| Pawlla |
 |
(23.1.2012 11:53:39)
* Odmítáme myšlenku, že rodičovství vyžaduje těžkou dřinu.-těžká dřina ne,ale nic lehkého to není.
* Zavazujeme se, že své děti necháme být.-široký pojem,kdyby je nechali od malička být,nedožijí se dvou měsíců
* Odmítáme přebujelý konzum, jenž útočí na děti od chvíle, kdy se narodí.-to by chtělo upřesnit.
* Čteme jim poezii a fantastické příběhy bez mravních ponaučení.-já jsem dětem četla to co je baví,bez ohledu na mravní poučení,takže souhlas
* Pijeme alkohol, aniž bychom měli pocit viny.-a proč by jste měli mít?
* Odmítáme své puritánské já.-nevím co je mé puritánské já,takže nevím,jestli ho odmítám.
* Neplýtváme penězi na rodinné výlety za zábavou ani za dovolené.-tak to je dost smutné,myslím,že společný výlet nebo dovolená je věc,kterou si užije každá rodina,nevím co je na tom špatného.
* Líný rodič je šetrný rodič.-tak to je asi taková hláška jako,kdo nic nedělá,nic nezkazí.
* Líný rodič je vynalézavý rodič.-dovolím si pochybovat.
* Ráno zůstáváme v posteli tak dlouho, jak jen to jde.-proč?to je tak zábavné?
* Snažíme se nezasahovat.-to je zase jak a kdy,zbytečně a vždy určitě ne,to bych taky souhlasila.
* Hrajeme si na polích a v lesích.-jen tam?Trošku jednotvárné.
* Vyháníme je na zahradu a zavíráme dveře, abychom mohli uklidit dům.-proč když-Šťastný nepořádek je lepší než skličující pořádek?
* Oba pracujeme tak málo, jak je to jen možné, zejména když jsou děti malé.-proč,když se jim nevěnujete?
* Čas je důležitější než peníze.-dají se s ním platit složenky?
* Šťastný nepořádek je lepší než skličující pořádek.-k tomu jsem se vyjádřila.
* Pryč se školou.-jak to probíhá prakticky?
* Naplňujeme dům hudbou a veselím.-to snad není tak převratné,i když každý den bych to nedělala.
* Přijímáme zodpovědnost.-souhlasím,ale podle předchozích bodů to tak nevypadá
* Existuje mnoho cest.-to je fakt
|
| Markétas párkem | •
|
(23.1.2012 12:08:02)
"Naplňujeme dům hudbou a veselím." to u nás platí. Ovšem po celodenním "..na políčku v jetelíčku.." a "... pod dubem za dubem..." a neustálém hlasitém chechotu mých dětí, si večer ráda sednu v tichu. A mlčím. A můj manžel si nestěžuje, že furt melu, ale naopak, že se nechci bavit. 
|
|
| Klarisanek |
|
(23.1.2012 13:32:16)
Jo Pawlo, jak jsem souhlasila s bodama v clanku, tak ted zase souhlasim i s tvyma vytkama (krome zustavani v posteli, zabavne to veru je - hlavne pro rodice, co nemaji vycitky v bode c. 5.). Asi jde o to, ze tohle vsechno je jen v rovine velice siroke a kazdy si v tom najde to svoje. Vicemene nam chtel asi autor sdelit, ze nic se nema prehanet, coz je moje heslo.
|
|
| x x |
|
(24.1.2012 8:31:06)
De facto máš pravdu. Myslím, že dnešní doba je dobou extrémů a toto je jen zářným příkladem toho všeho. Na jedné straně rodiče co nechávají děti "být" na druhé straně rodiče, kteří organizují dětem život to nejmenších detailů. Ale tak věřím, že nás "normálních" je pořád hodně.
|
| Filip, 6+3 | •
|
(24.1.2012 9:15:51)
„Největší změna nastala s průmyslovou revolucí. Do té doby lidé sice také pracovali pro vrchnost, ale většinu času pro sebe. Průmyslová revoluce nahnala lidi do továren na dvanáct čtrnáct hodin denně. Vznikla práce, jak ji známe dnes. Když někdo dříve příliš tvrdě pracoval, pokládalo se to za nemístnou pýchu, za zpupnost vůči boží vůli.“
Haha. Přiznám se, že nevím, jak to bylo před průmyslovou revolucí v Anglii, ale zato vím něco o Balkáně. Prosím pěkné počtení moderním lenochům - polovina 30. let v Srbsku, v čistě zemědělském kraji v převážně zemědělské zemi, kde byly zárodky průmyslu omezeny na pár větších měst (selka etnografovi svůj běžný den, začíná tím, jak vstává ve dvě ráno): „Obleču se, umyju se. Chce se mi spát, to je hřích. Beru vědra a hajdy do chléva. Vejdu, hned dám kravám krmení, dám krmení i koni, trochu poklidím chlév. Už je půl třetí, muž vstává. Když jsem obstarala koně a krávy, začínám dojit, muž mi pomáhá. Když jsou krávy podojené, muž se připravuje, já připravuju koně. Vyprovodím muže, vrátím se a rozdělám oheň ve sporáku. Naberu vodu ze studny, prosívám mouku, zadělávám chleba. Někdy chleba kupujeme. Svařím trochu mléka pro děti. Budím děti. Než nakrmím děti, už je pět hodin.“
Ta změna totiž nastala už se zemědělstvím ("v potu tváře chléb svůj vydobývat budeš"). Společenství, živící se převážně sběrem doplněným lovem, věnují (věnovaly) často opravdu shánění potravy mezi 3,5-5 hodinami denně (ovšem musejí být víc na nohou, protože nemůžou zůstávat dlouho na jednom místě, to by umřeli hlady). Mají poměrně dost volného času. Vyváženo je to podmínkami, s nimiž se musejí spokojit – například žádné válení se ve vyhřáté postýlce ve vytopeném domečku pod střechou, pak zapnout vhodné spotřebiče za zvuku CD, rozsvítit, když se setmí a potom sednout k televizi. Nene, všechno hezky ručně, zpívat vlastní pusou, a vyprávět nebou poslouchat, jak vypráví jiný, za přísvitu ohně, měsíčku a hvězdiček. Jsou s tím spokojeni (jsou zvyklí) a dovedou si podle všeho takový život užít, oproti vžitému mínění ani neumírají jak mouchy atd., ale je to o něčem jiném než co vykresluje autor. To, co propaguje on, umožnila zatracovaná průmyslová revoluce.
|
| Markéta s párkem | •
|
(24.1.2012 10:16:04)
Proboha, proč ta selka vstávala tak brzo? Co já vím, tak v našich krajích se vstávalo v létě v 5 nebo o něco dřív, za svítání, v zimě o něco později. A to v létě proto, aby se stihla práce na poli dopoledne, protože přes poledne se to nedalo. Ale ve 2 v noci?
A v kolik chodila spát?
|
| Filip, 6+3 | •
|
(24.1.2012 10:57:35)
No, bylo to v létě, v zimě se lenošilo víc (ale taky ne přehnaně, muselo se topit a to chtělo dřevo, ženy sbíraly, co se dalo, muži káceli, řezali, sváželi, z dálky, někdy i několikadenní). Důvod časného vstávání: mechanizace veškerá žádná. Jak sešel sníh a začaly polní práce, orba, setí, sázení, pletí, kosení, vázání, nakládání a vykládání při svážení, mlácení, mletí, vykopávání, sbírání, trhání, všechno ručně, ženy pomáhaly, jak se dalo, když se navíc zapřahali voli, kteří se používali mnohem víc než koně, musela žena voly vodit, muž např. vedl pluh. Když byly odrostlejší děti, znamenalo to víc rukou, méně námahy pro rodiče. Vstávalo se časně, aby se co nejdřív udělaly věci, ke kterým nebylo potřeba denní světlo, to se muselo prakticky bezezbytku využít venku. Spát se chodilo brzo, po setmění, ale v kolik se v létě stmívá... Nebylo výjimkou, že na vrcholu léta ženy spaly 3-4 hodiny denně. Ještě stále se hodně tkalo doma, každopádně se šilo, zašívalo, přešívalo ručně doma, stejně se pralo. Dříví na topení si žena štípala sama, po obědě musela napojit dobytek a taky nadojené mléko svařit, pila se jenom část, ze zbytku se dělaly trvanlivé výrobky - jogurt a sýr. V létě si sousedé vypomáhali, aby všechny práce stihli včas, takže dnes jdeme k tamtěm, zítra k tamtěm, pozítří tamti a tamti k nám, to pro ženu ten den znamenalo navařit pro všechny. Poznámka k tématu od jiného etnografa: dětem není divné, že matka před svítáním na nohou. Vyděsily by se, kdyby ji našli v posteli - myslely by, že umřela.
“Pored mnogih svojih poslova, koje u današnje vreme rade
žene i devojke u Jasenici, ima dana, kad nastupe poljski radovi, da one moraju
pomagati muškarcima pri oranju, sejanju, kopanju, pljevljenju žita, žetvi i berbi
– kod svih vrsta žita. Ta je njihova pomoć nužna osobito u inokosnim porodicama
i u porodicama, gde su još muška deca nejaka
|
| Filip, 6+3 | •
|
(24.1.2012 11:05:21)
Aha, zůstal mi tam překopírovaný camfousek z jednoho zdroje, pardon.
Jinak dávám to jako odstrašující příklad, ne všude to samozřejmě bylo takové. Ale lát na průmyslovou revoluci a přitom si nemístně idealizovat to předtím nemá mnoho smyslu. Míra lenošení, kterou popisuje autor, se dá spojit s moderní západní společností, a to ještě jen s určitou vrstvou. Není to žádný návrat ke kořenům. V minulosti kdo chtěl žít, musel se otáčet, a čím líp si chtěl žít, tím víc se taky většinou musel otáčet. Výjimkou byla velmi omezená skupina lidí z vyšší vrstvy, na které se otáčeli jiní, a muži v určitých polygamních společnostech, na které se otáčely ženy.
|
| Markéta s párkem | •
|
(24.1.2012 12:58:11)
Naprosto souhlasím.
Takové ty nářky, jak rodiče na děti nemají čas, jak to bylo dřív lepší.... Nevím, kdy dřív - za komančů? To se přeci taky jezdilo na chaty, chalupy, stavěly se svépomocí baráky. A kapitalismus nebo feudalismus - ano, děti byly s některými rodiči víc - protože musely tvrdě makat. Byly regulérní pracovní silou.
|
| Ecim | 
|
(25.1.2012 19:51:26)
"Takové ty nářky, jak rodiče na děti nemají čas, jak to bylo dřív lepší...."
Markéto, máš naprostou pravdu. Co takhle sleduji kolem sebe, tak mám naopak někdy pocit, že dnešní maminky malých dětí mají na svoje děti víc času, než měly naše maminky.
|
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(24.1.2012 12:54:49)
Tak já ne že bych si neuměla představit tu dřinu. Mně spíš bylo divné, že při té samé práci se tam vstávalo ve 2 hodiny, u nás kolem 5. Nesrovnávám to s 30. léty u nás, to jsme byli myslím napřed, byla aspoň nějaká mechanizace. To, cos popsal myslím odpovídá našim podmínkám cca o 100 let dříve. Ale nemyslím, že by se vstávalo tak brzy.
K tomu "lenošení" v zimě - hezky to popsala Betty Mc Donaldová - jak se těšila na ten pokec se sousedy u kamen při opravě zemědělského nářadí. Houbec - všechno trvalo dýl, protože bylo furt zima, vlhko, tma.
|
|
|
|
|
|
| liška | 
|
(25.1.2012 10:16:23)
SOUHLAS!!! pod to bych se podepsala 
|
|
| Gordita | 
|
(25.1.2012 16:38:04)
Ten pocit viny z pití alkoholu je britská záležitost, to měli v české verzi vynechat :)
Jinak jedno po druhém shodit každé prohlášení.. asi by to chtělo větší rozhled, více perspektiv, více světla...
|
|
| Ecim |
|
(25.1.2012 19:49:19)
Tak krásný a výstižný komentář jsem už dlouho nečetla.
Pawllo BINGO. 
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)