučí číst myšlenky, může jí na takový pitomý otázky odpovídat

A já nevím, co dělat. Mám to zkousnout, čekat, jak se to vyvrbí? Ale jak to poznám, když to bude opravdu špatné? A za jak dlouho to poznám? Navíc dcera si váží autorit, takže když to nebude s pí. uč. fungovat, vztáhne to na sebe. A moc mi nevypráví, takže z ní těžko něco dostanu :-( A když změnu, tak kam? Zas znova celé to skoro dvouleté kolečko vybírání znovu... navíc tuhle školu máme relativně v dojezdu, každá další vhodná byla zamítnutá kvůli složitému a min 3x delšímu dojíždění... Navíc jsme si s učitelkou evidentně nesedly, a to hned první den, tak co ty další tři roky?! se z toho picnu, fakt nevím co... a jsem z toho vzteklá, nesnáším takovéhle situace...

co mi poradíte? jen do mě