| Katka 3 |
 |
(20.5.2013 16:36:44)
Já jsem tento článek naprosto pochopila a dokonce s ním i souhlasím. Dle mého názoru se jedná o jednoznačnou úvahu, kde autorka na závěr uvedla svůj názor.Nesnáším ty, kteří tady stále kritizují a sami by podle mě ani nic pořádného nenapsali a opravdu se jedná stále o ty samé. Já zde uvedu naprosto odlišný názor. Mám tři děti (6, 12, 14). Dvě z nich navštěvují gymnázium a jedno půjde do první třídy.Ty starší by klidně mohly doma pomáhat, ale nemají kdy. A když vidím tu spoustu povinností, které si každý den nosí z školy, ani mě nenapadne je o pomoc požádat.Mají toho opravdu mnohem více, než jsme kdysi měli my. Většinou se učí i dlouho do noci, a když vidím, že je po gymnáziu stejně nečeká nic moc dobrého, tak je lituju. Pokud mají nějaký volný den, snažím se jim ho zpříjemnit pěkným výletem nebo kinem či jinou zábavou.Setkávám se, ale s názorem tchyně , která přesně jak píše autorka vyrůstala v době "polní práce" a absolutně nesouhlasí s tím, že naše děti nejsou nuceny k domácím povinnostem  Takže pohled zase z druhé strany. Pro mé děti, dětství bohužel se vstupem na gymnázium skočilo a proč jim tedy přidávat navíc ještě kupu domácí práce, kterou hravě zvládnu sama.
|
| Pešule |
|
(20.5.2013 16:49:07)
Souhlasím. Jedná se o úvahu, nad kterou jsem dokonce i já zauvažovala a došla jsem ke stejnému názoru jako autorka. Mám sice jen jedno dítě 9 let, ale snažím se ho vést cestou domluvy a dohody. U nás doma to kdysi fungovalo přesně naopak, mamka s taťkou byla velmi přísná a my jsme se jich jako děcka tak báli, že jsme jim většinu věcí zatajili. Měli jsme taky řadu povinností, prakticky jsme vykonávali vše za rodiče a dodnes na toto období nerada vzpomínám. Proto jsem se zařekla, že moje děti poznají laskavou a pohodou maminku, která je bude podporovat v jejich zájmech a hrách. Dcera má opravdu dneska jak píše autorka každý den nějaký kroužek a po kroužku ještě musí plnit povinnosti do školy, kterých není málo. Jsou dny, kdy si vůbec nestihne ani pohrát, tak proč bych ji ještě měla zatěžovat např. umýváním nádobím. Myslím, že až bude velká, tuto činnost zvládne i bez předešlého učení.
|
|
| saina | •
|
(20.5.2013 16:58:09)
Nadávejte si mi do kritiků jak chcete, ale prostě takhle článek na hlavní stranu poměrně dost navštěvovaného serveru by za a) měl být prost gramatických a stylistických chyb"" Ano, autor může být dyslektik, ale pak má mít Rodina korektory. Za b) bych u něj očekávala nějaký přínos. Úvaha je to pěkná, ale opět - co dělá na hlavní straně jako článek dne? Ad to že jsem nikdy nic nenapsala - bezpočet seminárních prací různého rozsahu a stupně odbornosti, několik popularizačních článků o svém sportu, momentálně píšu bakalářku. Ano, překlepy může dělat každý, ale pak to tak zveřejnit je ostuda. Ano, fajn úvahu taky může napsat každý, ale nepovažuji to za vhodný článek serveru.
|
| saina | •
|
(20.5.2013 16:58:57)
Samozřejmě to mělo být, že takovýhle článek na hlavní stránku nepatří, což mi tam vypadlo a teď mám ostudu já. :D
|
|
| Pešule |
|
(20.5.2013 17:17:38)
To je, ale věc serveru rodina.cz, zda dává na hlavní stranu i úvahy nebo jenom přínosné články, tak jako zda kontrolují pravopis, podle mě to je, ale server rodičů a ne začínajících spisovatelů. Já nemám moc času číst, zde každý článek co se tu objeví. Je mě docela jedno, zda se jedná dneska o úvahu, zítra o článek o nějakých nemocech ono stejně, abych byla upřímná všechno je to na jedno brdo. Názor už na danou věc podle mě každý má utvořený, maximálně si přečtu názor jiných, ale i to vyžaduje čas ten já nemám...
|
| Pešule |
|
(20.5.2013 17:29:21)
Znovu jsem si úvahu přečetla. Autorka prostě jen srovnala a napsala jak to bylo kdysi a jak je to dnes, nic co by nebyla pravda jsem tam nenašla. Spíš chtěla, aby se každý zamyslel jak to má on a vytvořila se nad tím diskuze. Není to první článek, který byl na hlavní straně a nic konkrétního nám neříkal. Spíš, jsem ale očekávala, že tu najdu názory maminek na jejich styl výchovy a ne pořád dokola řeči o článku.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(20.5.2013 22:11:29)
Pešule, je to asi marné vysvětlovat někomu, kdo rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním textem nevidí sám. Ale přesto - opravdu si myslíš, že neuspořádané a nepodložené povrchní subjektivní dojmy bez kontextu lze považovat za uvádění pravdivých faktů?
|
| Ines | •
|
(21.5.2013 7:56:03)
ztotožňuju se s většinou, které se článek nelíbí jak po stránce stylistické, tak po stránce faktické - jsou to věci vytržené z kontextu, nbere se v úvahu doba, životné styl rodiny....
Gymnazisty doma mám dva, školních povinností mají dost, ale to neznamená, že nemusí přiměřeně pomáhat doma! A volný čas mají také.
Předřadit kroužek, čili zábavu, před spolupodílení se na chodu rodiny, je cesta do pekel.
|
|
|
|
|
|
| nordica |
|
(20.5.2013 17:54:23)
Tak jestli Vašim dětem skončilo dětství s nástupem na gymnázium, tak je to asi pro ně škola příliš náročná a neměly tam chodit.Spousta dětí na gymnáziích má dostatek volného času, koníčky a ještě se mohou zapojovat do domácích prací. Když je budete pořád omlouvat a chránit je před nějakým zapojením, prokážete jim spíš do života medvědí službu. Až budou jednou chodit do práce a vracet se unavené, také "nebudou mít na nic jiného čas"? Jak jim potom bude fungovat rodina a domácnost?
Myslím, že dnešní doba se nese ve stylu" jen abychom ty naše mazánky příliš nepřetěžovali". Výsledky za pár let ucítíme všichni.
|
|
| rascal-ka | 
|
(20.5.2013 17:56:48)
Katko 3, nesouhlasím s tebou. Já mám tedy jen dvě děti (9 a 11 let), ale základní domácí práce dělat musejí. Starší také chodí na gympl, vrcholově sportuje (6x týdně po dvou hodinách), chodí do skautu …, ale i tak si svůj pokoj musí uklízet včetně vysátí i umytí podlahy, dále uklízí myčku, vynáší odpadky … a i přesto si dokáže najít čas pro sebe nebo kamarády. Ve škole má pěkné známky (rozhodně se tolik neučí, natož dlouho do noci) a i já zpříjemňuji svým dětem čas návštěvou kina, aqvaparku … Nechci se tě dotknout, ale pokud dětem skončilo dětství nástupem na gympl, tak tam nemají co dělat.
Ještě by mě zajímalo, co špatného je po gymplu čeká. 
|
|
| Líza | 
|
(20.5.2013 18:00:08)
Katko, podle tvého popisu buď tvoje děti na víceletej gympl nemaj, nebo ti bohapustě kecaj a ty nezvládnutelné hromady učení si pěkně nechávají na večer, kdy jsou dospělí doma a kdy je možné dávat najevo, jakej jsem chudák a musím dřít a proto nemůžu ani uklidit nádobí.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 18:29:48)
Přesně tohle jsem čekala. Co čeká po gymplu?? No kromě výšky pak nejspíš úřad práce. Perspektiva v této zemi je téměř nulová. Takže i přes veškerou snahu se něco naučit se mají jen malou šanci uchytit. Třikrát týdně mají školu do půl páté, doma s cestováním, které je u nás na vesnici nutné jsou po půl šesté, než se nají atd. je půl sedmé a to teprve usedají k učení. Když nemají tak dlouhou školu, tak ta starší chodí do kroužku z kterého se vrací také v šest večer. Nevím kolik učení je u vás na gymnáziu, ale u nich se píšou každý den prověrky, a bohužel i přes prázdniny mají povinnou četbu. Nemůžu ovšem říct, že když je požádám o vynesení koše, že ho nevynesou. Nemáme, ale rozdělené činnosti, ty budeš dělat tohle a ty zase tohle. Prostě v době nouze je o něco poprosím. U nás doma to taky takto nikdy nebylo, že bych měla jasně dané činnosti. A dnes bych řekla, že domácnost zvládám v pohodě i s teplou večeří.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 18:44:58)
Katko, ale gympl přece JE víceméně přípravka na VŠ 
A jinak souhlasím Lízou - pokud tvoje děti už na nižším gymplu nemají čas prakticky na nic jinýho než na učení, možná na tom gymplu vůbec neměly bejt. Já jsem si teda rozhodně nevšimla, že by moje děti musely kvůli učení nějak omezovat svoje zájmy - mám děti 24, 22, 17 a 15 let, dva nejstarší jsou na VŠ, třetí zrovna maturuje, holka je přijatá na čtyřletej gympl (na osmiletej nechtěla).
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 18:52:18)
Podle mě jsou chytré dostatečně. Zatím máme všechny vysvědčení u té starší na samé jedničky možná je to i tím, že nechce dvojky nevím, každopádně se prostě co vím já každý den učí a jelikož začínají až kolem šesté, a spíš po šesté tak se to táhne dlouho do večera, což se samozřejmě mě ani manželovi nelíbí. Chodila ještě na konverzaci z angličtiny, ale kvůli nedostatku času jsme to museli zrušit.
|
| nordica |
|
(20.5.2013 19:52:48)
Katko, a to je možná právě ten problém - "nechce dvojky, učí se do noci". Syn je již dnes dospělý, ale když se podívá na své bývalé spolužačky z gymplu, tak přesně ty pečlivé holčičky, které se neustále učily ( i do noci), aby měly jen jedničky, to celkem nikam nedotáhly. S bídou dokončily - nervově zhroucené - ped´ák a stejně neučí, protože by to prý psychicky neustály. Naproti tomu největší třídní rošt´ák, který stíhal kdeco a na vysvědččení měl i trojky, tak ten dnes učí vědu, kterou ani nedokážu pojmenovat, na univerzitě v Eidhovenu. Lepší je snad snížit nárok na známky a nechat děti také dělat něco jiného než jen školu. Střet s reálným životem pak nebude tak drastický.
|
| Šešule | 
|
(20.5.2013 20:16:20)
nordica, moje řeč
|
|
|
|
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 19:06:13)
Katko, promiň, ale myslím, že tvoje děti na gympl nepatří. Dcera chodí domů mezi šestou a sedmou, jeden den až po osmé. Také denně píše testy a písemky, ale učí se pouze těch 40 minut cestou do školy (alespoň doufám, že se trochu učí). Samozřejmě různé projekty, seminárky … (mívají 1x týdně) dělá doma, ale v pohodě stíhá.
A povinná četba bohužel i přes prázdniny? To mě opravdu dostalo, já si naivně myslela, že děti čtou dobrovolně. Samozřejmě některá povinná četba není záživná, ale i přesto, ji dcera přečte a hned se vrhá na jinou, oblíbenou literaturu. 
O perspektivě vysokoškoláků by se dalo dlouze diskutovat, nicméně si nemyslím, že moje děti skončí dlouhodobě na úřadu práce. Vedu je k odpovědnosti za sebe a svůj život, z tohoto důvodu je i výběr VŠ důležitý. 
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 19:21:24)
Tvoje dcera je asi nadaná moji by 40 minut určitě nestačilo.
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 19:32:56)
Katko, ale to je právě ono, na gympl prostě patří nadané děti. Kdybych nebyla přesvědčená, že studium zvládne bez větších problémů, nikdy bych jejímu naléhání o přijímačky nepodlehla.
|
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 19:33:33)
Katko, tak tím to bude - naprosto nenadaný dítě nemělo chodit na gympl.
|
|
|
|
|
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 19:07:30)
Myslím, že drobná pomoc v domácnosti ještě nikoho nezabila.
Kromě toho si nejsem jistá, jak moc člověka připraví na život to, když se bude věnovat JEN svým zájmům a škole. Podle mě to vychovává k sobectví a vznikají tak třicetiletý mamánci, co mají pocit, že docházkou do školy a práce mají splněno a podílení se na domácnosti je sprostý slovo.
Co ženských si pak stěžuje, že chlap jen chodí do práce a myslí si, že má splněno. Co by si to nemyslel, když ho v tom vychovali?
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 19:08:41)
Jo, taky jsem chodila na gympl a doma jsem pomáhala. Nedřela jsem jako kůň, to ne, ale nějaký povinnosti jsem měla. Jen krátce před maturou jsem byla hájená.
|
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 19:19:38)
Tak tchyně manžela vychovala přesně naopak, doma měl povinnosti už od mala, od luxování až po sekání zahrady. Dneska? V naší domácnosti nepomůže s ničím. Chodí přece do práce. A tchyně ho samozřejmě brání. Takže to, že celé dětství tyto činnosti dělal mu v dospělosti na nic není.Domácnost leží celá na mě.
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 19:23:53)
Samozřejmě, že výchova nezajistí všechno, ale vychovávat dítě s tím, že nemusí nic kromě vlastních zájmů, podle mě není dobrá cesta
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 19:31:27)
Samozřejmě že někdy něco pomůžou, ale je to spíš náhodně, že je poprosím, třeba hlídali mladší sestru. Mě stačí když mají hezké známky na škole, nejsou drzé a nelítají pořád někde venku, na což teď nemají čas.
|
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 19:34:27)
Navíc, když tak přemýšlím, kolik činností děláme my jako ženy oproti našim babičkám. Většina z nás má myčku, sušičku, robotický vysavač, různé roboty, mopy.Vždyť nám té činnosti doma rapidně ubylo.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 20:12:51)
Katko, babičky taky nepraly několikrát tejdně, například.
|
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 20:14:55)
Myslím, že nejde ani tak o množství práce jako o princip. Proč by měl jeden člen domácnosti dělat všechno a ostatní by se měli jen věnovat sami sobě a podílení se na společný domácnosti by mělo být něko vyjímečnýho? Nechápu, proč by se měl předávat model, že matka dělá všechno proto, aby ostatní nemuseli hrábnout Děcka pak dostávají do krve, že ty práce SE NĚJAK dělají, nebo je to automaticky povinnost matky. Nechápu, jak by to dětem mělo prospívat.
Článek zmiňoval i výchovu našich prarodičů. Moji prarodiče museli jako děti pracovat určitě víc, než musím v dnešní době já coby matka od tří dětí, ALE pokud někdo z nich vzpomíná na něco ze svýho dětství ve špatným, není to práce, to vůbec ne, ale jsou to, pokud se nějaký vyskytly, špatný vztahy s některým z rodičů. Tož tak.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 20:29:35)
Moji prarodiče vzpomínali přesně jak psala autorka na tvrdou výchovu, co jsme k nim přijeli tak nám vykládali jak museli klečet v koutě, jak je tatínek bil řemen a že my bychom taky potřebovali a samozřejmě nezapomněli zmínit co vše už v našem věku dělali a my neděláme nic.Oproti dnešním dětem jsme toho dělali mnohem víc.Já u nás manžela nepřinutím vůbec nic dělat, ještě v životě třeba nevařil,děti bych asi přinutila,ale zase za prvé jsem ráda, že jsou na gymplu a že se dobře učí a za druhé si myslím, soudím podle sebe, že se toho v životě nadělají ještě dost.Samozřejmě nejsem v práci nejspíš tak dlouho jako ty, protože už ve čtyři bývám doma.
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 20:36:05)
Nejmladšímu není ani rok, jsem na MD, přesto si ale myslím, že by nebylo zdravý vychovat rodinu v tom, že mám v popisu práce veškerou domácnost.
Naši prarodiče nám klečení v koutě a vejprasky nikdy nepřáli
mmch, děcka, co doma nemusí hrábnout, si toho stejně vážit nebudou. Budou to považovat za NORMU. A otázka je, jakej je pro takový skleníkový kytky přechod do reálu každodenního života.
|
| Šešule |
|
(20.5.2013 20:44:09)
....a pokud máš holky a mají zafixováno, že matka maká, aby zbytek rodiny nemusel hnout zadelí, tak máš pravdu, asi je tý práce čeká dost
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 20:53:36)
Dvě holky a jednoho kluka. no myslím si právě že dost. U nás to taky tak bylo. Mamka dělala prakticky vše, kromě tech opravdu chlapských prací.A já to po ní asi přebrala, ale nikdy za mlada jsem nic nedělala doma, až jsem se vdala, problém s tím se do života začlenit jme nikdy neměla, spíš naopak. Dokonce jsem se odstěhovala i dál o domova a v pohodě. Taky si myslím, že na děti jsou dneska kladeny mnohem větší nároky, nejen jazykové a technické, ale i třeba tlak, že neseženou práci, kterou chtějí, nebo neseženou vůbec práci. Nebo seženou, ale jak píšete budou tam od rána do večera. Lepší a klidnější období, než dětství prostě už mít nebudou.
|
| Líza |
|
(20.5.2013 21:11:49)
No, děláš všechno pro to, aby to klidnější období fakt pak už neměly. Dáváš jim příklad, kterej jsi hloupě převzala doma a místo abys myslela na to, že v dětství je především potřeba se naučit tomu, že všichni táhnou za jeden provaz a ne že někdo maká a někdo jinej se veze, děláš jim tažný zvíře.
Myslím, že jim tím neprospíváš.
Kromě toho, učení do půlnoci kvůli samým jedničkám bych svému dítěti zatrhla osobně a velmi rázně.
Život není jen škola. Život je kromě školy, potažmo práce, a domácnosti (kde se podílejí všichni podle svých schopností a možností) taky sport, zábava, přátelé, kultura a odpočinek - kde to tvoje děti mají?
Mimochodem, já měla takovou mámu, která se starala hlavně, abychom měly samé jedničky, to je důležitější než jí doma pomoct. Až zpětně vidím, jaký peklo na zemi si tím v domě s pětičlennou rodinou připravila. A my byly velmi zdatný - dařilo se zvládat jak ty jedničky, tak mít na stole v učení otevřenou knížku, která se bleskově schovala, když bylo slyšet kroky za dveřma... jojo, i naše máma by psala, jak se do noci učíme a dřeme... a ono kulový.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 21:21:24)
No je možný, že někdy dělají, že se učí. Já je nechodím pořád kontrolovat. Zajímalo by mě, kdy jste teda začaly s těmi povinnostmi u dětí?
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 21:27:58)
Katko, zhruba kolem začátku školní docházky nejpozdějc. A s přibejvajícím věkem se postupně přidělovaly složitější činnosti.
|
|
| Líza |
|
(20.5.2013 21:29:04)
Odjakživa. Nechtěla jsem dopadnout jako máma... ona si nebyla schopná doma od nikoho z nás vyžádat pomoc (a my haranti líní jsme se do toho nehnali) a pak to končilo tak, že byla utahaná, zedřená a pořád vyčítala všem všechno.
Takže děti dělaly vždycky to, co už zvládly.
Jako, ne že by se mi děvenky doma předřely. Ale ráno nechám na stole papír s tím, co ten den má která udělat a to prostě udělaj. A když večer přijdu unavená a potřebuju si hodit nohy na stůl, tak udělaj večeři, klidně teplou, prostě furt je to tak, že já dělám víc věcí, to je jasný, taky je udělám důkladnějc než ony, ale střídáme se v tom, co je potřeba, jak kdo zrovna může a má čas.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 21:39:39)
Teplou večeři..hm.tak to by asi moje holky nezvládli. Ale dokáží si nachystat studenou večeři.Manžel si nedokáže ale nachystat vůbec večeři.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 21:43:11)
No nekecej, DOSPĚLEJ CHLAP si nedokáže nachystat večeři??? Ani studenou???
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 21:51:41)
Ne, on hlavně ani neví kde by našel co. Je zvyklý přijít k hotovému.Když jsem byla s nejmladší v porodnici, zastoupila mě doma tchyně. 
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 21:57:37)
Katko, hodně blbej zvyk. A doufám, že si uvědomuješ, že si za to můžeš z největší části sama, ne? Bodejť by se snažil, když všechno doma uděláš ty.
|
|
| Šešule |
|
(21.5.2013 9:14:56)
A není ti líto, že ten samej osud připravuješ dcerám?
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.5.2013 21:59:21)
Katko, popisuješ tu značně podivný rodinný model: otec, který si nedokáže udělat večeři, děti, které kvůli samým jedničkám celé dny tráví studiem a nic jiného nedělají, a maminka, která je přesvědčená, že jejich budoucnost je na úřadě práce 
Lituji vás tak nějak všechny.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 22:05:41)
Možná podivný, ale podle mě docela rozšířený. Mám hodně známých, kterým chlap leží na gauči u fotbalu a pije pivo. U nás aspoň kolem domu chlap dělá. Je fakt, že ty jedničky po nich chci tak nějak já v tom uznávám i svoji vinu. Kluk sice má dvojky, ale hůř to nejde naštěstí.Já byla vychována v tom, že domácnost je v režii ženy.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 22:07:19)
Jo, a pořád tu blbinu předáváš dál. 
|
|
| Líza |
|
(20.5.2013 22:07:49)
Nojo, v režii... já možná funguju jako takovej režisér ;) ale ne i jako celej štáb a všichni herci.
Ale já vím, člověk vjede do nějakýho modelu a za pochodu se blbě mění.
Jen je mi to líto, když to vidím, protože takhle si naběhla ta moje máma, jak jsem psala, a myslím, že jí samotný v tom nebylo dobře. Dneska si myslím, že by udělala líp, kdyby si na nás dupla, ale my měli prostě tu výmluvu - nemůžu, já se učím - a na to ona vždycky zmlkla, tak jsme to používaly kdykoli bylo třeba.
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 22:16:28)
Je fakt, že jsem často dost unavená. A nejhorší je když jsem nemocná a přesto vím, že musím, v té chvíli mě asi nejvíce štve manžel, který prostě nic neudělá, protože ani neví jak na to.To vždycky nadávám a řvu, ale pak s situace otočí je mě lépe a už si vše zase dělám sama.
|
| Aduš | •
|
(20.5.2013 23:47:39)
Katko, je to tvůj život, ale dost ženských ti tady ukazuje, že to jde i jinak. Záleží na tobě, jak se k tomu postavíš. Chlap je svéprávná osoba. Já taky nevím, kde má ten můj v komoře schovaný šroubovák, ale pokud si chci něco přitáhnout, když jsem sama a nečekat s takovou blbinou na něj, tak tu komoru prohledám a něco najdu. Třeba to bude místo křížového jen normální plochý, ale do šroubku bude pasovat a poradím si. Stejně tak by to mělo fungovat u tvého muže. Pokud nenachystáš jídlo, k ledničce trefí, spížku nebo skříň s potravinami snad taky ví, kde hledat, je to jen o tom, jestli dostane tu příležitost. Chodíte třeba na nákup spolu? Aby věděl, jak vypadají potraviny zabalené, co je všechno potřeba atd? Určitě by šlo domluvit se třeba pro začátek na jedné večeři v týdnu, kterou bude mít na starosti on. A holky? Pokud chodí na gympl, tak jsou minimálně ve věku druhého stupně ZŠ. Měla jsem od 7. třídy povinnost každé úterý nachystat večeři pro celou rodinu. Mamka ten den chodila domů později, taťka občas pomohl jindy a tímto se naši snažili zapojit mě. Trochu jsem to bojkotovala, vaření není dodnes moje hobby (ač se samozřejmě v tomto ohledu o rodinu starám, co jiného mi také zbývá, ale aspoň se můžu vystřídat s manželem, který je v tomto opravdu schopný). Dělávala jsem různé pomazánky, ale občas to vystřídala i zapečenýma bramborama, špagetama, palačinkama, tehdy jsem se ještě štítila sáhnout na syrové maso... bylo mi 12 Pravda, vztah k vaření se mi tím nezměnil, ale rozhodně mi to neublížilo.
A odkdy se do povinností zapojují děti? Mám nyní kluky, kterým za pár týdnů bude 6 a 8 let. Když se vypere prádlo, oni skládají k sobě ponožky, skládají trenky, svoje tepláky a kalhoty (naše jsou na ně dost velké). Starší už celkem pravidelně utírá nádobí (vychází to spíš o víkendech), mladší začíná, zatím mu dávám spíš plastové věci a příbory. Když převlékáme postele, oni všechny 4 kompletně vysvlečou, starší syn se snaží do nového povléct polštář, zbytek doděláme my rodiče. Občas nechám staršího vysávat třeba jednu místnost, spíš se to učí. Samozřejmostí je péče o pořádek v pokojíčku. Občas zametou v kuchyni... Prostě co zvládnou, to dělají a povinností jim bude přibývat, tak, jako rostou i jejich nároky, zdá se mi to naprosto přirozené. Mimochodem, pomoc při vaření, jako loupání cibule, česneku, brambor, krájení zeleniny apod. je pro ně vcelku oblíbená činnost. A když lumpačí u jídla a pokydají si tričko, jsou oba schopní si ho hned i vyprat.
Jsem teď potřetí těhotná a musím dost ležet, nedovedu si představit, kdo by zajišťoval rodině servis, kdyby se všichni nepodíleli dle svých možností. Na manželovi je toho teď víc, než by si přál, ale ono mu to na čas taky neublíží. Babičky k pomoci nemáme, co si neuděláme sami, to nemáme.
|
|
| Zuuzka | •
|
(21.5.2013 7:21:52)
Takže tady je vidět, jaká byla výchova dřív a jaká je dneska. Dřív se děti zapojovaly do práce rodiny, dńeska jsou rodiny, kde dítko nemusí doma hrábnout, zodpovědná a milující maminka všechno udělá. Je to ale dobrý příklad? Až se dcerky vdají a syn ožení, budou schopni zvládnout všechny povinnosti, které jim rodinný život přinese? Možná ano, ale bude to tvrdý dopad do skutečného života. Fakt jim nepředáváš dobrý vzor. Ber to tak: nikdo z nás nemiluje domácí práce, on je to opruz pořád kolem dokola. Ale někdo to prostě udělat MUSÍ, pokud nemá služku, kuchařku a zahradníka. Ale proč MUSÍ jenom matka? Aby se ostatní - líní - cítili dobře? Vždyť je to bič na tebe!
|
|
|
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 22:07:58)
Já neznám rodinu, kde chlap leží na gauči a pije pivo. Ale to bude tím, že bych se s takovýma lidma nestýkala.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.5.2013 22:22:59)
Katko, jestli chceš po dcerách jedničky proto, že si myslíš, že jednou díky tomu budou mít lepší život, než otročení kolem chlapa, který leží na gauči a pije pivo, tak se obávám, že to bereš za špatný konec 
Já myslím, že větší vklad do života, než šprtání na jedničky, jim můžeš dát ty jako matka tím, že jim budeš dávat příklad všestranné osobnosti a naučíš je spoustu různých věcí, které se ve škole nenaučí.
|
|
| Rigmor |
|
(21.5.2013 19:00:10)
Ten můj byl taky tak zvyklej. Taky jsem byla na tak nějak zvyklá dělat všechno v domácnosti, zvlášť, když jsem byla doma na rodičovské, tak jsem to brala jako své zaměstnání. Ale jak jsem začala pracovat, nestíhala jsem a divila jsem se, proč jsem nervózní a unavená. Až jsem se jednou vytočila: za zadkem řvoucí hladové děti, v lednici jídlo, které je potřeba spotřebovat, poprosila jsem ho, ať mi s něčím pomůže, abychom to nemuseli vyhodit a on řekne, že se mu nechce. cože?
Taky jsem si o to neuměla říct a jeho samotného to nenapadlo. Když jsem to zvládala, tak bylo všechno OK, po nikom jsem nic nechtěla. Ale když už mi to přerostlo přes hlavu, tak jsem byla akorát protivná a nervózní a on nechápal proč. Takže jsme si práci rozdělili. Pomáhá napsat veškeré práce na papír jako seznam (ať děti vidí, co všechno je potřeba na chod domácnosti) a přiřadit toho, kdo to bude dělat. Když jsem zaznamenala nějakou neochotu, tak jsem to podala takto: hele, já se chci doma cítit příjemně, ale jelikož to sama nestíhám, buď se zapojíš, nebo si budeme někoho platit. Taky jsem nemohla ráno chystat děti do školy a současně odpoledne jít pro ně a vařit jídlo, nestíhala bych zaměstnání. Takže mám si hledat částečný úvazek (tzn.míň peněz), nebo se o starostlivost o děti podělíme? Takže se střídáme, naučil se oblíkat a česat děti, taky už umí připravit jídlo. No tak máme mrazenou pizzu, no. Ale vím, že když se mi něco stane, bude se umět o děti postarat. Já taky umím zajít s autem do servisu a vyběhat hypotéku, nebo namalovat barák....
Nejvíc mě teda naštvalo, když jsem ho poprosila, ať sklidí ze stola a přiskočila jeho maminka, že to udělá ona, domácnost je přeci úloha ženy. Vrrrrrr....Přičemž tzv. mužskou práci skoro nemáme, nebo si na to najímáme lidi.
A vůbec, je spravedlivé, že já nemám žádný volný čas na koníčky a on ano? Když jsem to takto předložila tchýni, tak řekla: no snad to nepočítáš na minuty. Na minuty ne, ale hodiny je znát a pokud já se ke svýmu koníčku nedostanu, jak je měsíc dlouhý a on má každý den chvilku pro sebe, tak je někde chyba. A domácnost opravdu není můj koníček.
Takže, chce to si spolu promluvit, abychom se pochopili. Já nemám chuť být jeho matkou a říkat mu, co má dělat, ale on mi do hlavy nevidí, každý pocházíme z jiné rodiny. Takže je to o komunikaci.
Lidi nadávají na tzv. západní výchovu..aniž by nějakou západní rodinu vůbec znali. Já na západě žiju a vidím, že rodiče děti víc respektují (děti nebijí), ale současně mají na ně oprávněné požadavky na pomoc v domácnosti. Už ve škole mají děti svoje povinnosti (utírat prach, krmit rybičky, ořezávat tužky, kontrolovat vypnutí počítače, vysypáni odpadků, příprava stolu na jídlo, pomoc v kuchyni...). Kolegovy děti jednou týdně připravují večeři pro celou rodinu.
|
|
|
|
| Líza |
|
(20.5.2013 22:01:34)
Jo, klidně teplou. Starší už celkem libovolnou (jednou za uherák ji něco chytne a přijdu domů a napečený rohlíky nebo něco jinýho, typicky když je nemocná, tak doma podle kuchařky nebo i bez ní vyváří), mladší umí těch jídel míň, ale učí se.
Prostě potřebuju bejt zastupitelná a holky to samy vidí, že věci se doma samy nedělaj a práci je potřeba dělit mezi jednotlivý členy.
|
| Líza |
|
(20.5.2013 22:02:37)
A teda když ses ptala na ty věky - moje mladší na osmiletej gympl půjde teprv od září, takže je určitě mladší než tvoje; jde to, není důvod, proč by dítě v jedenácti letech nemohlo uvařit teplý jídlo, zvládne to.
|
|
| Katka 3 |
|
(20.5.2013 22:29:30)
Tak to máš fajn. Moje holky zatím nachystají třeba obložený talíř, ale musí se jim chtít teda spíš ta starší ta šestiletá zatím nedělá doma nic, maximálně si uklidí panenky.
|
| MiladaL, 2 děti | •
|
(22.5.2013 1:21:50)
vidím, že tady mají všichni dookola geniální děti, které se na gymplu neučí a všechno jim skvěle jde. já jsem se tedy na gymplu taky neučila a vystudovala práva v Praze, ale rozhodně bych to nikomu nedoporučovala. pokud si dobře pamatuju, gympl je dost těžká škola a pokud chce někdo studovat a nejen proplouvat, tak si umím představit, že mu příprava do školy zabere klidně 2 - 3 hodiny. na tom, že někdo chce studovat, nevidím nic špatnýho ani bych v tom neviděla záruku toho, že to nikam nedotáhnou. tohle má každý jinak. někdo se učí víc a někdo míň, podle mých pozorování se nedá vypozorovat úměra, kdo jak potom uspěje v životě (výjimku velmi výjimeční jedinci, kteří se statisticky vyskytují jen málo a při minimálním účení vše chápou rychleji než ostatní a jsou schopni uspět kdekoli. dá se dost pochybovat o tom, že by všechny pisatelky, které Tu odsuzují Tvé děti, měly takto nadané potomky). zkušenosti se svými dětmi zatím nemám, jsou malé.
s těmi domácími pracemi je tady taky každej moc chytrej. moji rodiče nás vedli k práci v domácnosti a na zahradě. ovšem za jakou cenu. jekoty, jekoty a nepohoda s nepohodou. já jsem byla dost lajdák a v domácnosti se mi nic dělat nechtělo. vše jsem odkládala na poslední chvíli a udělala jsem to případně až když bylo už nejhůř.
z toho, co můžu pozorovat u mých dětí, tak jsou po mě. dcera rozhodně nebude usměvavá hospodyňka, která uvaří mamince večeři, když příjde unavená z práce. zabývá se sama sebou a ostatní ji obtěžuje. a rozhodně nevypadá, že by hodlala kohokoli poslouchat. a já to respektuju. pamatuju si, že jsem byla úplně stejná. rozhodla jsem se už dřív, že domácnost raději zastanu sama s pomocí muže než se dohadovat s dětmi. záměrně jsme si koupili velký byt v Praze a ne dům, aby s tím bylo co nejméně práce. nehodlám se totiž s nikým dohadovat, jetli mi pomůže na zahradě nebo ne. to radši opravdu dopřeju sobě a dětem nějakou zábavu.
osobně by mi naprosto stačilo to, co popisuje Katka, že děti nejsou drzé a mají zájem se učit. nemyslím, že by bylo nějak cenným výchovným cílem přimět děti v domácnosti pracovat (i když svůj pokoj by si asi uklidit měly). taky pro mě není výchovným cílem, aby děti zjistily, že život je sakra krutý už v rodině. poznají to na vlastní kůži a ten střet je pro každého tvrdý, ať už na něj doma byli hodní nebo ne.
jak jsem řekla, byla jsem všemi prostředky vedena doma k tomu, abych hodně pracovala. hlavní efekt to pro mě mělo ten, že když jsem konečně vypadla z domova, nemohla jsem se nabažit pocitu, že mě na každém kroku někdo neopruzuje. pro mě je domov místem pohody a mým cílem je vytvářet pro děti bezpečné útočiště ne místo, kde matka pořád prudí.
jediné, co bych upravila, je podíl manžela na domácích pracích. ale jen jestli má opravdu výrazně víc času pro sebe než Katka a není to například tak, že je hlavním živitelem rodiny a chodí domů výrazně později než manželka. já jsem měla vždycky dost ultrafeministické smýšlení i rétoriku, ale nakonec jsem po zralé úvaze skončila víceméně u tradičního modelu.
|
| Lída + 4 |
|
(22.5.2013 10:38:31)
Jo, Milado, ono je to úžasně pohodlný s dětma se nedohadovat a dělat si všechno sama Ovšem ve výsledku se to většinou docela vymstí. Dětičky pak mívají dojem, že jim všichni MUSEJ všechno zařídit, přinést pod nos atd.
No a když pozoruju postupně spolužáky svejch dětí, fakt nemám dojem, že by se většina z nich musela na gymplu nějak zvlášť učit... Obvykle mají spoustu času na sport, kulturu, flákání po hospodách a tak podobně. A obdobně jsme to na gymplu prožívali my.
|
|
| Šešule |
|
(22.5.2013 13:34:07)
Milado, sama mám gympl, geniální fakt nejsem, taky jsem se učit musela, ale trochu se doma zapojit taky jsem taky musela. Nebylo to stylem "Teď to uděláš a hotovo" Měla jsem daný, co za ten den/ týden mám udělat a to jsem taky dělala. S mamkou se dalo domluvit a já toho nezneužívala. Podle mě je tenhle model v podstatě ideál a ráda bych to doma měla taky se svýma dětma. Úklid vlastních věcí a učení se do školy, kterou si dítě vybralo, je SAMOZŘEJMOST a ne něco, co má stačit rodičům ke štěstí.
|
|
| nordica |
|
(22.5.2013 14:16:27)
Milado, tak na to, že máš děti ještě malé, jsi nám problematiku učení/neučení na gymplu objasnila docela od podlahy. Budu se zas opakovat - já tu zkušenost mám (dospělý syn) a mám také průběžné porovnání jeho spolužáků a spolužaček, nebot´se stále scházejí.Musím,bohužel, konstatovat, že ty chráněné holčičky, které se drtily už od primy několik hodin denně, to dotáhly nanejvýše ke zničeným nervům a žádnému bůhví jakému uspokojivému povolání. Naopak ti tzv. školní lajdáci, kteří stíhali při gymplu sporty, brigády, hospody a i zapojení se domácnosti, ti dopadli ve většině případů nejlépe. Pokud se dítě musí na gymplu od začátku učit 3 hodiny denně, nepatří tam a bylo by mu rozhodně lépe někde jinde. Jestli Ti stačí, že se Tvé děti nebudou toulat, budou se pěkně a usilovně učit a ušetříš je pomoci v domácnosti, obávám se, že za několik let nad výsledkem zapláčeš (nebo se udřeš). Svým dětem tím nijak neprospěješ. Ale jestli jsem pochopila Tvůj příspěvěk správně, pohybudeš se zatím spíš v rovině teorií.
|
|
| Líza |
|
(22.5.2013 15:25:23)
Milado, jestli teda dobře chápu, všichni, kdo tu píšou svoje praktický zkušenosti, patří do skupiny "je tady každej moc chytrej", zatímco ty, která máš děti mrňavý a vzpomínáš si maximálně tak na to, že tě štvalo, když po tobě doma chtěli pomoct, máš zaručeně správnej recept.
Nojo, třeba jo  možný je všecko.
|
|
| Katka 3 |
|
(23.5.2013 10:05:51)
Milado děkuji. Bohužel já asi nemám doma školní génia, nebo mám moc snaživé děti nevím. Starší dcera prostě jedničky chce a neumím si představit, že bych jí teď řekla na jedničky se musíš vykašlat v životě ti to bude k ničemu budeš mi tady pomáhat s vařením a s úklidem. Sama vím, jak pro mě bylo obtěžující, abych doma něco udělala, samozřejmě vpád do života byl o to těžší, ale co vím od mých kamarádek,které doma téměř pořád něco dělaly, tak měly vpád do rodinného života úplně stejně těžký. Navíc jak píše Milada, kolikrát když jsem u nich na návštěvě tak neustále prudí svoje děti, stále opakují co mají a nemají dělat a myslím že už dnes ve věku 9 a 12 let jsou její děti raději pryč z domu. Manžel je bohužel živitel rodiny, jsme na vesnici a není tady jednoduché sehnat slušně placenou práci, takže se snažím aby si alespoň doma odpočinul. V případě opravdu řady věcí, které dnes hospodyňky doma mají je jim práce o minimálně 60% ulehčena.
Když se já podívám na spolužáky od dcery např z gymnázia tak se opravdu většina doma musí minimálně 2 hodiny připravovat. Pokud to tedy srovnám s tím co tu píše autorka, že děti dnes ve škole mají více povinností tak souhlasím. Můj tchán třeba po základní škole šel rovnou do práce....a v mém okolí není jediný, který dokončil maximálně základní školu.
|
|
|
|
|
|
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 21:36:14)
Hned od mala, já nevím, cca od roku. Začalo to úklidem vlastních hraček, postupně se přidala pomoc v kuchyni (podej hrnec a vařečku, nachystej všem příbory na stůl …) až jsme se dopracovali k běžným domácím pracem. Ale rozhodně s nástupem do školy se už samy staraly o pokojíček a dělaly běžné domácí práce.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 21:39:20)
Nojo, tyhle věci jako uklidit si hračky, něco podat a tak podobně, to tam vlastně ani nepočítám... A ostatně si vzpomínám, že v momentě, kdy se děti zvládaly samy převlíct (aspoň částečně), tak i odnášely špinavý prádlo do koše.
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 22:06:25)
Lído, mluvila jsem o dítěti cca ročním až dvouletým.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 22:08:23)
Kláro, to právě myslím - to považuju za samozřejmost, že si každej po sobě uklízí (včetně hodně malejch dětí).
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 22:16:29)
Lído, to já taky, Katka se ptala, od kolika let začaly děti pomáhat. Já jen reagovala, že v podstatě adjakživa. Samozřejmě, že tříletý dítě nevysává, ale šestiletý už ano.
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 22:20:38)
Jasně, Kláro, ale to uklízení po sobě beru spíš jako sebeobsluhu než jako pomoc v domácnosti.
|
|
|
|
|
|
|
| Helena,tři děti a pět vnoučat | •
|
(28.5.2013 17:20:51)
Kdy jsme začali s povinnostmi u dětí? Hned! Jakmile se naučily chodit, tak se taky naučily uklidit si hračky. Odmalička se učily poskládat si své oblečení. Samozřejmě že to nešlo vždycky napoprvé, ale protože jsme měla tři děti krátce po sobě, tak soutěžily, kdo to udělá lépe a rychleji. Jakmile dosáhly na stůl, tak jsem je nechala prostírat, uklízet nádobí, pak zalévat kytky, zametat, vysávat. Je jasné, že jsem to zkraje musela všechno dělat po nich ještě jednou, ale naučily se všechny velice brzo. Můj nejmladší vnuk má necelé dva roky, jakmile nadrobí, hned chce vysávat. No tak ho nechám, ať má radost. Helena.
|
|
|
| Lída + 4 |
|
(20.5.2013 21:27:09)
Lízo Přesně tak, kdyby dítě odmítalo doma cokoli dělat s argumentem, že chce mít samý jedničky, to bych ho hnala! Částečně hájený jsou jen v době zkoušek (přijímačky, maturita, zkouškový období na VŠ).
|
|
|
|
|
|
|
|
| rascal-ka |
|
(20.5.2013 20:19:16)
Máš pravdu, že dnes máme spoustu pomocníků v domácnosti. Jenže na druhou stranu jsme pracovně daleko více vytíženější, než byly naše matky/babičky. Já si jako dítě pamatuji, že mamka pracovala do tří. O tomto čase si já můžu jen nechat zdát. Ale stejně mi uniká smysl toho, že budu všechny domácí práce dělat sama. K čemu mám partnera? A samozřejmě i děti (s ohledem na věk). Předpokládám, že domov je všech členů domácnosti a je tedy na všech, aby se o něj starali.
|
| Jana | •
|
(20.5.2013 23:13:14)
tak to si nemyslím, že toho měly naše mámy méně. Dělaly do tří, ale pracovní doba jim začínala dříve - v půl sedmé? Já bych to třeba nechtěla. Svých osm si odpracovaly. Je pravda, že někde bývalo na práci až nadbytek lidí. Ale měly pak mnohem víc práci i doma. Taky si pořizovaly děti dřív, ve čtyřiceti by to taky hůře zvládly.
|
|
| Hanča | •
|
(22.5.2013 9:15:33)
Ne všichni pracovali do tří. Prodavačky končily v šest + cesta domů. Ženské ve fabrikách na dvě směny pracovaly 6-14 a 14-22 + cesta domů. Jenže třeba z vesnice to znamenalo vstávat taky před čtvrtou ráno, protože ve čtyři jel autobus, v pět byl ve městě a teprve pak svážel městské jako MHD.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)