Re: Taky pár výhrad

No, bylo to v létě, v zimě se lenošilo víc (ale taky ne přehnaně, muselo se topit a to chtělo dřevo, ženy sbíraly, co se dalo, muži káceli, řezali, sváželi, z dálky, někdy i několikadenní). Důvod časného vstávání: mechanizace veškerá žádná. Jak sešel sníh a začaly polní práce, orba, setí, sázení, pletí, kosení, vázání, nakládání a vykládání při svážení, mlácení, mletí, vykopávání, sbírání, trhání, všechno ručně, ženy pomáhaly, jak se dalo, když se navíc zapřahali voli, kteří se používali mnohem víc než koně, musela žena voly vodit, muž např. vedl pluh. Když byly odrostlejší děti, znamenalo to víc rukou, méně námahy pro rodiče. Vstávalo se časně, aby se co nejdřív udělaly věci, ke kterým nebylo potřeba denní světlo, to se muselo prakticky bezezbytku využít venku. Spát se chodilo brzo, po setmění, ale v kolik se v létě stmívá... Nebylo výjimkou, že na vrcholu léta ženy spaly 3-4 hodiny denně. Ještě stále se hodně tkalo doma, každopádně se šilo, zašívalo, přešívalo ručně doma, stejně se pralo. Dříví na topení si žena štípala sama, po obědě musela napojit dobytek a taky nadojené mléko svařit, pila se jenom část, ze zbytku se dělaly trvanlivé výrobky - jogurt a sýr. V létě si sousedé vypomáhali, aby všechny práce stihli včas, takže dnes jdeme k tamtěm, zítra k tamtěm, pozítří tamti a tamti k nám, to pro ženu ten den znamenalo navařit pro všechny. Poznámka k tématu od jiného etnografa: dětem není divné, že matka před svítáním na nohou. Vyděsily by se, kdyby ji našli v posteli - myslely by, že umřela.

“Pored mnogih svojih poslova, koje u današnje vreme rade
žene i devojke u Jasenici, ima dana, kad nastupe poljski radovi, da one moraju
pomagati muškarcima pri oranju, sejanju, kopanju, pljevljenju žita, žetvi i berbi
– kod svih vrsta žita. Ta je njihova pomoć nužna osobito u inokosnim porodicama
i u porodicama, gde su još muška deca nejaka