Hlídání babičky během nemoci dítěte

Moje tchýně je na rozdíl od mé maminky už v důchodu,a proto nám občas hlídá syna, když je nemocný. Sama se nabízí a já ji opravdu volím jako krajní řešení, když už opravud musím do práce. Bohužel, nechce hlídát u nás doma, i když bydlí asi 30 km od nás a má auto, ale syna ji vždy musíme dovést a nechat u ní. Už třikrát se nám stalo, že jsme si ho vyzvedávali v horší stavu než byl. Poprvé jsme ho k ní dáli po neštovicích, kdy byl úplně zdravý, ale protože bral antibiotika, tak jsme ho chtěli nechat ještě týden doma. Vyzvedli jsme si ho nachlazeného, neboť švagrová, co s ní bydlí, byla nemocná a tchýně se bála, že bychom ji ho odvezli, tak nám raději nezavolala. Po druhé byl doma týden s průduškami, skoro vyléčený po týdnu šel k ní, neboť jsem se musela vrátit do práce. Na konci týdne kašlal víc a ještě k tomu dostal teplotu, takže stávil další týden doma. Po třetí byl doma více jak týden se zánětem středního ucha. Už měl jít na kontrolu,ucho ho nepolelo,ale já ten den nemohla, neboť jsem měla zkoušku a tak manžel domluvil hlídání na dva dny.Druhý den ho manžel vyzvedl a syn si začal stěžovat, že ho bolí v krku a za dva dny hnisavá angína. Fakt nechápu, kde k ní přišel, my ho opravdu měli více jak týden doma, nikdo u nás nebyl, ke tchýni jsme ho vezli autem, nic studeného doma neměl.... Už jednou mi řekla, že asi před půl rokem, když u ní byl syn na víkend, tak spali celou noc na podzim u otevřeného okna. Prý nám to neřekla, že čekala, co s toho bude a pak mi to oznámila s tím, že ji nebudu zakazovat zavírat okno na noc, když jemu to nic neudělalo. Myslím si, že i tentokrát spali u otevřeného okna nebo k ní došel někdo nemocný na návštěvu popř. ona zase k někomu jela( jezdila s ním už dříve po návštěvách, i když syn byl nemocný). Ona nám nic nechce říct a vše tají, neboť ví, že bych ji syna na hlídání už neposlala. Minule mi dokonce syn říkal, že u ní celé dny hraje na počítači- zabíjí nějaké opičky a ještě mu prý řekla, že já jako matka tomu nerozumím a ona už ví,že je dost starý na hraní her. Když jsem se jí na to ptala, vše zapírala a říkala, že syn nám lže. Jak by jste to řešili? Provluvit se s ní nedá, nic nepřizná a ještě se cítí uražená a když ji syna nepošlu min. jednou za tři měsíce na víkend brečí manželovi do telefonu, že ho vůbec nevídá, že ji nemáme rádi apod.