| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Babičky a dědové

  (?)
 Názory 110 z 22665  [Dalších 22655 >>]
Kudla2 58452
21.5.2018 18:56:17
Simčo,

dohledal Ti to už před časem někdo jiný, jak jsem při vyhledávání zjistila, já jsem to jen zkopírovala ~;)

Tak dej vědět pak, co mamka.~;)
Simča, dcery *1988 a 1997 3201
21.5.2018 9:32:09
Kudlo
děkuji!!! Jak jsi to našla?

Koukám, že já si to pamatovala trochu jinak a tak jsem to hledala asi blbě.
Nevím, zda jsem si to pamatovala tak, jak to recitovala babička - a ona i pamatovala ta slova jinak, nebo jsem si to já v hlavě nějak pozmněnila.

V každém případě děkuji. Až budu odpoledne telefonovat s maminkou (je jí 92), tak jí to přečtu - také to nemohla z hlavy vyšťourat ~;) .
Kudla2 58452
20.5.2018 22:38:30
Simčo

https://cs.wikisource.org/wiki/Dolorosa
Simča, dcery *1988 a 1997 3201
20.5.2018 22:33:30
Maceško - upřimnou soustrast. Ale na druhou stranu ti mohu jen závidět, že tvá babička zažila a užila si tvých dětí, ba se dožila i tvých vnoučat! Jak píšeš - kdo hodně má, hodně ztrácí...

Mám teorii, že jsou "rychlé" a "pomalé" rodiny. Já patřím k rodinám pomalým - mně měla mamka okolo 40, její mamince bylo 30, když se jí mamka narodila. Tudíž mé babičce bylo skoro 70, když jsem na svět přišla já. I když jsem - na naši rodinu - s první dcerou spěchala a měla jsem ji ve 25, babička se jí nedožila.
Ale všichni, kdo babičku znali tvrdí, že jsem celá babička. Chtěla bych, aby to byla pravda. Byla láskyplná, obětavá, úžasná kuchařka, studnice lidových písniček a říkadel, ale i umělých básní, které mi recitovala... Nikdy jsem nezjistila co to bylo - báseň, která začínala: "U brány do města seděla chudá žena a s hrůzou viděla, jak její dítko sténá, hlavičku svou ji kloníc ku rameni..." Znám toho kousek, hledám v paměti i hlubinách internetu a nenacházím...

K paradoxům života patří to, že kdo znal mou druhou babičku - maminku mého táty, která zemřel velmi mladá - každý tvrdí, že jsem "celá babička". Mám její jméno a jak vidím těch pár fotografií, ráda bych měla i její krásu. Víc mi po ní nezbylo a co zemřel před třemi roky tatnek a vloni jeho sestra (oba přes 90 let), není už nikdo, kdo by na ni pamatoval...

Svou českou babičku slyším kdykoli jsem v kuchyni. Vyrůstala jsem u ní do 6 let a tak jsem s ní vařila a pekla - a ona povídal. Proč dáme do horké jíšky studenou polévku, proč těsto na palačinky umícháme dopředu, jak má vypadat těsto na kendlíky a jak mají chutnt játrové knedlíčky. Naučila mne základy a lásce k vaření. Úctě k jídlu a tomu, že láska dělá z pouhých potravin pokrm, z domu domov a lidí rodinu. ~s~
Mr. Miçkey 124689
18.5.2018 18:04:51
Wow~R^ Ja jsem dedu nikdy nemel, a babicka zemrela nekolik let pred tim, nez se narodilo nejstarsi dite
Ropucha + 2 ropušata 120300
18.5.2018 13:44:03
Také jsem velmi milovala svou babičku, byla pro mě nejbližší člověk.
Bohužel se nedožila mé dospělosti, ale prý jsem celá po ní (myšleno povahou).
Takže doufám, ze budu-li jednou mit vnoucata, také to láskyplné babičkovství pošlu dál.
Kopřiva Dvoudomá 34182
18.5.2018 10:06:14
Upřímnou soustrast.

Taky to s babičkou tak mám, není dne, abych na ni nemyslela. U vaření, u pečení, šití, v jakékoli situaci tě napadne. Svým způsobem taky nesu její žezlo. A vyprávím o ní svým dětem, které ji nezažily, a povídám s ní. A těším se, že jednou, JEDNOU se spolu potkáme.
Fern 155759
18.5.2018 10:03:41
to máš moc prima,že tak můžeš své nejbližší prostě potkat v místě kde bydlíš, to nám nehrozí,bydlíme tu "sami"~:(
kambala pláááckááá 118391
18.5.2018 8:25:00
maceško, to je pěkný, mít tak dlouho babičku, co je při smyslech~s~

u nás ani jedna babička dětí nezdědila žádné babičkovské pudy (resp. moje matka neměla po kom, její máti je stejná), takže u nás si žádnou krásnou budoucnost plnou vzpomínek dětí na babičky neplánuju. kde neni zájem, nevykřešu ho násilím.

upřímnou soustrast, ale babička tu byla dlouho a jestli byla taková, jak píšeš, naplnila pěknej život~x~
Kudla2 58452
18.5.2018 7:50:00
Maceško,

to s tím tmelem a předáváním žezla je přesný a myslím, že přesně tak to má být.

Já jsem nepoznala ani jednoho ze svých prarodičů, umřeli buď před mým narozením, nebo těsně po. Takže mi tenhle článek vlastně úplně chyběl a považuju to za opravdu velké ochuzení. Ale naštěstí tohle "babičkování" včetně toho tmelení rodiny vidím na své pěstounce ~s~, a nasávám a učím se, protože se mi to moc líbí a ráda bych v tom jednou, dá-li PB, pokračovala.

Odejde-li takový člověk, zbude po něm obrovská díra, moc chápu, že Ti chybí a že se to žádnými slovy, co tady teď kdo řekneme, nedá "utěšit". ~n~~6~

Ale myslím, podle toho jak to popisuješ, že Tvoje babička musela mít krásný život a že to byla velmi bohatá žena - takovým bohatstvím, které se nedá nikde koupit a které je koneckonců to jediné, co má na tomhle pomíjivým světě nějakou cenu. ~s~~x~
 Názory 110 z 22665  [Dalších 22655 >>]

Komerční sdělení


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.