Události před narozením a jejich důsledky

Organizátorem bylo Centrum naděje a pomoci - CENAP ve spolupráci s Verein Freies Leben a OSL ČLK Brno. Přednášející Terence Dowling, M.A.PhB.B.A. hovořil o nejnovějších výzkumech a poznatcích v oblasti perinatální a prenatální psychologie a medicíny. Posluchači se dozvěděli například, že genetika není ten nejdůležitější faktor dědičnosti a genová manipulace nám nedopomůže k tomu, abychom si vyrobili naprosto zdravé lidi . "Tato koncepce je naprosto nesprávná", říká Terence Dowling, "abychom měli zdravé děti, potřebujeme zdravé maminky - jinak to nejde. Stát, který pochopí, že pro zdravé generace je důležité zdraví a psychická pohoda matek, si připraví dobrou půdu pro budoucnost."

Co dělá člověka člověkem?

Jaké faktory ovlivňují charakter dítěte a pozdější psychické a fyzické zdraví dospělého člověka? Veliký vliv má to, jak se žena v období těhotenství cítí (je-li smutná, úzkostlivá, šťastná....), neméně důležitý je přístup k tomuto období z hlediska lékařských intervencí (ultrazvuk,amniocentéza, fetální screening, tokolitika...)a způsob porodu (spontánní porod, císařský řez, epidurální anestezie,vakuumextrakce....). Výzkum, který se zabývá depresí, zjistil, že depresemi je způsobena třetina všech nemocí na naší planetě.

Proč tomu tak je?

Existují geny (HTTTT), které jsou zodpovědné za depresi. Tyto geny mají dvě varianty - jsou dlouhé a krátké. Dostaneme-li od svých rodičů do vínku dva delší geny, může nám život přinést mnoho překážek,ale je téměř nemožné podlehnout depresím.Ale pokud se spojí jeden gen krátký od otce a krátký od matky, je pravděpodobné, že důsledkem bude sklon k depresím. Podle výzkumů tomu tak nemusí být vždy. Existuje něco, co funkci těchto genů musí zapojit. Co tedy funguje jako spouštěč ? Je to právě již zmiňované období těhotenství, porod a rané dětství. Jsou-li tato období šťastná a s co nejmenším počtem neopodstatněných lékařských intervencí-geny se neaktivují. Nevhodný přístup k období těhotenství a porodu má za následek i stále častější diagnózu - autismus. Projevy autismu stoupají velice rychle. V Kalifornii v letech 1994-2003 vzrostly projevy autismu o 273%, což je šokující výsledek. Prokázalo se, že toto číslo nevzniklo lepšími možnostmi v diagnostice, jak se někteří domnívali, ale zvýšením nárůstu tohoto postižení. Zjistilo se, že mnoho dětí s tímto postižením má příčinu například v užívání léků během těhotenství, císařských řezů, nebo použití epidurální anestezie. V případě použití plné narkózy při císařském řezu se tento prostředek dostane k dítěti prostřednictvím placenty. Pokud se používá epidurální anestezie, prožívá dítě veškeré náročné situace spojené s porodem samo, což způsobuje porodní stres. Dítě si ve zdravé míře potřebuje projít porodními bolestmi - jsou pro něj přínosem. Bolesti způsobují přísun adrenalinu pro dítě a adrenalin je velmi důležitý pro dozrání plic. Spousty dětí v dnešní době má nedostatečnou funkci plic. Děloha je prvním životním prostorem miminka a není to jenom genetika,která ovlivňuje vývoj dítěte, ale jsou to také informace, které přicházejí z těla matky. Lidé, kteří se zabývají vývojem plodu v prenatálním období zjistili, že příjem informací od matky je velice důležitý. "Oplodněné vajíčko by se dalo nazvat primární kmenovou buňkou" dále říká zakladatel Institutu prenatální psychologie v Heideelbergu. Kmenové buňky jsou základními stavebními bloky organizmu, ze kterých se vyvíjejí všechny druhy lidských buněk. Během svého vývoje se mění podle toho, v jakém jsou prostředí. Když se kmenová buňka aplikuje do mozku, specializuje se a stane se neuronovou buňkou.Při aplikaci do jater se stane součástí jater, je z ní jaterní tkáň. Prostředí ve kterém se buňka ocitne, ji ovlivňuje a to samé platí i pro dítě v děloze. Výzkumy, které se zabývají oplodněním in-vitro zjistili, že umělé oplodnění nefunguje stejně, jako dojde-li k oplodnění přirozeným způsobem. Například při oplodnění in -vivo v těle matky přirozeným způsobem, dochází k oplodnění mnohem dřív, než si to žena uvědomí. Její tělo však začne ihned reagovat produkcí hormonů (cytokinů), které vytvoří kolem vajíčka ochranný obal a jsou velmi důležité pro jeho následný vývoj. Tyto hormony při oplodnění technologií asistované reprodukce chybí. Ukazuje se, že děti přivedené na svět tímto způsobem jsou vystaveny většímu riziku zdravotních problémů. To znamená, že první prenatální informace z tohoto prvního životního prostoru v děloze -z těla matky- jsou neméně důležité, jako genetické informace. Pokud žena otěhotní, je důležité jí říct - "Budeš těhotná osmnáct měsíců" První polovinu je děťátko v těle matky a tu druhou polovinu už tráví venku. Narozený člověk je velice nezralý a třeba v porovnání se šimpanzi - novorozenec dítě dosáhne úrovně novorozeného šimpanze až po devíti měsících. Právě těchto devět měsíců potřebuje dítě velice intenzivní vztah s maminkou a nesmí být necháno o samotě. Celé toto období od početí do raného dětství můžeme rozdělit do čtyř fází. Z hlediska zdravého fyzického a psychického vývoje jedince by neměla být ani jedna z těchto fází násilně porušena. 1.fáze-Početí - důležitá je genetika i okolnosti za jakých bylo děťátko počato. 2.fáze - Těhotenství a porod - důležité je prožívání matky, způsob porodu, odloučení od placenty. 3.fáze-Úzká vazba na matku-kojení 4.fáze -Odpoutání od matky-odstavení-probíhá u každého dítěte individuálně, tak do čtyř let. Důležitý je ale fakt, že zdravé dítě přestává být SAMO závislé na matce. Jsou dospělí, kteří fází odpoutání neprošli a jsou tudíž stále závislí na svých matkách. Bohužel kdo z nás , v této době stresových těhotenství, násilných porodů, náhradní kojenecké výživy a jeslí může říct, že harmonicky absolvoval všechny zmiňované fáze? Existují různé druhy terapií, při kterých se lze vrátit do narušených období a krok za krokem je projít. Cílem těchto terapií je uvědomění si dané situace a vymazání uložených zkušeností , podle kterých se dospělý neustále podvědomě projevuje a které ovlivňují jeho charakter. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že při takovéto terapii je možné si do detailu vybavit průběh těhotenství od početí až do porodu (i dále)včetně pocitů vlastních - coby plodu, ale i otce a matky. Co se týká budoucnosti našich dětí, je na nás uvědomit si důležitost těchto období, hledat informace, naslouchat své intuici, mít odvahu vymanit se ze zastaralých dogmat, mít vůli činit změny v již zaběhnutém způsobu života, je-li to ku prospěchu věci a v neposlední řadě být zodpovědný za život svůj i svých dětí. Je to ten největší dar, jaký můžeme do života svým dětem dát. Doplňující informace z tohoto semináře najdete na http://www.sweb.cz/LucieGroverova/menukameny.html