| Helena, tři dospělé děti | •
 |
(18.6.2012 21:45:28)
Když byla dcera před dvaceti lety jako au-pair v Anglii, tak vykládala, jak si nikdo netroufne na dítě ani zvýšit hlas, natož ho třeba plácnout přes zadek. My jsme nikdy doma neslyšeli o tom, že "dítě je osobnost", "dítěti se musí trpělivě stokrát vysvětlovat to nesmíš" apod. Zato jsme byli vychováváni (a vychovali jsme i naše děti k tomu), že sice můžeš diskutovat, máš právo si dělat věci po svém, ale odsud posud. Poslední slovo mají rodiče. Pamatuji si, jak na dceru ta volná výchova působila jako odstrašující příklad. Zeptejte se někoho staršího, jestli zná někoho, kdo si s dítětem nevěděl rady. Asi budete hledat dlouho, i když výjimky určitě byly také. Dnes si s nevychovaným spratkem neví rady kdekterý rodič. Také vám každý psycholog řekne, že bez zavedení pevných hranic se vychovávat nedá, protože právě ty hranice přispívají k pocitu bezpečnosti a bez toho to zkrátka nejde.
|
| bromelia | 
|
(18.6.2012 23:00:02)
Současná skutečnost se zcela odlišuje od skutečnosti před dvaceti, třiceti lety. Tehdy nevychovávaly děti počítačové monitory a TV obrazovky. Děti nebyly obklopovány takovým množstvím agresivity. Dnešní dětské pořady (př. Bakugan) stojí na jiných principech než dřívější (př. Gumídci). Společnost sama je dnes mnohem uspěchanější, tj. plná stresu. Stres způsobuje agresivtu a v této atmosféře žijeme my i naše děti. Obavy z určování hranic - zdá se, že se vytrácí určitý druh instinktu, který jasně říká, co je správné a co ne. Mnozí dospělí mají pomíchané hodnoty, priority. Mají dětem dávat směr, prakticky jim ukazovat skutečný život a zřetelně umět označit, co je dobré, co je špatné. Ovšem pokud je jejich život omezen virtualitou médií, pak se sami ve skutečném životě zcela neorientují, tudíž nemohou vést děti správným směrem. Děti to cítí, šílí a prudí. A navíc...dnešní děti přicházejí na svět s poněkud jiným vědomím, než v minulém století.
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(18.6.2012 23:08:50)
Děti v minulosti žily obklopeny láskyplným prostředím reálného socialismu, druhé světové války, první světové války a tak. V minulém století na sebe všichni byli hodní a dětem bylo jasné, co je dobré, a co špatné.
Já teda nevím, základku jsem dochodila skoro před třiceti lety, ale stejně jako jsou grázlové u syna ve třídě, byli tam i se mnou. Někteří spolužáci do své dospělosti víceméně neopustili kriminál. Jiní naopak.
Já bych to zkrátka s těmi dětmi neviděla tak černě. Podle mě jsou víceméně pořád stejné. A k těm malým Angličanům, kteří jsou postrachem všech českých rodičů - jak se to stane, že z těch zpovykaných syčáků vyrostou normální lidi?
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 9:41:28)
Není to o tom, že jsou děti horší, než byly dříve, ale o tom, že prostředí, ve kterém žijí, se výrazně odlišuje. Děti jsou vychovávány svou rodinou, prostředím, institucemi. V předškolním věku se učí především vzorem a nápodobou.
|
| Klara79 | 
|
(24.6.2012 23:10:24)
S tím se nedá jinak než souhlasit. Ono to není jen o dětech, ale i o rodičích, učitelích a vůbec prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Jak stárnu a vychovávám naše 2 dcery (samozřejmě nejen já  ), leccos chápu a vidím z jiného úhlu pohledu než dříve, když jsem jako bezdětná učila. Pro mě největší praxí pro učitelství je výchova vlastních dětí. Pochopila jsem, že spoustu věcí ovlivnit dokážu, ale některé prostě ne, asi je to holt dáno genetickou výbavou... Nedá se říci, že vychovávat má jen rodina, nebo jen škola. Nezapomínejme, že máme společný cíl, který dokážeme naplnit jen společnými silami. Pokud si škola a rodina budou přehazovat výchovu dítěte jako horký brambor, nikam to nedotáhneme. Spousta lidí na to ovšem zapomíná :-( A pak jsou tu také média. Dnešní doba je o dost složitější a hektičtější než před 20i, 30i, 40i lety a to je znát i na dětech. Nejsou nevychovanější, jsou prostě jiné a odráží se v nich to, co do nich my všichni SPOLEČNĚ vkládáme. A ještě jednu věc jsem pochopila: Škola by neměla být povinna jen vzdělávat, ale i připomínat slušné chování, kolektivní spolupráci a spoustu těch dalších dovedností, které se ovšem děti naučí již v mateřské škole, ale později se na to ovšem jaksi pozapomene :-( Učivo beru pouze jako prostředek k naplnění vyšších cílů... Škoda jen, že pro přehršle učiva na to dost často učitelé zapomínají...
|
|
|
| Ivulle | 
|
(19.6.2012 23:16:49)
Markéto, 
|
|
|
| Markéta, kluci 10 a 3 | •
|
(18.6.2012 23:11:27)
Mimochodem, před třiceti lety měla, podle mého názoru, většina dětí daleko víc pomíchané hodnoty. Když tatínek s maminkou doma špitali, že ty komouši jsou hajzlové, a pak šli mávat do průvodu na prvního máje.
|
|
| Helena, tři dospělé děti | •
|
(18.6.2012 23:20:38)
Ano, to je přesně to. Právě že situace je jiná než před dvaceti lety. Jen mě trochu zaráží skutečnost, že tradiční rodinné hodnoty, které přetrvaly staletí, najednou mizí právě během těch posledních let. Ale možná, že je to všechno úplně jinak. Jednou byl někde v rádiu dobrý pořad, kde byl citován příspěvek o tom, jak je ta dnešní mládež zkažená, neposlušná, neváží si rodičů atd..... No a pak řekli, že je to citát z antiky. Takže nic nového pod sluncem a dnešní mladé maminky si budou za čtyřicet let vylévat srdce o tom, kamže to ten svět spěje. Asi jde vývoj dopředu rychleji, než se stačíme přizpůsobovat. S tou agresivitou je to pravda, ale mám i jinou zkušenost, kterou nemůžu nenapsat. Chodím denně do práce kolem jednoho činžáku, kde bydlí romské rodiny. Venku bývá plno dětí a spousta jich slušně pozdraví. Takže tak.
|
|
| Jája | •
|
(19.6.2012 8:26:09)
Děti nebyly obklopeny agresivitou? Kde to žiješ?
Venkovské děti běžně viděly domácí zabijačky, zabíjení králíků a dalších zvířat. U toho všeho taky pomáhaly, byly nejen levnou pracovní silou, ale rodiče je nemohli obsluhovat jako je tomu dneska, děti měly i hodně pracovních povinností v rodině. Klukovské rvačky byly na denním pořádku. Pár facek bylo naprosto běžným výchovným prostředkem, a věř mi, že facka od těžce fyzicky pracujícího člověka byla přes celou hubu, to se dotyčnému otočila kousadla dozadu. Fyzický trest byl taky obávaným strašákem, aby děti prováděly alotria tak, aby se to rodiče nedozvěděli! Ve škole byla rákoska běžným výchovným prostředkem ještě v 50.letech a podle pamětníků nejvíc trestali faráři, proutkem přes prsty (ti už teda v 50.letech ve školách moc neučili, ale na mnohých venkovských školách ještě ano). Pokud děti něco provedly po vesnici, klidně dostali i od sousedů, když si to zasloužily. Slováci pro to měli říkanku: "Ohýbaj mňa mamko, dokud som ja Janko. Až ja budem Jano, neohneš mňa, mamo". Rodičům se ještě na poč.20.stol. onikalo, posléze vykalo a nástup tykání po 2.sv.válce předchozí generace těžce odsuzovaly, že se tím vytratí úcta k rodičům.
Nejsem zastáncem fyzických trestů, ale fakt je, že občas vymezily prostor velice rychle. Dítko dostalo svou "odměnu" rychle a srozumitelně, a taky vědělo, že toto už teda fakt ne. A krom toho: děti se musí seznámit i s určitou formou násilí, s určitou formou nevole, že se jejich chování třeba druhým nelíbí. Pokud je budou dospělí neustále chválit, jak jsou šikovné, jak zareaguje dítě, které bylo doposud možná až nekriticky obdivováno a chváleno a stálo na pomyslném piedestalu slávy, na kritiku za nedobře nebo nesprávně provedenou práci ze strany klidně nadřízeného, např. v práci? Slabší povaha se může i zhroutit.
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 9:35:38)
Jistě, zvířata zabíjeli pro obživu, kluci se rvali, učitel měl rákosku. To byla agresivita spojená se skutečností. Jsou snad agresivní hračky, počítačové hry a pořady v TV totéž? To je virtualita, kterou mají mnohé děti denně před nosem. To není opravdové, je to jen jako. Jako smrt, jako krev, jako boj, jako dobro, jako zlo...
|
|
| Blanka | •
|
(19.6.2012 11:04:20)
S tímhle naprosto souhlasím, děti se šetří, aby nebyly ve stresu, skoro všechny mají nějaké dis a později v běžném životě se hroutí.
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 12:55:16)
Nejsem si zcela jistá, že děti šetříme. 1) Tím, že nedostávají hranice, neznají jasná pravidla hry, mají dost krušný život. Pokud budu mluvit o předškolním dítěti, pak je jasné, že si s bezhraničností nedokáže poradit, ještě potřebuje být vedeno. Když je ponecháno samo sobě, zlobí, upozorňuje na sebe, vyloženě si o nastavení mezí koleduje. 2) Děti potřebuji kontakt, vztah. Tím, že jsou mnohé z nich odstunuty k zástupným předmětům, které je mají zabavit, jen aby rodiče nechali na pokoji. Když nechci své dítě nechat hrát hry na PC, pak mu musím dát nějakou náhradu - nejlépe sebe,tj. můj čas a energii. Mám ji? Chci ji dát tomu dítěti? Je to docela námaha a tak raději TV nebo PC. 3) Naše děti potřebují lásku, úctu. Jsou obklopeny spoustou věcí, ale chceme po nich, aby se nám přizpůsobily. Ony nemohou. Nejsou malými dospělými, mají své specifické potřeby. Když nejsou uspokojeny, dávají to najevo - různě.
|
| Jája | •
|
(19.6.2012 17:04:41)
Děti nepotřebují jen kontakt a vztah, ale taky povinnosti. My je povinností systematicky zbavujeme, obsluhujeme je jako princátka. Co vyroste z dítěte, které je do 15 a více let obsluhováno a nikdo se na něj nesmí křivě ani podívat? To se v 18 letech jako mávnutím kouzelného proutku probudí, začne být zodpovědné a začne dokonce i pracovat? Dřív děcka makaly, jen se z nich kouřilo.
Já si pamatuju, že jsem kdysi měla problémy s dcerou, byly jsme u psycholožky a ta se zděšením hroutila z toho, že 12-leté dítě mi večer pomáhalo zahánět slepice do kurníku a měla i jiné domácí povinnosti. Doslova šílela z toho, že já si DOVOLUJU CHTÍT PO DÍTĚTI P R Á C I !!!!!!! Byla jsem tehdy označena za ASOCIÁLNÍ matku. No, byla jsem tam taky poprvé a naposledy, měla jsem na život fakt jiné názory. Dítě z puberty nakonec taky vyrostlo a je zajímavé, že ač je o generaci mladší, na spoustu věcí máme názory stejné.
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 17:32:43)
S plněním povinností dětí máte zcela pravdu. Když chcete, aby dítě plnilo určité povinnosti, je potřeba také sledovat, zdali je plní. Nemyslím hlídat a slídit, j, ale mít přehled. Což ovšem předpokládá zájem a ochotu tomu věnovat pozornost a čas, tedy mít zájem. A zájem souvisí se vztahem a kontaktem. Pak jsou taky rodiče, kteří, kdo ví proč, mají ze svých dětí strach, z jejich hněvu, křiku atd.
|
| Jája | •
|
(19.6.2012 20:00:56)
No, a přesně s tím souvisí agrese už od školky. Tam po dítku chce někdo povinnost, kázeň... Ono nechce, učitelka na něj ale nesmí ani zvednout hlas, páč dítko se rázem hroutí, protože bohužel není po jeho - a na agresi a nevoli je zaděláno raz dva. Pak se to dítku nelíbí, protože doma kolem něj lítají jako kolem Pánaboha a všechno se mu podřizuje. Ve školce ale musí být určitý řád, za to jsou tam kamarádi a hodně hraček, což doma není, a matka se mu nemůže věnovat full time 24/7, protože taky kmitá kolem domácnosti. Já jsem nebrala školku jako něco, co je ro dítě fuj, spíš jsem záviděla dítku, že tam je někdo, kdo si s ním může celý den hrát a ještě je za to placený! To jsem doma nezvládala ani náhodou!
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 20:33:26)
Učitelka si ve školce s dětmi příliš nehraje. Číhá na ni řada povinností, které vycházejí jednak z RVP PV a Školních vzdělávacích programů, dále z provozu školky, chodu třídy, potřeb dětí a situací, které je potřeba řešit tady a teď. Určitou část dne bývá ve třídě sama, překrývání odvisí od výše úvazku, v případě nemoci kolegyně bývá sama zcela. Na 25 dětí. Může si s nimi hrát? A mimo jiné, za tu zodpovědnost, kterou má učitelka směrem k dětem, k rodičům a vedení školky a má, řadu povinností, které nezasvěceného ani nenapadnou, že učitelka v MŠ má, nadměrný hluk,jsou dost bídně placené. Takže: buď jsou vyhořelé a na děti nemají energii, nebo se nechtějí nechat přetížit a nedělají svou práci tak, jak by měly, nebo se fakt snaží a hrozí jim vyhoření...
|
| Jája | •
|
(20.6.2012 8:06:34)
Já vím, že má řadu povinností, navalily jsme na ně hromadu byrokracie (a to mně tu ještě fascinují holky, co mají děti v zahraničních školkách, že tam dostanou každý den kartičku s popisem, co dítě celý den dělalo a co se nového naučilo - jak to proboha zvládají tam? Aby učitelka v MŠ ještě každý den psala 26 kartiček pro rodiče, no, doufám, že tu šílenost nezavedeme tady!). Ale činnost ve školce je jednak volná, kdy si děti hrají samy a učitelka na ně jen dohlédne, pomůže, přidá další motiv pro hru, a jednak řízená, kdy si napřed něco povědí třeba o přírodě, a pak malují, tvoří nebo modelují. Byrokracie se většinou zvládala brzy ráno, kdy bylo ve školce málo dětí, pak po O, kdy děti odpočívají, a konečně těsně před zavíračkou, kdy tam opět zbylo málo dětí. Když jsem ještě pracovala ve školní družině nebo v DD, bylo to obdobné (jen v tom DD nechodily děti domů).
Co mě teda ale štve, že dneska na to nestačí střední škola s maturitou, ale musí být VŠ. Pitomost nejvyššího kalibru, stejně jako u sestřiček. Spíš mi to připadá, že prodloužením studia obchází EU statistiku nezaměstnanosti, protože vykazuje studenty, nikoli nezaměstnané.
|
| Rigmor |
|
(21.6.2012 11:57:15)
Je to jednoduche. V zahranici (treba v Norsku) to delaji tak, ze je jeden dospely na max. 5deti (deti do veku 2let puze 3). Takze si s detma opravdu hraji. Ve tride je jedna vystudovana predskolni ucitelka (ktera se stara o predskolni vyuku, vede zaznamy o detech) a ostatni damy/panove jsou asistenti (casto na castecny uvazek, cizinci na jazykove praxi) - deti je potreba oblict, prebalit, pohlidat venku...skatka je to takova sirsi rodina ve vetsim byte. Je tam dost prace pro kazdeho, ale v pohode bez stresu, s individualnim pristupem pro deti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(19.6.2012 4:28:26)
Heleno souhlasím,volná výchova je vlastně žádná výchova a to je podle mě hodně špatně.
|
| bromelia |
|
(19.6.2012 9:44:05)
Co se pod pojmem volná výchova vůbec skrývá? Je to strach rodičů určit hranice? Nebo jejich nejistota, jaké ty hranice vlastně jsou? Děti
|
| Rigmor |
|
(21.6.2012 12:19:51)
Myslim, ze se za tim skryva touha detem neublizovat anedelat to, co se nelibilo rodicum v jejich detstvi, kteri ale bohuzel nevedi jak na to. Volna vychova je ale relativni pojem. Nekdo ma ty hranice treba sirsi, nebo dal.
Zajimalo, jestli nekdo tady vubec potkal dite s extremni tzv.volnou vychovou, nebo jen o tom cetl a ma jine vychovne nazory, ve kterych se lisi rodina od rodiny, clovek od cloveka…Ja jsem se treba jeste s takovou vychovou nesetkala, je pravda, ze nepracuji s detmi.
Priklad. Mnoha lidem treba vadi, ze se dite vzteka, ze je tim padem nevychovane. Vzdyt se to dite teprv uci slusnemu chovani, neumi si rict jinak, ze se mu neco nelibi. V posledni dobe mi moje dite nadava, kdyz se mu neco nelibi. Doma to neslysi, ma to od deti ve skolce. Ja proste neustoupim, jen se vymezim, ze se to nedela a nelibi se mi to. Pripadne, kdyz se mu neco nelibi, muze to rict jinak a domluvime se a jdu od toho. Budu to tak delat, dokud to nepochopi. Ale podle nekterych lidi to nestaci…To mam jako trilete dite zmlatit?
Nektere veci mne proste nerozciluji a neresim je… kdyz dite nechce cepici…no tak mu ji nedam, vzdyt venku pozna, ze ji potrebuje a taky se o ni hlasi. Jina matka by treba vyletela z kuze…Moje babicka mi treba rikala, ze jdu na posmech sveta, kdyz jsem si nechtela neco oblect nebo zapnout…
|
|
|
|
| Ivulle |
|
(19.6.2012 23:09:12)
taky jsem byla před 20 lety v Anglii jako au-pair a jejich výchova (záměrně ji nenazývám "volná") mě naopak nesmírně oslovila. ale je pravda, že jsem byla mezi českými au-pairkami s tímhle názorem v menšině - zvláštní. 
ano, je pravda, že 4-letí prckové tam působili jako děsně nevychovaní spratci, který si můžou např. ve vnitřku auta udělat mrdník k pohledání a nikdo to neřeší..
na druhou stranu ty starší děcka, věk cca 10 let a výš, se chovaly mnohem zodpovědněji, sebevědomněji a jakoby dospěleji v porovnání s jejich vrstevníkama v tehdejší ČR.
takže já na západní styl výchovy rozhodně neplivu, však i na západě zjistili už hodně let zpátky, že každý extrém je špatný, a samozřejmě i ta extrémně liberální výchova.
|
|
| Sceptre | 
|
(26.6.2012 10:08:45)
Díky.
Lépe bych to nenapsala. Myslím si totéž. Bez mantinelů dítě neví čí je, a pak vznikají potíže.
|
|
|
Tlačte spolu s ostatními rodiči na učitelku a vedení školy,ale ne,aby dítě odešlo,ale aby zajistili bezpečí vašich dětí,to je totiž taky jaksi jejich povinnost.
.Nevím pořád,kde je u nás problém,pokud Ti dítě napadne jiné zdravé dítě půjdeš do školy a budeš chtít vysvětlení,silně pochybuju,že se spokojíš s formulací"nedá se s tím nic dělat".U dětí integrovaných je to stejné,pokud jsou agresivní je nutno tu agresi řešit,což ve většině případů jde.Agresivita není žádoucí nikdy a nikde,ani u lidí s daleko větším postižením,než můžete vidět na běžných školách a taky se to řeší a nikdo si nedovolí říct,to víte on má papír,s tím se nedá nic dělat,bohužel na našich školách je to běžné.
Sama si s ním neví rady, dítě traví od otvíračky do zavíračky celé dny ve školce (matka nepracuje rodí další a další děti) buzeruje učitelky pro každou hovadinu "já mám právo...." "dítě má papír" její nejčastější odpovědi 
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)