| withep | 
 |
(13.12.2011 9:37:44)
Autorka sice výborně zvládá řadu cizích jazyků, ale ve svém mateřském, který i vyučuje, naseká tolik chyb. Nebo že by automatické opravy ve Wordu? Vzala si DAna, poradila jí sestra V POŘADNĚ, hovoří (kým čím) ŘEČI,... a ta interpunkce... 
|
| Klára | •
|
(13.12.2011 10:19:19)
Taky mě to praštilo do očí. Pravděpodobně píše bez háčků a čárek. Pak to v redakci nějaký robot doplňuje. A na korektora nezbyly prachy 
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 10:32:45)
Mile maminky,
muj text byl "opraven" redakci. Poslala jsem ho pouze na ukazku, napsany "bez hacku a carek", a jelikoz redakce usoudila, ze se hodi, opravil ho kdosi automaticky.
Muzete byt bez obav, cestina mi ani po 43 letech, prozitych v cizine, nedela vubec zadne potize - na rozdil od mnohych jinych, ktere/ kteri okamzite kritizuji formu a obsah je ocividne nijak nezajima.
|
| czechchic | 
|
(13.12.2011 10:41:42)
Hm, hezky clanek- chyby mi nevadi, to pominu! Mam to podobne, Jitko.
Ziju v DK, manzel ze Syrie- s detmi mluvime dansky, cesky, arabsky. Zvladaji vse- rozumi vsemu, odpovidaji vetsinou v Danstine. Uz bych si nemohla predstavit se vratit do ceska, je u toho mnoho prekazek. Ale premyslime se prestehovat aspon na 1 rok do Egypta
|
|
| makiva | •
|
(13.12.2011 11:10:47)
To je tady na Rodině normální:)) neustálé kritizování chyb. Asi tak trochu závidí...nic jiného v tom není :D
Mně se článek líbil moc a přiznávám "závidím" Vašim dětem. Hezký den Markéta
|
|
| Lili | •
|
(13.12.2011 11:25:20)
Mila Jitko,
dekuji za clanek, protoze o bilingvnich detech neni zas az tak moc informaci.
Ziju ve Francii, na dceru mluvim pouze cesky a jsem pysna na to, ze nyni, je ji 2,5 roku ma cj a fr zhruba na stejne urovni, komunikuje se mnou vyhradne v cestine a perfektne rozlisuje, ze na tatinka se musi obracet ve fr.
Navic jsem rada, ze se krasne domluvi s prarodici (z me strany), protoze ty francouzsky nevladnou.
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 12:22:36)
Literatura v cestine moc neexistuje, doufam, ze moje knizka (mozna i pod jinym nazvem nez uvedenym) vyjde.
Pred par lety jsem nasla jednu publikaci, prelozenou z anglictiny. Autori Kanadani a vyzkum proveden s umyslem poradit rodicum anglicko-francouzskym (titul nemuzu na Internetu najit). Ovsem ta publikace byla spis pro ucitele a jine lingvisty, kteri pracuji s detmi z bilingvalnich rodin.
|
| Lili | •
|
(13.12.2011 12:26:54)
Jitko,
chtela jsem se zeptat, jestli jste deti ucila cist a psat v cestine a pokud ano, kdy jste zacala ?
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 12:43:02)
Zacala jsem, ale prestala jsem. Cestina je jazyk slozity, jak co se tyce gramatiky, tak pravopisu.
S ohledem na to, ze jsme nikdy neplanovali se do CR vratit a moje deti cesky nepotrebovaly ani cist, ani psat na to, aby zvladly skolu v CR, upustila jsem od toho. Male deti to bavi, ale cim jsou starsi, tim vyssi naroky na dite jsou kladeny. Skola na nejvyssim stadiu je narocna na cas, a pridavat jim ke stresu jeste cestinu jsem nepovazovala za vhodne. Proste jsem chtela, aby zvladly studia v tom jazyce, ve kterem budou studovat, a to je svedstina. Eventuelne danstina, ale to rovnez nebylo aktualni. Jelikoz jsem se sama doma ucila nekolik jazyku, usoudila jsem, ze kdyz cestinu nekdy budou potrebovat, maji zaklad: slovni zasobu a ruzne jine znalosti, ktere jim usnadni se naucit to, co budou potrebovat. Studium eventuelne zvladnou.
Deti Cechu, ktere jsou ucila cesky, na cestinu chodily z toho duvodu, aby si cestinu procvicovaly ke komunikaci s rodici a prarodici, aby se naucily neco o zemi svych rodicu, o kulture, historii a p. Svedsko tohle zavedlo v r. 1976 - deti cizincu maji pravo na vyuku materstiny svych rodicu a na vyuku svedstiny, jak jsem napsala v clanku. (Podle vyzkumu znalost materstiny podporuje schopnost se naucit dalsi jazyk.)
Ovsem na vyuku materstiny maji deti pravo jen jednu hodinu tydne, coz nestaci na vsechno, co je zapotrebi k zvladnuti jazyka, a krome toho existuji osnovy, ktere preferuji to ci ono. S vetsinou mych zaku jsme psali jen kratsi lehke texty, kdyz chodily na nizsi stadium, se starsimi jsem ctla vybrane lehci texty - slovni zasobu neni mozne rozvijet na urovni, na ktere jsou jejich vrstevnici na nejvyssim stadiu zakladni skoly v "rodne" zemi - doma mluvi s rodici bezne kazdodenni jazyk, zajimave texty na urovni jsou prilis tezke, "detske" texty je nezajimaji. Cili hodinu tydne jsme mluvili a diskutovali o CR / CSSR.
Jinak - obzvlast pro deti, ktere jsou mene nadane, je to dalsi moment stresu ke vsemu, co ve skole musi zvladnout. Cili opet - individuelne, dle potreby a schopnosti ditete.
|
| Lili | •
|
(13.12.2011 12:55:24)
Dekuji za odpoved.
Ja dceru budu hodne pravdepodobne gramatiku atd ucit, protoze si nejsem jista, zda nekdy nepujdeme zit do CR. Jsem na to zvedava, jestli nam to pujde. (mam vystudovanou bohemistiku vcetne ucitelske praxe, tak se uvidi 
|
|
|
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 12:28:21)
Chtela bych vsem podekovat za reakce, i kdyz kazdemu neodpovim osobne. Shrnute odpovidam v delsich textech. Doufam, ze najdete odpoved na to, co vas zajima.
Jestlize redakce bude mit zajem tema rozvinout, jsem ochotna napsat vic clanku, eventuelne dat k dispuzici kapitoly z meho manusu.
|
| Jitka Jensen | •
|
(14.12.2011 14:48:50)
Dva dalsi clanky jsem redaksi poslala.
|
|
| evule | •
|
(15.12.2011 9:52:14)
Přesně tak, my jsme zažívali největší boje, když na mistrovství světa v hokeji při zápase ČR-Německo naše osmiletá dcera fandila Němcům :)
|
|
|
|
|
|
| Bersuka | 
|
(28.12.2011 13:32:55)
Mila Lili,
i ja povazuji Jitcin clanek za dobrou podporu nas maminek, co vychovavame sve deti dvojjazycne. Ziji s manzelem v Nemecku a nase dcerka, stejne jako tvoje, vyrusta ve dvou svetovych jazycich. Se mnou mluvi vyhradne cesky, s tatinkem nemecky a ve 2,5 letech dokaze samostatne rozlisovat, s kym jakou reci mluvit. Kdyz jdeme na prochazku mluvi k lidem i detem tady nemecky a se mnou stale cesky. Jsem velmi rada, ze si velmi dobre rozumi s ceskym pribuzenstvem.
K tem chybam: No zivot v cizine se, chte nechte, podepise na materskem jazyce, na jeho forme a znalostech gramatiky atd. Nicmene i ve prospech druheho jazyka. Znam dost ceskych novin a casopisu, ve kterych se najde spousta jazykovych chyb a znam spoustu Cechu, kteri ani presto, ze stale ziji v rodne zemi, nemluvi/nepisi vzdy bez chyb.:) A co na tom? Takze, ja bych to brala trosku s nadhledem holky kritizovatelky a mozna se naucite byt k nam schovivavejsi. K vychove ke spisovne mluve nepatri jen gramatika, ale i vztah, ktery svym detem k nasi ceske kulture predavame.:)
|
|
|
| withep |
|
(13.12.2011 11:37:13)
Jitko, nemusíš se hned čertit a opírat do protiútoku, stačí říct, že to zprznila redakce  . Diakritiku, budiž, ale tu interpunkci taky?
Jinak máš pravdu, obsah mě až tak nezaujal, nic moc zajímavého jsem se nedočetla a vlastně si z toho po dvou hodinách už ani moc nepamatuju. Jen že by měl rodič v cizí zemi mluvit na dítě svou řečí, to mi připadá triviální. A že by tvé děti nezvládly studovat v ČR česky na vysoké škole - proč jako? Po nějakém tom půlroce, roce si člověk jazyk doladí, zvládají to i ne-bilingvní cizinci a navíc hodně odborné literatury je v angličtině a dalších jazycích.
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 11:55:13)
Myslim, ze clanek upoutal ty, ktere tema zajima. Kritika je na miste. Ovsem kritizovat nekoho za neco, co neni jeho vinou, na miste neni a je zapotrebi to uvest na pravou miru. Moje reakce byla celkem prirozena, vysvetleni taktez
Co se tyce interpunkce, uved, co povazujes za chybu.
|
| withep |
|
(13.12.2011 14:51:39)
Jitko, moje kritika přece předcházela tvému vysvětlení . Mně to jako úplně přirozená reakce nepřipadá, sama bych asi reagovala slovy "Omlouvám se za chyby..." nebo "Děkuju za upozornění...", ale budiž. Normálně na chyby nereaguju, ale když se objeví v článku, který píše v první osobě učitelka češtiny, tak to prostě praští do očí 
Diakritika byla na některých místech opravena, stále chybí např. čárka v nadpisu. Interpunkce - čárky jsou tam, kde nemají být např.:
Učitelé tohoto předmětu mají jiné vzdělání, než učitelé švédštiny jako mateřštiny pro švédské děti.
Nejen, že se lehčeji naučí jazyky...
... proč mluvíme jinak, než ostatní...
... později získávání kamarádů při návštěvách u „nás“, a podobně.
Jestliže jsme jednou zvolili život v jiné zemi, než ČR
... aby preferovaly stejné věci, jako my...
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 20:09:19)
Text muze opravit jen zodpovedny redaktor, ktery ho na stranku dal. Jakym zpusobem ho opravil nemohu nijak ovlivnit.
"Interpunkce - čárky jsou tam, kde nemají být např.:"
http://www.pravidla.cz/vice/clenici-znamenka/?kapitola=11
Velice podrobne informace o interpunkci.
Jinak - diskutuji OBSAH clanku - ktery te nijak nezajimal, jak ses sama vyjadrila.
|
| withep |
|
(13.12.2011 21:04:43)
Odkaz obsahuje ta stejná pravidla, podle kterých jsou výše uvedené čárky špatně  .
Jistě je zajímavější diskutovat obsah než formu. Jen jsem si myslela, že učitelka češtiny bude mít ambici psát správně česky, ale samozřejmě jsem se mohla zmýlit.
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 21:25:54)
Mne predevsim zaujal tvuj vypad ihned na uvod diskuze, ktery nazyvas v pozdejsim prispevku "kritikou". Uslo ti uplne, co v prispevku vlastne pisu - a to jak tema, tak co vlastne cela leta delam.Posleze mne vyzyvas, abych se omluvila.... Na miste by spis byla omluva z jine strany za zmineny vypad, ale o tu mi nijak nejde.
Jinak -jestlize si pravidla pozorne proctes, zjistis vselijake vyjimky.
Ovsem tohle je diskuze celkem mimo, ktera asi nikoho nijak nezajima.
|
| withep |
|
(14.12.2011 8:37:10)
Jitko, tebe ta mimoňská diskuse evidentně baví . Proč to pořád někam šroubuješ? Můžeš tomu říkat výpad, já jsem prostě jen pozornila na chyby, které mě v kontextu takového článku překvapily. Slovo "kritika" (ještě předtím "kritizovat") jsi jako první použila ty. Stejně tak není pravda, že od tebe požaduju omluvu. Jen jsem uvedla, jak bych na tvém místě reagovala já, a tím by taková "diskuse" pravděpodobně skončila. Uvedené věty jsou špatně, ale vlastně to až tak nevadí, jsou i horší věci, třeba nedostatek sebekritiky a potřeba mít poslední slovo (ještě, prosím, něco připiš, ať ho nemám já ).
|
| MM, 2 kluci | 
|
(14.12.2011 12:12:39)
... ale moc nechápu, proč se do autorky tak "navážíš", nebo jak to nazvat? 
Vždyť jindy taková nejsi , přijdeš mi vždycky taková v pohodě, navíc s rozumnými názory na řadu věcí...
OK, ty chyby tam byly, ale takhle na tom rajtovat, já nevím... To děláš u všech článků, kde najdeš chybu? Horší mi přijdou články, kde jsou chyby a navíc obsah je víceméně o ničem - a že jich není málo, zrovna zde na Rodině, bohužel... 
Tady je alespoň zajímavé téma a zajímavá diskuse k němu, což rozhodně není k zahození !
|
|
|
|
|
| Ivulle | 
|
(29.12.2011 14:57:46)
Jitko,
musím se zastat Withep, ty čárky tam opravdu nemají být a mně to mimochodem vadí taky.
|
| Jitka Jensen | •
|
(29.12.2011 23:49:52)
Samozrejme, ze opravnena kritika je na miste.
Ne vsechny pisatelkou uvedene chyby v interpunkci jsou chyby, viz http://www.pravidla.cz/vice/clenici-znamenka/?kapitola=11
Jinak:
Predpokladala jsem, ze zde uvedene prispevky se ctou kvuli obsahu, ktery proste nekoho zajima a jine opet ne. Ne proto, aby ctenarky se zanicenim diskutovaly gramaticke chyby (v tom pripade by nebylo na skodu zacit u sebe).
Cestina mi ani po temer pul stoleti zivota v jine zemi nedela zadne potize. Nektera pravopisna pravidla behem te doby jsou pozmenena, tak jako i v jinych jazycich.
Pokud nekomu tak vadi, ze jsem kdysi ucila cestinu, a to jeste k tomu uplne jinym zpusobem, s durazem na uplne jine veci, nez jak se uci cestina v CR, s tim proste nic nenadelam. Celkem je to uplne mimo.
Clanky, ktere Rodina uverejnila, pojednavaji o necem, co nezajima kazdeho - a kdyz mne neco nezajima, tak to proste nectu, a je po problemu.
|
| Bersuka |
|
(30.12.2011 15:45:24)
Mila Jitko,
je skvele, ze se timto zpusobem snazis povzbudit vsechny maminky, ktere vychovavaji sve deti vicejazycne, popr. jeste k tomu ziji v zahranici a maji tudiz nelehky ukol, poprat se se vsemi tlaky, ktere na ne vicejazycna vychova vyviji. Psala jsem 28.12. odpoved Lili, mozna by si ji vsechny tve kritizovatelky mohly precist. Dle meho nazoru se nemas zac omlouvat, vzdyt jsi nikomu nic neudelala. Vsechny damy, slecny a pani, kterym se jakymkoliv zpusobem nezamlouva forma tveho psani, na svuj nazor maji pravo, ale mely by si take laskave uvedomit, ze je to pouze jejich nazor, a nesnazit se ti ho vnucovat. Jak jsem jiz uvedla v moji odpovedi Lili, nezalezi jen na "perfektni" forme jazyka, kterou v realnem zivote povazuji za urcitou formu iluze, nybrz predevsim na vztahu, k jakemu jsou deti k te dane reci ci kulture vedeny. Kazdy z nas v zivote dela chyby, kazdy! Na to mame pravo. Takze souhlasim s tebou, Jitko, a preji/preju :D ti "viel Spass" do dalsiho psani (jak se tady u nas rika spravne cesky :)).
|
| Jitka Jensen | •
|
(31.12.2011 0:30:35)
Mila Bersulko,
dekuji za pekny prispevek.
Diskuze mne bavi. Ruzne poznamky, ktere se nijak netykaji temata, mi nijak nevadi. Muj nazor je, ze kdyz nemam co rict, do diskuze se nepletu. Kdyz mne tema nezajima, nepokracuju ve cteni. Rozhodne se nesoustreduju na hledani chyb, a obzvlast ne, kdyz je sama delam, aniz bych si to uvedomila. Ale lidi jsou ruzni.
Tohle tema mne uz leta zajima. Nejen, jak se kdo uci nejaky jazyk, ale hlavne to, co uceni a zivot v nove zemi vubec usnadnuje. Ve sve svedske knizce pro ucitele svedstiny jako druheho jazyka jsem napsala par kapitol o tom, jak KULTURA puvodni i nove zeme usnadnuje nebo znemoznuje lidem / i detem se naucit druhy jazyk na takovou uroven, kterou potrebuji, aby se v nove zemi uspesne prizpusobili. Na tehle (a i jinych diskuzich na ceskych forech) diskuzi mne zaujalo neco, co napr. Svedi nedelaji, rozhodne ne v takove mire, jako my Cesi: namisto diskutovani temata, vymeny nazoru a hlavne snahy najit nejaky spolecny bod, na kterem se shodneme (ve svedstine pro to existuje i slovo, ktere v cestine musime vysvetlit celou vetou) se pustit do osoby diskutujiciho a tema uplne minout. Tohle se da casto vyuzit, ale zrovna tak casto si tim clovek nadela vic potizi, nez by chtel.
I tohle se povazuje za nedostatecnou znalost jazyka. Ono je totiz tezke rozpoznat, jestli to ucastnik diskuze v novem jazyce dela proto, ze ma takove jazykove nedostatky, ze nerozumi, o cem je rec, nebo proto, ze je zvykly takhle diskutovat. To pak rozhodne novy zivot v nove zemi nijak neulehci, a my Cesi si stezujeme na to, jak je tezke ziskat nove pratele, rodile mluvci v te ktere zemi.
To jen na okraj, tebe se to rozhodne netyka.
|
|
|
| Ivulle |
|
(2.1.2012 20:55:06)
Ať je obsah sebelepší, mě chyby v pravopisu ruší.
Je mi jedno, jestli je dělá učitelka češtiny nebo někdo jiný.
|
|
|
|
|
|
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 12:12:45)
Jinak nevim, proc reagovat na neco, co mne nezajima? Kdo nezije v jine zemi a nesetka se s problemem, jakou reci vlastne na dite mluvit, aby pozdeji zvladlo skolu a tak dale, tenhle problem nepochopi. Vselijaci experti ve skolach davaji rodicum vselijake rady, ktere obvykle nejsou na miste a nic neresi.
Zvladnout rec na nejakou uroven znamena ruzne urovne. Kdyz potrebuju umet nejakou rec, abych zvladla kazdodenni zivot, vubec to neznamena, ze mi jazyk staci na to, abych mohla zastavat nejakou praci na takove urovni, ktera by odpovidala memu vzdelani z vlastni zeme. Tohle prevazna vetsina lidi vubec nechape - profesionalni nuance v jazyce se ve skole nevyucuji.
Aby dite zvladlo skolu, na to potrebuje jiny jazyk, nez ten, kterym doma mluvi. Tomu se rika "akademicka uroven", i kdyz slovo "akademicky" ma prakticky jiny vyznam. Dite potrebuje zvladnou nuance a abstraktni pojmy, ktere doma prakticky nijak nepotrebuje, protoze nema zapotrebi na takove urovni s rodici diskutovat.
Takovy "jazyk" se dite uci prevazne ve skole a rovnez od sveho okoli - pomoci masmedii, ctenim krasne literatury, casopisu na vyssi urovni atd atd. Tohle vse obsahuje vyrazy a pojmy, se kterymi se doma bezne nesetka - to se tyka jak jazyka, kterym mluvi rodice, tak jazyka zeme, ve ktere zije. Jazyk proste je ovlivnovan vsim kolem - a tudiz deti, ktere vyrustaji v jinem prostredi, nez kde se mluvi bezne materstinou rodicu, obvykle potrebuji urcitou dobu, aby jazyk zvladly. Jak tento jazyk zvladnou cizinci, studujici v CR, je rovnez diskutabilni.
Predpokladam, ze moje deti by studia zvladly - ale nebylo toho nijak zapotrebi. Obzvlast s ohledem na to, ze by eventuelne studia byla delsi o tu dobu, kterou by na nauceni akademicke cestiny potrebovaly. Kdyz uz pominu to, co studovaly, a diplom, pokud ten smer v CR existuje, by ani nebyl s ohledem na vselijaka mezinarodni pravidla uznan (coz samozrejme je opet jina vec a nema s diskuzi nic spolecneho). Jelikoz cestinu ve svych povolani vubec nepotrebuji, nebylo to nutne. Ten cas je vhodnejsi pouzit na studium anglictiny, coz take udelaly, protoze v jejich povolani je anglictina mezinarodne pouzivanym jazykem.
|
| Eva a 2 děti | •
|
(13.12.2011 22:20:20)
Mám kamarádku ve Stockholmu, ona je Češka, manžel je Švéd a mají moc šikovnou holčičku, která chodí do anglické školky od asi 18-ti měsíců a nyní umí 3 jazyky ve 4 letech. Rodiče spolu mluví doma anglicky. Tak věřím, že to funguje. Škoda, že u nás jsou anglické školky tak nedostupné. Taky bych tam dítko dala.
|
| H | •
|
(13.12.2011 23:04:37)
Evo a jak mluvi na tu holcicku kdyz jsou vsichni pohromade? Taky anglicky nebo i kdyz jsou spolu prisne dodrzuji pravidlo ze na ni maminka mluvi jen cesky a tatinek svedsky?
Ja se s partnerem bavim anglicky a na dcerku mluvim cesky. Nekdy mi to ovsem ujede a i na ni mluvim anglicky ... asi je to chyba.
|
| Jitka Jensen | •
|
(13.12.2011 23:17:21)
Tohle se taky stava problemem.
Jak na dite mluvit v pritomnosti ostatnich, kteri rec neovladaji.
Muze se to resit tak, ze s ditetem mluvime konsekventne svym jazykem a ostatnim prekladame - otci, rodine. Samozrejme je to narocne a unavne. Ale okoli si postupne zvykne. Kamaradi mych deti se ze zacatku pozastavovali, proc nemluvim s nasimi detmi stejne, jako s nimi, a po kratke dobe uz ani nemeli zajem o preklad - nijak se jich to obvykle ani netykalo. Tatinkovi vzdycky nekdo vysvetlil, ocem mluvime. Tchyne mluvila zakernym danskym dialektem, ktery je tezko srozumitelny, takze brzy pochopila, ze nejake rozsahle konversace se mnou a s detmi nebudou - dialekt se lisi od dialektu v okoli Kodane a ani jeji kodansky zet ji nerozumel a ona jemu taky ne. Takze problemy s pribuzenstvem byly vyreseny.
Tohle si musi kazda rodina rozhodnout sama. Jestli ma "privdana" maminka odvahu a moznost, pochopeni u rodiny sveho partnera, muze si stat na svem a s ditetem cesky mluvit. Obvykle to ale neni nijak jednoduche, tchyne rady "resi" a maji nazory, ktere nejsou nicim podlozene, a mlada maminka pro klid v rodine radeji ustoupi. Konfliktu na jinem poli muze zazit i tak dost.
|
| marequina | 
|
(20.12.2011 10:52:04)
Dekuji za clanecek, take vychovavam sve dve deti ve dvou jazycich a kazdy clanecek tykajici se tohoto tematu je pro me velmi prinosny. Souhlasim naprosto s tim, ze v zadnem pripade neni jednoduche udrzet oba jazyky na stejne urovni a celit pri tom tlaku okoli. Ja mam stesti, ze rodina meho muze zazila uz jednu zkusenost s druhym jazykem v rodine, takze mam jejich velkou podporu.
|
|
|
| Eva a 2 děti | •
|
(15.12.2011 0:50:07)
Nejsem si jistá, jestli na ni kamarádka mluví důsledně česky. Když jsme se viděli naposledy, tak to bylo v ČR a bez tatínka, mluvila jen česky. Holčička byla upovídaná, občas přešla do Švédštiny a to vždy když zavzpomínala na tatínka a mluvila o něm a kamarádka ji opravila, aby mluvila česky, že nerozumíme. Myslím, že kamarádka se snaží být důsledná. Holčička mluví česky moc hezky (lépe než jak můj syn uměl česky v tomto věku).
Když bylo synovi 4 roky byli jsme rok v Rusku a měli jsme i ruskou chůvu a školku, ale většinou byl syn pod českým vlivem. Přesto se stalo to, že za pár měsíců míchal jazyky (hlavně ruskou gramatiku a sem tam i nějaké ruské slovo do češtiny), rusky se naučil max. 2-3 slovné věty... takže neuměl pořádně ani jeden jazyk. Pak po návratu RJ kompletně během půl roku zapomněl. Ale nějakou dobu zdravil v české školce rusky a nebo vůbec ne, protože "nevěděl" jak. Myslím, že moje dítě by 3 jazyky "nepobralo".
|
|
|
|
|
| evule | •
|
(14.12.2011 7:43:49)
"by měl rodič v cizí zemi mluvit na dítě svou řečí, to mi připadá triviální"
Tak to může být skutečně triviální pro tebe, pokud máš českého manžela a žiješ v Česku. Když ale naopak máš manžela cizince, žiješ v cizí zemi, nejsi v každodenním kontaktu s češtinou, tvoje dítě ti tvrdošíjně odpovídá jazykem, který zná ze školky/školy a dokonce tě prosí, abys na něj česky nemluvila před jeho kamarády, protože nechce být jiný než ostatní, tak mluvit na dítě stále svou rodnou řečí zdaleka tak triviální není a vyžaduje to hodně vůle. Myslím, že pro mnoho takových rodičů by bylo jednodušší ustoupit a mluvit jazykem země, ve které žijí. Proto potřebují podporu například ve formě takových článků.
|
| MM, 2 kluci |
|
(14.12.2011 12:17:36)
... že je všeobecně známo, že by se to pokud možno tak dělat mělo (tedy mluvit důsledně svým jazykem).
To vůbec neznamená že je to v praxi lehké! Přesně jak píšeš, rodiče jsou často pod tlakem i ze strany vlastních dětí, aby svým jazykem nemluvili, a je dobré když má člověk jistotu, proč to dělá a chce v tom setrvat. Ony i ty děti to časem ocení, ale tou "konformistickou" fází, kdy chtějí být jako všichni, splynout s davem stlůj co stůj, tu mají snad všechny. I já si pamatuju jak jsme se ségrou jednu dobu nechtěly mluvit česky a bylo nám až trapné, když u nás byli babička s dědečkem a promluvili, když jsme měli na návštěvě třeba kamarádku...  Ale už o několik málo let později je člověk už naopak hrdý na cokoliv, ci má a umí navíc...  
|
| Jitka Jensen | •
|
(14.12.2011 14:47:01)
Naprosty souhlas.
Mluvit s detmi nejakym jazykem znamena nejen je jazyk ucit, ale plno dalsich "komplikaci".
Dite zije v jine spolecnosti a je nuceno se prizpusobit jinym zpusobem, nez dospely. Mluvit nejaky jazyk ma vzdycky nejake konsekvence. Jak tu jedna maminka psala, ze si s ditetem druhe deti nehraji, ze je vystaveno ruznym posmeskum, nekdy i sikane. Ne vsecky deti jsou tak silne, aby detske spolecnosti odolaly. V pubetalni veku se za rodice dost casto stydi a nechteji se ukazovat v jejich spolecnosti, coz je celkem v tom veku normalni, ale tady prijdou jeste dalsi konsekvence - jejich rodice se lisi od druhych rodicu ruznym zpusobem a hlavne tim, ze bud mluvi napr. cesky, nebo jazyk nezvladaji, nebo maji silny prizvuk. Kdyz to my jako rodice nechapeme, vystavujeme deti ruznym problemum - deti se skole a ruznym aktivitam tezko vyhnou, musi se se vsim nejak vyporadat a jeste k tomu maji pocit, ze ani doma rodice nechapou.
|
| Motýlice | 
|
(15.12.2011 14:54:34)
Smazáno tema : MŠ Benešovská, Hradešínská, Praha 10 - zkušenosti, spokojenost dětí- proč?
To tema bylo pro mne docela důležité, když uvažuji se někam stěhovat, neznám to tam, je to nevelké území, tak mi přijde na místě se nějak informovat, když jiné zdroje informací mi přijdou nedostatečné?
Jaký byl důvod v tomto případě?
|
|
|
|
|
|
| kili | •
|
(13.12.2011 11:42:38)
je to zajímavý článek o zajímavé věci, velmi dobře napsaný. Místní kritičky gramatiky by si sice měly prvně zamést před svými prahy, ale toho schopny nejsou, nevšímejte si jejich malomyslných invektiv, mají je jako koníčka.
|
|
| sona | •
|
(19.12.2011 12:58:28)
Milá paní Jensen, děkuji Vám za pěkný článek. Velice mě povzbudil. Děkuji, že jste se podělila o své zkušenosti. Přeji Vám Boží požehnání.
|
|
|
Angličtinu dohnal po návratu do Čech. Autorka má pravdu, že děti získají jiný přístup k jazykům, protože - co si budeme namlouvat - v dětství se vše učí snadno. Přispěvatelce nade mnou bych chtěla říct, at´nemá strach z opožděného nástupu řeči, děti se najednou "rozmluví" prakticky ze dne na den. 
! Výkyvy jsou normální.
A jak pak rostli, tak mi to pak už šlo, němčina byla čím dál tím víc OK i pocitově. (Sama jsem celé dětsví stávila v Německu, ale když jsem byla miminko, naši se mnou mluvili v podstatě výlučně česky, až později nastal vliv německého prostředí - tak to třeba souvisí, že mám z útlého věku citově zafixovanou češtinu a až potom němčinu?) 
snad je to jen obdobi, ktere prejde. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)