Re: Učitelky, podnikly byste s výrostky výlet na bobovou dráhu?

Jako já vím, že letadlo letí, že létá se dnes a denně - o tom žádná. Vidím letadlo a nepochybuji, že vzlétne a doletí. Ale jsem v klidu, protože já ani moje rodina v něm není.
Šílený bylo, když mladší syn byl na výměnném pobytu a tam se dalo jen letadlem. On ví, že se bojím a když mi to říkal, tak jsem viděla v jeho očích strach, že mu ten pobyt kvůli letu nepovolím. Myslím, že mě chápal a i pochopil, když bych ho nepustila. Ale i když je to moje dítě, je malý, mám za něj zodpovědnost a mohla bych říct NE, tak jsem se přesvědčila, že moje volba je nelétat, ale nemám právo vnucovat jemu mou volbu a nepustit ho kvůli letu.
Ten den byl pro mne hrozný, dokázala jsem se ovládnout, aby nepoznal, jakou z té představy letu mám hrůzu a byla jsem ráda, že ho nemusím na letiště vézt já - to bych asi nezvládla. A na ten den jsem si naplánovala práci, abych neměla šanci přemýšlet na tím, co on v letadle. A i pak večer jsem se bála otevřít e-mail a internet - abych se nedozvěděla nic hrozného.
Dopadlo to vše dobře, on si to užil, povídal nadšeně o letu - mami, to bys měla zažít - no a já se snažila potlačit nucení na zvracení a u toho se usmívat.
No - každopádně je mi jasný, že on s létáním mít problém nebude, ale já to u sebe měnit nebudu Nestojí mi to za to.