Jak předejít poškození hráze při porodu

Provádí se kvůli zvětšení vaginálního otvoru pro urychlení porodu. Zastánci epiziotomií jako důvod uvádějí také prevenci většího natržení.

Naproti tomu stojí zkušenosti a přesvědčení žen a některých porodních asistentek, že – má-li už dojít k poškození hráze – pak je výhodnější, když se žena spontánně natrhne v nejtenčím místě. Podle nich se pak rána snáze hojí.

Prevence nástřihu nebo natržení hráze by měla začít již dlouho před porodem. Aby měla žena správně fungující, nepoškozené svaly a tkáně perinea, potřebuje dobře vyváženou stravu obsahující dostatek bílkovin, čerstvého ovoce a zeleniny. K pružnosti těchto partií pomáhá dobrá hydratace a dostatek kyslíku, stejně jako vhodné tuky (rostlinné tuky lisované za studena, ořechy, mandle, tučné ryby, atd.) a každodenní přísun vitamínu C. Pro pružnost a uvolnění svalstva pánevního dna se zejména ke konci těhotenství doporučuje pít odvar z lněného semínka nebo každý den jednu či dvě lžičky semínek dobře rozžvýkat a vydatně zapít.

Velmi důležitý je také pohyb a cvičení, od pravidelné chůze, plavání, jógy, břišních tanců a těhotenského tělocviku přes sezení v podřepu nebo v tureckém sedu po známé Kegelovy cviky (stahování svěračů dna pánevního). Každý den by těhotná žena měla alespoň desetkrát svaly pánevního dna sevřít – jde to nenápadně provádět kdykoliv během dne.

Také se doporučuje ke konci těhotentství provádět pravidelnou masáž hráze pomocí rostlinného oleje, případně speciální směsí s esenciálními oleji. Názory na užitečnost masáže hráze jako prevenci epiziotomie či natržení se však různí. Přestože s ní některé ženy mají dobrou zkušenost, srovnávací studie její užitek nepotvrdily. Provádějte ji pouze, pokud k tomu máte chuť, a dbejte při tom pečlivě na hygienu. Pohlavní styk je také dobrou přípravou hráze na porod.

Důležitý je výběr místa porodu. Podle Průvodce porodnicemi na www.aperio.cz uvádějí jednotlivé nemocnice značně rozdílná procenta epiziotomií, od 4 % až po 81 %. (Na základě vědeckých výzkumů by porodnice neměly epiziotomii provádět ve více než 20 %.) Často jde o osobní zvyklosti té které porodní asistentky nebo lékaře. Pokud vám záleží na tom, aby vám rutinní epiziotomii neprovedli, uveďte to do svého porodního přání (plánu) a ústně na to při porodu upozorněte. Je to jedno z přání, které ve fázi tlačení může připomenout člověk, který vás při porodu doprovází. Také podpora citlivé duly může sehrát pozitivní roli.

Při samotném porodu existuje řada jednoduchých postupů, jak natržení nebo epiziotomii předejít. Zcela klíčové je šetrné tlačení a vhodná poloha. Rodička by měla mít možnost intuitivně hledat polohu, která jí (a miminku) nejlépe vyhovuje, což znamená, že se i ve druhé době porodní může pohybovat. V zásadě by se měla vyhnout poloze na zádech a přitahování kolen k sobě. Vhodná je vertikální poloha s chodidly opřenými o podložku (podlahu nebo postel).

Nohy by neměly být doširoka otevřeny. V poloze na boku (je-li v daném případě vhodná) dochází k porušení hráze nejméně často. Žena by měla tlačit jen při kontrakcích a při pocitu nutkání.

Miminko by měla spíš „vydechovat“ ven pomalými hlubokými výdechy. Při otevření úst se otevírá děložní hrdlo, výhodné je tedy hluboké hrdelní mručení. Řízené tlačení se zadržovaným dechem, které se v českých porodnicích stále běžně praktikuje, řadí Světová zdravotnická organizace mezi praktiky jednoznačně škodlivé, které by se provádět neměly. Výsledky porovnání skupin žen, které tlačily spontánně nebo podle vedení lékaře či porodní asistentky „řízeně“, svědčí ve prospěch spontánního vypuzování dítěte. Tak měly ženy hráz nepoškozenou významně častěji. Tehdy se totiž snáze chovají v souladu se svými tělesnými pocity a mohou jim přizpůsobit intenzitu a směr tlaku.

Účinkem tepla docházi k roztahování a uvolňování tkání. Proto je důležité, aby rodící ženě nebyla zima (nezapomeňte na teplé ponožky). Na hráz se doporučují vlhké teplé obklady s čistou vodou nebo s přídavkem rostlinného oleje, případně obklady z černé kávy. Obklady by se však neměly používat dřív, než hlavička začne prořezávat, neboť by mohly vést k otoku hráze. K ochraně perinea slouží rovněž protitlak v oblasti hráze a řitního otvoru, dále lubrikace poševního otvoru pomocí rostlinného oleje nebo lubrikačního gelu.

Porodní asistentky často matkám doporučují, aby se dotkly postupně vycházející hlavičky.

Rodičkám kontakt s miminkem dodá sílu k závěru porodu a – když ucítí ztenčující se napjatou hráz – snadněji přizpůsobí sílu tlačení.

Porod do vody bývá pro matku a dítě šetrnější a hráz při něm bývá méně často poškozena.

Jak epiziotomii nebo natržení léčit

Zcela zásadní je důsledná pečlivá hygiena a časté sprchování postiženého místa.

Tradičně se doporučuje dostatek vzduchu, je-li to možné, i slunce. Řada žen má dobrou zkušenost s oplachováním odvarem z dubové kůry. V literatuře jsem našla doporučení potírat postižené místo medem pro jeho stahující, protiinfekční a hojivé vlastnosti, podobně lze použít i mateřské mléko. Doporučuje se několik kapek mateřského mléka na obklad. Studené nebo i ledové obklady (zmrazené čtverce gázy namočené do vody, před použitím obalené látkou) krátce po porodu zamezí většímu otoku poraněné tkáně a sníží bolestivost. Dají se použít i obalené kostky ledu. Kegelovy cviky po porodu pomáhají, aby se oblast hráze dostala do původního stavu. Mělo by se s nimi začít zhruba třetí den po porodu.

Pro tuto situaci existují homeopatika nebo esenciální oleje. Řada žen má zkušenost, že s poškozenou hrází se dá přijatelně sedět na nafukovacím plaveckém kruhu.

Poměrně jednoduché, zato velmi účinné opatření je zůstat po porodu ležet s přinoženýma nohama. Jedině tak může dobře srůst trhlina, kterou si rodička nepřeje sešít. Pobyt na lůžku úzce souvisí s potřebou odpočinku a péče ostatních o novopečenou maminku. Pokud se jí dostane náležité péče příbuzných, duly nebo kamarádky, partner jí pomáhá a podporuje ji, žena má dostatek času sama pro sebe a pro své miminko. To přispívá k její spokojenosti a pohodě, které významně napomáhají rychlému poporodnímu hojení a zotavení.

Autorka provozuje www.porody.net.