Re: Rusové vtrhli na Ukrajinu...

Pardon, tak ještě jednou:

Většina sudetských Němců odmítla uznat vytvoření Československa, které naopak Češi chápali jako svůj národní stát, a nechtěla se smířit se ztrátou pozice majoritní národnosti z doby podunajské monarchie.

Po 28. říjnu 1918 se tedy sudetští Němci pokusili odvolat na právo na sebeurčení vycházející z mírové politiky Woodrowa Wilsona, s tím, že by oblasti s německou většinou setrvaly v rámci poválečného rakouského státu. Sudetoněmečtí poslanci z Říšské rady vyhlásili v pohraničí separatistické celky s cílem připojit se ke vznikajícímu Německému Rakousku. Jednalo se o provincie Německé Čechy (Deutschböhmen) s centrem v Liberci a Sudetsko (Sudetenland) s centrem v Opavě, přičemž další převážně německé oblasti na jihu Čech a Moravy měly být připojeny k Horním a Dolním Rakousám, dále se měly stát součástí rakouské republiky i města Brno, Olomouc a Jihlava se svým okolím.

Československá vláda žádnou z těchto separatistických snah neuznala a začala zajišťovat československé území vojenskou operací. Sudetští Němci se uchýlili k víceméně pasivnímu odporu vůči českému vojsku, které od 31. října 1918 do 28. ledna 1919 postupně obsazovalo pohraničí. K bojům nebo krvavým srážkám docházelo pouze sporadicky, což mělo za následek ztráty na životech více jak desítky Němců.

Dne 4. března 1919 téměř všichni sudetští Němci pokojně demonstrovali za své právo na sebeurčení. Tyto demonstrace byly podpořeny jednodenní generální stávkou německého obyvatelstva. Demonstrace byly potlačeny československou armádou s 54 mrtvými a 84 zraněnými osobami.

Mírová Saint-Germainská smlouva z 10. září 1919 definitivně přiřkla sudetské území československému státu a sudetští Němci tak zůstali v roli početné národnostní menšiny.

A také jsem našla toto:
V roce 1926 proběhly další volby, opět vyhráli agrárníci a do vlády se nedostaly žádné levicové strany, naopak se tam poprvé dostaly aktivistické německé strany.

- takže v tebou zmiňovaných 20-tých letech byli Němci ve vládě