Re: Jak se vyrovnat s neúspěchem, se zradou?

Mě se začátkem roku stalo něco podobného, pracovala jsem jako OSVČ a šéfka firmy, co si mě najala a ještě o Vánocích tvrdila, jak je všechno v pořádku a všechno se jí líbí a je se mnou spokojená, přišla začátkem ledna s tím, že už mě nebude potřebovat, protože našla někoho lepšího .... a abych tedy ukončila činnost a převezme jí místo mě někdo jiný a to hned- do týdne.... byla jsem z toho dost v šoku, protože kdyby mi na rovinu kdykoliv třeba řekla, že by některé věci chtěla realizovat jinak nebo , že není spokojená, byl tam prostor to nějak změnit.... jenže to jsou cizinci - rusové - kteří jsou prostě neupřímní... Do toho jsem zjistila, že jsem těhotná a práci, co jsem vykonávala pro tuto firmu jsem měla jako hlavní náplň... nakonec jsem si na rychlo našla pár "kšeftů" ale už to za moc nestálo a teď tedy už mám pár týdnů před porodem a zase tolik to neřeším.... ale měla jsem dost velký pocit nefér a křivdy, protože se mě vlastně nikdo na nic neptal a já si , dle slov šéfky,myslela, že vyhovuju tak, jak si přejí....

Po pár měsících jsem se dozvěděla, že šéfka firmy, která už se mnou nechtěla dál spolupracovat, dokonce zainvestovala spoustu peněz / o které jsem jí říkala i já, že jsou vhodné - nebo nutné- ale u mě bez úspěchu / a navíc povolila věci, které já jsem z ní prostě nedostala ..... to mě mrzelo hodně.. zřejmě jsem nebyla dostatečně přesvědčivá..... Jinak se jim daří víceméně jako tak, když jsem tam byla já...takže milionové zlepšení se nekonalo..

Po pravdě mi fakt dlouho trvalo, než jsem se s tím smířila, že ze dne na den mě takhle někdo "vystrnadil" a dlouho jsem se litovala.... protože jako těhotná jsem byla na tom hůř a né a né sehnat práci.... asi to u mě chtělo čas, nebo když už mám porod za pár... myslet na jiné věci.... doma mě podpořili hodně , ale fakt to se mnou zamávalo....teď už je líp